Sleva až 30% na nákup nového kola byla přidána na Info-blansko.cz

20.09.2009

Na server Info-blansko.cz bylyl vloženy nové slevové kupony. Díky ním můžete koupit jízdní kola až o 30% levněji. Stačí si jen vybrat z nabídky www.kola-dema.cz a kupon předložit při jeho nákupu.

Více zde

Krásné Vánoce a šťastný nový rok 2010 vám přeje Info-blansko.cz

20.12.2009



Program kin Blanenska

31.10.2009

Zajímá Vás, co hrají blanenská kina v měsíci listopad 2009? Zde přinášíme program nejnavštěvovanějších kin.

Chcete mít reklamu bannerem na Info-blansko.cz, ale cena se Vám zdá vysoká? Využijte slevovou akci právě teď!

01.09.2009

Na server Info-blansko.cz byl vložen nový slevový kupon... 20% sleva na reklamní kampaně internetovým bannerem. Ve spojení s tvorbou internetového banneru pro reklamní kampaně na Info-blansko.cz zdarma, se Vaše reklama stane hospodárnou a efektivnější.

Zde si můžete prohlédnout ceník Reklamy a inzerce na Info-blansko.cz. Od uvedených cen reklamní kampaně internetovým bannerem si odečtěte 20% a získáte finální cenu. Přesto ani ta nemusí být konečná... Délkou pronájmu reklamní plochy můžete dále ovlivnit cenu reklamní kampaně a dosáhnout další slevy až 50 %.

V případě jakýchkoliv otázek či přání kontaktujte naše obchodní oddělení, tel. 777 915 662.

Více zde

Rozhovor s Pavlou Hanákovou - managerkou projektu Rock Shock

31.05.2009

Jak vznikl nápad uspořádat tento festival?

Prvotní myšlenka vznikla asi před rokem na základě toho, že v této lokalitě rockové koncerty a festivaly téměř nejsou. Podobné akce tu hodně chybí. A z prvního impulsu se postupně zrodila takto velká akce.

Kdo na festivalu vystoupí, jaké žánry uvidíme a uslyšíme?

Jak už sám název našeho festivalu napovídá, základem je rock. Hlavně jemu je věnována hlavní stage a jedna z menších doprovodných. Na své si přijdou i příznivci tvrdší muziky, a to na stage Hard & Heavy. Zbylé dvě scény jsou věnovány hudebním stylům hip hop a house, přičemž všechny tři doprovodné stage budou kryté. Z nejslavnějších kapel, které ve Vyškově budou hrát, jmenujme Chinaski, Support Lesbiens, Tata Boys, David Koller & Band. Přivítáme i hosty ze Slovenska, populární Katarínu Knechtovou a Zuzanu Smatanovou. Celkově vystoupí kolem 80 kapel a 30 DJ´s.

Jak se Vám podařilo přilákat na premiérový ročník festivalu do Vyškova tak slavná jména?

Většina z nich samozřejmě miluje festivaly. A pak hvězdy českého showbyznysu zlákala naše obrovská hlavní stage a hlavně profesionální technické zázemí. To je pro ně dostatečnou známkou kvality.

Kde se prodávají lístky?

Lístky si můžete objednat v předprodeji na našich webových stránkách. Vyškovští a lidé z okolí mohou koupit vstupenky v městském Turistickém a informačním centru a na několika dalších místech v okrese. A pak hlavně k dispozici je celá prodejní sít Ticketstream.

Platí vstupenky po celé tři dny?

Jistě, areál můžete opustit a vrátit se na své oblíbence. Při prvním vstupu dostanete identifikační pásku, která bude fungovat i jako vrácenka. Navíc bude existovat i jednodenní lístek, ten se bude prodávat na místě a jen v neděli, bude stát 350 Kč.

Kolik návštěvníků očekáváte?

Letištní areál pro Rock Shock je v současné chvíli koncipovaný pro 15 000 lidí v jeden okamžik, jsme ale schopni se požadavkům přizpůsobit. Jde o první ročník, tato čísla je těžké dopředu odhadovat.

Jaké budou další vymoženosti Rock Shocku?

Děláme naprosto vše pro návštěvníky a jejich pohodlné prožití tří dnů od A až po Z. Připraveno bude dostatečně velké parkoviště, obrovský camp, samozřejmě sprchy a toalety, k dispozici bude internetové připojení Wi-Fi, návštěvníci si mohou dobít mobil či notebook, samozřejmostí je úschovna. Kromě toho všeho jsme nachystali opravdu bohatý doprovodný program nejenom pro děti a v neposlední řadě bude každou půlhodinu od pátku až do neděle jezdit kyvadlová doprava od vlakového nádraží přes centrum na letiště a zpět.

Proč byste příznivce hudební zábavy na tento festival pozvali?

Jednoduše máme pro ně něco, co na Vyškovsku a jeho širokém okolí ještě v tomto měřítku nikdy nebylo. Pokud chcete vidět největší hvězdy českého a slovenského showbyznysu v jeden víkend na jednom místě, přijďte na Rock Shock.

Soutěže v požárním sportu v obci Vavřinec

21.05.2009

V sobotu 30. května 2009 pořádá SDH Vavřinec již 10. ročník soutěže v požárním sportu mladých hasičů. Akce se uskuteční na prostranství vedle sportovního areálu. Soutěžit se bude podle pravidel požárního sportu v kategorii mladších a starších žáků v požárním útoku a štafetě dvojic. Začátek je v 8 hod. V neděli 31. května 2009 se uskuteční ve Veselici již 13. ročník soutěže v požárním útoku mužů a žen. Soutěž pořádá místní SDH Veselice na výletišti u Kulturního domu v Malé Veselici. Začátek soutěže, která proběhne podle pravidel VC Blanenska, je ve 12 hod.

Návštěvu obou soutěží je možné spojit s návštěvou rozhledny Podvrší u Veselice, která bude po oba dny otevřena v době od 9 do 19. hod. V provozu bude také TIC Veselice umístěné v Kulturním domě Veselice.

Bansko: Rozšíření úředních hodin na úseku cestovních dokladů

17.05.2009

Městský úřad Blansko, odbor vnitřních věcí, správní oddělení – úsek cestovních dokladů, počínaje dnem 15. května 2009 rozšiřuje stávající úřední hodiny.

Občané si mohou své záležitosti přijít vyřídit v pondělí a středu od 8 do 17 hodin a nově také v pátek od 8 do 12 hodin. Pracoviště pro agendu cestovních dokladů se nachází v přízemí budovy Městského úřadu Blansko na nám. Republiky 1.

Zdroj: město Blansko

Místa, kde si můžete koupit vstupenky na Rock Shock se rozrůstají

16.05.2009

Rock pub B-29, Indistyl tatoo Jiřího Tylšara, Turistické informační centrum, vše ve Vyškově, a celorepubliková distribuční síť Ticketstream. Místa, kde můžete zhmotnit svůj zájem o třídenní koncertní party jménem Rock Shock. Tento výčet ale není konečný, dále se rozšiřuje. Nově přibyla dvě mimovyškovská centra Cestovní agentury Baleza. Rousínovští, navštivte Sušilovo náměstí 48, v Bučovicích lístky koupíte na adrese Smetanova 432.

Famózní multikulturní akce v srdci Moravy

16.05.2009

Nejpopulárnější české a slovenské kapely okupující jednu z největších stageí, které kdy Česko vidělo?

Třídenní maratón koncertů open air, stanová projekce dalších hudebních stylů, spoustu doprovodných akcí včetně divadelního šapitó či kina na jednom jediném místě?

A to vše koncentrováno do areálu vzdáleného z Brna jen, co by kamenem dohodil a zbytek došel pěšky? Navíc s perfektní dopravní dostupností?

Jen přání? Snad vize do budoucna? Vůbec ne, brzy sladká realita!

Rock Shock open air festival Vyškov 2009

Premiérový ročník akce, která mění zavedené zvyky fanoušků hudebních festivalů a jejich sny mění ve skutečnost! Nabízí totiž naprosto jedinečnou kvalitu i kvantitu zábavy pro všechny cílové skupiny.

Oč jde?

Je tu možnost prožít tři skvělé letní dny prošpikované koncerty skrz na skrz, užít si štědrý doprovodný program, na vlastní oči vidět, na vlastní oči slyšet hvězdy rocku, popu, metalu, hiphopu,…

Kdy si rezervovat čas?

Máme řešení pro ty, kteří milují letní festivaly a nudí se každý rok v jejich téměř měsíční prázdninové pauze. Tahle díra je už zalátána: napište si, 14.-16. srpna - jedu do Vyškova! Brány budou otevřeny už od brzkých pátečních hodin, finiš se plánuje až pozdě v noci z neděle na pondělí.

Kam své kroky nasměrovat?

Dějištěm toho všeho bude areál letiště v severovýchodní části Vyškova na Moravě. Pětadvacetitisícové město, známé především díky vojenské škole, možnosti návštěvy dinoparku či akvaparku, dostane zcela nový kabát.

Od letoška: Vyškov = festivalová balada!

Jak dorazit?

Toť na vás! Možnosti jsou v podstatě neomezené, Vyškov je dopravní křižovatkou a co víc, jde přeci o jeho letiště. To je hned vedle silničního tahu z Brna na Kroměříž a Olomouc, vlakem přifrčíte díky trase Brno – Přerov a existuje spousta dalších možností.

Každopádně není problém naplánovat vše jen směr Vyškov nebo své vozítko jakéhokoli druhu zanechat tam. Prakticky na všechno jsou připraveny autobusové linky, které vás dostanou až do víru dění.

Ale pokud chcete mít své auto na blízku, vůbec žádný problém. V areálu letiště mu vyberete kterékoli líbivé místečko na ohromném parkovišti, zabírající 40 000 m2.

Kde složíte hlavu?

I tahle obvyklá starost vám prožitek z Rock Shocku nijak nezkazí. Bude připraven camp o rozloze 40 000 m2, samozřejmostí jsou dvě desítky sprch, dostatek toalet a nikdy nevyschne ani zásoba teplé vody.

Kdo to všechno spáchal?

Několik, pro někoho snad na začátku hyperaktivistů vytržených z reality, působící jako Entertainment Industry, se loni na podzim rozhodlo, že přepíšou dějiny (nejen) rockových festivalů open air, respektive budou autoři jejich úplně nové kapitoly.

A protože amatérský přístup je pro ně cizím pojmem, dotáhnou to až do konce.

A hlavně… čím vás ohromí?

Pohodlně se usaďte, tohle bude na dlooouho!

Koncertní stage

Takové festivalové epicentrum na podobných akcí ještě nestálo! Na vyvýšené podestě ve výšce téměř dvou metrů vznikne pro vystupující prostranství 23 x 13 metrů. Počty světel půjdou do stovek a s potřebným vybavením okolo tohle kreativní monstrum zabere 600 m2 a 15 m na výšku.

Nic vám neunikne

V neustálé permanenci budou na pódiu a v jeho těsné blízkosti tři kameramani, jejichž práci uvidíte v reálném čase na dvou velkoplošných obrazovkách, zabudovaných vedle pódia.

Jeden koncert končí, druhý začíná

Na playlistu akce se budou odškrtávat jednotlivé položky bez zbytečného zdržování, jak na běžícím pásu. Přestávky minimální, výměna osob i nástrojů a jedeme dál! To vše po tři dny, od pátečních 14.00 hodin do nedělní, nebo už spíše pondělní 1.00 hodin. Počet koncertů by mohl vystoupat až na úctyhodné číslo 40.

Stage „Hard & Heavy”

Nejen centrálním pódiem bude živ koncertní fanoušek. Na vedlejší, desetkrát osm metrů velké konstrukci se budou střídat zástupci tvrdší muziky a možnost výběru se tak ještě rozšíří.

Různorodost stylů

Rockový styl sice propůjčil akci svůj název, ale neznamená to, že by si vyznavači jiné muziky nepřišli na své. Oddělené prostory jim nabídnou právě tolik jejich hudby, kolik budou potřebovat.

Multikulturní záležitost

Nejde jen o rekordně velikou stage a hemžení na něm, v rozlehlém prostranství si návštěvník může zajít třeba na divadlo, do kina, navštívit after party stany, vyzkoušet úskalí jízdy na elektrickém býkovi z divokého západu a tak dále a tak dále.

Vychytané občerstvení

Žádné dlouhé čekání na pěnivý mok či jiné „potřebné“ tekutiny nepřichází v úvahu. Samozřejmě i dostatek a velký výběr jídla je jasnou záležitostí.

Další vymoženosti

V campu můžete využít díky firmě AC Vyškov internetového připojení Wi-Fi, půjde kdykoli doplnit znovu šťávu vybitým mobilům a notebookům aj.

Zdroj: Rock Shock

Rada uděluje výjimky na venkovní hudební produkce

14.05.2009

Blíží se léto a s ním i taneční večery ve venkovních prostorách. Konání těchto akcí upravuje platná vyhláška s tím, že jsou povoleny max. do 22.00 hodin. Udělení výjimky z obecně závazné vyhlášky o pořádání veřejných produkcí ve městě Blansku uděluje rada města.

Žádostmi se zabývá na svých zasedáních, která se konají jednou za 14 dní (viz termíny zasedání rady na konci článku). Na 50. zasedání schválila např. termíny na uspořádání hudebních večerů s živou hudbou v prostorách letní zahrádky Restaurace U Zámečku, noční hudební produkci na pálení čarodějnic na Palavě nebo uspořádání hudebních večerů s živou hudbou v prostorách letní zahrádky Restaurace Dělnický dům, zde do 01:00 hodin. Pro cyklus koncertů pod názvem „Koruna Akustic“ v prostorách Baru Koruna rada schválila hudební produkci v době od 18:00 do 24:00 hodin v termínech dle písemné žádosti pořadatele.

Na dodržování časů uvedených v povolení rady dohlíží Městská policie Blansko, která má k dispozici jejich aktuální přehled.

Termíny zasedání Rady města Blanska
úterky, začátky ve 12.00 h
5. 5., 19. 5. (schvalování programu ZM), 30. 6., 25. 8. (schvalování programu ZM), 22. 9.

Zdroj: město Blansko

Město Blansko vyhlašuje výběrové řízení na funkci: ředitel/ředitelka Nemocnice Blansko

10.05.2009

Požadované obecné předpoklady:

• státní občan ČR, případně cizí státní občan, který má v ČR trvalý pobyt
• občanská a morální bezúhonnost

Požadované kvalifikační předpoklady:

• ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

Další požadované předpoklady:

• komunikativní osobnost
• organizační a řídící schopnosti
• praxe nejméně 5 roků ve zdravotnictví
• znalost zákonů a předpisů platných pro zdravotnictví
• řidičský průkaz sk. B

Platové podmínky:

• řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., v platném znění, nařízením vlády č. 564/2006 Sb., v platném znění, a nařízením vlády č. 469/2002 Sb., v platném znění

Náležitosti přihlášky:

• osobní údaje: jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, kontaktní telefon, datum a podpis
• životopis s uvedením údajů o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech
• výpis z evidence rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce
• ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání
• osvědčení podle § 4 odst. 1 a čestné prohlášení podle § 4 odst. 3 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích, v platném znění
• souhlas s nakládáním s poskytnutými osobními údaji pro účely tohoto výběrového řízení ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění
• písemná výhledová koncepce organizace

Písemnou přihlášku spolu s požadovanými doklady doručte na adresu:

Město Blansko
sekretariát starostky
nám. Svobody 3
678 24 Blansko

Zalepenou obálku označte heslem „Výběrové řízení nemocnice – NEOTVÍRAT“.

Za poslední den pro doručení přihlášky do výběrového řízení se považuje doručení na podatelnu MěÚ Blansko nejpozději dne 25.05.2009 do 12.00 hodin.

Nevyžádané dokumenty a doklady budou po ukončení výběrového řízení skartovány.

Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit toto výběrové řízení kdykoliv v jeho průběhu.

Zdroj: město Blansko

Punkevní jeskyně letos slaví stovku

22.03.2009

Moravský kras - Jeskyňáři chystají oslavy ke stoletému výročí od objevení Punkevních jeskyní. Jubileum má i Kateřinská jeskyně

Vstup zdarma, koncerty, otevření veřejnosti nepřístupných jeskyní a mezinárodní konference. To vše připravují pracovníci Správy jeskyní České republiky. Punkevní jeskyně i jeskyně Kateřinská totiž na podzim oslaví stoleté výročí od objevení.

Ve čtvrtek rozeslal Jan Flek ze Správy jeskyní České republiky pozvánky nejrůznějším vědeckým kapacitám. „V říjnu se do Moravského krasu sjedou paleontologové, geologové i jeskyňáři z celého světa. Budou diskutovat o objevech v Moravském krasu. Lidé se také podívají do jeskynních prostor, které zatím byly pro věřejnost uzavřeny,“ prozradil Flek s tím, že je potřeba ještě naplánovat koncerty a další doprovodný program k oslavám stoletého výročí od objevení jeskyní. Do jeskyní se na podzim turisté dostanou zřejmě zadarmo. „Ještě to musíme projednat, ale obvykle se to tak v den výročí dělá,“ podotkl Flek.

Podle něj pátrala v Moravském krase před sto lety skupina pod vedením Karla Absolona. Zlom při pátrání nastal v září. „Absolon s kolegou Ješkem prolezli vertikální propástkou a dostali se k vodě. Zjistili, že cesta dál nevede a vraceli se zpátky. Ješek však prolezl chodbičkou, která ho přivedla na galerii odkud se díval do hlavního dómu,“ vrátil se do minulosti Flek. V historických pramenech se přesně neuvádí, kdo skutečně poprvé Punkevní jeskyně uviděl. Mezi lidmi koluje historka, že při objevu Ješek na Absolona zavolal. „Pane profesore pojďte, já to nechci vidět první,“ řekl s úsměvem Flek.

I když Absolonova skupina byla i při objevení Kateřinské jeskyně, jako první tam podle Fleka kopal načerno muž, který dříve pracoval na Skalním mlýně. Ten se o tajemství podělil s Absolonem, který do skal ihned povolal své lidi. Kateřinskou jeskyni objevili hned v říjnu 1909.

K letošním narozeninám dostala Kateřinská jeskyně novou budovu se zázemím pro turisty. „Něco podobného by bylo potřeba i v Punkevních jeskyních. Celý projekt by ale stál spoustu peněz, takže si ještě počkáme,“ dodal Flek.

Podle správce Punkevních jeskyní Hynka Pavelky jsou jeskyně unikátní v tom, že nabízejí vodní plavbu. „Poslední její část byla objevena v roce 1933. Jeskyně od té doby svou podobu nijak nezměnily,“ sdělil Pavelka a zmínil drobné úpravy v nebezpečné chodbě, kde padalo kamení, vybourání starých chodníků, vytvoření nové elektroinstalace či zábradlí.

„To vše v jeskyni trpí. Je tam totiž stoprocentní vlhost a stálá teplota osm stupňů Celsia,“ přiblížil Pavelka. V Punkevních jeskyních také přibyl kamerový systém a zabezpečovací zařízení, které začne houkat, pokud někdo z turistů opustí chodník a ohrozí tak krápníkovou výzdobu.

Právě zabezpečovací zařízení prozradilo mladíky, kteří se minulý měsíc dostali v noci do jeskyní. „V dobách divoké puberty jsme dělali to samé. Také jsme slanili do Macochy a dostali se do Punkevek. Tam jsme se procházeli, samozřejmě jsme nic neničili. Takhle se v osmdesátých letech chovala většina mladých jeskyňářů. Tehdy žádný alarm nebyl,“ zavzpomínal fotograf Marek Audy. Ten snímá objektivem fotoaparátu jeskyně po celém světě.

„Punkevní jeskyně se mohou pochlubit vodní plavbou, to je unikát. Podzemní plavba je snad už jen někde v Indii a jedna je ještě na Slovensku. Její trasa je ale příliš krátká, jestli ji už nezrušili. Jeskyni navíc otvírali jen krátký čas v celém roce,“ porovnal Audy.

Punkevní jeskyně podle Pavelky navštíví ročně dvě stě tisíc lidí. Jsou otevřeny celoročně. „V období mimo sezonu jsou prohlídky od rána do dvou hodin odpoledne, jednotlivé skupiny chodí po čtyřiceti minutách. V sezóně trvají prohlídky do čtyř hodin odpoledne a skupiny se vydávají do jeskyň po dvaceti minutách,“ nastínil možnosti pro turisty Pavelka.

Zdroj: Blanenský deník

Boskovice: opravy radnice pokračují

22.03.2009

Boskovičtí opraví  střechu radnice. Nový kabát dostane i opěrná zeď Zámeckého skleníku, která je ve špatném stavu.

Budova boskovické radnice se letos dočká další etapy oprav. Radnítotiž získali peníze z programu regenerace kulturních památek. Na řadu přijde nejprve obnova poškozené střechy jedné z historických budov. Nový kabát dostane i opěrná zeď v Zámeckém parku. Zpřístupnění věže radnice pro turisty plánují Boskovičtí až později.

Vedení města schválilo, jak se naloží s penězi z dotací a městské pokladny, které jsou určeny na opravu památek. „Peníze investujeme do opravy střechy městské radnice. Dále pak chceme dát do pořádku chátrající opěrnou zeď u Zámeckého skleníku,“ řekla místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.

Celkem letošní práce na památkách přijdou Boskovické na necelý jeden milion dvě stě tisíc korun. „Z programu regenerace památek letos dostaneme částku pět set devadesát tisíc korun. K tomu z městské pokladny přidáme šest set tisíc korun,“ doplnila Vítková.

Boskovičtí se chtěli další etapou oprav přiblížit k otevření radniční věže turistům. Ti si však na vyhlídku z věže budou muset ještě počkat. Přednost má totiž opěrná zeď u Zámeckého skleníku. Ta je v havarijním stavu. „Měli jsme v plánu letos opravit střechu a pokročit v pracích na věži radnice. Ale zídka u skleníku je vážný problém, který musíme vyřešit co nejdříve,“ vysvětlila Vítková.

Proto nechtějí Boskovičtí opravu zídky u Zámeckého skleníku odkládat a v co nejkratší možné době vyberou stavební firmu, která dá opěrnou zeď do pořádku. „Výběr firmy bude rychlý, může to být otázka čtrnácti dnů,“ upřesnila situaci Vítková.
Zástupkyně ředitele Zámeckého skleníku, kde Boskovičtí pořádají řadu výstav, koncertů a divadelních představení, o opravách zídky zatím neví.

„Zatím se ke mně tato informace ještě nedostala. Ale opěrná zeď je ve špatném stavu a opravit by potřebovala co nejdříve,“ řekla zástupkyně ředitele Věra Opatřilová.

Poslední etapou regenerace historické budovy boskovické radnice je radniční věž. Aby ji Boskovičtí zpřístupnili turistům, potřebují získat další prostředky. „Pokud příští rok dostaneme peníze z programu regenerace, počítáme s tím, že se zpřístupněním radniční věže zase o kousek postoupíme,“ dodala místostarostka Vítková.

Přístup na ochoz věže je komplikovaný a jeho přesnou podobu ještě radní neznají. „Dostat se na věž je obtížné. Přístup je velmi úzký a zatím je to řešené jen žebříky,“ uzavřela Vítková.

Zdroj: Blanenský deník

Letošní zima dala silničářům zabrat

19.03.2009

Blanensko - Zatímco loni mírná zima silničářům na Blanensku rozpočet příliš nenabourala, ta letošní pro ně znamenala pravý opak. Za údržbu v zimních měsících zaplatili téměř dvakrát tolik co loni.

Navíc přibyly na silniích úseky, které si nutně žádají opravu. Jenže ne na všechny se díky omezeným prostředkům dostane.

„Na úpravy silnic v zimním období jsme letos z rozpočtu dali bezmála jednadvacet milionů dvěstětisíc korun,“ přiblížil náklady šéf blanenských silničářů Miloš Bažant a dodal, že minulý rok si úpravy vyžádaly necelých dvanáct milionů korun.

Téměř deseti milionový schodek způsobí, že správa silnic bude mít na opravy komunikací letos méně prostředků. „Kvůli letošní zimě počítáme s tím, že neopravíme tolik silnic, jak jsme původně plánovali,“ dodal Bažant.

V zimě vyrazila auta silničářů do terénu sice až v lednu, ale následující měsíc už provoz komplikovaly přívaly sněhu. „Jednoznačně nejnáročnějším měsícem byl únor. To jsme vysypali nejvíc materiálu,“ upřesnil Bažant, s tím, že v regionu přibyly další poničené úseky silnic.

Ty pak na některých místech komplikují řidičům jízdu a brzdí provoz. „Po této zimě jsou silnice na Blanensku dost rozbité. Děr a výmolů přibylo,“ řekl řidič z povolání Vladimír Vaněk z Klepačova.

Mezi úseky, které patří k nejvíce poškozeným, řadí správa silnic dvoukilometrový úsek mezi Rájcem – Jestřebí a Lenčovem. „Tato silnice je po zimě v dost špatném stavu, zatím zde provedeme jen nezbytně nuté opravy,“ řekl Bažant s tím, že jde o frekventovanou silnici, kterou v budoucnu čekají rozsáhlé opravy v podobě zpevnění konstrukce a rozšíření.

Zmiňovaným úsekem jezdí autem často i Lenka Ševčíková z Rájce – Jestřebí. „Vozovka je tam opravdu ve špatném stavu. Silničáři by ji měli co nejdříve opravit,“ řekla Lenka Ševčíková.

Vedení silnic plánuje první jarní opravy na konec března. „V současné době na silnicích na poničená místa dočasně upozorňují výstražné značky,“ upřesnil Bažant s tím, že první opravy rozbité vozovky odstartují až koncem března, kdy silničáři nachystají stroje. Teď ještě nechávají část techniky v pohotovosti pro případ, že by ještě napadnul sníh.

S výrazným oteplením vytahují k první projížďce svá kola také cyklisté. I oni musejí svoji jízdu na mnoha místech na Blanensku po zimě přizpůsobit stavu vozovky.

„Já jezdím na horském kole, takže rozbité cesty mi až tak nevadí. Ale cyklisté na silničních kolech jsou na tom hůře,“ řekl Petr Koudelka z cyklistického oddílu Moravec.

Jeho slova potvrdila i Eva Zemánková z Benešova, která už letos najela kilometry po cestách v regionu. „Silnice na Blanensku jsou po zimě nic moc. Samé hrboly a díry. Na kola jezdíme hodně i v okolí Brna a tam je situace podstatně lepší,“ poznamenala Zemánková.

Zdroj: Blanenský deník

Blanensko: plánují další cyklostezky

17.03.2009

Na Blanensku přibude dvacet kilometrů cyklostezek. Projekty připravují například v Blansku a v Letovicích.

Cyklisté na Blanensku se mohou těšit na další kilometry cyklostezek. Nejdále s přípravou jsou v Blansku. U řeky Svitavy začnou stavět už letos. Cyklo stezce tam budou předcházet protipovodňové úpravy říčního koryta.

Blanenští radní získali dotaci asi sedm milionů na cyklostezku podél toku Svitavy. „Právě připravujeme výběrové řízení na dodavatele a následně by se mělo začít stavět,“ vysvětlil místostarosta Blanska Jindřich Král.

Letos se však Blanenští nové cyklostezky ještě nedočkají. „Výstavba začne po úpravě koryta řeky. Na stezce začnou dělníci pracovat začátkem července letošního roku,“ dodal Král s tím, že po dokončení projektu se cyklisté projedou po zhruba tříkilometrové cestě podél řeky Svitavy. Radní stezku naplánovali od autobusového nádraží až po Sportovní ostrov Ludvíka Daňka.

Tento úsek bude součástí delší cyklostezky, jejíž projekt připravuje Jihomoravský kraj. „Trasa povede od Novohradského tunelu po Ráječko. Cyklostezka bude dlouhá celkem čtrnáct kilometrů,“ dodal Král. Podle jeho slov si však na její dokončení lidé ještě počkají. Hotovo nebude ještě ani příští rok.

Nové cyklostezky plánují i v dalších městech na Blanensku. Z Letovic by v budoucnu mělo vést téměř šest nových kilometrů do Svitávky. „Jde o propojení Svitávky a Letovic. Projekt je zatím ve fázi příprav. Chceme na něj získat dotaci, takže doufáme, že ho budeme mít připravený do vyhlášení další výzvy regionálního operačního programu,“ upřesnil místostarosta Letovic Bohuslav Kuda.

Jeden z hlavních důvodů, proč tamní radní stezku chtějí, je bezpečnost cyklistů. „Úsek mezi Svitávkou a Letovicemi je nebezpečný. Silnice je úzká a je na ní velký provoz,“ dodal Kuda.

Na plánovanou cestu pro cyklisty mezi Svitávkou a Letovicemi se těší i Martin Kučera z Boskovic. „Tento úsek je opravdu nebezpečný. Na silnici tam projíždí hodně aut. Když jedu na kole do Letovic, raději volím jinou trasu,“ upřesnil Kučera.

V projektu nových cyklostezek na Blanensku vidí přínos také Lubomír Kassai z Boskovic. „Myslím si, že cest pro cyklisty je tady dost a další přibývají. To je dobře. Některé úseky jsou výborně upravené a dobře značené. Například stezky směrem na Suchý a Protivanov slibují pěknou projížďku,“ doplnil Kassai, který si o počtu a stavu cyklostezek v regionu vede přehled. Ten doplňuje vlastními poznatky při projíždění jednotlivých tras.

Zdroj: Blanenský deník

Vilémovice dostanou do vínku nový znak

17.03.2009

Vilémovice - Zanedlouho se radní Vilémovic pochlubí novým symbolem, který ozdobí oficiální dokumenty tamního úřadu. Zastupitelé totiž chtějí v nejbližší době rozhodnou o nové podobě obecního znaku.

Starý znak používali Vilémovičtí několik let, i přestože v jeho zobrazení bylo několik nejasností. „Tento symbol jsme využívali neformálně, protože v jeho návrhu byly nepřesnosti. Vytvořil ho člověk, který měl historii jen jako koníček,“ přiblížil historii obecního znaku starosta Vilémovic František Kala.

Jakou podobu bude mít oficiální symbol obce, řeší Vilémovičtí již několik let. Na dokončení projektu ovšem doposud neměli dostatek peněz. „Vždycky dostalo přednost něco jiného. Již v minulosti nás některé firmy oslovily a nabídly, že zpracují grafický návrh obecního znaku. Jenže v rozpočtu jsme zrovna na to neměli peníze a na znak se tak už nedostalo,“ dodal Kala.

V současné době radní oslovili heraldika Josefa Plcha, který se problematikou erbů a symbolů zabývá, a požádali ho o zpracování návrhů nového symbolu Vilémovic. „Ucelený návrh zatím ještě nemám, ale pracuji na něm,“ upřesnil Plch.

Vilémovice mají historickou pečeť a právě podle ní chce heraldik Josef Plch vytvořit nový znak. „Historickou pečet, kterou Vilémovice mají, použiju jako inspiraci pro vytvoření nového symbolu, “ dodal Plch, který zároveň pracuje také na symbolu Bukovinky.

Zdroj: Blanenský deník

Blanensko: Nemají práci, pojedou domů

25.02.2009

Cesta do vlasti zdarma a pět set euro k dobru. To jsou výhody nabídky Ministerstva zahraničí, které se rozhodlo vypořádat s neustále narůstajícím počtem nezaměstnaných cizinců.

Na Blanensku možnost dobrovolného návratu do vlasti během prvního týdne využilo osmnáct lidí.

„Ta situace je pro nás teď opravdu špatná, krize doléhá na všechny. Nabídka na pomoc s odjezdem je dobrým řešením. Na druhou stranu si myslím, že většina Mongolců se bude snažit najít si práci a zůstat tady,“ popsala situaci v okrese Blansko očima přistěhovalce jedna z Mongolek, která si nepřála být jmenována. Deník má její jméno k dispozici.

Ze zhruba čtyř set cizinců v okrese Blansko se tak zatím pouze osmnáct rozhodlo vrátit s pomocí Ministerstva vnitra do své vlasti. Nabídka, která platí od 16. února přitom počítá s pomocí pro dva tisíce zájemců.

„Až do pondělí se k dobrovolnému návratu u nás přihlásilo celkem osmdesát cizinců většinou mongolské národnosti,“ nastínil účinnost programu mluvčí brněnské cizinecké policie Roman Pittner.

Oblastní ředitelství cizinecké policie v Brně přitom prověřuje žádosti cizinců i ze Zlínského kraje a z kraje Vysočina. Z celkem šestnácti okresů je Blansko v počtu žádostí po prvním týdnu nabídky na druhém místě hned za Brnem.

Do Projektu dobrovolných návratů však mohou být přijati pouze cizinci, kteří splní určitá kritéria. „U každého žadatele prověřujeme, zda je na našem území legálně, jestli už v minulosti nebyl vyhoštěn a zda má povolení pro pobyt za účelem podnikání nebo zaměstnání. Pokud tyto podmínky splňuje, předáváme jeho žádost Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, který zajišťuje odjezd cizince zpět do vlasti,“ vysvětlil Pittner.

Možnost návratu do vlasti je tak lákavá, že se kvůli ní někteří cizinci rozhodli odejít z práce. „Ze strany zahraničních zaměstnanců bylo několik případů, kteří se o tento program zajímali a v souvislosti s tím požádali o ukončení pracovního poměru. Tito pracovníci se však nedostali do hmotné nouze,“ vysvětlil další z podmínek pro přijetí do programu ekonomický ředitel firmy Apos Auto.

Ta je v okrese Blansko největším zaměstnavatelem cizinců. Zda je pro ně návrat do vlasti řešením, ale není zatím zřejmé. „Ty, kteří si vrátí domů, čekají jen problémy. Budou si muset najít práci a té je i v Mogolsku nedostatek. Budou tam na ně také čekat rodiny, které tito lidé prací v Čechách živili. Je ale dobře, že mají aspoň těch pět set euro do začátku,“ dodala Mongolka z Blanska.

Lidé, kteří se zapojí do Projektu dobrovolných návratů, se přitom mohou v budoucnu do Česka vrátit. Policie přitom také počítá s tím, že se někteří cizinci pokusí nabídku zneužít. „Cizinecká policie se řídí heslem Poctivé vítáme a lumpy vracíme. S tím souvisí častější kontroly ubytoven a tržnic,“ uzavřel Pittner.

Zdroj: Blanenský deník

Na Blanensku končí rozvodem stále více manželství

25.02.2009

Blanensko - Převládají rozvody, při kterých se manželé na všem předem domluví. Průměrné manželství v republice vydrží třináct let.

Po dvaceti letech manželství se rozvedla. „Najednou jsme si s mužem neměli co říct a pak jsem se od známých dozvěděla, že má milenku. Tak to mezi námi skončilo,“ svěřila se čtyřicetiletá žena z Blanska, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Jako rarita se necítí. Má totiž nejednu rozvedenou kamarádku. Rozvodů podle odborníků na Blanensku přibývá. Jen od začátku roku soudci ukončili třiapadesát manželství.

Podle předsedkyně Okresního soudu v Blansku Marie Prokopové se v okrese rozpadlo v minulém roce tři sta dvacet devět manželství. „To je o třiadvacet rozvodů více než v roce 2007,“ uvedla Prokopová s tím, že krize v regionu neovlivňuje jen zaměstnanost lidí, ale i jejich vztahy.

Když se některý z manželů chce rozvést, soudci zjišťují příčinu a jak moc je závažná. Pokud manželství nemá šanci, rozvedou je. Manželé však podle soudkyně Prokopové někdy nechtějí přiznat pravdu a jako důvod rozpadu manželství pak uvedou různost názorů.

Samotný rozvod se většinou obejde bez dramatických vystoupení. Kdo bude vychovávat děti rozcházejících se rodičů a kdo je bude živit, bývá totiž v době rozvodu rozhodnuto. „Podle zákona je už možný nesporný rozvod, což znamená, že se oba manželé dohodnou. Těchto rozvodů řešíme hodně,“ sdělila Prokopová s tím, že za poslední dva roky se nestalo, že by soudci na Blanensku nějaké manželství odmítli rozvést.

V současnosti se rozpadá stále víc manželství. Tvrdí to psycholožka Radka Šebelová z blanenské poradny pro rodinu. „Vloni jsme řešili sto osmnáct konzultací a jejich počet se navyšuje. Bohužel k nám lidé přicházejí většinou pozdě. Vyřešit jejich problémy tedy někdy není možné,“ upozornila Šebelová.

Ta radí lidem jak z Blanenska, tak Boskovicka i Letovicka. Nejčastěji se manželství dostávají do krize, když se narodí dítě a jeden z rodičů zůstává doma, dále když děti odcházejí z domova a manželé tak zůstanou sami. „Průměrná délka manželství v České republice je třináct let,“ uvedla Šebelová.

Lidé podle ní považují rozvod za normální. „Přispělo k tomu také uvolnění dříve přísnějších zákonů o rodině, rozvodech a tak dále,“ nastínila psycholožka, proč počet rozvodů roste.

Pokud se rozvádí manželé, kteří spolu mají děti, měli by na ně brát ohled. Podle Blanky Bendové z blanenského Centra Pro mohou mít děti z rozvodu rodičů těžké psychické následky. „Ty se projevují nesoustředěností, izolací od kamarádů, špatným prospěchem ve škole nebo nočními děsy,“ přiblížila Bendová.

Upozornila na problém, že v některých případech rodiče používají děti jako zbraň proti druhému z manželů.

Zdroj: Blanenský deník

OFS Blansko nabízí trenérský kurz

05.02.2009

Blanensko - Okresní fotbalový svaz Blansko pořádá školící kurz na kterém mohou zájemci získat trenérskou licenci třídy C. Školení má dvě části a stojí čtyři sta osmdesát korun. Přihlášky nejpozději do 15. 2. 2009.

Sobota 28. 2. 2009 – teoretická část od 9.00, restaurace Punkva, Blansko.

Neděle 15. 3. 2009 – praktická část od 9.00, ve sportovní hale TJ ČKD Blansko, ulice Údolní 10. Obuv do haly s sebou.

Kontakt: Sekretariát OFS Blansko, Rožmitálova 40, 678 01 Blansko. Tel: 776 620 767. E-mail: [email protected], [email protected]

Zdroj: Blanenský deník

Blansko nabízí vysokoškolské studium

05.02.2009

Blansko - Vysoká škola mezinárodního podnikání otevře v Blansku bakalářský obor. Do lavic by mohlo zasednout až padesát studentů.

Pokud někdo ze zaměstnaných lidí zatouží po vyšším vzdělání, bude mít možnost. Přímo v Blansku se může probojovat šesti semestry k titulu bakalář. Letos v březnu totiž ve městě otevře studijní obor Vysoká škola mezinárodního podnikání ze slovenského Prešova. Zázemí najde v učebnách Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy.

Docenti z prešovské vysoké školy a kantoři z brněnských fakult zasvětí studenty do tajů oboru Mezinárodního podnikání v obchodě a službách. „Je to čerstvá zpráva, takže zatím máme sedm uchazečů. Mezi nimi převládají lidé zaměstnaní ve státní správě,“ nastínil situaci vedoucí konzultačního střediska Jan Hrnčíř s tím, že se další uchazeči mohou hlásit do konce února.

Do školy pak nastoupí bez přijímacích zkoušek. Za semestr zaplatí šest set šedesát euro. „Počítáme, že bychom mohli mít tak dvacet až třicet studentů. Maximální kapacita je však padesát míst,“ přiblížil Hrnčíř. Za semestr musí studenti navštívit osmdesát hodin. Učit se budou v pátek odpoledne a celou sobotu.

„Na podobných brněnských školách vyučují poněkud náročnou matematiku i ekonomii. My dáváme větší důraz na světové jazyky,“ řekl Hrnčíř. Podle jeho slov se vyučující zaměří na angličtinu, němčinu či ruštinu.

Vedení školy chce vzdělání přiblížit co nejvíce uchazečům. „V Boskovicích uskutečnili podobný projekt loni. Blansko je dvojnásobně větší město a mnohem lépe dostupné,“ sdělil Hrnčíř, proč vysokoškolskou výuku směřovali právě do Blanska.

Z otevření dalšího bakalářského oboru na Blanensku nemá strach zástupkyně ředitele Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické v Boskovicích. „My se nezaměřujeme na mezinárodní podnikání. Učíme obory jako finance a manažersko – ekonomický. Navíc u nás studenti za výuku neplatí,“ přiblížila spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou Milada Hudcová.

Vysokoškoláci v Blansku usednou do lavic v Obchodní akademii a Střední zdravotnické škole. „Prešovská škola nás oslovila. Znali naše zázemí. Máme multimediální učebnu, kam se vejde přes padesát posluchačů. Tyto prostory pronajmeme v době, kdy je nepotřebujeme,“ míní ředitelka Svatava Dvořáková. Podle ní prešovskou nabídku využijí zejména pracující lidé. „Naši studenti mají větší zájem o denní studium, budou hledat jiné vysoké školy,“ myslí si Dvořáková.

Možnost přihlásit se na vysokou školu přímo v Blansku uvítala absolventka obchodní akademie, která si nepřála zveřejnit své jméno. „Zní to zajímavě. Hlavně pro ty, kteří pracují, a nebo pro maminky na mateřské dovolené. Vzdělání je může nastartovat třeba při podnikání,“ míní žena.

Zdroj: Blanenský deník

Boskovice: Na jaře začnou s opravou koupaliště

05.02.2009

Boskovičtí zastupitelé už schválili firmu, která z chátrajícího koupaliště v Červené zahradě udělá moderní areál.

Letošní léto budou muset lidé z Boskovic jezdit za koupáním do jiných měst. V areálu Červená zahrada totiž budou pracovat dělníci. Pokud vše půjde podle plánu, už v příštím roce otevřou boskovičtí radní opravené koupaliště s moderním zázemím. Zastupitelé v pondělí schválili firmu, která areál opraví.

Podle boskovické místostarostky Jaromíry Vítkové začnou práce na rekonstrukci areálu v nejbližší době. „Smlouva platí od prvního března letošního roku. Vše má firma dokončit nejpozději do posledního října roku 2010,“ uvedla s tím, že toto léto bude koupaliště kvůli stavebním pracím uzavřeno.

Zástupci města však počítají s tím, že v letních měsících budou výjimečně otevřeny tamní městské lázně. Ty bývaly v minulých letech přes léto uzavřeny.

„Chceme, aby lidé mohli více využívat lázní, když bude koupaliště v létě mimo provoz. Do města totiž jezdí mnoho turistů a žen s dětmi. Nejen oni budou moct v létě navštěvovat lázně,“ doplnila místostarostka.

Její slova potvrdil i ředitel Služeb Boskovice, které provozují lázně i koupaliště Červená zahrada. „Lázně zavřeme pouze na několik dní, a to od desátého do jedenadvacátého srpna. Po dobu této nutné odstávky musíme zkontrolovat technické zázemí lázní a odstranit případné závady,“ sdělil Milan Strya.

Celkem bude modernizace koupaliště stát necelých dvaasedmdesát milionů korun. Dotaci ve výši pětatřiceti milionů získaly Boskovice z regionálního operačního programu. „Zbylou částku budeme muset doplatit z vlastních zdrojů. Těžko bychom získávali nějaké další peníze na spoluúčast,“ dodala Vítková s tím, že oprava zahrnuje kompletně celé nové technologické zázemí bazénu.

V novém akvaparku si přijdou na své všichni. „V areálu bude nový plavecký bazén s osmi plaveckými drahami, které budou dlouhé pětadvacet metrů. Bazén bude propojen s brouzdalištěm pro děti,“ uvedla místostarostka. V areálu budou i dvě skluzavky. „Počítáme s jednou širokou skluzavkou a jedním tobogánem. Mimo ně tam budou i prvky a atrakce pro děti,“ dodala Vítková.

V areálu koupaliště přibude i nové sociální zázemí a radní počítají i s větším místem k parkování.  Lidé z Boskovic tak nebudou muset mířit za vodními radovánkami do vzdálenějších míst. Do nového akvaparku už se těší například šestatřicetiletý Michal Bočan z Boskovic. Přestože dříve na „ Červenku“ příliš často nechodil.

„Je dobře, že se v Boskovicích koupaliště opravuje. V současné době totiž čekáme potomka, tak už se těším, jak s ním budeme akvapark navštěvovat. Jinak bychom museli jezdit třeba do Velkých Opatovic, což by s malým dítětem nebylo úplně nejlepší. Akvapark bych určitě navštívil i sám. Jsem zvědavý, jak bude opravený,“ uvedl Bočan.

Zdroj: Blanenský deník

Sušená voda: zdařilý experiment

05.02.2009

Jak jsme už dříve v Blanenském Deníku informovali, Krejčíř se rozhodl přijít na vánoční trh se zcela novým výrobkem. Začal prodávat sušenou vodu. S netradičním zbožím nakonec uspěl.

Na brněnských vánočních trzích prodával deset dní skleněné nádoby, v nichž byl podle jeho slov koncentrát sušené vody. Za deset dní mu z pultu doslova zmizely menší i větší lahve. Lidé kupovali i křišťálové koule různých velikostí, které Krejčíř také nabízel.

„Experiment s prodejem sušené vody Aqua strong se vydařil a ukázal, že lidé ještě neztratili smysl pro humor,“ řekl třiačtyřicetiletý obchodník. Podle jeho slov má koncentrát smíchaný s obyčejnou vodou působit protistresově a je vhodný ke každodennímu používání.
Krejčířův stánek se sušenou vodou působil mezi ostatními stánky s oblečením nebo kořením poněkud netradičně. „V prvních dnech neměli lidé o sušenou vodu moc zájem. Nejprve spíš zjišťovali, o co se jedná. Pak ale začali kupovat jedni, přidali se druzí, a zboží šlo na odbyt,“ dodal Krejčíř.

Toho nejvíce potěšilo, že v dobách, kdy se všude hovoří o ekonomické krizi, jsou lidé ochotni utrácet kvůli úsměvu za ne zcela praktické zboží. „Jediná vlastnost tohoto iluzorního dárku je ta, že po rozbalení a chvilce napětí vykouzlí při troše štěstí u obdarovaného úsměv,“ řekl muž.

Potěšily jej i ohlasy nakupujících. „Dokonce jsme se v hodinách angličtiny bavili o dárcích a překvapilo mě, že jedna studentka se zmínila, že dostala sušenou vodu,“ zasmál se.

Se sušenou vodou zavítá Roman Krejčíř během letošního roku také na Festival anomálií a kuriozit do Pelhřimova. „Na tuto akci mě upozornil jeden černokněžník, který si u našeho stánku kupoval křišťálové koule. Jestli je to ale dobré rozhodnutí, se nejdříve poradím s vědmou, se kterou jsem se také seznámil díky prodeji věšteckých koulí,“ dodal Krejčíř.

Zdroj: Blanenký deník

Boskovice - Lidé zapomínají zamykat dveře

26.01.2009

Každé desáté vchodové dveře bytových domů v Boskovicích jsou i v noci odemčené. To zjistili boskovičtí strážníci spolu se svými kolegy z Policie České republiky při nedávné preventivní kontrolní akci zaměřené právě na zamykání vchodových dveří.

Muži v uniformách při kontrolách na dveře lepili samolepky, které upozorňují lidi, aby zamykali, a chránili tak svůj majetek. Na dveřích nechali také zprávu, ze které se obyvatelé domu dozvěděli, kdy, v kolik hodin a s jakým výsledkem tam policisté kontrolu provedli.

„Chceme tak předejít volnému pohybu nežádoucích osob převážně v nočních hodinách a snížit tím zejména majetkovou kriminalitu v bytových domech,“ uvedl strážník Pavel Vaněrek.

Strážníci s policisty zkontrolovali asi tři sta vchodových dveří. „Další společné kontroly, zejména v noci a brzy ráno, budou následovat,“ dodal Vaněrek.

Zdroj: Blanenský deník

Adamov: Mladá žena se otrávila oxidem uhelnatým

21.01.2009

Pobyt v koupelně se málem stal osudným dvacetileté ženě z Adamova. Mladá žena se tam v úterý večer otrávila oxidem uhelnatým.

,,Operátorky ihned po nahlášení případu na místo vyslaly tým rychlé lékařské pomoci z Blanska a do doby jeho příjezdu radily, jak ženě správně pomoci. Po příjezdu lékařky už příbuzný ženě poskytoval první pomoc,” řekla mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová.

Dvacetiletá žena byla v bezvědomí a nedýchala. Lékařka proto za asistence záchranářů okamžitě zajistila dýchání intubací a podala nitrožilně potřebné léky.

,,Zdravotní stav pacientky se podařilo stabilizovat natolik, že jsme ji mohli transportovat do nemocnice. Ženu jsme za stálé lékařské péče ve vážném stavu převezli na urgentní příjem Fakultní nemocnice Brno," dodala Zuchová.

Zdroj: Blanenský deník

Olešničtí chystají ve Ski areálu novinky

21.01.2009

Olešnice - O osmdesát metrů delší jeden z vleků, rozšířit v úzkém místě sjezdovku a další hospůdka. Takové novinky čekají na návštěvníky Ski areálu Olešnice pravděpodobně už příští sezonu.

O olešnický svah stoupá zájem. „Je to tu jako v mraveništi. Lyžařský vlek vyhází za hodinu tisíc dvě stě lidí,“ uvedl správce areálu Pavel Hlaváček. Sjezdovky lyžaři i snowboardisté podle něj sjíždějí celý den, od osmi do jednadvaceti hodin. „Od svátků jsme se nezastavili,“ podotkl Hlaváček.

Kvůli zvyšujícímu se počtu návštěvníků chystají Olešničtí prodloužit vlek o osmdesát metrů. „Jen to nás přijde alespoň na půl milionu korun,“ míní Hlaváček. Podle něj bude potřeba ještě rozšířit svah v místě, kde v současnosti lyžaři vystupují z vleku. U sjezdovky vyroste také další restaurace. „Hosté z ní budou hledět prosklenou stěnou na areál, nebude tam chybět ani krb,“ přiblížil správce.

Za zkvalitnění služeb ve Ski areálu bojuje i olešnický starosta Zdeněk Peša. „Určitě zažádáme o dotace. V tuto chvíli ale nemáme ani projektovou dokumentaci. Byli bychom rádi, aby novinky využili lyžaři už příští sezonu. Stane se tak ale spíš do dvou let,“ míní Peša. Podle něj míří díky Ski areálu v zimě do městečka plno turistů.

Pokrývka svahu je v Olešnici bohatá. Pokud bude počasí nepříznivé a nezasněží, mají k dispozici děla, která vyrábí sníh technický. Podle Hlaváčka tak vydrží bílá nadílka na olešnickém svahu do konce sezony.

Zdroj: Blanenský deník

Blanensko: Pěvecké kvarteto JAKO vydalo první CD

12.01.2009

Co spojuje studenta fyziky, studentky pedagogická fakulty, španělštiny a budoucího zdravotního bratra? Už několik let slaví úspěchy se svým komorním kvartetem JAKO. Jedovnické kvarteto uspělo už na několika soutěžích a na začátku ledna pokřtilo své první CD s názvem Good News.

„Náš netradiční název vznikl spojením prvních písmen jmen našich zpěváků. Je to Jirka Šperka, Anna Šíblová, Karolína Smejkalová a Onřej Javorský,“ představuje skupinu její umělecká vedoucí Hana Korčáková. Na repertoáru mají renesanční, lidové písně, spirituály, ale i populární skladby.
Skupina letos začíná už osmý rok své existence. Vznikla v roce 2001, kdy se pod vedením učitelky Hany Korčákové dali dohromady čtyři sólový zpěváci a zpěvačky z jedovnické základní umělecké školy.

První velký úspěch zažili o dva roky později, když na celostátní soutěži uměleckých škol kvarteto obsadilo třetí místo. „Určitě to byl pro začínající skupinu velký úspěch. Museli jsme se probojovat okresním a krajským kolem,“ popisuje Korčáková.

Pak přišli další úspěchy. Vítězství v okresním kolem Dětské Porty, kde se zpívá folk a country a vítězství v okresním kole soutěže uměleckých škol v roce 2006. „Nyní se připravuje na další klání uměleckých škol, které se pořádá jednou za tři roky. V únoru nás čeká okresní kolo. To je zatím nás největší cíl,“ přibližuje vedoucí.

JAKO se probojovali už i do televize. Záznam jejich dobročinného koncertu z punkevních jeskynní na začátku ledna odvysílala Česká televize. „Kromě Blanenska jsme se podívali i do Itálie či Německa, když jsme zpívali v partnerských městech Blanska a Jedovnic,“ doplňuje Korčáková.
Příznivci kvarteta se na nejbližší koncert můžou těšit v březnu, kdy skupiny vystoupí na oslavách třiceti let od založení Jedovnic.

Zdroj: Blanenský deník

Blansko: Ondřej Vašíček boduje s webem věnovaným Útěku z vězení

12.01.2009

Jeho doménou je útěk z vězení. Nejde ale o trestance. Dvaadvacetiletý Ondřej Vašíček z Blanska je přeborníkem v tvorbě poutavých internetových stránek.

Právě jeho web o populárním seriálu Prison Break – Útěk z vězení se letos už potřetí umístil mezi pěti nejlepšími internetovými prezentacemi v celostátní soutěži Křišťálová lupa.

„S tvorbou internetových stránek jsem se poprvé setkal už v základní škole. Tehdy šlo jen spíš o takové jednoduché skládání různých prvků. První verze stránek prison–break.cz vznikla na začátku roku 2006 jako práce na střední škole. Mou hlavní motivací ale tehdy byla snaha zdokonalit se v tvorbě webových stránek. Projekt jsem rozjížděl se svým tehdejším spolužákem Martinem Bednaříkem, který už s námi dnes nespolupracuje,“ vysvětluje Vašíček zrod jednoho z nejoblíbenějších zábavních webů u nás.

Od prvních programů se Vašíček samostudiem postupně vypracoval na ceněného návrháře internetových stránek. „Chodil jsem krátký čas na Masarykovu univerzitu, obor aplikovaná informatika, ale z osobních důvodů jsem studium ukončil. V současné době se tvorbou webových stránek už živím. Mám na to živnostenský list,“ popsal dále Vašíček. Čas, který uplynul od vytvoření prison-break.cz, věnoval hlavně samostudiu všeho, co se týká právě internetové tvorby, takže nyní programuje na profesionální úrovni.

Mladík tvrdí, že díky internetu našel i nové, zpočátku virtuální, přátele. „Například o obsah vítězného webu prison–break.cz se stará můj spolupracovník Jindřich Závodný, od kterého mě dělí vzdálenost přes tři čtvrtiny republiky. Už jsme se ale párkrát potkali, třeba na Křišťálové lupě,“ usmívá se Vašíček.
Protože seriál Útěk z vězení brzy skončí, chystá už další internetové lahůdky. „Soustředím se teď na tvorbu projektu, který bude na prison-break.cz navazovat. Usilovně pracuji i na tvorbě dvou dalších větších projektů,“ netají se s plány mladý programátor.

Přestože s internetem denně pracuje, brouzdání na jeho stránkách moc neholduje. „Není na to čas. Internet je pro mě pracovní plocha a zdroj informací. Kromě seriálů jsem velký milovník filmů, občas si rád zahraju kvalitní počítačovou hru. Začínám se zajímat i o amatérské fotografování. Největším koníčkem je ale samozřejmě moje přítelkyně, která toleruje mé mnohdy vysoké pracovní vytížení,“ uzavírá Vašíček.

Zdroj: Blanenský deník

Vanovice: Hodiny na kostelní věži už léta nejdou. Teď je opraví

04.01.2009

Desítky let hodiny na věži evangelického kostela ve Vanovicích neukazují správný čas. To by se však brzy mělo změnit. Tamní Farní sbor Českobratrské církve evangelické si nechal zpracovat projekt na opravu hodin a podal žádost o dotaci na Krajský úřad v Brně.

„Nepodařilo se nám dohledat, jak dlouho hodiny nejdou, ale je to možná už i více než padesát let. Stroj je ve špatném stavu, bude nutná kompletní rekonstrukce včetně ciferníku a systému odbíjení,“ uvedl vanovický farář Pavel Freitinger. Součástí oprav bude i pořízení automatického synchronizačního zařízení, které zajistí, aby hodiny stále šly přesně a nemusely se ručně přenastavovat, a to dokonce ani při přechodu na letní čas.

Jeden z největších evangelických kostelů v České republice v posledních letech dostal novou střechu, většinu oken a v plánu je nová fasáda. „Kostel samozřejmě slouží svým účelům i tak, ale funkční hodiny svědčí o tom, že kostel žije. Proto jsme se teď rozhodli přistoupit k jejich opravě,“ dodal Freitinger.
Rekonstrukce věžních hodin bude stát tři sta padesát tisíc korun. Farní sbor žádá o příspěvek Jihomoravský kraj, do pomoci se zapojí i obec. „Sami bychom to asi nezvládli, ale pokud alespoň nějaké dotace získáme, do oprav se pustíme,“ slibuje farář. To, jestli se žádostí uspěli, se dozvědí na jaře.

Vanovičtí zastupitelé se na opravu hodin rozhodli věnovat celý výtěžek z obecního plesu, který se koná jednatřicátého ledna. „K výtěžku z plesu přidáme ještě další peníze tak, abychom na rekonstrukci přispěli padesáti tisíci korunami,“ uvedl starosta Vanovic Petr Dvořáček s tím, že dominanta obce si podporu zaslouží. „Máme samozřejmě zájem, aby všechna zařízení v obci byla funkční. Je proto škoda, aby právě hodiny na věži kostela stály. Místní si na to už zvykli, ale lidé odjinud se občas ptají, proč nefungují,“ dodal starosta.

Hodiny pocházejí ze sedmdesátých let devatenáctého století, kdy byly ke kostelu přistaveny věže, čímž se stavba stala dominantou celé Malé Hané.

Zdroj: Blanenský deník

Blansko: Úřady práce čekají nápory lidí

04.01.2009

Kvůli ekonomické krizi propouští řada firem na Blanensku zaměstnance. Včera a dnes proto mimořádně otevřely úřady práce.

Začátkem roku očekává Úřad práce v Blansku i jeho pobočky v Boskovicích a Letovicích nápor nezaměstnaných. Výrobní firmy na Blanensku totiž v průběhu posledního půl roku propustily stovky zaměstnanců. Řadě z nich neobnovily pracovní smlouvy na dobu určitou.

Na úřad práce se bude muset vydat i Martin Dokoupil z Velkých Opatovic. Od ledna mu totiž skončil pracovní poměr v boskovické společnosti Láník.
„Ve firmě mi neprodloužili smlouvu. Řekli nám, že budou snižovat stavy zaměstnanců. Od ledna tak nemám práci,“ uvedl mladík, který ve firmě pracoval necelé dva roky. „Najít práce bude těžké. Situace bude podobná ve všech ostatních výrobních firmách,“ dodal Dokoupil.

Nejen jeho tedy čeká registrace na úřadu práce. Jak dříve potvrdila Hana Kuběnová z blanenského úřadu práce, první odhady počtu nezaměstnaných se pohybují v řádech stovek. „Kvůli současné krizi propouštělo mnoho firem, a to nejen na Blanensku. Zatím máme nahlášených přes tři sta lidí, kteří se k nám mají v lednu přijít zaregistrovat,“ uvedla.

Pracovníci úřadu práce chtějí nezaměstnaným situaci co nejvíce usnadnit. „Měli jsme mimořádně otevřeno včera dopoledne. Přijímat nové uchazeče budeme i dnes, a to od osmi do dvanácti hodin,“ sdělil zástupce ředitelky Úřadu práce Blansko Jiří Dvořák. „Větší firmy ukončují pracovní poměry na dobu určitou a smlouvy neprodlužují. Chtěli jsme tak vyjít lidem vstříc,“ uvedl s tím, že pokud bude potřeba, pracovní dobu rozšíří i o dalších sobotách v lednu a v únoru.

Jedna z firem, kde zaměstnanci přišli o práci, je například boskovická společnost Láník. Podle jejího majitele poklesly firmě v poslední době zakázky a své zaměstnání tak muselo opustit zhruba třicet lidí. „Důvodem propouštění je ekonomická krize. Kvůli ní firma propustí několik desítek zaměstnanců a přejde ze třísměnného na dvojsměnný provoz,“ sdělil Igor Láník.

Jako první zasáhla současná krize na Blanensku boskovickou firmu Novibra. „Ze všech průmyslových odvětví se krize projevila nejdříve v textilním průmyslu. Nebylo to jednoduché, ale museli jsme v uplynulém půl roce propustit asi stovku lidí. Další propouštění prozatím neplánujeme,“ uvedl ředitel Novibry Zdeněk Kovář.

Nezaměstnané čekají od letošního roku novinky. Podporu budou lidé dostávat místo nynějších šesti nově pět měsíců. „Délku podpory v nezaměstnanosti bude určovat věk žadatele. Lidé do padesáti let ji získají na pět měsíců. Nezaměstnaní od padesáti do pětapadesáti let dostanou podporu na osm měsíců a ti nad pětapadesát let ji mohou získat na jedenáct měsíců,“ doplnil novinky v zákoně o zaměstnanosti Jiří Dvořák.

Zdroj: Blanenský deník

Co přinesl rok 2008 na Blanensku

02.01.2009

Jaké důležité události se staly v roce 2008 na Blanensku

Přehled plesů konaných v Blansku

01.01.2009

10. ledna 2009, Katolický dům
Ples Orla a KDU-ČSL

16. ledna 2009, Dělnický dům
Ples Speciální školy

17. ledna 2009, Dělnický dům
Myslivecký bál

23. ledna 2009, Dělnický dům
Ples OA a SZdŠ

24. ledna 2009, Katolický dům
Ples Junáka

24. ledna 2009, Dělnický dům
Rybářský bál

24. ledna 2009, Dělnický dům
Rybářský bál

6. února 2009, Dělnický dům
Sousedský bál

7. února 2009, Dělnický dům
Ples firmy APOS

13. února 2009, Dělnický dům
Ples SOŠ a SOU Blansko

14. února 2009, Dělnický dům
Ples Futurum

20. února 2009, Dělnický dům
Ples Gymnázia Rájec

27. února 2009, Dělnický dům
Ples týdeníku Zrcadlo Blanenska a Boskovicka

6. března 2009, Dělnický dům
Ples Nemocnice Blansko

7. března 2009, Dělnický dům
Rockový bál

13. března 2009, Dělnický dům
Ples Gymnázia Blansko

Zdroj: město Blansko

Blansko: Příhradový most přes Svitavu

01.01.2009

Co s Ježkovým příhradovým mostem přes řeku Svitavu řeší Město. Zdá se, že nikomu nepatří.

Co s mostem, musíme vyřešit nejpozději do zahájení prací na regulaci toku Svitavy, které by měly proběhnout příští rok. Příhradový most u Billy je jejich součástí. K mostu se ale nikdo nezná,“ což je problém, říká Ing. Jindřich Král.

Správce konkurzní podstaty potvrdil, že most nebyl nikdy v rámci konkurzu vydán. Povodí Moravy by mohlo sice most odstranit, ale dokud nejsou vyjasněné vlastnické vztahy, nepustí se do takové akce. V rámci přípravných prací se hledá skutečný vlastník, aby během stavby mohlo Město Blansko most přemístit. Náklady na manipulaci s ním jsou započítány v ceně úprav koryta řeky.

„O mostu se již dříve jednalo ohledně toho, zda se jedná o kulturní památku či ne, nicméně to nebylo nikdy dořešeno. Podle poslední studie, kterou mám k dispozici, je most v mnohem horším stavu, než se na první pohled jevilo,“ sdělila starostka Jaroslava Králová.

Aby se vše co nejdříve vyřešilo, zveřejnilo Město Blansko na úřední desce výzvu Povodí Moravy, na jejímž základě se měl oprávněný vlastník přihlásit. Vyvěšena byla od 21. 7. do 21. 8. 2008. Vzhledem k tomu, že k objektu se nepřihlásil žádný právoplatný majitel, je možné s ním dále nakládat.

Původně bylo uvažováno o využití mostu jako lávky přes náhon u zimního stadionu v rámci rekonstrukce na sportovním ostrově, ale dle výsledků výše zmíněné studie jsou z něj použitelné jen bočnice. Střed mostu je poddimenzovaný a pro tento účel nepoužitelný. Stavba úplně nového mostu stojí třikrát méně. Proto je rozhodnuto z něj zachovat jen část, který by připomněla, kde most stál a jak se mosty kdysi stavěly, a zbytek zlikvidovat.

Zdroj: město Blansko

Zubní pohotovost v I. pololetí 2009

01.01.2009

Služba je sloužena od 8.00 do 12.00 h. Mimo tuto dobu je zubní pohotovost zajištěna na Karáskově náměstí č. 11, Brno, tel. 548 424 248, a to od 17.00 h do 7.00 h ve všední dny a nepřetržitě o svátcích.

Leden
1. 1.	MUDr. Klapušová	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 452
3. 1.	MUDr. Kovandová	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 450
4. 1.	MUDr. Kulhánková	Křtiny, Zdrav. středisko	516 439 190
10. 1.	MUDr. Kupková	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 457
11. 1.	MUDr. Láníková	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 456
17. 1.	MUDr. Levová	Adamov, Smetanovo nám. 327	516 447 606
18. 1.	MUDr. Paulíčková	Černá Hora, Zdrav. středisko	516 437 257
24. 1.	MUDr. Miklíková	Blansko, ZŠ Rodkovského	515 157 112
25. 1.	MUDr. Pokorná M.	Blansko, Gellhornova 9	516 412 422
31. 1.	MUDr. Pokorný M.	Blansko, A. Dvořáka 4	516 417 621

Únor
1. 2.	MUDr. Roth	Ostrov, Zdrav. středisko	516 444 326
7. 2.	MUDr. Řehořek	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 453
8. 2.	MUDr. Řehořková	Blansko, bud. ZZS K. H. Máchy 17	516 527 874
14. 2.	MUDr. Semrádová	Sloup, Zemspol, 221	516 435 203
15. 2.	MUDr. Staňková	Jedovnice, Zdrav. středisko	516 442 726
21. 2.	MUDr. Stojanov	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 451
22. 2.	MUDr. Ševčíková B.	Blansko, Svitavská 1A	516 416 386
28. 2.	MUDr. Ševčíková R.	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 454

Březen
1. 3.	MUDr. Švendová	Křtiny, Zdrav. středisko	516 439 404
7. 3.	MUDr. Tomaštíková	Adamov, Smetanovo nám. 327	516 446 398
8. 3.	MUDr. Vrtělová	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 455
14. 3.	MUDr. Well	Adamov, Smetanovo nám. 327	516 447 605
15. 3.	MUDr. Žáčková	Blansko, Mahenova 13, (vchod z ul. Masarykovy, branou vedle „výzkumáku“)	516 419 538
21. 3.	MUDr. Blaťák	Černá Hora, Zdrav. středisko	516 437 257
22. 3.	MUDr. Crhonková	Blansko, Pražská 1b	516 418 786
28. 3.	MUDr. Hanáková	Blansko, Pražská 1b	516 418 788
29. 3.	MUDr. Hepp	Rájec, Šafranice 101	516 434 055

Duben
4. 4.	MUDr. Hosová	Rájec, Zdrav. středisko	516 432 138
5. 4.	MUDr. Hošák	Adamov, U Kostela 4	516 446 428
11. 4.	MUDr. Houdková	Blansko, Pražská 1b	516 418 787
12. 4.	MUDr. Jílková	Rájec, Ol. Blažka 145	516 410 786
13. 4.	MUDr. Juráková	Blansko, Pražská 1b	516 418 787
18. 4.	MUDr. Žáčková	Blansko, Mahenova 13, (vchod z ul. Masarykovy, branou vedle „výzkumáku“)	516 419 538
19. 4.	MUDr. Kovandová	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 450
25. 4.	MUDr. Kulhánková	Křtiny, Zdrav. středisko	516 439 190
26. 4.	MUDr. Kupková	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 457

Květen
1. 5.	MUDr. Láníková	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 456
2. 5.	MUDr. Levová	Adamov, Smetanovo nám. 327	516 447 606
3. 5.	MUDr. Miklíková	Blansko, ZŠ Rodkovského	515 157 112
8. 5.	MUDr. Paulíčková	Černá Hora, Zdrav. středisko	516 437 257
9. 5.	MUDr. Pokorná M.	Blansko, Gellhornova 9	516 412 422
10. 5.	MUDr. Pokorný M.	Blansko, A. Dvořáka 4	516 417 621
16. 5.	MUDr. Řehořková	Blansko, bud. ZZS K. H. Máchy 17	516 527 874
17. 5.	MUDr. Řehořek	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 453
23. 5.	MUDr. Roth	Ostrov, Zdrav. středisko	516 444 326
24. 5.	MUDr. Semrádová	Sloup, Zemspol, 221	516 435 203
30. 5.	MUDr. Staňková	Jedovnice, Zdrav. středisko	516 442 726
31. 5.	MUDr. Stojanov	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 451

Červen
6. 6.	MUDr. Ševčíková B.	Blansko, Svitavská 1A	516 416 386
7. 6.	MUDr. Vrtělová	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 455
13. 6.	MUDr. Švendová	Křtiny, Zdrav. středisko	516 439 404
14. 6.	MUDr. Tomaštíková	Adamov, Smetanovo nám. 327	516 446 398
20. 6.	MUDr. Ševčíková R.	Poliklinika Blansko, Sadová 33	516 488 454
21. 6.	MUDr. Well	Adamov, Smetanovo nám. 327	516 447 605
27. 6.	MUDr. Žáčková	Blansko, Mahenova 13, (vchod z ul. Masarykovy, branou vedle „výzkumáku“)	516 419 538
28. 6.	MUDr. Blaťák	Černá Hora, Zdrav. středisko	516 437 257

Zdroj: město Blansko

Blansko: Ohňostroj na nám. Republiky až 1. 1. 2009

01.01.2009

Letos poprvé Město Blansko přeruší novodobou tradici každoročního silvestrovského setkání na náměstí Republiky s diskotékou a ohňostrojem. Přivítání příchodu nového roku s ohňostrojem se přesune na podvečer 1. ledna.

„Namísto silvestrovské party chceme uspořádat jen ohňostroj v podvečer 1. ledna. Přístupný tak bude opravdu všem, hlavně také malým dětem, které nejvíce tuto podívanou ocení,“ řekla starostka města Blanska Jaroslava Králová.

Nebude se tedy konat diskotéka, zazní jen hudební doprovod k ohňostroji a starostka města Blanska pronese přání do nového roku. To vše již v 18.00 hodin. Od přesunutí oslav na druhý den si vedení Města slibuje klidnější průběh jak silvestrovské noci v centru, tak i větší spokojenost návštěvníků novoročního ohňostroje. Průběh akce bude následně vyhodnocen a pokud se setká s příznivým ohlasem, zůstane tento způsob vítání Nového roku zachován i v budoucích letech.

Oslavy příchodu Nového roku na náměstí Republiky se v poslední době potýkaly s problémy. Hlavně s domácí pyrotechnikou odpalovanou nekontrolovatelně v davu lidí, což vyústilo až v její zákaz a varování, že pokud se situace nezlepší, bude přehodnocen přínos takové akce a zvažováno její zrušení.

Zdroj: město Blansko

Blansko: k mání bude šest set bytů

29.12.2008

Blanenští radní chtějí v příštím roce odprodat více městských bytů. Lidé je mohou zakoupit za výhodnou cenu.

Přes dvě stě tisíc korun za byt. S takovou nabídkou letos oslovili blanenští radní nájemníky téměř tří stovek městských bytů. Po Novém roce chce vedení města zaokrouhlit počet odprodaných bytů do osobního vlastnictví na šest set.

Jednopokojový byt by rád získal i Jindřich Čeladín z Blanska. Nabídku města však zřejmě nevyužije. V domě, kde bydlí, nájemníci odprodej bytů neodsouhlasili. „O byt jsem měl zájem, protože se mi jeho cena zdála výhodná. Přesto většina lidí v našem domě by si ho asi dovolit nemohla. S odprodejem nesouhlasili,“ řekl Čeladín.

Nízkou cenu za prodej městských bytů schválili minulý týden i blanenští zastupitelé. Nájemníci městských bytů tak mají druhou šanci. Radní totiž chtějí nabídnout k odprodeji další byty. Akci odstartovali před čtvrt rokem, když se na radnici hromadily dotazy Blanenských, zda by mohli byty odkoupit. „Rozdali jsme tehdy anketní lístky s tím, že pokud bude nadpoloviční většina v jednotlivých domech souhlasit, byty tam odprodáme,“ přiblížila starostka Blanska Jaroslava Králová.

Stejný scénář se tak bude opakovat i po Novém roce. Zkrátka nepřijdou ani ti, kteří v domě bydlí a stojí o pronájem. „Vlastníci bytů budou bydlet v takovém domě dál s nájemníky. Neznamená to ovšem, že by platili všechny opravy sami. V takovém případě se město nebrání pomoci příspěvkem,“ tvrdí Králová, přestože se radní snaží bytů zbavit kvůli penězům. „Peníze, které získáme z nájmů, investujeme do údržby domů. Všechny opravy ale nejsme schopni pokrýt. Stojí to peníze z rozpočtu navíc,“ vysvětlila Králová a podotkla, že pokud budou v bytech žít jejich vlastníci, budou se o ně i lépe starat.

K bytovým domům v ulicích Údolní, 9. května, Chelčického, Sadová či Bezručova tak přibudou další. Podle starostky se jedná o malometrážní byty, které často vyhledávají lidé sociálně slabší.
„V druhé půlce ledna bychom chtěli v jednotlivých domech udělat besedy, abychom vysvětlili nájemníkům pravidla hry,“ uvedl místostarosta Lubomír Toufar.

Odprodej mine podle něj bytové domy, které byly postaveny v minulosti z dotací státu, takže je měli nájemníci předplacené alespoň na dvacet let. „Jedná se třeba o sídliště Písečná. K odprodeji dál nenabídneme domy opravované z dotací, jsou totiž zatížené úvěrem. Příkladem bych mohl uvést třeba bytovky v ulici Antonína Dvořáka,“ pokračoval Toufar.

Peníze, které blanenští radní získají z prodeje městských bytů, chtějí investovat do rozvoje určitých lokalit a připravit je tak pro bydlení.

Zdroj: Blanenský deník

Krásy Blanenska jsou k vidění v kalendáři

29.12.2008

Blanensko - Snímky zachycující krásy Moravského krasu a okolí ozdobí od příštího roku nejednu domácnost či kancelář. Blansko, Boskovice a Černá Hora totiž stvrdily svou spolupráci vydáním společného stolního kalendáře. Ten mohou lidé koupit už v těchto dnech za devětačtyřicet korun.

„Chtěli jsme udělat něco, co by zaujalo místní lidi. Dále kalendář poslouží jako dárek pro naše známé z jiných měst i zemí,“ uvedla boskovická místostarostka Jaromíra Vítková s tím, že se celý region má čím pochlubit.

Zámky, náměstí, podzemní říčka Punkva, černohorský pivovar, boskovická synagoga, pštrosí farma v Doubravici či velkoopatovické kartografické centrum. I snímky těchto zajímavostí v kalendáři lidé nalistují. Některé fotografie dokonce upozorňují na různé kulturní akce spjaté s regionem. „V kalendáři jsou fotografie z celého okresu. Na každé straně lidé uvidí dvě. Region tak bude pro turisty ještě atraktivnější,“ věří Vítková. Podle ní z boskovické pokladny ubylo na vydání stolního kalendáře čtyřicet tisíc korun. Vydáno bylo tisíc dvě stě kusů.

„Společně s Blanskem a Černou Horou se chystáme vydat i přehled sportovních, kulturních a společenských událostí. Upozorníme tak na husí slavnosti, Černá Hora zase na pivní pouť,“ pokračovala Vítková.

Města Blansko a Boskovice a městys Černá Hora se společně zviditelňují i na veletrhu cestovního ruchu Regiontour. Ve společném stánku na brněnském výstavišti se představí už v lednu.

Zdroj: Blanenský deník

Blansko: Nový rok bude bojem o dotace

29.12.2008

Radní měst na Blanensku mají do příštího roku řadu plánů. To, jestli je uskuteční, záleží hodně na dotacích.

Opravená letovická radnice, bezproblémový průjezd boskovickými ulicemi či nová kompostárna v Blansku. Radní měst na Blanensku mají do příštího roku velké plány. V rozletu je ale může zastavit nedostatek peněz. U většiny projektů tedy doufají v dotační programy.

To potvrzuje například místostarosta Blanska Jindřich Král, podle kterého se radní soustředí na získávání peněz z dotací. „Jestli se nám peníze podaří získat, chtěli bychom postavit na Sportovním ostrově lanové centrum a víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Dotace ovlivní i to, jestli vznikne víceúčelové hřiště v Dolní Lhotě. Příští rok chceme také začít stavět kompostárnu na biologický odpad. Pokud získáme dotace, v půlce roku začneme stavět,“ vyjmenoval Král s tím, že kompostárna bude stát kolem třiapadesáti milionů korun.

V příštím roce se blanenští radní také chystají odbahnit přehradu Palava a přehradu v Češkovicích. Pokud se jim podaří na odbahnění sehnat dotace, dají už vlastní peníze na to, aby bylo pro lidi koupání příjemnější. „Zpevnili bychom břehy blanenské přehrady, vyměnili písek v dětské části i zábradlí. Uvažujeme i o hřišti na plážový volejbal,“ plánuje Král. Ten doufá, že se v příštím roce podaří dokončit také cyklostezku ve městě a že bude možné kompletně opravit blanenský zámek. Na jeho rekonstrukci Blanenští znovu žádají o peníze z Norských fondů.

Několik ulic by si ve městě přáli v novém roce opravit Boskovičtí. „Chceme se zaměřit na vozovky, upravit chodníky a vytvořit světelnou křižovatku mezi ulicemi Sokolská a Havlíčkova. Zda se do toho budeme moct pustit, to bude záležet na daňových příjmech. Nevíme totiž, co s nimi udělá celosvětová krize,“ míní starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Největší investicí bude pro Boskovické rekonstrukce koupaliště. V jeho areálu vznikne nový plavecký bazén a vodu vyčistí nová technologie. Vylepšení plovárny bude stát celkem kolem šedesáti milionů korun, příslib dotace už tamní radní mají.

Dalších asi šedesát milionů bude podle starosty Dohnálka stát i zateplení tří budov základní školy. V získání peněz na zvelebení největšího panelového sídliště doufá boskovická místostarostka Jaromíra Vítková. „Chtěli bychom na sídlišti postavit menší počet parkovacích stání. Dále bychom měli získat jako každý rok peníze z ministerstva kultury a pokračovat v opravách radnice. Příští rok začneme řešit věž, kterou chceme zpřístupnit lidem,“ tvrdí Vítková.

Letovičtí budou rozpočet města schvalovat až na přelomu února a března. Nejnákladnější by podle starosty Radka Procházky měla být oprava radnice. „Přemýšlíme, odkud na tuto rekonstrukci získat peníze. Zřejmě se obrátíme na krajský úřad,“ řekl Procházka. Přes šest milionů si vyžádá zateplení základní a mateřské školy v ulici Komenského nebo mateřinky v ulici Čapkově. „Také se chceme zaměřit na opravy ulic ve městě. Ve špatném stavu je třeba cesta ke hřbitovu a kostelu,“ dodal Procházka.

Zdroj: Blanenský deník

Vísky: Odvážným kalendářem přispěly na školu

16.12.2008

Vísky - Začalo to jako recese, ze které vznikl dobrý skutek. Sedm žen ve věku od třiceti do dvaačtyřiceti let se rozhodlo nafotit kalendář s odvážnými snímky ve spodním prádle. Výtěžek z jeho prodeje pak věnovaly na nákup hraček do školky a školní družiny ve Vískách. Kalendář pokřtil starosta Vísek.

K neobvyklému kroku se rozhodla parta kamarádek vlastně náhodou.

„S nápadem přišla má sestra, která viděla podobnou věc v televizi. Nejprve s tím některé z nás nesouhlasily, ale nakonec jsme to vzaly jako zábavu a dobrodružství, které nás stmelilo,“ řekla jedna z aktérek a zároveň vychovatelka v Základní a mateřské škole Vísky Šárka Vondálová.

Ženy proto pozvaly kamarádku fotografku a nafotily svůj vlastní kalendář ve spodním prádle. „Vyfotily jsme mnoho fotek. Nakonec jsme zvolily na každý měsíc jednu, ke které jsme přiřadily citáty o ženách,“ dodala Vondálová, která usilovala o to, aby šly získané peníze na školu ve Vískách.

„Školy všude u nás se potýkají s finančními problémy. Na dárky pod stromeček nebo další pomůcky už peníze prostě peníze nezbývají. Navíc některé z kamarádek mají děti v naší škole. Společně jsme už pro školu dělaly více akcí, jako byl strašidelný les nebo karneval. Dobře se nám spolupracuje,“ dodala.

Na školu do Vísek by tak prodejem kalendářů mohlo jít až sedm tisíc korun. Kalendářů totiž vzniklo sedmdesát kusů a cena jednoho je sto korun. „Ještě nevím, jaký bude výtěžek akce. Některé z kalendářů jsme dali zadarmo rodinám a známým. Můžu říct, že už jsme je prodaly všechny,“ doplnila Vondálová, podle které měla akce úspěch. „Nejsme sice žádné modelky, ale svůj účel to splnilo a většinou se fotky všem líbily,“ doplnila.

Slavnostního křtu kalendáře se o víkendu ujal starosta Vísek Stanislav Kamba. „Kalendář jsem si koupil jako první. Mohu říct, že je zajímavý a že vítám každou aktivitu, která pomůže škole,“ prozradil.

Prodej kalendářů ale nebyl jedinou akcí, která přispěla vísecké škole. Za posledních čtrnáct dnů se uskutečnily nezávisle na sobě hned tři. „První bylo asi čtrnácti dny promítání filmu o Indii od Vaška Stoupala, který věnoval škole asi dva tisíce korun. Minulý pátek jsme zde měli první vánoční jarmark, kde jsme prodávali výrobky rodičů a vánoční punč. Tato akce vynesla škole asi čtyři tisíce korun a poslední bude výtěžek z kalendáře,“ sdělil ředitel školy Ivo Krejčíř.

Ten odvážnou akci žen uvítal.„Jsem pro každou legraci a ženám moc fandím. A pokud ještě přispějí na školu, těší mě to. Dětem tak budeme moct pořídit hračky do družiny a školky,“ doplnil Krejčíř.

Zdroj: Blanenský deník

Blanensko - Sběrny surovin mají strach o existenci

11.12.2008

Sběrny surovin přestávají na Blanensku vykupovat papír. Ceny papíru, železa a barevných kovů výrazně klesly, protože evropské podniky, zasažené krizí, mají menší odbyt. Majitelé sběren se obávají o budoucnost.

Nepříjemné překvapení čekalo tento týden na Pavla Nehybu z Blanska. „Papír, co se mi nahromadil, jsem chtěl odvézt do sběrny na staré Blansko, ale odmítli jej. Tak jsem musel jet do sběrného dvora do Horní Lhoty. Tam naštěstí papír ještě vzali,“ uvedl Nehyba. Za spoustu papíru nedostal ani korunu.

Majitelé sběren na Blanensku potvrzují pokles cen za papír, ale i železo či barevné kovy. „Evropským hutím, papírnám a podobným podnikům poklesl odbyt, takže se snížila i cena surovin. Některé z nich jsou i v minusových číslech,“ sdělil majitel letovické sběrny Remat Josef Procházka. Podle něj se cena surovin snížila z původních osmi tisíc korun za tunu na pouhé dva tisíce korun. „S papírem je to ještě horší. Ne všechny druhy papíru papírny berou. Mají totiž přebytek papíru kvalitního. V současnosti stojí tuna papíru pouhých tři sta korun,“ nastínil situaci Procházka, který má obavy o budoucnost sběren.

Pokud lidé nedostanou za nashromážděný odpad peníze, pochybuje Procházka, že jej budou třídit. „Nakonec se to projeví na zdražení poplatků za vyprázdnění popelnic. Snad pomůžou obce a budou dotovat třeba sběr papíru,“ doufá Procházka.

K takovému řešení se starostové měst na Blanensku nechtějí uchýlit. „Separovaný odpad sváží firma Sita a neví co s ním. Ten problém tu je. V pondělí to budeme probírat. Dotace ale neplánujeme,“ promluvil za Boskovice starosta Jiří Dohnálek.

Blansko podle tamní starostky Jaroslavy Králové podporuje penězi sběrný dvůr v Dolní Lhotě. Pokud lidé prokáží potvrzením, že jsou občany města, mohou tam suroviny odložit zadarmo. „Podporovat soukromé firmy ale nebudeme,“ uzavřela Králová.

Pokles cen za papír a další suroviny se projevují právě i na sběrných dvorech. V Horní Lhotě mají už o sedmdesát procent papíru než obvykle. „Lidé jezdí k nám, protože od nich nikdo papír nechce vykoupit. Trvá to tak už čtrnáct dní,“ řekl zaměstnanec, který si nepřál být jmenován.

Zdroj: Blanenský deník

Blansko: Firmy omezují vánoční večírky

11.12.2008

Kvůli ekonomické krizi lidé z některých větších firem na Blanensku přijdou o vánoční večírky nebo bonusy.

Vánoční prémie, firemní večírek pro zaměstance nebo dárky za celoroční práci jsou v některých firmách na Blanensku minulostí. Podle jednatelů firem je to důsledek světové ekonomické krize. O svůj tradiční večírek tak přišli například lidé, kteří pracují v boskovické firmě Alps. „Vánoční party pro zaměstnance jsme letos museli zrušit. Situace je prostě špatná,“ uvedl personální ředitel firmy Alps Tomáš Leder, který dodal, že zaměstance čeká vánoční oběd. „Připravili jsme pro zaměstnance alespoň větší oběd, spíše takový raut. Lidé také dostanou jako dárek vánoční kolekci a peněžní bonus. V letošním roce ovšem poněkud omezený ve srovnání s minulými roky,“ dodal. Pracovníci ALPSU letos budou mít přes Vánoce také delší dovolenou. „Původně jsme počítali s volnem až od Vánoc, zaměstnanci si je ale vezmou o několik dní dříve,“ dodal.

Na pozornosti od svého zaměstnavatele se mohou těšit lidé, kteří pracují v boskovické Minervě. „Už na jaře jsme objednávali dárky všem zaměstancům. Kdybychom věděli, jak se bude celá situace na trhu vyvíjet, zřejmě bychom to přehodnotili,“ uvedl za firmu Minerva František Přichystal s tím, že vánoční večírky nebývají v Minervě zvykem. „Žádné akce nechystáme, ani jsme nic podobného nikdy nedělali,“ dodal.
I zaměstnance Minervy čeká přes Vánoce delší volno. „Dopad ekonomické krize pociťujeme už delší dobu. Lidé si budou muset přes Vánoce vybrat dovolenou,“ podotkl.

Na vánoční večírek se mohou těšit například pracovníci P–D Refractories, tedy bývalých Moravských šamotových a lupkových závodů ve Velkých Opatovicích. „Každoročně děláme pro naše zaměstance posezení s představiteli firmy, kde nechybí ani jídlo a hudba. Rušit jej nejspíš nebudeme, ale ekonomická krize už dolehla i k nám. Před Vánocemi také dáváme všem zaměstnancům, kteří tu pracují déle než rok, vánoční kolekci a vitamíny,“ uvedl vedoucí personálně–správního oddělení Miloslav Krejčíř. Podle něj pocítili důsledky krize až před nedávnem. „Ještě před dvěma měsíci to nebylo tak špatné. Teď se to ale výrazně zhoršilo. Počítali jsme s tím, že budeme i přes Vánoce pracovat co nejvíc. Toto rozhodnutí však padlo. Celozávodní dovolenou přes Vánoce u nás nemáme, firma bude fungovat jako v ostatních dnech,“ dodal Krejčíř.

Odměny, dárky i oběd dostanou zaměstnanci firmy Celestica Ráječko. „Vánoční prezenty nijak neomezíme. Před Vánoci dostávají zaměstnanci tradičně polovinu třináctého platu. Druhou polovinu pak obdrží v létě. Pro všechny jsme připravili také tradiční sváteční oběd ve firemní jídelně, který dostanou zaměstnanci zdarma,“ řekla jednatelka firmy Vlaďka Kozáková. Co se týče vánočního večírku, ten si v Celestice pořádají jednotlivá oddělení. „Nemůžeme jen tak zastavit výrobu a jít na večírek,“ doplnila jednatelka.

Zdroj: Blanenský deník

Blansko: Polák opustí post místostarosty

04.12.2008

Blansko - Ivo Polák (ČSSD) chce sedět jen na krajské židli. Už zná svého nástupce

Místostarosta Blanska Ivo Polák, čerstvý radní Jihomoravského kraje, bude od šestnáctého prosince pracovat pouze jako uvolněný krajský radní. Na post místostarosty rezignuje. „Nechtěl jsem sedět na dvou židlích. Člověk by měl dělat jednu věc, a to pořádně,“ vysvětlil Ivo Polák. Nástupcem místostarosty by se měl stát Lubomír Toufar.

Sociálnímu demokratovi Ivo Polákovi v radě Jihomoravského kraje připadla oblast životního prostředí. „Jako místostarosta jsem do této problematiky už nahlédl. Vpravím se do toho rychle,“ míní Polák. Při zasedání zastupitelů města Blanska chce šestnáctého prosince navrhnout jako svého nástupce Lubomíra Toufara. „Stál v čele okresního úřadu, má zkušenosti se státní správou. Pracoval v radě, dva roky v zastupitelstvu a je předsedou bytové komise,“ vysvětlil Polák, proč si vybral zrovna jej.

Lubomír Toufar tvrdí, že se vyzná nejen v bytové problematice. „Je mi blízká i samospráva,“ řekl. V jednom má už jasno. „Chtěl bych něco provést se zámeckým parkem. Je sice dotčený restitucí, ale podobné plochy Blansko nemá a je to v centru města,“ sdělil Toufar a dodal, že pokud dostane důvěru a bude zvolen zastupiteli, práci místostarosty začne vykonávat po Novém roce.

Druhý blanenský místostarosta Jindřich Král je přesvědčen, že radní mohou do konce roku řídit město i bez jednoho místostarosty. „Nevidím v tom problém. Ivo Polák znal svoji práci perfektně. Pro nás je významné, že máme našeho bývalého radního na kraji,“ míní Král.

Ivo Polák, bývalý učitel a potom zástupce ředitele školy, působil na blanenské radnici osm let. Měl na starosti kulturu, školství a bytový fond.
„Když se místostarosta Polák zjevil tehdy jako nová osoba v komunální politice, všichni jsme čekali, jak si bude počínat,“ vzpomněla na

Polákův start ředitelka Muzea Blansko Eva Nečasová. Podle ní se Polák podílel na opravách blanenského zámku, ve kterém muzeum sídlí. Vypisovali spolu formuláře, jezdili na ministerstvo financí. Vybojovali peníze z norských fondů na první fázi oprav zámku.
Za Polákovy éry si trochu polepšily blanenské základní školy. „Peníze, které školy získávají od státu, nestojí za řeč. Místostarosta tedy posílil rozpočet na jejich chod,“ uvedl ředitel základní školy ve Dvorské ulici Dušan Krumnikl.

Zdroj: Blanenský deník

Velké Opatovice omezí nedělní hluk

28.11.2008

Velké Opatovice - Na obyvatele Velkých Opatovic čeká od prosince další omezení. V neděli nebudou moci sekat trávu ani řezat dřevo.

Obyvatelé Velkých Opatovic, kteří byli zvyklí odsouvat práce na zahradě na neděli, budou muset pozměnit své návyky. Tamní zastupitelstvo totiž schválilo vyhlášku, v níž vymezuje činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obci. A vedle rušení nočního klidu v ní mluví i o používání hlučných strojů a zařízení v nevhodnou denní dobu.

„Konzultoval jsem to s dozorovým orgánem ministerstva vnitra a tam jsem se dozvěděl, že to není nic neobvyklého,“ vysvětluje tajemník Velkých Opatovic Břetislav Strnad s tím, že ostatní úřady mají tuto problematiku pouze ošetřenu v jiných vyhláškách.
Opatření se zatím bude týkat neděle od sedmi do deseti hodin dopoledne a od čtyř do jedenácti hodin večer. V tuto dobu se obyvatelé Velkých

Opatovic budou muset vzdát práce s cirkulárkami, motorovými pilamy či sekačkami na trávu.
Podle šéfa městské policie Josefa Ševčíka je záměrem regulovat hluk hlavně v chatových oblastech. Na ten upozorňují i místní obyvatelé, jejichž nározy na vyhlášku se však různí.
„Myslím si, že je to správné. V neděli, když má být klid, tak se to tady vždycky hrozně ozývá,“ vítá opatření Milan Jarolím. Naproti tomu Libuše Kaderková považuje vyhlášku za zbytečnou. „Chápu, že když sem někteří lidé jezdí jen na víkend, tak nemají kdy jindy to udělat,“ přemítá důchodkyně s tím, že hluk od chatařů jí nevadí.

Současně vstoupí v platnost i nová vyhláška o rušení nočního klidu, která upravuje podmínky pro pořádání veřejných kulturních či sportovních akcí. Páteční a sobotní večery se lidé ve vnitřních prostorách budou moci bavit jen do druhé hodiny ranní, v ostatní dny do jedenácté hodiny večerní.

Od posledního podobného omezení ve Velkých Opatovicích přitom neuběhlo ani půl roku. V červnu letošního roku zde totiž vstoupila v platnost na Moravě revoluční obečně závazná vyhláška o zákazu konzumace alkoholických nápojů na veřejném prostranství. Ta znemožnila pití alkoholu v centru města, v zámeckém parku, na autobusových zastávkách či na dětských hřištích.

„Nepředpokládali jsme, že to vyřeší všechny problémy, nicméně v místech, kde už to někdy bylo opravdu neúnosné, tak skutečně došlo ke zlepšení situace,“ pochvaluje si starosta města Jiří Bělehrádek s tím, že s největšími problémy se policisté potýkali v parku na zámecké zdi a v ulici Žleb. Nyní hrozí lidem za opakované porušení vyhlášky bloková pokuta až tisic korun.
„Účelem však není někoho pokutovat, nýbrž zamezit těmto případům. A to se nám, myslím, podařilo,“ uzavírá Ševčík.

Zdroj: Blanenský deník

Svitavu zkrotí ochranné hráze

11.11.2008

Blanensko - Čtyřicet centimetrů vody ve sklepě, čerpací stroje, hasiči, dřina. Takovou situaci zažil při poslední velké vodě ve svém domě Emanuel Blím z Rájce–Jestřebí.

„Vody tehdy bylo tolik, že z kanálu v naší ulici stříkala a valila se po silnici. Něco jsme ze sklepa dostali vlastními silami, pomáhali nám i hasiči,“ vzpomněl nepříjemné chvilky Blím. Ten doufá, že protipovodňová opatření, která plánuje vybudovat radnice, lidi ve městě od podobných situací v budoucnu uchrání.

Podle starosty Rájce – Jestřebí Pavla Perouta bývá kritické období, když dlouho prší nebo když na jaře taje sníh. „Aby se řeka v noci nevylila, musíme přes den stavět hráze z pytlů. Pohybovat se v noci vedle rychle proudící řeky, to je riskování s lidským životem,“ popsal starosta nebezpečnou tvář řeky Svitavy.

Podle něj je v Rájci problémové místo, kde se setkávají dva toky. Řeka Svitava s říčkou Býkovkou. „Velká voda Svitavy pak vzedme i Býkovku,“ vysvětlil Perout.

V příštím roce by na soutoku řeky a říčky měla vyrůst železobetonová hráz. Hráz krotící Svitavu v severní části města by měla být upravena a dosypána. „Budeme tak chráněni před stoletou vodou,“ míní Perout s tím, že úpravy si vyžádají asi osm milionů korun. Ty hradí Povodí Moravy a peníze ze státního rozpočtu.

Zatravněné valy by měly v dohledné době ochránit Spešovské. Ti museli čekat na stavbu protipovodňových opatření kvůli nedostavěné silnici vedoucí z Ráječka. „V současnosti Povodí Moravy organizuje tuto stavbu s projektantem silnice. Zatravněné valy postaví v závěrečné fázi stavby silnice, což bude v roce 2010,“ upřesnila starostka Spešova Iva Holomková. Hráz za necelých deset milionů korun tak udělá přítrž vodě valící se na vesnici od Rájce–Jestřebí i spodní vodě ve sklepech.

Lidi v Ostrově u Macochy zase ohrožuje vodní tok Lopač. „Potok Lopač prochází spodní částí městečka, je to v rovině a voda se tam rozlévá,“ upřesnil starosta Ostrova u Macochy František Pernica. Louky u Císařské jeskyně bývají každý rok při jarním tání zaplavené.

I tento problém by měla vyřešit protipovodňová opatření. Rybník čeká odbahnění, odborníci zvýší kapacitu průtoku Lopače, opraví přepadovou hráz a upraví plochy u břehů. „Tyto úpravy zřejmě budeme dělat po částech. Začneme nejdřív za rok, pokusíme se získat dotace,“ sdělil Pernica.

Upraveno by mělo být i koryto řeky Svitavy v Blansku mezi Salmovým jezem a jezem Paulinka. Povodí Moravy ale stále vybírá dodavatele stavby.

Podle Jana Morongy z Povodí Moravy se proti povodním nyní snaží chránit téměř každá obec, kde mají s velkou vodou špatné zkušenosti. „Kvůli povodním v sedmadevadesátém roce a těm před dvěma lety každá obec tato opatření navrhuje. Na větších tocích jsou potřeba,“ řekl Moronga.

Zdroj: Vyškovský deník

Blanensko: Dopravu v kraji čekají změny

04.11.2008

Blanensko - Od půlky prosince České dráhy změní jízdní řády. Letovice se dočkají zastávky expresu. Blansko automat na jízdenky nedostane.

Od poloviny prosince musí blanenští počítat se změnami, které se chystají v hromadné dopravě. České dráhy zdraží a změní jízdný řády vlaků. Změnit se budou muset i navazující spoje autobusů. V Letovicích bude zastavovat expres. V Blansku bude automat na jízdenky stále chybět.

Příjemná změna čeká Letovice. Expresní vlaky, která dřív jen projížděli, tam budou mít zastávku. „Máme informace, že spolu s novým jízdním řádem tady budou expresy zastavovat. Když lidé jezdili pozdě odpoledne z Prahy, mnohdy museli až do Brna. Když jsem viděl poloprázdné vlaky projíždět Letovicemi, přišlo mi to škoda,“ uvedl místostarosta Letovic Bohuslav Kuda.

Na železniční zastávce Blansko-město si lidé často stěžují, že si nemohou koupit lístek v automatu a prodejna na nádraží končí už v pět hodin odpoledne. Automatu se ale nedočkají. Všechny jsou v majetku brněnského dopravního podniku. „Automaty dává dopravní podnik pouze do Brna a přilehlých obcí. Do vzdálenějších měst ne,“ dodal zástupce Kordisu Květoslav Havlík.

Už na začátku října České dráhy oznámily zdražení takřka všech jízdenek. Za obyčejný lístek si každý zákazník připlatí dvě koruny, bez ohledu na to, jak daleko jede. Více jak o třetinu zdraží zákaznická karta, za kterou nově zákazníci zaplatí skoro tisíc korun. Kilometrickou banku cestující pořídí o dvě stovky dráž.

„České dráhy ke změně tarifů vede hlavně zvýšení DPH na devět procent, které zohledňujeme až po roce. Dále zvýšení cen energií, hlavně elektřiny a nafty. A ztráty z regionální dopravy,“ uvedl Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah.

Jízdní řády sestavují České dráhy spolu s krajsou organizací Kordis, která koordinuje dopravu. Jejich podoba bude známá až na konci listopadu. „Mělo by se jednat o malé změny, většinou jsou to minutové posuny,“ tvrdí vedou osobní přepravy ČADu Blansko Richard Maňoušek. Výraznější posuny většinou reagují na přání zákazníků. „Letos se na přání Spešova pokusíme posunout odjezd autobusu po odpolední směně, ale jinak si nikdo nestěžoval,“ dodal Maňoušek.

Zvýšení cen postihne i mladé lidi a studenty. Ruší se junior pas a dojíždění pro studenty bude levnější o pětačtyřicet procent, místo stávajících pětapadesáti. „Jsem studentka a cestování vlakem do Brna je pro mě drahé už teď. A ještě se má cena zvýšit. Přitom komfort ve vlacích je skoro nulový. Už v šest ráno jede z Blanska tolik lidí, že si člověk ani nesedne,“ zlobí se Karolina Benešová z Blanska.

Některé položky dráhy naopak zlevní. Za místenku si lidé připlatí už jen sedmdesát korun, místo současných takřka devadesáti. A o tři procenta budou mít cestování levnější všichni, kdo nakupují lístky přes internet nebo telefon.

Zdroj: Blanenský deník

Města plánují nové supermarkety

04.11.2008

Blanensko - V Letovicích i Boskovicích vyrostou během dvou let nová obchodní centra. To letovické se začne stavět koncem letošního roku.

Penny Market, řeznictví, obchod s oblečením a domácími potřebami a k tomu parkoviště se stovkou parkovacích míst. Nové obchodní centrum v ulici Pražská však v Letovicích otevřou později, než se čekalo. Kvůli problémům se stavebním povolením se jeho stavba opozdila. Přípravné práce začnou do konce letošního roku.

Ve městě se tak rozšíří nabídka obchodů, která je zde podle místních nedostatečná. Což potvrdil i letovický starosta Radek Procházka. „V loňském roce jsme dělali mezi lidmi anketu, ze které jednoznačně vzešlo, že jim chybí ve městě další obchod,“ sdělil.

Podobný názor sdílí i návštěvník diskuze na internetových stránkách města Letovic. „Už před několika lety nám slibovali, že na Vánoce budeme nakupovat i jinde než jen v Albertu. Pár let uteklo jak voda a v Letovicích se nic nezměnilo. Zajímalo by mě, v jaké fázi je slibovaný nový obchod,“ uvedl jeden z diskutujících.

Se stavbou obchodního centra v Letovicích měla totiž firma začít už patnáctého září. „Projekt se pozdržel kvůli problémům se stavebním povolením. Letos by měli dělníci začít s přípravnými pracemi. Město sice není investorem, ale o stavbu se samozřejmě zajímáme,“ uvedl místostarosta Letovic Bohuslav Kuda.

V novém letovickém supermarketu by mohli místní nakupovat už příští rok. „Zástupci stavební firmy tvrdí, že během tří až čtyř měsíců by mohlo být vše hotovo,“ doplnil letovický starosta.

Kvůli obchodnímu centru dozná lokalita v Pražské ulici změn. „Dělníci musí nejdříve zarovnat terén. Zlikvidují polorozpadlý dům, který stojí naproti opravené kapličce,“ dodal starosta.

Dalším z plánovaných supermarketů v Letovicích by měl být obchod Billa. Ten však prozatím v Letovicích stát nebude. „Pozemek má firma koupený. Podle posledních informací teď ale převzali obchody Discount plus a stavbu nového supermarkteu u nás zatím neplánují,“ vysvětlil Procházka.

Svého obchodního centra se dočkají i Boskovice. V lokalitě za boskovickou nemocnicí by do dvou let měla vyrůst nová nákupní galerie, kde budou lidé nakupovat v Hypernově, kterou doplní restaurace a další obchody.

„Zastupitelstvo města odsouhlasilo prodej pozemku firmě, která zde chce stavět nákupní centrum. V současné době se vyřizují územní rozhodnutí a stavební povolení ,“ řekl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek. Podle něj budou nakupující v Boskovicích nový supermarket hojně využívat.

Zdroj: Blanenský deník

Alexandrovka: zpoždění dva měsíce

29.10.2008

Adamov - Soustředění ve výšce, pod nohama dvanáctimetrová propast do údolí, málo místa a vítr. V takových podmínkách opravují odborníci v těchto dnech rozhlednu Alexandrovku. Ta se tyčí nad údolím řeky Svitavy. Opravy rozhledny se tak zpozdily až o deset týdnů.

Podle Pavla Ševčíka, který je technickým dozorem investora stavby, je rozhledna už tři čtvrtě roku nepřístupná. „Když jsem viděl, jak se tam děti houpaly na zábradlí v pětimetrové výšce, okamžitě jsem nechal odstranit žebřík,“ sdělil Ševčík s tím, že zábradlí neodpovídalo bezpečnostním normám. Ochoz hrozil zřícením. Koncem července začali odborníci Alexandrovku opravovat. „Rozhledna se ale nachází v rezervaci, takže nebyly povoleny větší technické zásahy. Vše musíme dělat ručně,“ upozornil Ševčík. Podmínky při opravě firma podcenila. Rozhledna tak bude hotová o deset týdnů později.

„Zdivo má šířku téměř šedesát centimetrů, nahoře mohou pracovat tak dva lidé, aby do sebe nežduchali a nespadli dolů. Dále pracují ve výšce, mlze a větru,“ přiblížil rekonstrukci technický dozorce. V současnosti je věž vyzděna do výšky dvanácti metrů. Odborníci se chystají na práci na ochozu. „Lešení je postavené v tubusu. Postupujeme jak při stavbě komínu, vnitřní lešení posunujeme výš a výš,“ dodal Ševčík. Místo po žebříku se brzy turisté dostanou vzhůru po vnitřním schodišti.

Turisticky vyhledávané místo nabídne po opravě výhled ze třináctimetrové výšky. „Jde o výborné místo s výhledem do údolí Svitavy. Z ochozu byl ale rozhled trochu omezený,“ míní Běla Juráková z blanenského Klubu českých turistů. Podle ní se výletníci u rozhledny zastavují cestou z Máchova pomníku či Bílovic.

Milovníci turistiky u Alexandrovky posvačí u stolu a odpočinou si na dřevěných lavicích. „Ty budou rozmístěné i po cestě z Adamova a Bílovic. Dále nebude chybět informace s povídáním o rozhledně a Adamově. Směrovky jsme už rozestavěli,“ sdělil adamovský místostarosta Miroslav Čuma. Podle něj si rekonstrukce rozhledny vyžádá přes čtyři a půl milionu korun. „Získali jsme státní dotace i peníze z Evropské unie. Ty měly hradit dvaaosmdesát procent z celkové částky. Zvýšila se ale cena oceli, tím i náklady,“ vysvětlil Čuma.

Na rozhlednu Alexandrovku láká lidi na svých webových stránkách o rozhlednách Hanuš Wagner. „Na vrchu nad Adamovem stál dříve dřevěný pavilon nabízející výhled do okolí. Po dvaceti letech své služby zchátral, tak na jeho místě vznikla rozhledna. Architektem, který vypracoval návrh kamenné stavby s dřevěným ochozem, se stal Oscar Mratschek. Rozhledna tak byla zpřístupněna v roce 1887 a dostala jméno Alexandrova podle císařského rady, který stavbu nejvíce prosazoval,“ píše Wagner. V pětačtyřicátém roce byly střecha a ochoz záměrně strženy z obav o odhalení a bombardování válečné výroby v Adamově. V šedesátých letech bylo vnitřní schodiště nahrazeno žebříkem.

Zdroj: Blanenský deník

Blansko: Bojují s reklamou načerno

08.09.2008

Výlep plakátů načerno je těžko postižitelný přestupek. Na radnicích hledají cesty, jak se proti nelegálním lepičům bránit.

Veřejné osvětlení, rozvodny elektřiny, ale i městské budovy. To jsou nejčastější cíle nelegálních lepičů plakátů. Načerno vylepená reklama je problémem i na vlakových nebo autobusových zastávkách. Ačkoli ve většině měst na Blanensku jsou k dispozici veřejné plakátovací plochy, lepiči pravidla pro umisťování reklamy nerespektují.

V okresním městě o výlepu plakátů mluví jako o problému. „Nejvíce zohyzděný je podchod u vlakového nádraží. Plakáty ale neodstraňujeme, protože bychom to museli dělat každý druhý den,“ řekl Miroslav Pokorný z odboru komunální údržby blanenské radnice. Zástupce ředitele městské policie Blansko Martin Lepka s ním souhlasí. „Právě v podchodu u nádraží jsme asi před dvěma měsíci řešili poslední případ nezákonného výlepu plakátů,“ řekl Lepka.

Dodal, že lepiči reklamy načerno se dopouštějí přestupku proti veřejnému pořádku. „Pokud pachatele chytíme, hrozí mu pokuta do tisíce korun. Můžeme mu také přikázat, aby reklamu na své náklady odstranil,“ uvedl Lepka. Podle něj je právě dopadení pachatele největším problémem. Policie totiž musí lepiče přistihnout přímo při činu, a nebo ho zpětně dopátrat. „To se ale děje jen v málo případech. Proti lepičům jsme téměř bezmocní,“ podotkl Lepka.
Odpovědnost za zohyzděné plochy nese město. Má totiž povinnost dbát na čistotu a údržbu ulic a veřejných prostranství.

Odstraňování plakátů působí jako boj s větrnými mlýny. V Adamově našli alespoň částečné řešení. „Máme šest oficiálních vylepovacích ploch a přijali jsme pracovníka, který je má na starosti,“ řekla Lucie Poslušná z adamovského odboru sociálních a správních věcí. Přiblížila, že na nástěnkách visí jen plakáty s oficiálním razítkem. To zadavatel reklamy dostane na městském úřadě za pětikorunový poplatek. „Neoznačené plakáty pracovnice může strhnout, nebo přelepit,“ dodala Poslušná.

Podobný regulační systém by chtěli zavěst také radní v Letovicích. Podle tamního starosty Radka Procházky je ve městě celkem asi třicet plakátovacích ploch. „I přesto, že nabízíme k umístění plakátů dost místa, lepiči to nerespektují. Proto chceme zavést systém, který nám pomůže dostat výlep plakátů pod kontrolu,“ řekl Procházka. Upřesnil, že v budoucnu budou všechny oficiální plakáty opatřené razítkem podobně jako v Adamově. Letovičtí za ně ale nebudou vybírat peníze. „Chceme si najmout firmu, která by měla výlep na starosti, a ta bude moci neoznačené plakáty strhnout nebo přelepit,“ vysvětlil starosta.

Zdroj: Blanenský deník

Blanenský Golem putuje do Ostravy

08.09.2008

Blansko- Vítězem 8. ročníku Kelly´s Bike Maratonu Blanenský Golem se stal v elitní kategorii mužů na trati 61 km Aleš Kestler jezdící za Yogi Racing Ostrava. Ženám kralovala Jana Bezdíčková z oddílu MORAVEC Czech MTB Team.

Řada špičkových bikerů však do Blanska nedorazila. Souběžně s Golemem se v nedaleké Kuřimi totiž jelo finále Českého poháru horských kol.

Přesto se na start blanenského závodu postavilo přes dvě stovky bikerů. Již první stoupání na Horničky jezdecký balík pořádně roztrhalo. Na čele bylo vidět hlavně dresy borců Favoritu Brno a Tišnov Bikers. Na prvním měřeném mezičase v obci Kuničky byl nejrychlejší Aleš Kestler, se ztrátou třináct vteřin za ním pak Václav Strnad. Výborně jel, na mezičase třetí, silničář Jiří Šíbl.

Po zdolání nejvyššího bodu tratě na odbočce nad Kuničkami čekal na závodníky rychlejší úsek tratě až do Petrovic, kde přišla všem vhod občerstvovací stanice. Po stoupání k rozhledně u obce Veselice se jezdci vyrovnávali s prudkými sjezdy. Ne každý se s touto nástrahou dokázal vyrovnat, pády nebyli výjimkou.

Na druhém měřeném mezičase v Kuničkách jel již osamoceně v čele stále Kestler, když jeho náskok vzrostl na minutu. Za ním se vytvořila skupina tří pronásledovatelů v čele s Petrem Šťastným (HAKR Brno), kterému sekundovali Strnad se Šíblem. Triu stíhačů se sice podařilo něco z Kestlerova náskoku ukrojit, ale jeho pozici již nijak neohrozili. Pro stříbro si ve finiši dojel Šíbl a před třetím Strnadem.

V prořídlém startovním poli žen potvrdila svoje kvality na trati 61 km Jana Bezdíčková z benešovského oddílu Moravec. Náskok v cíli na druhou Matulovou (CK Kudrna) měla téměř osm minut a to ještě musela řešit v prvním kole defekt. „Stále ještě nejsem zcela fit. Prakticky netrénuji, takže jsem sama byla na svůj dnešní výkon zvědavá,“ hodnotila v cíli spokojená Bezdíčková.

Výsledky :

Kategorie HOBBY – 36km

Muži od 16 let: 1. Hošek (Favorit), 2. Šmíd (Tišnov Bikers), 3. Schmachtel (Moravec)

Muži od 40 let: 1. Sláma (Automedia), 2. Zsigmond (Brno), 3. Stříž (HaPe Brno)

Muži od 50 let: 1. Vychodil (Uničov), 2. Kalvach (Cykloprofi), 3. Pech (Moravec)

Ženy od 16 let: 1. Krejčová (Tišnov Bikers), 2. Pechová, 3. Vičarová (obě Moravec)

Kategorie OPEN – 61km

Muži od 16. let: 1. Kestler (Ostrava), 2. Šíbl (Team Cube), 3. Strnad (Favorit)

Muži od 40 let: 1. Matoušek (Tišnov Bikers), 2. Šťasta (BIKE 04), 3. Daler (Pell´s Team)

Muži od 50 let: 1. Škoda (Babice), 2. Simko (Cyklo-ski club Policka), 3. Sekanina (Přerov)

Ženy od 30 let: 1. Bezdíčková (Moravec), 2. Matulová (CK Kudrna), 3. Maroušková (Brno)

Absolutní vítězové: Kestler, Bezdíčková

Zdroj: Blanenský deník

Boskovice: Informační středisko bude mít nového provozovatele

07.09.2008

Od příštího roku bude mít městské informační středisko a informační centrum Boskovicko nového provozovatele. Boskovičtí radní schválili Věru Krejčí, která provozuje již několik informačních středisek v okolních městech. „Výběr byl velice omezen. Do výběrového řízení se přihlásila ještě obecně prospěšná společnost Management destinace Moravský kras a okolí, ale nabídka neobsahovala potřebné dokumenty, takže byla vyloučena,“ uvedla místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.
Do konce roku informační středisko provozuje Jitka Melkusová. „Není to o tom, že bychom se službami, které poskytovala, byli nespokojeni, ale původní smlouva byla příliš obecná. V nové smlouvě se upřesnily některé věci, které činnosti musí informační středisko vykonávat, a tu stávající provozovatelka odmítla podepsat. Proto jsme vyhlásili výběrové řízení,“ dodal starosta František Sivera. Na provoz informačního střediska bude město, stejně jako dosud, přispívat částkou 490 tisíc korun ročně.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice: Začíná oprava Hradní ulice

07.09.2008

Od tohoto týdne začíná kompletní rekonstrukce Hradní ulice v Boskovicích. Znamená to, že až na výjimky zabezpečující zásobování, je ulice uzavřena vjezdu vozidel. Opravy jsou plánovány do poloviny příštího roku. Poté bude tato přístupová komunikace k zámku, hradu, zámeckému parku se skleníkem či letnímu kinu vypadat úplně jinak a nebude zde již možné parkovat.
„Letos budou přeloženy kabely nízkého a vysokého napětí, veřejného osvětlení a vodovodu. Odstraní se stávající zeleň a bude odbourán val, který sloužil jako přístup k uhelně školy,“ vyjmenoval starosta Boskovic František Sivera. Hlavní část prací přijde na řadu v příštím roce. Celá ulice, která je hodně frekventovaná především v turistické sezóně, získá nový povrch - dlažba bude položena až po vstup do zámku, bude vysázena nová zeleň, za rezidencí vznikne parkoviště s 37 parkovacími místy.
Náklady na rekonstrukci dosáhnou 13 milionů korun, přičemž městu se podařilo získat pětasedmdesátiprocentní dotaci z fondu Phare 2003. „Právě kvůli dotaci bylo vyřizování administrativních formalit velmi zdlouhavé, takže se zahájení stavby zdrželo,“ podotkl starosta.

Zdroj: Boskovicko.cz

Příprava R43 se stále vleče

04.09.2008

Blanensko - Ke stavbě silnice R 43 chybí posouzení vlivu na životní prostředí. Bez něj stavba začít nemůže. Starostové uvažují o protestech.

V roce 2010 by mohla začít stavba rychlostní komunikace R 43, která by zlepšila neúnosnou situaci na nynější dopravní tepně z Brna do Svitav. První auta by se tak po ní mohla projíždět v roce 2018. Pokud ovšem ministerstvo životního prostředí odsouhlasí proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Což se zatím nedaří.

Mizivé pokroky v jednání o stavbě se nelíbí členům Svazku pro výstavbu R 43. Pokud se situace brzy nezmění, představitelé obcí jsou připraveni zahájit protestní akce. „Těmi by mohlo být například omezení dopravy v Lažanech nebo v Lipůvce,“ naznačil předseda svazku a zároveň starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Včera přijel se starosty obcí na Blanensku o R 43 diskutovat poslanec a bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský. „Blanenska se týkají dva úseky připravované trasy. Jedná se o úsek z Kuřimi do Svitávky a pak ze Svitávky do Starého Města u Moravské Třebové. V obou úsecích jsme ale zaznamenali rozličné reakce na stavbu silnice. V obcích blíže k Brnu lidé proti chystané stavbě mnohem více protestovali. V jejím severním úseku jsou vlastně všechny obce pro, drobnější výtky jsme vyřešili,“ řekl Šimonovský.

Podle poslance by lidem vadil nejvíce hluk. „Všechny obce po trase nemají v blízkosti rušnou komunikaci. Žijí poklidně u rozestavěné silnice a nechtějí to měnit. Dá se říct, že tam, kde se silnice dostane na úroveň bytové zástavby, obce se brání,“ dodal. Kvůli protestům se však brzdí proces posuzování vlivů na životní prostředí. „Ministerstvo proto požádalo o odklad termínu, protože připomínek je dost. Bez tohoto vyjádření nemůžeme pokračovat. Zatím nám slíbili, že by posudky mohly být hotové do konce letošního roku,“ nepřinesl moc optimistické zprávy Šimonovský.

Zatímco někter obce se brání, na Blanensku by stavbu silnice téměř všichni uvítali. „Silnice by jednoznačně usnadnila život občanům i podnikům ve městě,“ má jasno například starosta Velkých Opatovic Jiří Bělehrádek.

Milan Šimonovský proto včera radil, aby se obce spojily a vyvinuly větší tlak a aktivitu. Svazek obcí pro výstavbu R 43 už se na to chystá. „Silnice je pro nás prioritní. Spojení s Brnem je totiž katastrofa. Vydáme proto informační letáky o současné situaci na státní silnici, kde budou i základní historické údaje o R 43. Tyto letáky by měli během měsíce dostat lidé v Boskovicích do schránek. Koncem září budeme mít schůzi svazku. Pokud se situace nějak nezmění, sáhneme k protestním akcím,“ řekl Dohnálek.

Zdroj: Blanenský deník

Na Blanensku vyhlásí nová chráněná území

04.09.2008

Blanensko - V některých oblastech na Blanensku se nacházejí ohrožené rostliny a živočichové.

Netopýr velký, přástevník kostivalový či střevíčník pantoflíček. Živočichové a rostliny, kteří se vyskytují na Blanensku a jejichž počet se, tak jako u mnoha jiných druhů, snižuje. Státy Evropské unie se rozhodly ohroženým druhům pomoci a vytvořily soustavu chráněných území Natura 2000. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.

Podle Zdenky Štouračové z odboru životního prostředí Jihomoravského kraje v Brně se lokality podle přesně stanovených směrnic určovaly několik let. „Poté byly schváleny vládou České republiky, evropskou komisí a zveřejněny v národním seznamu,“ uvedla Štouračová a doplnila, že seznam se bude rozrůstat.

„V současné době se jedná o rozšíření již stávajících lokalit a také o plochy zcela nové,“ upřesnila. Uvedené lokality by pak podle Štouračové měly být do šesti let prohlášeny za chráněné území. „Také budou zařazeny do jednotlivých kategorií a ty pak určí, co je v lokalitách zakázáno,“ sdělila Štouračová.

Projekt je financován Českou republikou a Evropskou unií, ale lokality se do budoucna více peněz zřejmě nedočkají. „I nadále oblasti bude dotovat Jihomoravský kraj. Zatím nevíme, jestli přijdou i nějaké peníze z Evropské unie,“ uzavřela Štouračová.

Na Blanensku je největší evropsky významnou lokalitou Moravský kras. Domov tu má například brouk kovařík, koniklec velkokvětý, vranka obecná (rybka) či několik druhů netopýrů. „S Moravským krasem je spjato mnoho nej. Ať už jde o nepřístupné jeskyně, kde jsou ještě zcela nové druhy živočichů, či třeba vzácnou rostlinu kruhatku matthiolovu, která nikde jinde v České republice neroste,“ sdělil vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka. Podle něj označení evropsky významná lokalita nepřináší Moravskému krasu příliš mnoho nového. „Celá oblast už je chráněná, takže přínos označení bych viděl spíše v možnosti časem získat více peněz,“ doplnil Štefka.

Evropsky významnou lokalitou je také oblast Panský les – Jezdiny v Kněževsi. Roste tam totiž střevíčník pantoflíček. Podle starosty Kněževsi Vladimíra Vodáka ale tato oblast „evropsky“ příliš nevypadá. „Je tam nepořádek, množství odpadků,“ sdělil starosta a doplnil, že obec ani moc nechce upozorňovat, že místo je evropsky významné. „Více lidí znamená více odpadků a také mohou poškodit rostliny,“ dodal Vodák.

Zdroj: Blanenský deník

Lidem vadil hluk z hřiště. Sepsali petici

04.09.2008

Blansko - Kvůli hluku na hřišti v blanenském sídlišti nemohli lidé spát. Radnice na petici zareagovala odstraněním basketbalových košů.

Míč bušící do země, křik, smích. To vše k dovádění na hřišti patří. Jenže z hřiště na sídlišti Zborovce v Blansku se hluk ozýval i v noci. Telefonáty městským strážníkům a návštěvy radnice tak završila petice. Radní pak nechali z hřiště odstranit basketbalové koše i ping–pongový stůl.

Ložnici s okny ke hřišti měla Eva Sehnalová. Hluk ji trápil už dřív. Proto ložnici přestěhovala do jiné části bytu. „Děcka se tu stahovala třeba dozadu na bývalé pískoviště. Byla jsem tam za nimi i v jednu v noci. Když vstáváte v půl páté ráno, je to nepříjemné,“ sdělila Sehnalová. Podle ní je nesnesitelné hlavně léto. Děti si hrají celý den a v bytových domech okolo hřiště žije hodně těch, kteří pracují na směny. „Bydlíme v panelácích a vše je tu slyšet. Hrozný je ten pravidelný zvuk balonu, když někdo dribluje o zem,“ doplnila Sehnalová, která proti hluku na hřišti podepsala s ostatními sousedy petici.

Petice obsahuje podpisy pětatřiceti rodin z domů, které hřiště obklopují. „Když jsme bytovky stavěli, na hřišti byly jen dva sloupky pro nohejbal a podobné hry. Pak tam město osadilo basketbalové koše. Ještě to bylo únosné. Ruchu ale přibylo s příjezdem Mongolů, kteří hřiště využívali i v noci,“ popsal vývoj na hřišti iniciátor petice Jaroslav Raudenský. I okna jeho ložnice směřují k hřišti. Kromě telefonátů na městskou policii se lidé snažili domluvit i s firmou Apos, která mongolské pracovníky zaměstnává. „Chtěli jsme, aby je nasměrovali na hřiště při školách, kde by nikoho nerušili,“ podotkl.

Hluk obtěžoval i dalšího muže, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Vstávám kolem čtvrté do práce, takže to bylo nepříjemné. Přes den si tam hrály blanenské děti, večer mongolské. Jinak nemám s mongolskými dětmi problém, některé bydlí i v našem domě a jsou slušné,“ sdělil muž, který petici nepodepsal.

Zástupce šéfa blanenských strážníků Martin Lepka potvrdil, že takové případy řeší. „Tyto problémy bývají na hřištích a podobných plochách hlavně o letních prázdninách. Většinou lidem domlouváme a upozorníme je, že ruší noční klid,“ uvedl Lepka.

O odstranění basketbalových košů z hřiště rozhodli blanenští radní. „Lidé si v petici stěžovali, že je na hřišti do noci hluk a oni mají tím směrem ložnice. Podepsalo to hodně lidí, tak jsme jim vyhověli,“ řekla starostka města Jaroslava Králová. Odstranění hracích prvků skutečně pomohlo. „Co zmizely basketbalové koše, je klid,“ míní Eva Sehnalová.

Zdroj: Blanenský deník

Šošůvka: ze skládky hřiště

27.08.2008

Blanensko - V Šošůvce připravují rekultivaci skládky za deset milionů korun. Podle úředníků i další skládky z okolí měst postupně mizí.

Místo skládky sportoviště. Takové plány mají v Šošůvce. Během příštího roku by tam měla být zavezena skládka, která vznikla v místě původního kamenolomu. I na dalších skládkách na Blanensku postupně začínají růst stromy a tráva. Nejen že ze Šošůvky zmizí skládka, zcela se změní také její okolí. „V příštím roce necháme skládku zavézt. Teď je celý prostor zarostlý náletovými dřevinami. Protože tam lidé stále něco vozili, nemělo to daleko k divoké skládce. Do roku 1991 to bylo místo, kde se občas objevily i nebezpečné odpady,“ uvedl starosta Šošůvky František Ostrovský.

Podle něj bude třeba terén zarovnat a vysvahovat. „Na celou plochu budeme muset položit speciální folii, aby dále nedocházelo k znečišťování životního prostředí. Na ni přijde dvaceticentimetrová drenážní vrstva a osmdesát centimetrů zeminy. Prostor se pak pokusíme osázet zelení a celkově jej vylepšit,“ dodal.

Bývalé úložiště odpadů pak oplotí, aby zabránili tomu, že tam lidé nadále budou vozit nepořádek. „Velkou roli v našich plánech hraje i fakt, že v blízkosti lomu je přírodní jezírko, kde jsou raci a ryby. To bychom chtěli v areálu určitě zachovat. Do budoucna počítáme s tím, že by tam mohlo vzniknout hřiště pro sport a rekreaci ,“ dodal starosta.

Šošůvští využili možnosti získat peníze ze Státního fondu životního prostředí České republiky, které má vyčleněné na odstranění starých zátěží. „Dostali jsme dotaci devět milionů a sto sedmdesát tisíc korun,“ podotkl Ostrovský. Skutečnost, že staré skládky na Blanensku mizí, potvrdil Pavel Konečný z odboru životního prostředí blanenské radnice. „Každá skládka má svou určitou kubaturu. Například v Šošůvce se navážely překryvné materiály. Podle množství odpadů, které se na místo vejde, se počítá životnost skládky. Na většině míst jsme proto už dali termín, do kterého musí být hotové terénní úpravy prohlubní, kam se mohou ukládat jen výkopové zeminy. Takové skládky jsou například v Jedovnicích, Černé Hoře, Rudici nebo Rájci–Jestřebí. Funkční skládku na Blanensku máme v lomu Vysočany. Ta se postupně zaplňuje, aby mohla být zalesněna,“ popsal Konečný.

Podle něj je nejhorší situace v Rájci–Jestřebí. „Je to skládka, která původně spadala pod bývalé ČKD Blansko. Bohužel ji teď musí udržovat zástupci města. Snahy zalesnit prostor s odpadky už tu několikrát byly, ale zatím je toto místo ve špatném stavu,“ dodal Konečný.

Na Boskovicku podle tamních úředníků žádná nepovolená skládka není. „Místo, kam se sváží odpad, je na Boskovicku jedině ve sběrném dvoře v Doubravách. To ale není skládka, pouze překladiště, odkud se vozí odpadky na skládku na Březince na Svitavsku. Občas v regionu objevíme i černou skládku, ale to už naštěstí nebývá časté,“ sdělil Leoš Slezák z boskovické radnice.

Zdroj: Blanenský deník

Blanenští otevřou nový kruhový objezd

27.08.2008

Blansko - Komplikovaná křižovatka z centra Blanska zmizela. Dělníci ji přes letní prázdniny přestavěli na kruhový objezd. Třetí rondel v Blansku v pátek slavnostně otevřou radní. Přes víkend se zastávky autobusů a dopravní značení vrátí do původního stavu.

Rozhraní ulic Smetanova a Sadová bude přehlednější, zrychlí se doprava přes centrum města. Z těchto důvodů se rozhodli blanenští radní pro třetí kruhový objezd. Stavba trvala přes letní prázdniny. Podle místostarosty Blanska Jindřicha Krále klapalo vše jako hodinky.

„Stavba pokračovala podle našich představ. Komplikace se většinou objevují, pokud pracovníci odkryjí zem a zjistí, že se tam nachází něco, co tam být nemělo,“ sdělil Král s tím, že odborníci už v minulosti pod stávajícím kruhovým objezdem spravovali kanalizaci a jiné záležitosti. Nic je tedy nepřekvapilo. „A s dodavatelskou firmou, která objezd stavěla, dlouhodobě spolupracujeme,“ podotkl Král.

Staveništi se také podle něj vyhýbali vandalové. „Samozřejmě, že poházené láhve po sobě návštěvníci nedaleké diskotéky nechali jako vždy, nikdo ale stavbu nedevastoval,“ upřesnil místostarosta.

V pondělí se režim v blanenských ulicích vrátí do původního stavu včetně autobusových zastávek. Stavba rondelu stála kolem desíti milionů korun. Městská pokladna zaplatila sedm a půl, zbytek hradila Správa a údržba Jihomoravského kraje.

Zdroj: Blanenský deník

Sloupskými ulicemi v sobotu projdou vojska

27.08.2008

Sloup - Sloupskými ulicemi v sobotu projdou vojska. Z bitevního pole se pak bude ozývat palba, vojáky zahalí kouř.

Diváci zabloudí do srpnových bojů proti Napoleonovi roku 1813. Již pošesté si Sloupští připomenou minulost záživnější formou než přečtením z učebnice.
U zrodu tradičních „bojů“ stál Klub vojenské historie Sloup. Proto se podle předsedy klubu Jiřího Kučery dějiště bitvy přesouvá právě do tohoto městečka.

„Ve Sloupě je také pohřben starohrabě Hugo František ze Salmu. Ten byl zakladatelem Moravského zemského muzea a dokonce bojoval proti Napoleonovi a přímo s ním jednal, hlavně v Itálii,“ vysvětlil Kučera. Na programu dne je tedy i pietní akt u Salmova hrobu.

Poté, co se vojenské jednotky představí na náměstí u kostela, začne promenádní koncert Posádkové hudby Armády České republiky z Olomouce. Posluchači si letos poprvé vychutnají melodie domácích i zahraničních skladatelů, ale i hudbu ze slavných filmů.  „Vše směřuje k bitevní ukázce, tam chodí i nejvíce diváků,“ míní Kučera.

Koaliční vojska vedená maršálem Karlem Filipem Schwarzenbergem se utkají s vojsky císaře Napoleona ve dvě hodiny na poli u koupaliště. Lidé uvidí víc než stovku pěšáků, jezdců na koních a dělostřelců. Všichni budou odění v dobových uniformách. „Letos jsme upustili od stavby dřevěných kulis, které jsme nakonec vyhazovali do povětří,“ sdělil Kučera s tím, že palba, dým a oheň na bitevním poli chybět nebude.

Znepřátelené armády se v podvečer se Sloupskými zabaví na lidové veselici.

Zdroj: Blanenský deník

Blansko přivezlo první ligový bod

25.08.2008

Olomouc - Martin Sehnal vystřelil Blansku premiérový bod ve třetí lize.

V zápase dvou týmů, které ještě letos nebodovaly, stříleli góly pouze Blanenští. Nejprve se už v šesté minutě nešťastně trefil Pšikal do vlastní sítě. Podruhé mířil těsně před koncem zápasu Sehnal správně.

Gólové šance měli hráči na obou stranách, brankáři se několikrát vytáhli skvělými zákroky. Ve druhém poločase stáhl trenér Vašíček hru na tři obránce a po sérii šancí se konečně prosadil střídající Martin Sehnal. Poté, co k němu balon prošel mezi domácí obranou, zamířil přízemní střelu k pravé tyči.

Zdroj: Blanenský deník

Blansko: lidé si stěžují na zápach

25.08.2008

Blansko - Inspektoři z České inspekce životního prostředí označili možný zdroj nepříjemného zápachu. Případ přebírá radnice.

Když chtějí Blanenští vyvětrat, otevřou okno. Místo čerstvého vzduchu ale ráno do jejich pokoje vnikne pronikavý zápach. Těžko se ho zbavují. Na Českou inspekci životního prostředí dorazilo od poloviny července už několik stížností Blanenských. Pracovníci České inspekce životního prostředí při srpnové kontrole zjistili, že zdroj nepříjemného zápachu nejspíše pochází z některé z firem sídlících v areálu v ulici Pražská.

„S kolegyní jsme zkontrolovali místní průmyslovou zónu Vojánky. Já jsem se pak vydal po dalších firmách v okolí,“ upřesnil Luděk Dvořan z České inspekce životního prostředí. Oba inspektoři vytipovali místo i různé firmy podle informací, které jim poskytli stěžovatelé. „Vyloučil jsem firmu Blata, která neprovádí lepení ani lakování a nepracuje s žádnými organickými látkami. Šel jsem na jistotu do ČeMeBo, ale zjistil jsem, že je tam vše v pořádku,“ popsal zlomek pátrání Dvořan, který nevlídný zápach nakonec ucítil v ulici Zborovecká. „Zde jsem narazil na zahrádkáře, který mě upozornil na areál firem za Stavebním bytovým družstvem Macocha,“ pokračoval Dvořan, podle kterého je zdrojem pronikavého zápachu, na který si lidé stěžovali, právě tato lokalita.

„Na devadesát procent to jde odtud. Zatím ale chybí důkazy,“ řekl Dvořan, který se o pachu dozvěděl i od lidí pracujících v areálu.
Ne všichni zaměstnanci ze dvora ale zápach zaznamenali. „Nikdy jsem tu nic takového necítil,“ sdělil Rostislav Chalupa. O ničem neví ani vedení firmy Tatsuno-Benč, která sídlí v areálu. „Česká inspekce životního prostředí dělala kontrolu i u nás, ale vše bylo v pořádku,“ uvedl ředitel firmy Roman Pilát.

Zápach se měl v okolí ulice Pražská podle lidí šířit zejména v ranních hodinách.

„Když jedu po sedmé hodině ráno do práce, je to v Pražské pěkně cítit,“ uvedl František Nečas. Protože Nečas v minulých dnech tak brzy ráno z domu nevycházel, nemůže říct, že by se situace po kontrole zlepšila. Jeden ze stěžovatelů Michal Jurajda ale ano. „Pravdou je, že jsem od té doby onen neznámý zápach nezaznamenal. Nechci ale dělat ukvapené závěry. Od kontroly České inspekce životního prostředí uběhla krátká doba,“ sdělil Jurajda.

Případ přebírá blanenská radnice. Zdroj, ze kterého pravděpodobně zápach vychází, je malý a nespadá tak do kompetence inspektorů.

„Chystáme se do areálu v Pražské ulici na kontrolu odpadového hospodářství,“ přislíbil vedoucí odboru životního prostředí Pavel Konečný. Ten Blanenské upozorňuje, aby až zápach ucítí, volali městskou policii. „Strážníci jsou ve službě čtyřiadvacet hodin denně. Okamžitě tam přijedou, sepíší protokol a podklady nám předají,“ uzavřel Konečný.

Zdroj: Blanenský deník

Vísečtí slavili titul Vesnice roku

25.08.2008

Vísky - Vísky jsou Vesnicí roku 2008 v Jihomoravském kraji. Ocenění starostovi předal ministr pro místní rozvoj.

Obec Vísky letos zvítězila v prestižním klání o titul Vesnice roku 2008 v Jihomoravském kraji. Na pondělní slavnosti předal starostovi obce ocenění ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Vítězství s sebou nese postup do celostátního kola a obohacení obecní pokladny o jeden a půl milionu korun.

„My jsme na Vísky hrdí bez ohledu na cenu, nějak zásadně nás to nezmění, ještě je před námi dost úkolů,“ uvedl skromně starosta vítězné obce Stanislav Kamba. .„Když k nám přijela komise, tak zapomněla na čas. Myslím, že na ni zapůsobilo to, že k delegaci se přidali i běžní občané a živě se zajímali o soutěž,“ doplnil starostu Václav Stoupal z organizačního týmu slavnosti.

Vísky jsou po vítězství bohatší o půldruhého milionu korun. Částka o dvě stě tisíc přesahuje roční rozpočet obce. „Peníze dáme do naplánovaných programů, do budování komunikací i fungování spolků, určitě nám pomůžou posunout se dál,“ upřesnil Kamba. Na slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Vesnice roku a předání vítězných stuh, diplomů a čestných uznání přijel v pondělí kromě ministra pro místní rozvoj také hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek, ředitel krajského úřadu Jiří Crha a další politici i zástupci ostatních oceněných obcí. Sešla se i většina místních a lidé z okolních vesnic, přestože byl všední den. Návštěvníci si užili vystoupení folklórních souborů, mažoretek, dechové hudby a také bohatého občerstvení. Vše zdarma. „Ocenění pro nás určitě není formalita, všichni jsme se na tom podíleli,“ upozornil Jiří Přichystal z Vísek.

Vísky mají dvě stě padesát obyvatel, ale občanskou vybavenost na úrovni mnohem větších sídel. Ve vesnici je škola, kostel, upravený sportovní areál i bowlingová herna, wellnes centrum, sbírka minerálů nebo chov vzácných kladrubských koní. „Rozhodování bylo těžké, úroveň všech pětadvaceti obcí byla vyrovnaná. Vísky ovšem zvítězily právem,“ řekla předsedkyně krajské komise Dagmar Kovaříková a upozornila, že do soutěže se přihlásily i mnohem větší obce.

V soutěži se prosadila také další sídla z Blanenska. Diplom za vzorné vedení obecní kroniky udělila komise Cetkovicím, čestná uznání putovala do Lysic, Lažan a Kozárova. Za měsíc mají Vísky šanci zvítězit i v celostátním kole. Třetího září tedy ve vesnici uvítají další komisi. „Šance máme asi takové jako v krajském kole,“ dodává odhodlaně starosta Stanislav Kamba.

Zdroj: Blanenský deník

Kras: vydražili stroje za jeden milion korun

12.08.2008

Boskovice - Až na potřetí se podařilo vydražit jeden ze souborů strojů bývalého Krasu Boskovice. Předchozí dvě dražby byly neúspěšné.

Žádný zájemce o vybavení bývalého textilního podniku se do nich nepřihlásil. Do včerejší dražby se přihlásil jeden zájemce – stroje koupil za jeden milion korun.

Kvůli nezájmu o vybavení Krasu museli zástupci Krajského soudu v Hradci Králové upravit podmínky dražby. „Podmínky jsme změnili. Původně jsme se snažili prodat všechny stroje. Teď jsme je ale museli rozdělit do několika částí a prodávat postupně. Jinak by hrozilo, že se dražby opět nikdo nezúčastní,“ uvedl správce konkurzní podstaty Vlastimil Hovad.

„Nyní jsme dražili dva soubory strojů. Jeden se nám nepodařilo prodat, druhý ano. Za ten jsme získali jeden milion korun,“ dodal Hovad. Zájemce o vybavení textilního podniku podle Hovada čeká ještě další dražba. „Plánujeme, že uděláme ještě jednu, a pak se uvidí,“ řekl.

Kolik peněz za prodej strojů získají zaměstnanci, kterým firma dluží mzdy, ještě není jisté. „Nejdříve musíme vše spočítat a připravit. Předpokládáme, že část peněz dostanou lidé, kteří přišli o práci. To bude ale ještě chvíli trvat,“ doplnil Hovad. Protože zkrachovalý Kras dluží miliony, je úkolem správce konkurzní podstaty vytěžit ze stávajících prostor co nejvíce peněz, aby mohl vyplatit věřitele.

Boskovický Kras zkrachoval před rokem. Ještě před třemi lety v oděvním podniku pracovalo na pět set zaměstananců.

Zdroj: Blanenský deník

Blanensko: Přes čtyři stovky řidičů nemůže za volant

12.08.2008

Blanensko, Boskovicko - Na Blanensku a Boskovicku získalo už devadesát řidičů dvanáct bodů. Nejčastěji překračují rychlost v obci.

Už déle než dva roky dostávají řidiči za dopravní přestupky trestné body. Na Blanensku takto potrestaných řidičů přibývá. „V prvním roce fungování bodového systému bylo dva tisíce sedm set čtyřicet devět bodovaných přestupků, v druhém roce jich bylo o skoro šedesát více. Dvanáct bodů získalo za dva roky padesát sedm řidičů a zákaz řídit dvě stě šestnáct,“ uvedl vedoucí odboru vnitřních věcí blanenské radnice Radek Gajdošík.

Většinu bodů získali muži. „Z více než pět a půl tisíce bodovaných přestupků dostalo body jen šest set padesát osm žen. A ze sedmapadesáti řidičů, kteří získali dvanáct bodů, byly pouze dvě ženy,“ řekl Gajdošík a doplnil, že nejvíce bodovanými řidiči jsou mladí muži mezi sedmadvaceti až šestatřiceti lety.
Nejčastěji řidiči na Blanensku dostávají body za rychlou jízdu v obci. „Dále také za nerespektování dopravních značek, nerozsvícení světel a nepřipoutání se,“ upřesnil Gajdošík.

Za rychlou jízdu získal několik bodů například Miroslav Jančík z Blanska. „Jel jsem v obci jednou přes šedesát, podruhé přes sedmdesát. Teď už si ale dávám pozor,“ sdělil Jančík.

Na Boskovicku je situace rozdílná. Řidičů s body ubývá. „V prvním roce bylo tisíc devět set devadesát čtyři bodovaných přestupků, v druhém tisíc devět set dvacet šest,“ sdělila Radmila Marečková z odboru dopravy boskovické radnice. Méně je na Boskovicku také řidičů, kteří přišli o řidičský průkaz.

„Dvanáct bodů získalo třicet tři řidičů a zákaz řídit má dvě stě jedna lidí,“ uvedla Marečková. I na Boskovicku mnoho řidičů získalo body za rychlou jízdu, porušení dopravních značek a ignorování bezpečnostních pásů. „Policisté také často pokutují řidiče pod vlivem alkoholu a ty, kteří řídí bez řidičského oprávnění,“ doplnila Marečková.

Řidič, který získá dvanáct bodů a přijde tak o řidičský průkaz, může řídit nejdříve za rok a musí znovu projít zkouškami v autoškole. Osvald Jevický, jednatel autoškoly Elko v Blansku, potvrdil, že několik lidí už se snažilo získat řidičské oprávnění zpátky. „Měli jsme tady asi tři nebo čtyři lidi. Na první pokus to neudělal nikdo a jeden doteď nemá zkoušku ukončenou,“ řekl Jevický.

Lidé, kteří chtějí vědět, kolik mají trestných bodů, mohou tuto informaci zjistit na radnicích v Blansku a Boskovicích. „Zájemce si vyplní krátký formulář, zaplatí správní poplatek patnáct korun a potom získá výpis o aktuálním stavu svých bodů,“ uvedl Gajdošík z blanenského městského úřadu.

Zdroj: Blanenský deník

Nad Šebetovem roste farma zvířat

10.08.2008

Desetitisíce lidí z moravské metropole pravidelně tráví víkendy nebo svátky na chatách či chalupách v okolních vesnicích a malých městech. Kousek zahrádky a pár ovocných stromů jsou pro ně oázou klidu, zdrojem duševní svěžesti a mnohdy i jedinou příležitostí k přirozené tělesné aktivitě.
V poněkud větším měřítku si idylu venkova vychutnává i chatař František Vrána. Společně se svým synem a jeho firmou budují na několika hektarech luk nad Šebetovem zemědělskou farmu. Chovají ovce, kozy, skot i koně a v takzvaném Kraváčkově žlebu obnovují tradici pastevectví. Tím ale nekončí. Na vlastní náklady chtějí vytvořit i naučnou stezku a později přilákat zájemce a agroturistitku. „Chov koní bychom rádi využili k provozování vyjížděk. Na sousedních pozemcích zase plánujeme kemp a parkoviště,“ líčí František Vrána, mezi Šebetovskými řečený Mrakomor, a připomíná, že žleb má charakter významného krajinného prvku a naučná stezka jím už kdysi vedla. Uspokojení by tu ale měli najít i náročnější turisté. Jak Vrána dodává, firma jeho syna koupila v Šebetově budovu bývalé sladovny a chystá se ji přestavět na penzion. Hosty by pak na farmu vozilo v kočárech koňské spřežení.
Významný krajinný prvek Kraváčkův žleb leží v necelých 600 metrech nad mořem mezi katastry Šebetova a Knínic. Salaš se stájí začaly v jeho blízkosti vyrůstat asi před rokem, kdy Vrána koupil půlhektarový pozemek nad silnicí směrem ke Kořenci. Do přilehlých ohrad se postupně nastěhovalo sedmnáct koz, osm ovcí, čtyři koně a dvě krávy. Starají se o ně tři zaměstnanci a několik místních nadšenců. Aby se stáda mohla rozrůstat, farmář usiluje o pronájem dalších asi dvaceti hektarů půdy, jež leží v katastru obce Knínice a měly by sloužit jako pastviny a na zimu zabezpečit dostatek sena. Samotná salaš má poskytnout zázemí nejen zvířatům, ale i lidem. S ubytováním se sice nepočítá, ale lavice a stoly postavené pod přístřeškem signalizují, že místo pro odpočinek zde turista najde. Třeba poté, co po naučné stezce zdolá dva zdejší vrcholy Babylon a Mojetín.
Radost z rostoucí farmy má i šebetovská radnice. Starosta Zdeněk Čížek si pochvaluje, že kromě několika pracovních míst vznikl v obci také další cíl pro nedělní vycházky. „Spousta Šebeťáků tam chodí s dětmi hladit, krmit a obdivovat zvířata,“ říká. Dodává, že k salaši patří i malé hřiště a ohniště, která slouží pro dětská odpoledne nebo jiné akce šebetovských spolků.

Zdroj: Boskovicko.cz

Letovice - Služby lékařů na měsíc srpen 2008

10.08.2008



Pálenice: Očekáváme slabou sezónu

05.08.2008

Blanensko - Letošní sezóna v pálenicích na Blanensku už začala. Provozovatelé však nejsou spokojeni, ve srovnání s loňskem nemají z čeho pálit.

Třešně, višně, meruňky, mirabelky nebo tazvané zahradní směsi. Kvalitní pálenku lze vyrobit v podstatě z každého ovoce. Pro mnoho lidí to představuje nejlepší způsob, jak vypěstované ovoce zužitkovat. V pálenicích na Blanensku proto už začala letošní sezóna, ve většině z nich pálí už od počátku prázdnin. Ovoce se však letos urodilo méně. „Letošní sezóna bude slabší,“ shodují se provozovatelé.

Od začátku července lidé vozí svou úrodu například do pěstitelské pálenice Brodecký v Lysicích. Oproti loňsku zde však kotle plní méně. „Zatím nepálíme denně, jako v jiných letech. Vše zatím nasvědčuje tomu, že bude letos slabší sezóna. Zatím lidé nejvíce nejvíce vozí třešně, meruňky nebo višně,“ uvedla za lysickou pálenici Růžena Provazníková.

Podle ní se letos urodilo méně třešní. „Loni jsme pálili dva až tři kotle, teď plníme tak jeden kotlík. Na úrodu třešní jsem byla podívat i do místních sadů, ale ani tam jich nebylo moc,“ dodala.

S úrodou třešní a višní nejsou spokojeni ani ostatní provozovatelé pálenic na Blanensku. „Loni zákazníci určitě vozili více třešní. Teď už začínáme pálit i meruňkovici a brzy začneme s pálením letních jablek,“ řekl Vladimír Fabiánek z Pálenice Pod hrádkem, která letos zahajuje svou čtvrtou sezónu.
Ani v okolí Borotína se provozovatelům tamní pálenice letošní sezóna zatím nejeví příliš příznivě. „Třešní a višní je letos méně, snad alespoň jablek bude dost. Zatím většinou pálíme obden,“ sdělil za borotínskou pálenici Jan Polešák.

Milovníci přírodních destilátů si však většinou poradí. Podle provozovatelů pálenic zkouší dělat destiláty z veškerého ovoce, které si vypěstují. „Ovoce vypalujeme ve dvou velkých nebo jednom malém kotli. V tom připravujeme spíše méně obvyklé druhy pálenky. Výjimkou nebyla pálenka z borůvek nebo rybízu. Za ten z černého rybízu můj předchůdce získal první místo v celostátní soutěži Destilát roku,“ řekl Jan Polešák.

Zahradní směsi vypalují i v Újezdu. „Někdy pálíme všechno, co zahrada dá. Velmi oblíbené jsou takzvané zahradní směsi malin, rybízu nebo i jahod. Lepší než úrodu vyhodit, je ji zpracovat tímto způsobem,“ podotkl.

Jeřabiny, borůvky nebo jahody pálili už také v Lysicích. „Zajímavá byla například pálenka z borůvek a malin,“ dodala Růžena Provazníková, které nejvíce chutná destilát ze šedých hrušek.

Největší nápor ale provozovatelé očekávají na podzim. To přijde čas na pálení švestek. „Zatím nevíme, jak moc se švestky urodí. Někdo jich má nadúrodu, jiný zase málo nebo žádné. Liší se to podle regionu,“ uvedl Vladimír Fabiánek.

Zdroj: Blanenský deník

8. 8. 2008 na Blanensku: svatby a křtiny

05.08.2008

Blanensko - Osmičky v datu lákají k životním krokům. Lidé v pátek budou uzavírat manželství či křtít děti.

8. 8. 2008. Magické datum, na které mnozí čekali, aby se vzali. V zámku v Rájci nad Svitavou si v pátek své ano řekne pět párů. „Snoubenci se objednávali nejméně půl roku dopředu, tedy už od loňska,“ uvedla kastelánka rájeckého zámku Jana Kopecká.

Pět svateb bude v pátek také v blanenském zámku. „Zájem o svatby v tento den byl, ale loni 7. 7. 2007 byl ještě větší. Přece jenom sedmičky více táhnou,“ řekla blanenská matrikářka Jaromíra Hynková.

Numeroložka Jiřina Pulcová ze Šebetova však toto datum pro svatbu příliš nedoporučuje. „V manželství má jít hlavně o lásku. Tady čísla ukazují na materiální svět a na to, jak být pro okolí a ostatní zajímavým a výjimečným. Ve spojení s pátkem toto datum ukazuje spíše na budování si pozice a majetku a na věčný výbuch emocí. Numerologie ale jen radí a každý by se měl řídit, tak jak mu praví srdce a vlastní intuice,“ uvedla Pulcová.
Podle ní je vhodnějším datem ke svatbě 28. 8. „Objevuje se tam dvojka, která znamená lásku, a součet data jedna, jenž symbolizuje nový začátek, touhu být dobrý, spravedlivý a cílevědomý,“ doplnila numeroložka.

Osmičky se nebudou psát jen do oddacích, ale i do křestních listů. V rudické kapli svaté Barbory přinese ke křtu dvojčata Karla a Jáchyma Monika Sehnalová ze Senetářova. „Bylo to tak napůl plánované. Chtěli jsme, aby kluci nebyli úplně malí, ale zase už ne moc velcí a ono to tak akorát vyšlo. Na čísla trochu věřím, ale hlavně na osud,“ uvedla Sehnalová, v jejímž životě hrají čísla významnou roli.

„Poprvé jsem se vdávala 8. 8. 1998. Nemohli jsme mít děti a za několik let jsme se rozvedli. Loni jsme se 7. 7. 2007 vdala podruhé a teď už vím, že to je to pravé. Narodila se nám dvojčata a jsem šťastná,“ řekla Sehnalová a doplnila, že uvidí, co ji potká příští rok, když se v datu objeví tři devítky. „Manžel je vášnivý fotbalista, tak možná něco vyhraje,“ dodala.

Rušno bude i na oblíbeném svatebním místě, ve křtinském kostele Jména Panny Marie. „Bude tu svatba a křtiny,“ sdělil místní farář Tomáš Prnka.
Lidé, kteří věří na čísla a chtějí s nimi spojit důležité životní rozhodnutí budou mít další možnost 9. 9. 2009. Podle numeroložky Jiřiny Pulcové je toto datum pro svatbu příznivé. „Objevují se zde tři devítky, které symbolizují karmické zatížení, že si jsou partneři souzeni,“ dodala Pulcová.

Zdroj: Blanenský deník

V pátek nastane částečné zatmění Slunce

31.07.2008

Co se stane, když Měsíc v novu vstoupí mezi Zemi a Slunce? Přijde tma i ve dne.

Zatmění Slunce je jeden z nejatraktivnějších astronomických jevů, který má většina obyvatel Evropy spojený s úplným zatměním v roce 1999. Zítra bude zatmění zase, u nás ale jen částečné.

Úplné zatmění Slunce uvidí lidé v takzvaném pásu totality, tedy v Číně, Kanadě a na Sibiři. Tam také odjelo z Brna několik astrofotografů, kteří zatmění Slunce pravidelně pozorují a fotografují. Zkrátka ale nepřijdou ani Brňané. „Na brněnské hvězdárně chystáme k zatmění Slunce pořady v pátek už od deseti hodin ráno, bez ohledu na to, jestli bude zataženo nebo jasno,“ uvedl ředitel hvězdárny Jiří Dušek. Podle meteorologů je ale velká šance, že částečné zatmění Slunce z Brna uvidíme.

„Od deseti do čtyř by mělo být polojasno, tedy obloha zakrytá oblačností jen ze dvou osmin. To je hodně velká pravděpodobnost, že zatmění bude vidět,“ slíbila Dagmar Honsová z Meteopressu. Největší zatmění uvidíme podle Duška ve tři čtvrtě na dvanáct. „Už od jedenácti hodin mohou návštěvníci hvězdárny pozorovat dalekohledem Slunce. Ve tři čtvrtě na dvanáct bude zakrytých dvacet procent slunečního kotouče, pak bude stín zase ustupovat,“ vysvětlil. Lidé, kteří chtějí vidět úplné zatmění a neodjeli do zemí v pásu totality, nemusí zoufat. Ve dvanáct hodin začne hvězdárna promítat přímý přenos z míst, kde bude zatmění úplné. „Lidé, kteří u nás sledovali zatmění Slunce před devíti lety, si ještě pamatují, že museli mít speciální brýle. I teď je nutné si něčím chránit oči, stačí se na Slunce dívat přes černobílý film nebo sluneční brýle,“ uzavřel Dušek.

Z brněnského Vysokého učení technického odjelo několik astronomů do Ruska a do Mongolska. Soustředit se budou hlavně na nafocení koróny, tedy jasně zářícího okolí Slunce, do něhož unikají žhavé plyny. Hlavní fotograf expedice Miloslav Druckmüller získal za focení koróny už před dvěma lety ocenění Astrofotograf roku České astronomické společnosti.

Zdroj: Blanenský deník

Atletika: medaile z víceboje a výšky

31.07.2008

Blansko - Z atletů ASK Blansko se v sezoně prosadily vícebojařky Sotáková a Hájková. Solidně si vedla i štafeta juniorů

Trenéři atletického oddílu ASK Blansko si do kolonky úspěchy mohli v letošní sezoně zapsat několik tlustých čar. Jak v hale, tak na ovále se dočkala blanenská atletika několika medailí. V průběhu roku se také několikrát přepisovaly hodnoty okresních rekordů. Nejzářivějším klenotem blanenského oddílu je v současnosti patnáctiletá Jana Sotáková, halová mistryně Moravy a Slezska, která si navíc z mistrovství starších žáků ve víceboji přivezla stříbrnou medaili.

Sotáková společně s juniorkou Martinou Hájkovou patřili ve vícebojařské sezoně k absolutní české špičce. Hájková se zvláště v halové sezoně potkala s výtečnou formou. Z mistrovství Moravy a Slezska si přivezla z výškařského sektoru výkonem 1 ,63 m zlatou medaili. Na halovém mistrovství republiky v Praze pak zakončila v juniorské kategorii víceboj jako šestá. Sotáková zase přivezla medaili z červencového mistrovství republiky ve víceboji. O stříbrné medaili rozhodla až v závěrečném běhu na 800 m. Navíc ve třech disciplínách vytvořila nové okresní rekordy. Svou sbírku medailí by mohla Sotáková rozšířit na zářijovém mistrovství republiky žactva ve Třinci.

Na červnovém republikovém šampionátu juniorů a dorostu se o největší úspěchy blanenské výpravy postarali běžci. Na osmistovce se šestou příčkou blýsknul Viktor Vitoul časem 1:56,22 a sedmým místem štafeta na 4 x 400 m. Kvarteto Šimon, Pola, Vitoul, Konečný zaběhlo solidní čas 3:31,77. Sedmá skončila i Martina Hájková ve výšce výkonem 156 cm. Na pětce doběhl časem 18:02,84 jako osmý Jakub Šesták.

Mezi vytrvalci se na mistrovství republiky v půlmaratonu prosadila Milada Barešová. V cíli byla pátá časem 1:25,21 a výrazně zlepšila svůj okresní rekord.

Zdroj: Blanenský deník

Blanensko - Rozpis okresních fotbalových soutěží podzim 2008/2009

24.07.2008



Novibra: lidé přišli o práci

24.07.2008

Boskovice -  V nové provozní hale omezili počet směn. Textilní trh je letos v útlumu a boskovická firma propouští zaměstnance.

Rekordní objem produkce umocněný navíc stavbou nové výrobní haly. To byla boskovická Novibra vyrábějící komponenty do textilních strojů loni. Následujcí rok však značí celkový propad na textilních trzích, který se nevyhnul ani boskovické firmě. Vedení tak muselo v posledních měsících přistoupit k propouštění zaměstnanců, kvalifikovaných ve strojírenském oboru. Jednatel společnosti Zdeněk Kovář počet propuštěných neupřesnil. Podle neoficiálních informací by mělo jít až o sto lidí.

Podle Kovářových slov firma doplácí na celkový propad textilních trhů, za kterým stojí snižování hodnoty amerického dolaru vůči národním měnám. „Navíc neustále rostou ceny bavlny a dalších surovin. Exportéři finálních textilních strojů utlumili výrobu a proto si u nás neobjednali naše komponenty. Konkrétně vřetena textilních strojů,“ upřesnil Kovář.

Nová výrobní hala, která je v Novibře v provozu od letošního roku se tak nevyužívá podle původního plánu. Pracuje se zde pouze v omezeném počtu směn.

Jednatel Kovář však nepřipouští, že by firma procházela výrobní krizí nebo dokonce směřovala ke krachu. „Loni byla naše výroba abnormálně vysoká. Taková situace se na trhu objevuje vyjímečně. Kdybych měl srovnávat, mohu říct, že nyní jsme podle obratu na podobných hodnotách jako v roce 2005-2006,“ popsal Kovář, který počítá s tím, že firma po stabilizaci trhu v oblasti textilu navýší výrobu i počet zaměstnanců. Otázkou zůstává, za jak dlouho.

Vedení společnosti se snaží podat propuštěným pracovníkům pomocnou ruku. Možné řešení je v nabídce volných míst v okolních firmách.

Zdroj: Blanenský deník

Rájecká sokolovna dostala miliony

21.07.2008

Rájec - Jestřebí - Evropských dvaadvacet milionů korun míří do Rájce–Jestřebí. Ještě v létě by měla začít oprava sokolovny.

Město bez kulturního centra? Je to možné. Sokolovna v Rájci–Jestřebí chátrá téměř sedm let. Ráječtí tak musí za plesy a jinou zábavou dojíždět do okolí. Teď však do městské pokladny přibude přes dvacet milionů korun. Opravy sokolovny mohou začít toto léto.
Dobu plesů a karnevalů si z dětství pamatuje Alois Maňoušek z Jestřebí. „Lidem tu plesy chybí. Já jsem zase rád, že konečně budou na opravu sokolovny peníze. Když už ten dům stojí, aby nechátral,“ míní mladý muž.

Budovu nikdo sedm let nevyužíval, protože jej získali v restituci členové České obce sokolské. Na náročnou opravu ale neměli peníze. Chtěli tedy sokolovnu odprodat městu. Radní teď na rekonstrukci získali čtyřiadvacet a půl milionu korun z regionálního operačního programu Jihovýchod. „Z rájecké sokolovny by mělo být kulturní centrum. Takže konečně se do města vrátí kulturní život. Starosta projekt prezentoval v tomto měsíci na naší tiskové konferenci,“ prozradila jeden z důvodů, proč se regionální rada rozhodla peníze přiklepnout zrovna Rájci – Jestřebí, Kateřina Sonnková z Regionálního operačního programu Jihovýchod. „Evropské peníze tvoří dvaadvacet milionů, zbytek částky je ze státního rozpočtu,“ upřesnila.

Sportovní akce, plesy a divadelní představení by měly sokolovnu oživit už v roce 2010. „Včera jsme dojednávali výběrové řízení na dodavatele stavby, opravy začnou už teď v létě,“ upozornil rájecký starosta Pavel Perout s tím, že lidem se čekání na novou sokolovnu zdá jako věčnost. „Divadelníci museli hrát v provizorních prostorách, za plesy museli lidé dojíždět do okolí. V budově vzniknou i klubovny. Máme totiž hodně zájemců třeba rybáře nebo skauty, kteří potřebují zázemí,“ pokračoval Perout.

Podle něj zůstanou v sokolovně jen střecha a obvodní zdi. Bude potřeba udělat nové podlahy, topení, rozvody, kotelnu či vyměnit dřevěná místa. „Rozšíříme počty sociálních zařízení i balkon. Ten bude prosklený a se zimní zahradou do ulice,“ podotkl starosta. Návštěvníci zrekonstruované sokolovny budou mít dovnitř také pohodlnější přístup.

Zdroj: Blanenský deník

Festival Boskovice 2008: kultura bez konfliktů

21.07.2008

Boskovice - Festival uprostřed města, divadelní představení v synagoze a na hradě, koncerty pod širým nebem, výstavy a filmové projekce. Šestnáctý ročník festivalu Boskovice 2008 skončil. Zvyšuje se zájem o židovskou čtvrť.

Na dvě stě padesát lidí mělo zájem o komentovanou prohlídku boskovické židovské čtvrti. „ O prohlídky byl každý den neuvěřitelný zájem,“ uvedl Čestmír Huňát z Unijazzu, díky kterému boskovický festival dýchá už šestnáctým rokem. Podle Huňáta festival z počátku upozorňoval na špatný stav židovské čtvrti. „Dnes Boskovice propagujeme. Chceme sem přivézt lidi, kteří mají rádi hudbu, výtvarné umění, divadlo. Tím podporujeme i turistický ruch v regionu, pořádáme totiž i výlety do okolí Boskovic,“ přiblížil Huňát.

Potvrdil, že letos přijelo méně návštěvníků. „Vzhledem k tomu, jak dopadly nedávné festivaly na Břeclavku a v Hradci, účast v Boskovicích byla velká,“ míní Huňát. Lidé měli podle něj letos větší zájem o jazz než v minulosti, také trávili čas v kině. „Festival Boskovice nestojí na jedné hvězdě nebo na jednom žánru. Už od prvního ročníku byl nejen hudebním festivalem a tuto tvář si drží dodnes,“ sdělil Huňát s tím, že podobnou podobu převzali další festivaly v republice.

Harmonika, zpěv a tanec ovládly i boskovické ulice. Umění se totiž chopili i návštěvníci. U muzea dováděla Jana Remerárová z Prahy. „Náhodné setkání s Honzou Koláčkem a jeho harmonikou mě nadchlo. Zaujalo mě ale i divadlo Skutr na hradě, kde mě oslovilo krásné prostředí a Hudba Praha,“ řekla. Do Boskovic přijela s kamarádkou, aby poznala tamní prostředí. O programu neměly tušení. „Vyhovovalo mi zkombinování divadla a hudby,“ podotkla Remerárová.

Z Ivančic každý den za festivalovou kulturou dojížděli Olga Prokopová s Tomášem Křenkem. „

Jsem tu podruhé a jak to letos dopadlo, tak jsem to očekávala,“ byla spokojená Prokopová. Její přítel ocenil jazzovou nadílku v Zámeckém skleníku.

Nad Boskovicemi po dobu festivalu bdělo čtrnáct policistů. „Jedinou stížnost na rušení nočního klidu jsme zaznamenali od hostů penzionu pod zámkem. Jinak jsme řešili přestupky v dopravě nebo drobné krádeže,“ nastínil situaci strážník Pavel Vaněrka.

Tentokrát muži zákona nemuseli řešit rvačky nebo vážnější případy. Podle Vaněrky za klidem stojí menší návštěvnost a polcisté v ulicích.

Zdroj: Blanenský deník

V obci Suchý mají nové hřiště

21.07.2008

Suchý - Nové možností pro sportovní vyžití mají místní i rekreanti v obci Suchý.

Od minulého týdne je tam v provozu nové víceúčelové hřiště s umělým povrchem i osvětlením, na kterém je možné hrát tenis, volejbal či nohejbal.

Přes sezonu bude hřiště, které stojí v blízkosti rybníka, v provozu každý den a zájemci mají i možnost půjčit si patřičné nářadí.

„Do stavby jsme se mohli pustit díky dotaci z Programu rozvoje venkova, se kterou jsme byli úspěšní jako jediní v Jihomoravském kraji. Celkové náklady dosáhly jednoho milionu osmi set tisíc korun. Obec přispěla částkou dvě stě tisíc korun,“ uvedl starosta obce Pavel Žilka.

Zdroj: Blanenský deník

Blanensko: Za odpad dluží stovky lidí

20.07.2008

Blanensko - Povinnosti platit poplatky za domovní odpad se někteří lidé úspěšně vyhýbají. Jsou i tací, kterým se to daří i několik let.

V Blansku dluží asi čtyři sta lidí. „Z toho zhruba jedna třetina dluží déle než za dva roky. Jsou to převážně osoby, které se v místě svého trvalého pobytu nezdržují. Je tedy problém zjistit údaje potřebné k vymáhání poplatku, například zaměstnavatele nebo zda mají účet v bance. U ostatních neplatičů je ale úspěšnost vymáhání kolem devadesáti procent,“ sdělil vedoucí oddělení poplatků Jan Šustáček. Podle něj dluží lidé městu na poplatku za odpad od ledna 2002 do konce června tohoto roku milión šest set tisíc korun. „Je to včetně nezaplaceného poplatku v první splátce letošního roku,“ upřesnil Šustáček.

Množství neplatičů mají také v Boskovicích. „Je jich hodně a někteří dluží i tři čtyři roky,“ sdělila Petra Kozáková z finančního odboru. Město neplatičům posílá upomínky. Když nepomohou, přijde na řadu exekuce. „Peníze si bereme například z účtu v bance nebo z platu,“ řekla Kozáková a doplnila, že ke konci června má v Boskovicích zaplaceno sedmdesát procent lidí.

V Černé Hoře hrozí vedení městyse neplatičům nevyvezením popelnice. „Úřad opakovaně posílá výzvy a vyhrožuje tím, že kdo nemá štítek na popelnici pro příslušný rok, nebude se mu popelnice vyvážet. Problém je ale u domů, kde je více nájemců. Část z nich platí, a tak zde pravidlo o nevyvážení nelze uplatnit, protože mají popelnici společnou. A někteří neplatiči popelnici nemají,“ sdělil starosta Bohumil Hlavička.

Také v Adamově mají s neplatiči problémy. „Jsou to pořád ti stejní problémoví lidé, kteří dluží nejen tento poplatek,“ sdělila Dana Charvátová z ekonomického odboru a doplnila, že při neplacení se dlužná částka zvyšuje. „Když někdo nezaplatí za rok stanovených pět set korun, částka se zvyšuje o dalších pět set korun,“ dodala Charvátová.

Letošní termín pro zaplacení poplatku za odpad už vypršel lidem v Kunštátě. „Ten, kdo platí do tisíce korun, měl mít zaplaceno do poloviny února, nad tisíc korun do konce června,“ řekla Jitka Olšanová z městského úřadu. Podle ní má nyní zaplaceno přes devadesát procent poplatníků. „Teď zpracováváme údaje a neplatičům budeme posílat platební výměry. Pokud přesto nezaplatí, přibude k dlužné částce penále a pak může dojít i k exekuci,“ dodala Olšanová.

Zdroj: Blanenský deník

Boskovice: akvapark bude

14.07.2008

Boskovice - Koupaliště Červená zahrada čeká kompletní rekonstrukce. Město získalo dotaci ve výši pětatřiceti milionů korun.

Dva tobogány, nový bazén s osmi plaveckými drahami, dětské brouzdaliště, nové sprchy a převlékárny nebo rozšířené parkoviště. Taková je vize zrekonstruovaného boskovického koupaliště Červená zahrada. Nový akvapark má být otevřen za dva roky.

Lidem v Boskovicích funkční koupaliště chybí. Za osvěžením musí často dojíždět jinam. Tak jako například Petr Šafránek z Boskovic. „Letos jsem na boskovickém koupališti ještě nebyl. Vím, že tam sice mají nějaké novinky, ale celkově mě prostředí koupaliště příliš neláká. Až bude areál spravený, určitě tam zase začnu chodit. Teď ale jezdíme spíš do nového akvaparku ve Velkých Opatovicích,“ uvedl mladík.

Podobné názory uvedli i lidé v anketě, kterou již dříve dělali redaktoři Blanenského Deníku. Z ní vyplynulo, že Boskovickým ve městě nejvíce vadí situace ohledně koupaliště. „Koupaliště tu chybí, což je velká škoda,“ uvedla tehdy v anketě například Eva Ambrožová.

Milovníkům vodních radovánek se ale blýská na lepší časy. Před dvěma týdny se radní dozvěděli dobrou zprávu. Získali dotaci na opravu koupaliště z Regionálního operačního programu ve výši pětatřiceti milionů korun. Dalších pětadvacet milionů na rekonstrukci areálu koupaliště přispěje město.

„Celkem by opravy měly stát přes padesát milionů korun. Pokud vše půjde podle plánu, nové koupaliště bychom měli otevírat v roce 2010,“ uvedl vedoucí odboru územního rozvoje boskovické radnice Vlastimil Kolář.
Podle něj je hlavní důvodem rekonstrukce zastaralá technologie a úprava vody. „Projekt zahrnuje kompletně celé nové technologické zázemí bazénu. První etapa oprav už je vlastně hotová z minulého roku. Do rekreačního bazénu, který je v současné době v areálu, přibudou nějaké jednoduché atrakce. Celá hladina bazénu se pak zvedne asi o dvacet centimetrů,“ řekl Kolář.

Na místě chybějícího bazénu bude úplně nový plavecký s osmi drahami po pětadvaceti metrech. V areálu koupaliště vzniknou také dva tobogány. Jeden mírný a točitý a druhý přímý. Samozřejmostí bude i brouzdaliště pro děti a nové sociální zázemí jako sprchy, převlékárny a záchody.

Pro letošek se lidé musí spokojit s podobou koupaliště, jaká byla v loňském roce. „Nic zásadního jsme zde neměnili. Do základních oprav a nových hracích prvků jsme investovali asi sto dvacet tisíc korun. Pouze jsme letos předělali dětské hřiště a přidali nové dětské prvky jako jsou prolézačky nebo houpačky,“ uvedl Milan Strya, vedoucí Služeb Boskovice, které provozují městská sportoviště.

Areál je nyní určený spíše maminkám s dětmi, čemuž odpovídá i malá hloubka v rekreačním bazénu. „Starší zde pak mohou využít hřiště na volejbal nebo nohejbal, které jsme původně projektovali jako písečnou pláž. Téměř nikdo ji však nevyužíval,“ dodal Strya.

Zdroj: Blanenský deník

Letovice jdou do soutěže s rondelem

13.07.2008

Letovice - Letovice se zařadily ke čtveřici měst z Jihomoravského kraje, která budou soutěžit o to, kdo nejlépe vyřešil problematiku dopravy ve městě.

Spolu se Znojmem, Hodonínem, Bzencem a Veselí nad Moravou se totiž účastní soutěže s názvem Cesty městy, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Zástupci Letovic do soutěže přihlásili projekt tamního kruhového objezdu. „Soutěž se týká zklidňování dopravy ve městech. A kruhový objezd v Letovicích dopravu výrazně ulehčil. Celou stavbu považujeme za dobře zpracovanou a vyřešenou,“ uvedl starosta Letovic Radek Procházka důvody, které radní města vedly k přihlášení do soutěže.

Nová okružní křižovatka vznikla v místech křížení silnic první, druhé a třetí třídy, konkrétně ulice Pražská – Masarykovo náměstí – ulice Bártova.

Letovický projekt zaujal i organizátory soutěže. „Díky novému dopravnímu řešení došlo v Letovicích k výraznému snížení rychlosti a zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Zkrátily se i čekací doby na příjezdech z vedlejších silnic. Pro cyklisty jsou vyčleněny cyklostezky mimo prostor křižovatky,“ sdělil Radek Patrný z Nadace Partnerství.

Podle něj soutěž poukazuje na dopravní řešení, která respektují pohyb chodců, prostor pro cyklisty i potřeby motoristů. „Přihlášené projekty musí vést i ke zvýšené bezpečnosti účastníků provozu a mít přiznivý vliv na životní prostředí a okolí,“ sdělil Patrný.

Vítěz soutěže se může těšit na peněžní odměnu, čestný diplom a radar se signalizací rychlosti. O tom, kdo získá prvenství, se rozhodne v září.

Zdroj: Blanenský deník

V Černé Hoře chtějí postavit psí cvičiště

13.07.2008

Černá Hora - Cvičiště pro psy by mělo v brzké době vzniknout v Černé Hoře. Prodej pozemku pro tyto účely už odsouhlasili tamní zastupitelé.

Areál pro chovatele psů tam chce postavit Martina Vaškebová. Ta provozuje již psí školu v Brně. Podle svých slov Černou Horu zvolila jednoduše proto, že se jí tam líbí.

Rozhodnutí zastupitelstva ale vzbudilo v některých obyvatelích vlnu nevole. „Pracoval jsem celý život jako psovod a vím, jaký hluk dokáží psi udělat. Když se sejdou dva psi, kteří si nesednou, rozštěkají celou smečku. Pokud bude cvičiště padesát až sto metrů od lokality, kde jsou domy, bude to lidem vadit,“ zlobí se Jiří Mazura z Černé Hory.
Podle starosty městečka Bohumila Hlavičky ale leží zmíněný pozemek v místech, kde by výcvik psů neměl lidem vadit.

„Mezi domy a cvičištěm je stromořadí a silnice, takže je to dost daleko. Navíc si myslím, že pokud by si někdo chtěl stěžovat, že ho obtěžuje hluk, tak hlasitější jsou auta projíždějící po té silnici,“ myslí si Hlavička.
Nejblíže budoucímu cvičišti je ulice Krátká. Její obyvatelé zatím o rozhodnutí zastupitelstva buď nic netuší, nebo jsou proti cvičišti pro psy. „Pokud mě budou rušit štěkající psi, osobně půjdu za panem starostou a řeknu mu, ať si sem jde bydlet sám,“ rozhořčil se muž bydlící v Krátké ulici, který však nechtěl prozradit své jméno.

Zdroj: Blanenský deník

Rozpis divize podzim 2008/2009

09.07.2008

Rozpis utkání divize skupiny D. Boskovice hrají domácí zápasy v sobotu.

1. kolo – ne 10. 8., 16.30 h
Vyškov - Ždírec, Mohelnice-Moravičany - Žďár n. S., Napajedla - Otrokovice, Hulín - Třebíč, Rájec-Jestřebí - Líšeň, Konice - Rousínov, Velké Meziříčí - Protivanov, Šardice - Boskovice.

2. kolo – ne 17. 8., 16.30 h
Ždírec - Boskovice, Protivanov - Šardice, Rousínov - V. Meziříčí, Líšeň - Konice, Třebíč - Rájec, Otrokovice - Hulín, Žďár - Napajedla, Vyškov - Mohelnice.

3. kolo – ne 24. 8., 16.30 h
Mohelnice - Ždírec, Napajedla - Vyškov, Hulín - Žďár, Rájec - Otrokovice, Konice - Třebíč, V. Meziříčí - Líšeň, Šardice - Rousínov, Boskovice - Protivanov.

4. kolo – ne 31.8., 16.30 h
Ždírec - Protivanov, Rousínov - Boskovice, Líšeň - Šardice, Třebíč - V. Meziříčí, Otrokovice - Konice, Žďár - Rájec, Vyškov - Hulín, Mohelnice - Napajedla.

15. kolo – ne 3. 9., 17 h
Šardice - Ždírec, Boskovice - V. Meziříčí, Protivanov - Konice, Rousínov - Rájec, Líšeň - Hulín, Třebíč - Napajedla, Otrokovice - Mohelnice, Žďár - Vyškov.

5. kolo – ne 7. 9., 16.30 h
Napajedla - Ždírec, Hulín - Mohelnice, Rájec - Vyškov, Konice - Žďár, V. Meziříčí - Otrokovice, Šardice - Třebíč, Boskovice - Líšeň, Protivanov - Rousínov.

6. kolo – ne 14. 9., 16 h
Ždírec - Rousínov, Líšeň - Protivanov, Třebíč - Boskovice, Otrokovice - Šardice, Žďár - V. Mez., Vyškov - Konice, Mohelnice - Rájec, Napajedla - Hulín.

7. kolo – ne 21. 9., 16 h
Hulín - Ždírec, Rájec - Napajedla, Konice - Mohelnice, V. Meziříčí - Vyškov, Šardice - Žďár, Boskovice - Otrokovice, Protivanov - Třebíč, Rousínov - Líšeň.

8. kolo – ne 28. 9., 16 h
Ždírec - Líšeň, Třebíč - Rousínov, Otrokovice - Protivanov, Žďár - Boskovice, Vyškov - Šardice, Mohelnice - V. Meziříčí, Napajedla - Konice, Hulín - Rájec.

9. kolo – ne 5. 10., 15.30 h
Rájec - Ždírec, Konice - Hulín, V. Meziříčí - Napajedla, Šardice - Mohelnice, Boskovice - Vyškov, Protivanov - Žďár, Rousínov - Otrokovice, Líšeň - Třebíč.

10. kolo – ne 12. 10., 15.30 h
Ždírec - Třebíč, Otrokovice - Líšeň, Žďár - Rousínov, Vyškov - Protivanov, Mohelnice - Boskovice, Napajedla - Šardice, Hulín - V. Meziříčí, Rájec - Konice.

11. kolo – ne 19. 10., 15 h
Konice - Ždírec, V. Meziříčí - Rájec, Šardice - Hulín, Boskovice - Napajedla, Protivanov - Mohelnice, Rousínov - Vyškov, Líšeň - Žďár, Třebíč - Otrokovice.

12. kolo – ne 26. 10., 15 h

Ždírec - Otrokovice, Žďár - Třebíč, Vyškov - Líšeň, Mohelnice - Rousínov, Napajedla - Protivanov, Hulín - Boskovice, Rájec - Šardice, Konice - Velké Meziříčí.

13. kolo – ne 2. 11., 14 h
V. Meziříčí - Ždírec, Šardice - Konice, Boskovice - Rájec, Protivanov - Hulín, Rousínov - Napajedla, Líšeň - Mohelnice, Třebíč - Vyškov, Otrokovice - Žďár

14. kolo – ne 9. 11., 14 h
Ždírec - Žďár, Vyškov - Otrokovice, Mohelnice - Třebíč, Napajedla - Líšeň, Hulín - Rousínov, Rájec - Protivanov, Konice - Boskovice, V. Meziříčí - Šardice.

16. kolo – ne 16. 11., 13.30 h
Ždírec - Vyškov, Žďár - Mohelnice, Otrokovice - Napajedla, Třebíč - Hulín, Líšeň - Rájec, Rousínov - Konice, Protivanov - V. Meziříčí, Boskovice - Šardice.

Zdroj: Blanenský deník

Kouč Vašíček povede Blansko ve třetí lize

07.07.2008

Čuhel? Smrček? Vašíček! Fotbalový klub FK Apos Blansko neměl v posledních kolech divize oficiálního trenéra.

Do Blanska se nakonec vrací kouč Petr Vašíček, a povede tým v premiéře ve třetí lize. Vašíček dokázal dovést Blansko k postupu do divize. Po vynikajícím podzimu se nováček soutěže probil na špici tabulky. Vašíček společně s asistentem Tomášem Šenkem opustili po neshodách s vedením klubu pět kol před koncem divize svůj tým. Vašíček se poté dohodl na angažmá v divizní Třebíči. Jenže ani tam se dlouho neohřál.

„Blansko hledalo před sezonou trénera. V blanenském klubu došlo k několika zásadním změnám. Oslovili mě a já kývnul,“ řekl Vašíček, který v Třebíči trénoval tři týdny. Společně s Vašíčkem by měl na trénérskou lavici usednout i jeho asistent Tomáš Šenk.

Zdroj: Blanenský deník

provoz Letního kina Letovice na koupališti

06.07.2008

Od pátku 27. června 2008 byl zahájen provoz LETNÍHO KINA LETOVICE na koupališti. Představení budou probíhat do konce srpna vždy v pátek a sobotu , začátky představení budou na programu kina (plakát, Letovický zpravodaj). Vstupné na filmová představení platí i pro letní zahrádku před restaurací Koupaliště.

Letovice: Služby lékařů na červenec 08

06.07.2008



Letovice: Rozpis stomatologické LSPP

06.07.2008

BOSKOVICKÁ ČÁST - Služba je sloužena od 8.00 do 12.00 hodin


5.7. MUDr. Sládek, Velké Opatovice, nám. Míru 492 • 516 477 319
6.7. MUDr. Srpová, Letovice, J. Haška 12 • 604 760 665
12.7. MUDr. Šumberová, Lysice, Komenského 429 • 516 472 227
13.7. MUDr. Žilka, Benešov • 516 467 313
19.7. MUDr. Fenyk, Letovice, Tyršova 15 • 516 474 310
20.7. MUDr. Bočková, Kunštát, nám. ČSČK 38 • 516 462 203
26.7. MUDr. Adamová, Letovice, Masarykovo nám. 18 • 516 474 018
27.7. MUDr. Kraml, Boskovice, Vodní 95 (Minerva) • 516 494 380


Mimo výše uvedenou je služba zajištěna i nadále na Karáskově náměstí č. 11, Brno Židenice, tel.: 548 424 248 a to od 19.00 h. - 7.00 h. ve všední dny a nepřetržitě o svátcích.
Zdroj: Letovice.eu

Od července bude v Boskovicích jediná mateřinka

06.07.2008

Od prvního července bude v Boskovicích namísto dosavadních tří jen jedna mateřská škola. Coby samostatné organizace k tomuto datu zaniknou Mateřská škola Bílkova a Mateřská škola Na dolech, které se sloučí s Mateřskou školou Lidická a vznikne jediný právní subjekt s názvem Mateřská škola Boskovice, okres Blansko se sídlem na Lidické ulici.
Pro sloučení mateřských škol se minulé pondělí vyslovila drtivá většina boskovických zastupitelů. Přiklonila se tím k názoru, že má tento akt více kladných stránek než záporů. „Jednoznačným pozitivem je lepší využití finančních prostředků. Na sloučenou mateřskou školu bude dále nahlíženo jako na tři zařízení, takže přidělená suma peněz bude stejná. Hospodaření s ,velkým’ rozpočtem ale umožní operativní nakládání s prostředky podle aktuálních potřeb na jednotlivých budovách. Ušetřit se dá tím, že bude pouze jeden ředitelský plat a povede se jedno účetnictví,“ přiblížila ekonomické dopady sloučení školek úřednice ze školského odboru boskovické radnice Anežka Sedláková.
Další příznivý efekt vidí radnice v lepší komunikaci s vedením mateřské školy. Přehlednější by také měly být organizační záležitosti týkající se například zajištění prázdninového provozu nebo zápisů dětí do mateřské školy. „Jedna ředitelka bude vydávat rozhodnutí o přijetí dítěte do mateřské školy. Nebude se tak stávat, že by rodiče z obavy o umístění přihlásili své dítě současně do dvou školek,“ uvedla místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková. Jedno vedení mateřské školy si také bude moci lépe ohlídat provozování logopedických tříd, které budou od nového školního roku v budově MŠ na Lidické ulici.
Někteří zastupitelé i přes deklarované výhody však přesto ke sloučení mateřských škol v jednu organizaci zaujímají negativní postoj. „Jsou zmapovány případy, kdy umělé spojení několika detašovaných kolektivů nefunguje. Vytrácí se rodinná atmosféra a tím, že na škole není ředitel, dětem chybí přirozená autorita, což je špatně,“ konstatoval zastupitel Vladimír Jakubec (Sdružení nestraníků).
Jako nesmyslný a chybný krok hodnotí sloučení mateřských škol také ředitelka MŠ Bílkova Dagmar Nečasová. Tu vedení radnice k datu sloučení mateřských škol odvolá z funkce. „Radnice mi vytýkala, že je školka na Bílkové nenaplněná. Pokud se ale mluví o ušetření peněz, musím připomenout, že jsme provozováním různých kroužků vydělali v minulých deseti letech asi sedm set padesát tisíc korun, které jsme pak využili na rekonstrukce budovy i školní zahrady,“ argumentovala na zasedání zastupitelstva.
Žádné větší problémy nehledá v provozování jediné Mateřské školy Boskovice její budoucí ředitelka Dagmar Burianová. „V praktických záležitostech ani po pedagogické stránce nevidím žádný problém. Každá budova bude mít svou vedoucí učitelku. Podstatné je, že se nic nezmění pro děti ani rodiče. Zaměření jednotlivých škol rušit nebudeme,“ poznamenala Burianová.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice: Do Blanska přes Ráječko? Ještě rok

06.07.2008

Přeložka silnice II/374 z Blanska do Boskovic pokračuje další etapou. Stavba nové asi kilometrové části naváže na zatím poslední úsek u plynové čerpací stanice v Ráječku a skončí napojením na starou spešovskou silnici v Rájci. Podle odhadu investora bude hotovo do příštího léta.
Problémy s výkupy pozemků a opakováním výběrového řízení, které oddalovaly začátek stavby řadu měsíců, skončily. Silničáři už podepsali smlouvu s dodavatelskou firmou a ta na konci minulého týdne začala strhávat první metry ornice. „Do konce roku počítáme hlavně se stavbou čtyř mostních objektů, přeložkou inženýrských sítí, demolicí čističky ve Spešově a napojením kanalizace na přečerpávací stanici v Ráječku,“ popsala Eva Zouharová z blanenského střediska správy a údržby silnic. Právě mostní stavby spolknou asi třetinu rozpočtu celé akce. Projekt počítá s jedním povodňovým, takzvaným inundačním, další 28metrový překlene řeku Svitavu, třetí povede nad potokem Chrábek a posledním bude podchod propojující Spešov a Ráječko. Jeho součástí mají být i nové autobusové zastávky. Na výstavbu samotného silničního tělesa dojde podle Zouharové až příští rok.
Celkové investiční náklady vyšplhají na více než 120 milionů korun. Více než devadesát procent pokryje evropská a státní dotace, zbytek musí zaplatit kraj.

Zdroj: Boskovicko.cz

Výběrové řízení na funkci: ředitel Městské policie Blansko

06.07.2008

Město Blansko vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitel Městské policie Blansko.

Zákonné podmínky:

• státní občan ČR
• věk min. 21 roků
• bezúhonnost a spolehlivost ve smyslu zákona č. 553/1991 Sb., v platném znění
• tělesná a duševní způsobilost

Požadované kvalifikační předpoklady:

• ukončené vysokoškolské vzdělání

Další požadované předpoklady:

• komunikativní osobnost
• organizační schopnosti
• znalost práce na PC
• řidičský průkaz sk. B
• osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů podle zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii, výhodou
• praxe u bezpečnostních složek nebo ve veřejné správě výhodou
• zbrojní pas výhodou
• znalost cizího jazyka výhodou

Způsob a termín nástupu:

• pracovní poměr na dobu neurčitou, nástup k 15.09.2008 nebo dle dohody

Platové zařazení:

• řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., v platném znění, nařízením vlády č. 564/2006 Sb., v platném znění, a předpisy souvisejícími, platová třída 11

Lhůta pro podání písemné přihlášky:

• 23. 7. 2008

Náležitosti přihlášky:

• jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, číslo občanského průkazu, kontaktní telefon, datum a podpis
• životopis s uvedením údajů o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech
• koncepce činnosti Městské policie Blansko v rozsahu 2 stran formátu A4
• originál výpisu z evidence rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce
• ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání
• souhlas s nakládáním s poskytnutými osobními údaji pro účely tohoto výběrového řízení ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

Písemnou přihlášku spolu s požadovanými doklady a přílohami doručte v zalepené obálce se značkou „MP – NEOTVÍRAT“ na adresu:

Město Blansko
PhDr. Jaroslava Králová, starostka
nám. Svobody 3
678 24 Blansko

Nevyžádané dokumenty a doklady budou po ukončení výběrového řízení skartovány.

Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit toto výběrové řízení kdykoliv v jeho průběhu.

Zdroj: město Blansko

Blansko: investiční akce o prázndninách

06.07.2008

I na prázdninové měsíce jsou v Blansku naplánované investiční akce. Největší z nich bude rekonstrukce křižovatky u „bývalého okresu“. Dotkne se všech, kteří zamíří vozem do středu města.

Investiční akce o prázdninách – nejvíce se bude stavět v centru města

I na prázdninové měsíce jsou v Blansku naplánované investiční akce. Největší z nich bude rekonstrukce křižovatky u „bývalého okresu“. Dotkne se všech, kteří zamíří vozem do středu města.

I na prázdninové měsíce jsou v Blansku naplánované investiční akce. Největší z nich bude rekonstrukce křižovatky u „bývalého okresu“. Dotkne se všech, kteří zamíří vozem do středu města.

Stavět se bude od 1. 7. do 30. 8, kdy by měly být všechny práce hotové. „Na akci se podílí dva investoři, a to Město Blansko, které vynaloží na stavbu 7,3 mil. Kč, a SÚS Blansko, jež se bude podílet částkou zhruba 2,5 mil. Kč,“ uvedl místostarosta Ing. Jindřich Král. Přeložku plynu si provedou samy plynárny a UPC rekonstrukci kabelu. O finální povrch silnice se postará právě SÚS Blansko.

Práce na křižovatce u „okresu“ začnou hned od července.

Do 14. 7. 2008 se předpokládá práce za provozu. Od 14. 7. do 21. 7. 2008 bude uzavřena křižovatka Sadová-Seifertova-Hybešova, poté provoz povede tudy, Seifertova ulice bude obousměrná a dojde k uzavření křižovatky Sadová-nám. Republiky-Masarykova-Smetanova včetně komunikace nám. Republiky, a to od 21. 7. do 31. 8. 2008.

Stavbu bude provádět sdružení Silnice Brno, Dopravní stavby Brno. Stejná firma bude upravovat i křižovatku u gymnázia. Tam vznikne středový ostrůvek, přibude osvětlení a upraví se chodník. Silnice dostane také novou svrchní vrstvu. Pod touto křižovatkou dojde k rozšíření silnice, aby zde mohl vzniknout odbočovací pruh vlevo na ulici Seifertovu.

Na budování okružní křižovatky navazuje rekonstrukce části komunikace na náměstí Republiky – od nové okružní křižovatky k stávajícímu přejezdovému prahu. Tuto část zainvestuje Město Blansko a bude provedena kompletně do hloubky asi 50 cm. Tato část komunikace bude muset být během stavby uzavřena.

Organizace dopravy se aktuálně řeší. O objížďkách a přechodných zastávkách městské hromadné dopravy budou občané s předstihem informováni na webových stránkách www.blansko.cz, ve vysílání videotextu na blanenském televizním kanálu a v dalších médiích.

V sídlišti Zborovce vzniká nové parkoviště s 11 stáními. Foto: S. Mrázek

Ul. Okružní – parkoviště
Malé parkoviště v sídlišti Zborovce na ulici Okružní se začalo budovat již v červnu a mělo by být do července dokončeno. Vznikne zde celkem 11 parkovacích stání – 7 kolmých a 4 podélná. Součástí stavby je přeložení stávajícího chodníku, předláždění přístupového chodníku k bytovému domu, vegetační úpravy, úprava dopravního značení a vytvoření nové zpevněné plochy pro kontejnery.

Cyklostezka na Sportovním ostrově – část B
Dotace je již schválena. Cyklostezka bude asfaltová, aby vyhověla i in-line bruslařům. Předpoklad zahájení prací je v červenci. Dokončena by měla být celkem rychle, během 12 dní. Začne se na konci první části cyklostezky u splavu, povede kolem hřiště agility, prostoru pro biketrial a skončí vzadu u tribuny baseballového hřiště.

Osvětlení haly zimního stadionu
Světla nad ledovou plochou budou vyměněna za nová, úspornější. Výměnou se uspoří výrazně za energii. Na akci Město získalo dotaci z ministerstva průmyslu a obchodu ve výši 182 tis. Kč. V současné době probíhá výběrové řízení na dodavatelskou firmu. Realizace se předpokládá v září.

Mnohé další investiční akce čekají na schválení dotací nebo jsou připravovány projekčně. V současné době je např. projektován park na ulici Erbenově.

Parkoviště Dvorská
Zatím se čeká na rozhodnutí o dotaci. Začátkem července by mělo přijít rozhodnutí, v září se předpokládá zahájení prací. Vzniknout zde má více než 50 parkovacích míst.

Mobilita pro všechny
„Zatím nepřišlo rozhodnutí o přidělení dotace, ale dle informací na webových stránkách Státního fondu dopravní infrastruktury byla Městu přidělena dotace ve výši 649.000 Kč. Firma je vybrána, a jsme tedy schopni začít stavbu realizovat ihned, jakmile do rukou obdržíme rozhodnutí o přidělení dotace“ uvedl vedoucí investičního oddělení Ing. Luděk Odehnal.

Zámek
Projekt byl podán koncem února. Rozhodnutí by mohlo padnout koncem roku.

Zdroj: město Blansko

Omezení provozu blanenských ulic

06.07.2008

V rámci rekonstrukce křižovatek a vozovek na ulicích Sadová, Smetanova, nám. Republiky dojde k následnému omezení provozu na těchto ulicích ve středu města...

Seifertova ulice

21. 7. – 27. 7.
slepá s výjezdem pouze k nám. Svobody, nebudou přístupny zadní trakty bytových domů na ulici Seifertova a Sadová, lékárny a ostatních provozoven, budou přemístěny veškeré

22. 7. – 27. 7
kontejnery na odpad od úterý 22. 7. na ulici Seifertově

21. 7. – 31. 8.
vyloučena autobusová doprava, náhradní trasy budou sděleny samostatně na veřejně přístupných místech

nám. Republiky

28. 7. – 31. 8.
uzavřena od zvýšeného prahu směrem k ulici Smetanově, vjezd a výjezd pouze po ulici Rožmitálova (vedle drogerie), vyloučena autobusová doprava

Rožmitálova ulice

28. 7. – 31. 8.
obousměrná vedle drogerie, zákaz při výjezdu na nám. Svobody odbočit vpravo na Seifertovu

Masarykova ulice

28. 7. – 31. 8.
slepá po ulici Lipovou, bude umožněno pořádání trhů

ulice Sadová

21. 7. – 31. 8.
trvale zajištěn příjezd do areálu Sadová 2 („stará fabrika“) a gymnázia, pouze však ze směru od nemocnice (shora)

Věnujte zvýšenou pozornost oznámení na úředních deskách, autobusových zastávkách, dopravnímu značení na dalších ulicích, např. dojde k omezení parkování na ulicích Wolkerova, Stařeckého, budou přesunuty autobusové zastávky.

Kontaktní osoby:

Stanislav Jaroš, tel. 606 702 883 , stavbyvedoucí Silnic Brno
Marek Štefan, tel. 516 775 137 , Město Blansko
Luděk Odehnal, tel. 516 775 124 , Město Blansko
Sylva Šotová, tel. 516 775 127 , Město Blansko

Za pochopení situace děkuji.

Ing. Marek Štefan, vedoucí odboru investičního a územního rozvoje

Zdroj: město Blansko

Tábory nabízejí zábavu i výuku

06.07.2008

Blanensko - Stovky dětí z Blanenska stráví část léta na táboře. Užijí si zábavu, ale mohou se třeba i naučit hrát na kytaru.

Prázdniny pomalu nabírají dech a s nimi i množství táborů. O akce, na kterých děti chodí stezku odvahy, umývají kopu nádobí či se učí zálesáckým dovednostem, je veliký zájem.

Téměř plno už hlásí pořadatelé dvou táborů nedaleko Bukoviny. „První, který se jmenuje Cesta do vesmíru a táborníci si na něm vyzkouší přípravu kosmonautů na let do vesmíru, je už obsazený. Na druhém s názvem Země skřítků je ještě pár míst volných,“ uvedla Kristýna Marková z pořádajícího volnočasového centra Lužánky.

Oblíbenou tábornickou lokalitou jsou Jedovnice. Zde v létě bude kromě junáckých táborů i osmidenní tábor zaměřený na výuku hry na kytaru. „Je určen pro začátečníky i pokročilé. Výuka bude probíhat individuálně i v jednotlivých skupinkách. Poslední den pak bude pro rodiče společný koncert,“ řekl hlavní organizátor hudebního tábora Jiří Marek.

Část prázdnin mohou děti strávit také v takzvaných příměstských táborech. O ty je podle ředitelky Domu dětí a mláděže v Blansku Blanky Kostkové velký zájem. „Už jsou všechny plné. Pokud by se ale ještě někdo chtěl přihlásit, bereme i nadpočet a pak přidáme pedagoga,“ sdělila Kostková a doplnila, že nabídka příměstských táborů je pestrá. „Zaměření je výtvarné, pohybové nebo se vyráží na různé výlety po okolí,“ dodala.

Rušno bude v létě také v Domě dětí a mládeže v Boskovicích. „Letos jsme nabídku rozšířili a pořádáme pro děti čtyři příměstské tábory. Ty jsou inspirovány například olympiádou či se zaměřují na rukodělnou činnost,“ prozradila ředitelka Hana Kučerová. Program v příměstských táborech potrvá vždy od osmi do čtrnácti hodin. „Ale otevřeno budeme mít od šesti do patnácti hodin, takže je možné nechat u nás děti i v tuto dobu,“ řekla ředitelka.
Navíc DDM ještě organizuje několik táborů pro děti, které k nim přes rok chodí do nějakých kroužků. „Na Těchově budou například děti tancovat hip hop nebo se zdokonalovat v aikidu. Nabízíme také týdenní tábor s angličtinou a soustředění v plavání,“ doplnila Kučerová.

K táborům každoročně také patří kontroly z hygieny. Podle Gabriely Černohousové z blanenského pracoviště Krajské hygienické stanice problémy s hygienou objeví kontroloři málokdy. „Tábory organizátoři pořádají několik let, takže už vědí, na co si musí dát pozor,“ míní Černohousová.

Zdroj: Blanenský deník

Ve Skrchově otevřeli halu se špičkovou technologií

03.07.2008

Revoluce ve výrobě syntetických barev. I takto se dá pojmenovat technologie ukrytá v nově otevřené hale společnosti Teluria ve Skrchově. Tradiční výrobce nátěrových hmot do ní přestěhuje výrobu z pražského závodu a vytvoří tak 25 nových pracovních míst.
Skrchovský podnik se zatím orientoval hlavně na barvy ředitelné vodou. Díky nové hale ale rozšíří sortiment také o barvy a laky syntetické. „Novost technologie spočívá v tom, že tónování barev řídí počítač. Stačí naprogramovat, kolik barvy a v jakém odstínu je potřeba vyrobit. Díky systému trubek si zařízení samo nadávkuje potřebné množství báze i patřičného odstínu,“ vysvětlil ředitel firmy Luboš Mrázek s tím, že celý postup je mnohem rychlejší než předchozí ruční výroba a umožňuje pružné plnění zakázek. Jak dále připomněl, podnět k výstavbě přišel i díky stále většímu důrazu zákonodárců v Evropské unii na ochranu životního prostředí. Podle Mrázka se z nové haly nedostanou do okolí žádné škodliviny, protože vzduch uvnitř, prostoupený určitým množstvím organických rozpouštědel, prochází před vypuštěním procesem takzvaného termického spalování, kde se nebezpečné prvky likvidují.
Jako přínos vnímá výrobnu i starostka Věra Kolářová, firma totiž zaměstnává asi deset lidí ze Skrchova. „Nová hala je pro ně jistota, že si udrží práci,“ uvedla s tím, že nemá strach ani ze zhoršení životních podmínek.
V dokončené hale nyní začne zkušební provoz, zaměstnanci se do výroby zapojí postupně v dalších měsících. Práci tu najdou hlavně dělníci, ale také šest vysokoškolsky vzdělaných odborníků.
Nový skrchovský závod zabírá asi dva tisíce metrů čtverečních plochy a jeho výstavba trvala necelý rok. Celkově vložené náklady dosáhly 130 milionů korun.

Zdroj: Boskovicko.cz

Filmové fanoušky tento týden čeká. Kinematograf bratří Čadíků

26.06.2008

Blanensko - Filmové fanoušky tento týden čeká kino pod širým nebem. Kinematograf bratří Čadíků přijede do Boskovic, Rájce–Jestřebí i Blanska.

Populární kočovný Kinematograf bratří Čadíků míří na Blanensko. Jeho pestrou nabídku okusí milovníci filmu pod širým nebem nejprve v neděli v Boskovicích. Odtud se pojízdný biograf přesune do Rájce–Jestřebí a svou pouť zakončí v Blansku.

Boskovičtí si udělají na náměstí letní kino poprvé. V neděli v deset hodin večer zde publikum uvidí český film Gympl. „Náměstí je pro promítání filmů netradiční místo, ale třeba přijdou lidé, kteří nebyli pět let v kině. Když se jim tam zalíbí, možná začnou chodit i k nám do letního kina,“ míní vedoucí boskovického biografu Panorama Radek Pernica.

Pracovníci kina pomáhají Čadíkům s propagací a technickými záležitostmi. Filmové menu obstará samotné putovní kino. „Kinematograf bratří Čadíků se u nás zdrží od neděle do středy,“ upřesnil Pernica. Potom vyrazí Čadíci směr Rájec-Jestřebí, kde budou promítat do neděle šestého července. Poslední zastávkou promítací šňůry bude od pondělí sedmého července Blansko, kde se mobilní letní kino zdrží čtyři dny.

V okresním městě rozbalí Kinematograf bratří Čadíků stříbrné plátno již pošesté. Zatím pokaždé si v Blansku na večerní promítání našlo cestu několik stovek lidí. „V průměru přijde na náměstí tři sta až pět set diváků. Lidé uvidí české filmy, které Čadíkům zapůjčí distributoři. Příjemné je, že venku bývá publikum uvolněnější,“ řekl vedoucí blanenského kina Pavel Langr. Jeho slova dokládá úsměvná momentka z jednoho promítání, kdy technika vypověděla službu a produkce musela skončit. Lidé si však odhlasovali, že chtějí závěr filmu vidět následující den.

Výtěžek z dobrovolného vstupného jde na dobročinné účely. „V Blansku většinou vybereme každé léto takových šestnáct až dvacet tisíc korun,“ prozradil Langr.

Podle ředitele Kinematografu bratří Čadíků Josefa Čadíka se podařilo vybrat již necelé čtyři miliony korun. Ty v minulosti pomohly nadacím jako Kapka naděje, Pomozte dětem, Archa Chantal a dalším. „Promítat filmy jezdíme už sedmnáct let. Navštěvujeme tak šedesát míst v republice, třicet na Slovensku. Pozorujeme, že je o náš kinematograf stále větší zájem,“ uvedl Josef Čadík.

Zdroj: Blanenský deník

Vísky vyhrály Vesnici roku 2008

22.06.2008

Vísky - Zvítězili hned napoprvé. Vísky na Blanensku v pátek získaly nejvyšší ocenění v krajském kole soutěže Vesnice roku 2008.

Předběhly tak pětadvacet obcí z šesti různých okresů Jihomoravského kraje. „Z vítězství jsme nadšeni. Vůbec jsme s ním nepočítali. Myslím, že nám pomohlo zejména to, že zde lidem nabízíme možnosti, které v jiných obcích nejsou,“ uvedl starosta Vísek Stanislav Kamba.

Do soutěže se Vísečtí tento rok přihlásili poprvé. „Rozhodli jsme se už minulý rok, že to letos zkusíme. Obec se snažíme vylepšovat dlouhodobě. V současné době jsme v obci dokončili projekty, které jsme měli rozdělané a také jsme chtěli jsme celou soutěž podpořit. Například loni se sem už přihlásilo poměrně málo účastníků,“ dodal.

Zástupci obce s dvě stě třiceti obyvateli museli prokázat, že se jim daří rozvíjet mnoho aktivit v obci. Členové soutěžní komise totiž v každé obci hodnotili deset různých oblastí. „Posuzovali například společenský život obce, aktivity občanů, podnikání, občanskou vybavenost nebo například péči o veřejné prostranství a zeleň v obci,“ upřesnil Kamba.

Do příprav na soutěž se zapojila i místní základní škola. „Připravovali jsme snímek k prezentaci naší školy, který je k vidění na výstavě Naše vesnice. Jako pozitivní hodnotím i to, že zástupci všech místních spolků se často setkávali a společně se zúčastňovali příprav,“ sdělil ředitel Základní školy Vísky Ivo Krejčíř.

Podle starosty však obec čeká ještě mnoho úkolů. „Máme v plánu několik projektů. Chtěli bychom zde například zbudovat muzeum obce. Uvažujeme i společné čističce odpadních vod. Nejvíce nás ale trápí stav silnice, která vede Vískami,“ dodal. Kromě Vísek porota ocenila z Blanenska i Cetkovice, Kozárov, Lysice a Želetice.

Zdroj: Blanenský deník

Galerie Otakara Kubína představí mladého fotografa

15.06.2008

V boskovické Galerii Otakara Kubína bude v sobotu 7. června ve 14 hodin slavnostně zahájena výstava fotografií Pavla Bartáka. Úvodní slovo pronese Andrea Vašátková, jako součást vernisáže zahraje Miloš Bařinka na violu.
Třiadvacetiletý Pavel Barták studoval na osmiletém gymnáziu s uměleckou profilací a následně působil na Fakultě Architektury VUT v Brně. Po dvou letech však studium ukončil a nyní se věnuje vlastním projektům. V září 2007 nastoupil ke studiu na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci.
„Autor se ve svých snímcích zaměřuje na debatu jednotlivých substruktur města se svým okolím a to nejen prostřednictvím odrazů v plochách lesklých materiálů exteriérových i interiérových stěn. Klade zejména důraz na zviditelnění pohledů, které kvůli všeobecnému spěchu civilizace bývají často přehlíženy. Svým pohledem se snaží zachytit přirozené barevné kompozice a vytvořit si tak osobitý styl v oblasti výtvarné fotografie,“ přiblížil galerista Josef Bařinka.
Výstava fotografií Pavla Bartáka potrvá do neděle 29. června. Zdroj: Boskovicko.cz

Školky v Boskovicích: více dětí než volných míst

15.06.2008

Mírný převis poptávky nad nabídkou. Tak se dá označit výsledek letošního zápisu dětí do mateřských škol v Boskovicích. Zda zrovna jejich dítě bude moci v příštím školním roce chodit do školky, to by se měli rodiče dovědět v následujících dnech. Jisté je, že pro dvacet předškoláčků se od září místo v některé z boskovických školek s největší pravděpodobností nenajde. „K zápisu přišlo celkem sto šedesát šest dětí, přijímat se bude sto čtyřicet šest,“ sdělila Božena Bezděková ze školského odboru Městského úřadu v Boskovicích.
Nejvíce zájemců letos zamířilo k zápisu do mateřské školy na Lidické ulici. Vedení školky zaznamenalo celkem sedmdesát osm žádostí. Přijmout zde však mohou jen padesát dětí. „Všechny mateřské školy měly stanovena kritéria pro přijímání dětí a těch jsme se snažili držet. Nemohli jsme tak bohužel vyhovět například maminkám, které jsou na mateřské dovolené a chtěly by umístit děti do mateřské školy na čtyři hodiny denně. Doufám, že to rodiče pochopí,“ uvedla ředitelka MŠ Lidická Dagmar Burianová.
Více dětí, než mohou přijmout, přišlo k zápisu také do mateřské školy Na dolech. Z padesáti čtyř zájemců osmnáct zůstane neuspokojeno. Pro nový školní rok zde totiž mají k dispozici pouze třicet šest volných míst. Volná místa naopak zůstala po zápisu v mateřské škole na Bílkově ulici. Zde je možné umístit šedesát dětí, k zápisu jich sem ale přišlo jen čtyřiatřicet. Místo zde tak mají šanci získat některé z dětí, které se nedostaly jinam.
Doby, kdy města v devadesátých letech minulého století rušila mateřské školy kvůli klesající porodnosti, pominuly. Místa, která tehdy zanikla, by dnes přišla vhod. V Boskovicích již museli podniknout dílčí kroky k tomu, aby město zajistilo vzhledem k současné populační explozi dostatečnou kapacitu mateřských škol do budoucna.
Podle místostarostky Boskovic Jaromíry Vítkové by k tomu měly prozatím postačit organizační změny, které se nyní chystají. „Od nového školního roku budou dvě logopedické třídy, které mají omezený počet dětí, v mateřské škole na Lidické ulici. Tím budeme moci rozšířit kapacitu v mateřské škole Bílkova,“ přiblížila Jaromíra Vítková.
Ani dalším změnám se ale zřejmě Boskovičtí v blízké budoucnosti nevyhnou. „V souvislosti s výstavbou nových bytů bude ve městě zřejmě potřeba i více míst v mateřských školách. Samozřejmě to budeme sledovat a zavčas řešit,“ dodala místostarostka.

Zdroj: Boskovicko.cz

Sezóna klíšťat je v plném proudu, očkovací látka ale chybí

15.06.2008

Zatím tři případy klíšťové encefalitidy evidují letos hygienici v Jihomoravském kraji. Nakažení pocházejí z Tišnovska a Vyškovska. V našem regionu se nebezpečný hmyz vyskytuje hlavně v okolí Svitavy. Nejlepší prevencí stále zůstává očkování, vakcíny pro dospělé ale od minulého týdne nejsou.
Podle Renaty Vaverkové z Krajské hygienické stanice v Brně není současný výskyt klíšťových onemocnění dramaticky vyšší než v minulých letech. Rozdíl je pouze v tom, že první nakažení se objevili už v polovině května, zatímco loni či předloni to bylo až na počátku června. Vaverková dále připomněla, že svoji roli hrají i výkyvy počasí či pohyb lidí v přírodě. „Je samozřejmě dobře, že jakmile se vyčasí, lidé jdou na procházku. Pokud ale nejsou očkovaní, měli by používat alespoň repelenty a vyhýbat se trávě a křovinám. Hlavně tam totiž klíšťata číhají a ucítí-li teplou krev, hned útočí,“ vysvětlila lékařka.
S očkováním proti encefalitidě je ale momentálně potíž. Z pultů lékáren minulý týden zmizely vakcíny pro dospělé. „Bylo nám sděleno, že nastal výpadek na trhu. Kdy vakcíny znovu dostaneme, nevíme,“ shodně uvedly pracovnice boskovických lékáren na Masarykově náměstí i v ulici 17. listopadu s tím, že dětské vakcíny se objednat zatím dají. Zpola vyprodáno má od čtvrtka i apatyka Milosrdných bratří v Letovicích. Ani tam už nemají prevenci pro dospělé. „I když převládá zájem o očkování dětí, vakcíny pro ně stále máme,“ doplnila tamější magistra. Zdroj: Boskovicko.cz

Blanensko - Plánovaná trasa Kuřim – Svitávka je bezproblémová.

26.05.2008



Textilní podnik Tylex Letovice omezuje provoz

25.05.2008

Textilní podnik Tylex Letovice omezuje provoz, propustí zatím přes 20 zaměstnanců. Firma chce co nejvíc omezit víkendovou výrobu a ruší i dosavadní trojsměnný nonstop provoz. Tradiční výrobce záclon a krajek zatím zaměstnává kolem 200 pracovníků. S finančními problémy se potýká už delší dobu, teď potřebuje razantně snížit náklady.

Tylex je v posledních letech ztrátový. Předloni šlo o ztrátu 20 milionů korun, loni to podle informací ČTK bylo ještě víc. Firmě klesají také tržby. Situaci by měl změnit právě Zdražil, který do funkce nastoupil před několika měsíci. "Společnost potřebuje změny, které jinde už dávno mají za sebou," uvedl generální ředitel Jiří Zdražil. Nevyloučil ani další propouštění. Zatím se Tylex rozhodl omezit většinu výroby o víkendu, namísto trojsměnného provozu s osmihodinovou pracovní dobou zavede 12hodinový klouzavý režim a také sestěhoval výrobu na jedno místo. Tato opatření by mohla ročně ušetřit kolem pěti milionů korun.

Zdroj: tyden.cz

Lidé z Babolek na Letovicku se dočkají změn, na které se těšili třicet let

25.05.2008

Už za tři měsíce se lidé z Babolek na Letovicku dočkají změn, na které se těšili třicet let. Po dokončení oprav jediné příjezdové cesty do obce z Letovic sem začne zajíždět autobus.

„Tuto změnu určitě uvítají hlavně děti, které jezdí do školy do Letovic. Nyní musí totiž každý den chodit pěšky půl kilometru k autobusové zastávce po rušné silnici. Někdy není cesta k autobusu moc bezpečná,“ uvedla chalupářka z Babolek Irena Pelíšková.

Kvůli opravám silnice už je uzavřena silnice. Z Babolek do Letovic teď musí řidiči jezdit přes Chlum. Bude to trvat asi dva měsíce. Mimo opravy silnice a přilehlého mostku přes chlumský potok čeká obyvatele Babolek i nově vyasfaltovaná náves. „Vedení města opravy odkládalo, nakonec jsme na ně čekali téměř třicet let,“ dodala Pelíšková. Opravy v Babolkách přijdou celkově na tři a půl milionu korun.

Letos ovšem letovičtí radní hodlají z městské pokladny na vylepšení cest uvolnit ještě mnohem víc peněz. Na opravy silnic, chodníků a příjezdových tahů do Letovic a místních částí města půjde letos ještě čtyři a půl milionu korun. „S rekonstrukcemi začneme v květnu, hotovo musíme mít koncem listopadu,“ sdělil místostarosta Letovic Bohumil Kuda.

Podle něj se nemusejí řidiči v Letovicích obávat žádných větších omezení. „S dlouhodobými úplnými uzavírkami silnic nepočítáme. Nějaká větší omezení dopravy budou jen v ulici Albína Krejčího, která dostane nový povrch,“ sdělil místostarosta Letovic Bohumil Kuda.

Opravovat se bude například také silnice u letovického kláštera, chodník v ulici Bártova nebo parkoviště u letovické pošty. „U pošty necháme položit zámkovou dlažbu. A prostranství u základní školy naproti poště chceme nechat osázet květinami,“ řekl starosta Letovic Radek Procházka.

Brzy začnou i úpravy mostu v Letovicích směrem na Zábludov. Je totiž příliš úzký. „Šířka čtyři a půl metru už opravdu nevyhovuje. Dvě větší auta se zde těžko vyhýbají. Proto chceme v druhé polovině letošního roku začít most rekonstruovat. Přesný termín, kdy oprava začne, ale ještě nevíme,“ sdělil za silničáře Miloš Bažant. Zdroj: Blanenský deník

XI. Historický jarmark – program

22.05.2008

Program XI. Historického jarmarku, který se koná v sobotu 31. května v zámku a zámeckém parku.

MĚSTO BLANSKO, KULTURNÍ STŘEDISKO MĚSTA BLANSKA, MUZEUM BLANSKO a MORAVSKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ VÁS ZVOU NA

XI. HISTORICKÝ JARMARK A DEN DĚTÍ

V předvečer oslav, tj. 30. 5. v 19.00 h, Klub Ulita, B. Němcové 2A

ALCHYMISTICKÉ KEJKLE
Alchymistický mág dovolí přítomným nahlédnout do tajů pestrobarevných čmoudíků, vodiček, dýmů a ohníčků.

---

sobota 31. 5. 2008

u jezírka v zámeckém parku

7.00–12.00 h
PETRŮV RÁJ PRO DĚTI
Rybolov mládeže, velká dětská tombola prodej rybích specialit. Rybářské náčiní je k dispozici včetně nástrahy.

u Sýpky

10.00–12.00 h, 14.00–16.00 h
HRAVÁ SOBOTA
Kresba na chodníku, soutěže a hry na trávníku
(DDM Oblázek Blansko)

10.00–12.00 h
MP BLANSKO
Ukázky výstroje, výzbroje a techniky MP. (Městská policie Blansko)

10.00–16.00 h
ELEKTROKÁRY PRO DĚTI

10.00–18.00 h
SOUTĚŽE PRO DĚTI A RODIČE
Jízda na poníkovi, nafukování balonků, skládání papírových čepic, stavění stanů s rodiči. (Nemám bydlení, s.r.o.)

nádvoří zámku

Instalace výtvarných dětských prací soutěže „Hřiště snů“ vyhlášené MěÚ Blansko a Oblastní charitou Blansko.

10.00–11.00 h
DIVADELNÍ ŠARÁDA PRO DĚTI I DOSPĚLÉ
Zemanovo dřevěné divadlo.

11.00–11.45 h
VIKTOR GUĽVÁŠ
Vystoupení vtipným a veselým způsobem zprostředkuje seznámení se zvířátky a jejich hlasy, a to nejen s domácími, ale i s těmi v ZOO. Zážitkem pro děti je i řeč cizích států, s kterou se setkají v písničce Afrika. Program je věkově určen pro žáky I. stupně ZŠ.

12.00–12.30 h
VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ SOUTĚŽE HŘIŠTĚ SNŮ
MěÚ Blansko a Oblastní charita Blansko vyhlásí výsledky výtvarné soutěže pro žáky 6. a 7. tříd ZŠ a prim a sekund Gymnázia.

12.30–13.15 h
VIKTOR GUĽVÁŠ
Program nenásilnou formou poukazuje na závažné přestupky dětí, na nebezpečí závislosti na drogách, ale zároveň se vyznačuje žánrovou pestrostí a aktuálností témat. Program je věkově určen pro žáky II. stupně ZŠ.

13.30–14.30 h
HARRY POTTER
Vystoupení a soutěže pro děti v podání známého kouzelnického učně.

14.30–15.30 h
KAŠTÁNCI
Dětská hudební skupina ZUŠ Blansko.

15.30–16.30 h
PIXEL
Punk-rockové trio Szuš Blansko.

zámecké sklepení a prostor před rotundou

10.00–16.00 h
UMĚLECKÉ KOVÁŘSTVÍ A UKÁZKY TAVBY ŽELEZA
Výstava kovářských prací SPŠS Brno, Sokolská 1 v zámeckém sklepení.

Experimentální tavba v replice historické železářské pece. Začátek tavby v 9.00 h, výpal kolem 15.30 h.

velká louka

9.00–10.00 h
UKÁZKY VÝCVIKU PSŮ A TANCE SE PSY
Klub Agility Blansko, Klub Tance se psem ČR

9.00–16.00 h
SKÁKACÍ HRAD A TRAMPOLÍNA, ELEKTROMOTORKY...
HISTORICKÉ STANY A SOUTĚŽE PRO DĚTI

Obléhání hradu, rytířské kuželky, házení věnečků, střelba z praku, srážení hlav
(divadelní a kaskadérská společnost Štvanci)

10.00 h
OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ HISTORICKÉHO JARMARKU A OSLAV DNE DĚTÍ
PhDr. Jaroslava Králová, starostka města

10.00–11.00 h
KLUB VOJENSTVÍ
Ukázky výstroje a výzbroje současné armády, boj zblízka.

10.00–12.00 h
DĚTSKÉ SOUTĚŽE A DOVEDNOSTI
Lanové lávky, míření na přesnost, stavba stanu, chůze na chůdách apod.
(9. skautský oddíl Cesta Blansko)

11.00–12.30 h
VÁCLAV STRASSER
Mistr duhových bublin s pořadem a soutěžemi pro děti. Držitel ocenění za nejlepší dětský pořad v roce 2007.

13.00–18.00 h
CIMBÁLOVÁ MUZIKA VERONICA
K tanci i poslechu u posezení s občerstvením.

14.00–15.00 h
RYTÍŘSKÝ TURNAJ I
Představení královského dvora, pěší turnaje a soutěže
(divadelní a kaskadérská společnost Štvanci)

15.00–16.00 h
ILONA STRYA & TAP DANCE STUDIO BLANSKO
Hudební a taneční vystoupení známých interpretů nejen irské hudby a irského stepu.

16.00–17.00 h
RYTÍŘSKÝ TURNAJ II
Rytířský turnaj na koních
(divadelní a kaskadérská společnost Štvanci)

17.30–19.00 h
MARTIN ŽÁK & STARÁ ALMARA
Old-time country kapela hraje k tanci i poslechu hudbu amerického venkova.

20.00–21.30 h
ROSOMÁK REVIVAL OLYMPIC

21.30 h
HISTORICKÝ PRŮVOD S POCHODNĚMI
Řazení průvodu u horní brány parku, průvod po ulici Dvorské, nám. Svobody, dále ulicemi Rožmitálova, Smetanova, Seifertova a spodní branou zpět do parku.

22.00 h
OHŇOSTROJ Z ROTUNDY ZÁMKU
(firma Cipytex)

Prohlídky expozic Muzea Blansko se konají v obvyklé době.

Po celý den je v prostorách parku zajištěno občerstvení s možností posezení firmy Kateřina Janků. Dobroty z udírny i grilu, točené pivo, alko i nealko sortiment bude dále
doplněn stánkovým prodejem.

Změna programu vyhrazena.

Město Blansko vyhlašuje výběrové řízení na funkci sociální pracovník

22.05.2008

Město Blansko vyhlašuje výběrové řízení na funkci sociální pracovník v oddělení sociálních služeb odboru sociálních věcí MěÚ Blansko.

Požadované obecné předpoklady:

• státní občan ČR, případně cizí státní občan, který má v ČR trvalý pobyt
• občanská a morální bezúhonnost

Požadované kvalifikační předpoklady:

• ukončené vyšší odborné vzdělání v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální práci, sociálně právní činnost nebo ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči

Další požadované předpoklady:

• znalost zákona o sociálních službách
• znalost práce na PC
• řidičský průkaz sk. B
• praxe ve veřejné správě vítána
• komunikativní osobnost

Způsob, termín a místo nástupu:

• pracovní poměr na dobu určitou – zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou, nástup k 01.09.2008 nebo dle dohody, MěÚ Blansko

Platové zařazení:

• řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., v platném znění, nařízením vlády č. 564/2006 Sb., v platném znění, a předpisy souvisejícími, platová třída 8

Lhůta pro podání písemné přihlášky:

• 27.06.2008

Náležitosti přihlášky:

• jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, číslo občanského průkazu, kontaktní telefon, datum a podpis
• životopis s uvedením údajů o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech
• výpis z evidence rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce (nebo doklad o jeho vyžádání)
• ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání
• souhlas s nakládáním s poskytnutými osobními údaji pro účely tohoto výběrového řízení ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

Písemnou přihlášku spolu s požadovanými doklady a přílohami doručte v zalepené obálce se značkou „SOC – OSS – NEOTVÍRAT“ na adresu:

Město Blansko
Ing. Josef Kupčík, tajemník
nám. Svobody 3
678 24 Blansko

Nevyžádané dokumenty a doklady budou po ukončení výběrového řízení skartovány. Zdroj: město Blansko

Blansko: Víte, co je povinností taxikáře?

22.05.2008

1. ledna 2008 nabyla účinnost nová vyhláška č. 281/2007 Sb., která přinesla změny do zákona o silniční dopravě. Základními důvody pro vypracování novely vyhlášky byly podstatné změny zákona o silniční dopravě.

V oblasti taxislužby se jedná především o:

• nová pravidla pro pořádání zkoušek odborné způsobilosti,
• nový systém přidělování evidenčních čísel vozidlům taxislužby,
• změnu způsobu označení vozidel taxislužby a
• vydávání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby podle nového vzoru.

Změny označení vozidel taxislužby

K 1. 4. 2008 byla všechna vozidla taxislužby, která byla evidována Městským úřadem Blansko, vyřazena z evidence vozidel taxislužby a postupně od začátku roku 2008 nahrazena novými evidenčními čísly.

Městský úřad Blansko, odbor vnitřních věcí, oddělení dopravně správních agend, eviduje v současné době 16 vozidel taxislužby, která jsou již označena evidenčním číslem vozidla taxislužby s mezerou mezi třetím a čtvrtým znakem, které je shodné se státní poznávací značkou vozidla. Evidenční číslo vozidla taxislužby je umístěno na vnější straně obou předních dveří, pod tímto číslem je označena obchodní firma, popřípadě název, je-li provozovatelem taxislužby právnická osoba, nebo jméno a příjmení, nebo obchodní firma, je-li provozovatelem taxislužby fyzická osoba.

V době, kdy se neprovozuje taxislužba, musí být z vozidla odstraněno povinné označení ze dveří vozidla. Střešní svítilna „TAXI“ musí být sejmuta, případně zakryta neprůhledným krytem mechanicky upevněným na střešní svítilně. Není již upraveno povinné svícení svítilny „TAXI“.

Ceník na vozidlech taxislužby

V současné době je zrušena povinnost umístit na přední dveře vozidla taxislužby informaci o aktuální nabídce ceny za uskutečnění přepravní služby v obci, ve které je tato služba nabízena, to však neznamená, že vozidlo taxislužby již nemusí být nijak označeno cenou za přepravní služby.

Je tedy na provozovateli taxislužby, zda ceník umístí na dveřích vozidla, na skle nebo někde jinde na kapotě vozidla. Poskytovatel služby musí kupujícímu poskytnout informaci o výši ceny za nabízenou službu vztažené k určeným podmínkám, za nichž je služba nabízena (§ 2 odst. 1 zákona o cenách), a to způsobem vylučujícím záměnu tak, aby kupující měl možnost seznámit se s touto cenou před objednáním služby.

Povinnosti provozovatele

Provozovatel taxislužby zajistí, aby při zahájení přepravy řidič přepnul taxametr do provozní polohy „OBSAZENO“ a ihned po ukončení přepravy přepnul taxametr z provozní polohy „OBSAZENO“ do provozní polohy „JÍZDNÉ“.

Dále musí být zajištěna dobrá viditelnost zobrazovače taxametru z místa spolujezdce na předním sedadle a ze zadních sedadel vozidla.

Povinnost řidiče taxislužby

Řidič taxislužby po ukončení jízdy musí bez vyzvání vydat cestujícímu nepoškozený a čitelný doklad o výši jízdného pořízený jako výstup z tiskárny taxametru. Doklad o výši jízdného musí také obsahovat podpis řidiče taxislužby.

Řidič musí svůj Průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby mít čelně vystaven na přístrojové desce vozidla, před pravým předním sedadlem spolujezdce. Zdroj: město Blansko

Skoro dvacet zařízení na Blanensku je zařazeno v projektu zaměřeném na cyklisty

20.05.2008

Cyklistická sezona je v plném proudu. Na bicykl usedá stále více lidí a tomu se přizpůsobují i provozovatelé stravovacích a ubytovacích zařízení na Blanensku. Skoro dvacet z nich už má speciální certifikaci, která cyklistům zaručuje, že v zařízení budou nejen vítáni, ale poskytnou jim tam i služby, které zohledňují právě potřeby cyklistů.

Projekt Cyklisté vítáni zajišťuje Nadace Partnerství. „Začal v březnu v roce 2006. Jedná se o celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů,“ sdělil koordinátor programu Petr Kazda. Podle něj je o získání zelenobílé známky s usmívajícím se kolem, která označuje certifikované zařízení, zájem. „Nyní máme v evidenci kolem sedmi set zařízení a každý měsíc se tak pět až deset nových objektů přihlašuje,“ řekl Kazda.

Například v Kořenci se s touto zeleno bílou známkou kolaři setkávají už dva roky. „Zapojili jsme se do projektu hned od začátku a snažíme se neustále zlepšovat. Pořídili jsme nové stojany, máme půjčovnu kol a také půjčujeme nářadí,“ uvedl Vlastimil Štefl ze Sokrates Golf a country clubu.
Seznam certifikovaných zařízení mohou lidé nalézt v brožurce, kterou Nadace Partnerství vydává. „Přehled objektů je také uveden na internetových stránkách, v cyklistických časopisech a cyklomapách,“ dodal Kazda.

Kde mají certifikát

Na Blanensku cyklisté zatím využívají především stravovacích služeb. „Máme certifikaci i na ubytování cyklistů, ale nikdo tuto službu ještě nevyužíval. Restauraci a především tedy zahrádku ale cyklisté navštěvují hodně,“ uvedl ředitel David Bezděk z Hotelu Santini ve Křtinách.

Stejnou zkušenost mají i v Penzionu Havírna v Letovicích. „Občerstvení cyklisté využívají, ale ubytování zatím ne,“ sdělila Olga Šedová, majitelka penzionu, který cyklistickou certifikaci získal vloni.

Sami cyklisté si podmínky na Blanensku pochvalují. „Jsem se službami spokojená. Dobré je to například ve Sloupě v Hotelu Broušek,“ řekla Blanka Maňoušková.

Zdroj: Blanenský deník

Letovice: AKČNÍ SOBOTA pro děti a mládež

16.05.2008

AKČNÍ SOBOTA pro děti a mládež

V rámci projektu Město v pohybu, pořádá o.s. ELIM Letovice v sobotu 17. 5. 2008 od 14:00 hod AKČNÍ SOBOTU .

Akce proběhne na školním hřišti ZŠ Komenského v Letovicích.

Jde o dvouhodinový program pro děti, mládež a všechny kdo se mladými cítí. Těšit se můžete na spoustu sportu, her, soutěží, ale hlavně zábavy.

Další AKČNÍ SOBOTY jsou vždy po 14 dnech: 31. 5., 14. 6. a 28. 6.

Více informací: www.mesto.oselim.net

IN-LINE BRUSLENÍ bude zahájeno od 5. května 2008

01.05.2008



Aquapark bude na otevření připravený od poloviny května

01.05.2008

Přípravy na spuštění provozu aquaparku probíhají už v těchto dnech. O novinkách a změnách jsme si povídali s Ing. Radkem Snopkem, ředitelem společnosti Služby Blansko s.r.o.

Přípravy na spuštění provozu aquaparku probíhají už v těchto dnech. O novinkách a změnách jsme si povídali s Ing. Radkem Snopkem, ředitelem společnosti Služby Blansko s.r.o.

Kdy můžeme očekávat spuštění aquaparku?

„Provoz aquaparku bude zahájen v průběhu měsíce května, s ohledem na počasí. Předpokládáme, že by to mohlo kopírovat loňskou sezonu, kdy jsme otvírali předposlední víkend v květnu. Nejpozději 20. května chceme být připraveni na otevření, tak aby když přijde teplé počasí, jsme měli připravený provoz. Sice nám tím už naběhnou provozní výdaje (ohřívání, čištění a cirkulace vody), ale nejde to dělat jinak. Voda bude dohřívána na teplotu kolem 25 °C. V teplých dnech ji pak už nedohříváme.“

Jaké novinky jsou pro návštěvníky připraveny?

„Hlavní novinkou bude pétanquové hřiště vybudované podle norem – s mantinely, lavičkami, počítadly, pravidly. Je umístěno hned vedle zahrádky restaurace Aquapark, takže k občerstvení to není daleko. Sety na hraní si zájemci mohou vypůjčit zdarma, jen proti záloze.

Zpevněná plocha hřiště na pétanque je situována hned vedle zahrádky restaurace Aquapark.

Zprovoznění se dočká horní část rotundy. Situováno do ní bude občerstvení spíše kavárenského či cukrárenského typu. Mělo by zde vzniknout prostředí pro příjemné posezení. V nabídce budou kromě jiného nápoje a jídla, která nejsou k dostání dole v bufetech.“

Loni návštěvníci kritizovali stav sociálního zařízení. Co všechno se opravovalo?

„Tolik kritizované sociální zařízení je momentálně dodavatelskou firmou v záruce opravováno. Opravují se dlažby a izolace, vše by mělo být do otevření v pořádku. Kromě toho jsme opravili travnatou plochu. Byla docela hrbatá a nekvalitní. Proběhla její regenerace a srovnání.“

Změní se výše vstupného?

„Cena za vstupenku se v tomto roce zvedla o 7 %, což je navýšení cca 5 Kč. Podepsalo se na tom hlavně zvýšení DPH a cen energií. Neměnila se ale cena večerního plavání a vstupné pro malé děti. Rozložení vstupného zůstává stejné jako v loňském roce. V ceně vstupného jsou všechny atrakce včetně volného vstupu do krytého bazénu. Kompletní ceník najdou zájemci na našich stránkách www.sluzby-blansko.cz .“

Očekáváte vyšší návštěvnost než loni?

„Bude záležet hlavně na počasí. Ale abychom aquapark co nejvíce naplnili, zaměříme se v reklamní propagaci letos mnohem více na Brno. Máme zkušenost, že z pohledu tamních obyvatel je cena vstupného do našeho areálu velice příznivá.“

V poslední době se objevila kritika restaurace Aquapark...

„Jsme si vědomi jistých nedostatků a rezerv. Od 5. května se změní provozovatel restaurace Aquapark. Tomu stávajícímu vyprší smlouva a na jeho místo nastoupí Jaroslav Chatrný, provozovatel vyhlášené jedovnické restaurace Olšovec. Na starost bude mít nejen restauraci, ale také ubytovnu a občerstvení v areálu aquaparku.

Od tohoto kroku si slibujeme také zrychlení a zkvalitnění obsluhy v bufetech v aquaparku, kde by mělo být méně brigádníků a více profesionálů. Brigádníci přece jen necítí takovou zodpovědnost za odvedenou práci.

Nový provozní si s sebou si bere i některé kuchaře a osvědčené recepty, takže návštěvníci restaurace se mohou těšit na nové speciality. Polední meníčka zůstanou zachována, možná se jejich nabídka ještě rozšíří. V nabídce podniku dozajista nebude chybět pořádání svateb, večírků, podnikových akcí – restauraci je možné si celou pronajmout.“

Jak si vede ubytovna?

„Dobře. V červenci a srpnu je plná z důvodu sportovních soustředění. Stále se snažíme, aby to byla ubytovna pro turisty. Tomu odpovídá i nízká cena. Ubytovna vznikla z důvodu zaplnění mezery na trhu – pro turisty, kteří nepotřebují hotel za 800 Kč na noc. Od ledna byla cena zvýšena s ohledem na navýšení DPH a energií na 230 Kč.“

Maminky si v poslední době stěžovaly na stav dětského hřiště na Palavě. Kdy bude provedena jeho oprava?

„Na dětském hřišti je patrné opotřebení některých částí. Oprava byla objednána již koncem loňského roku, nicméně jsme netrvali na nějakém konkrétním termínu přes zimu, takže se to dodělává až nyní, v teplejším počasí. Nejrizikovější věci jsou již opravené, další poškozené atrakce budou vzápětí následovat. Na www.blansko.cz se objevily připomínky ke skluzavce do vody, takže to prověříme a případně opravíme.“

Plánujete přidat na hřiště nový prvek?

„Zatím ne. Do budoucna by mělo přibýt oplocení hřiště kvůli psům. Dříve plánovaná velká skluzavka musela být kvůli terénu přeprojektována a dostali jsme se na úplně jinou, mnohem vyšší cenu. Takže její realizace zatím padá.“

Co nového plánujete v rámci celého areálu Rekreační oblasti Palava?

„Do mělké části Palavy jsme v rámci investice odbahnění, která by se mohla realizovat letos v zimě nebo příští rok, navrhli volejbalovou síť a streetballový koš. To je ale zatím jen vize, záležet bude na realizaci projektu a především na financích.

V rozpočtu Města na rok 2008 byla vyčleněna částka necelých 60 tis. Kč na opravu minigolfu. Týká se především desek, na kterých se hraje. Které dráhy potřebují nejvíce opravit, nám vytipovávají hráči z klubu Minigolfová esa, a my je průběžně realizujeme. Minigolf bude mít otevřeno od 30. dubna a dále jako v loňské sezoně.“

Zdroj: město Blansko

Výběrové řízení města Blanska na funkci: právník

01.05.2008

Město Blansko vyhlašuje výběrové řízení na funkci: právník, případně vedoucí právního oddělení v právním oddělení odboru kancelář tajemníka MěÚ Blansko.

Požadované obecné předpoklady:

• státní občan ČR, případně cizí státní občan, který má v ČR trvalý pobyt
• občanská a morální bezúhonnost

Požadované kvalifikační předpoklady:

• ukončené VŠ vzdělání právního směru

Další požadované předpoklady:

• komunikativní osobnost
• znalost správního řádu
• podrobná znalost zákona č. 128/2000 Sb., v platném znění
• znalost zákona č. 200/1990 Sb., v platném znění
• znalost zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění, výhodou
• základní orientace v právních předpisech EU
• znalost práce na PC
• praxe ve veřejné správě vítána

Způsob, termín a místo nástupu:

• pracovní poměr na dobu neurčitou, nástup k 02.06.2008 nebo dle dohody, MěÚ Blansko

Platové zařazení:

• řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., v platném znění, nařízením vlády č. 564/2006 Sb., v platném znění, a předpisy souvisejícími, platová třída 9–10

Lhůta pro podání písemné přihlášky:

• 21. 5. 2008

Náležitosti přihlášky:

• jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, číslo občanského průkazu, kontaktní telefon, datum a podpis
• životopis s uvedením údajů o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech
• výpis z evidence rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce (nebo doklad o jeho vyžádání)
  ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání
  
• souhlas s nakládáním s poskytnutými osobními údaji pro účely tohoto výběrového řízení ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

Písemnou přihlášku spolu s požadovanými doklady a přílohami doručte v zalepené obálce se značkou „PRAV – NEOTVÍRAT“ na adresu:

Město Blansko
Ing. Josef Kupčík, tajemník
nám. Svobody 3
678 24 Blansko

Nevyžádané dokumenty a doklady budou po ukončení výběrového řízení skartovány.

Studentský majáles 2008

01.05.2008

V plném proudu jsou na blanenských středních školách přípravy na letošní majáles, který se bude konat ve středu 7. května 2008. Hlavním organizátorem této studentské veselice je v tomto roce Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola Blansko.

Od této školy také vyjde v 11.30 h průvod. Po trase, která povede centrem města, se do něj budou postupně zařazovat žáci dalších středních a základních škol. V jeho čele pojedou králové majálesu.

Průvod bude kolem 13. hodiny ukončen v zámeckém parku, kde bude majáles pokračovat kulturním programem, ve kterém se představí studenti Gymnázia Blansko a Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy Blansko.

Boskovice: Dětský domov hledá pro své děti brigády

22.04.2008

Za pár měsíců tu bude rok, co se dětský domov v Boskovicích osamostatnil a přestěhoval ze školní budovy do vlastního objektu. Děti tu žijí v mnohem přirozenějších podmínkách, bydlí po dvou a ne po deseti, mají obývací pokoj i kuchyňku, a celkový chod zařízení více připomíná domácnost.
Ředitelka domova Jarmila Štůlová minulý týden poprvé pozvala do nových prostor ve Štefánikově ulici všechny sponzory a partnery, kteří jejímu zařízení jakkoli pomáhají. Kromě poděkování za dosavadní podporu je požádala o spolupráci při zapojování dětí do běžného života. Ráda by, aby děti dostaly šanci chodit na brigády a učily se starat samy o sebe. „My se tu snažíme děti co nejlépe připravit na vlastní život. V bytech se naučí vařit, prát, uklízet, mají své soukromí, plánují si volný čas. Ale pořád je to dětský domov a naše děti se velmi těžko učí samostatnosti, nejsou třeba zvyklé samy komunikovat s úřady,“ vysvětlila s tím, že nejen prázdninové, ale třeba i víkendové brigády na nejrůznějších pracovištích by dětem mohly pomoci. Štůlová dále řekla, že o pracovní zkušenost se z celkem pětatřiceti dětí může ucházet pět, ty jsou starší patnácti let. „Jeden náš chlapec dnes chodí na Střední pedagogickou školu, dva se letos hlásí na učiliště André Citroëna a jedno děvče na bývalou Národohospodářskou školu,“ dodala.
Mezi pozvanými hosty nechyběli ředitel spotřebního družstva Jednota František Lžičař, zástupci společnosti Novibra, majitelka Švancarovy cukrárny v Kunštátě a zástupci firmy Doppelmayr. „Já nedokážu hned říct, jakou práci bychom mohli nabídnout, ale jsem přesvědčen, že po bližší domluvě vhodnou brigádu pro někoho najdeme,“ přislíbil František Lžičar. Podle ředitelky Štůlové by vhodným partnerem byly také firmy, věnující se zahradnické a lesnické činnosti.

Zdroj: Boskovicko.cz

Letovičtí: jiná města hřiště mají, my ne

22.04.2008

Atletický areál za patnáct milionů korun plánuje letovická radnice. Město na Svitavě totiž dodnes žádný nemá a pokládá to za handicap. Radnice proto na konci března odevzdala žádost do Regionálního operačního programu. Skrze něj může získat až sedmdesátiprocentní dotaci.
Nové hřiště by mělo nahradit současné nevyhovující sportoviště u školy. „Nejprve se musí udělat velké terénní úpravy, diagonální výškový rozdíl tam totiž dělá asi metr dvacet,“ informoval místostarosta Vladimír Stejskal, který má oblast sportu v Letovicích pod palcem. A dodal, že právě zemní práce a odvodňování budou tvořit největší část nákladů. „Samotné umělé sportovní povrchy přijdou asi na šest milionů, ostatní peníze padnou na přípravu podkladu,“ dokreslil.
Jak dále informoval, plánované sportoviště nemá sloužit jen školákům, ale i veřejnosti a sportovním klubům. „Aby měla naše žádost větší šanci na úspěch, doložil jsem k ní více než osm set vyplněných dotazníků od školáků a sportovců,“ uvedl.
O přiznání dotace rozhodne regionální rada do třech měsíců. Letovice už mají i dokumentaci pro stavební povolení a Stejskal proto odhaduje, že při úspěchu žádosti by stavba začala v listopadu a skončila za rok v březnu.
Podle představitelů radnice jsou Letovice snad posledním městem v regionu, jež nedisponuje slušným atletickým zázemím, a jeho zajištění proto pokládají za důležitý bod současného volebního období.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice: Dětská a sportovní hřiště ve městě nemají vážnější závady. Uvést je do optimálního stavu by stálo miliony

22.04.2008

Ne každý má to štěstí, aby měl dům s velkou zahradou, kde se jeho potomek může do sytosti vyřádit. Zejména děti ze sídlišť, které raději než doma u televize nebo počítače tráví volný čas venku, ocení upravený plácek s houpačkou, průlezkami a jinými atrakcemi. V Boskovicích se v tomto směru snaží dětem i jejich rodičům vycházet vstříc.
Vedení města má zpracovanou koncepci výstavby a rekonstrukce hřišť, která jsou určena pro děti do dvanácti let. Koncepce jednak mapuje jejich počet, umístění a technickou úroveň, ale obsahuje také návrh budování hřišť a dětských koutků s výhledem na období do roku 2010.
Podle místostarostky Jaromíry Vítkové už dnes všechna dětská hřiště v Boskovicích splňují přísné požadavky na bezpečnost dětí. „Už v roce 2004 jsme začali s odstraňováním herních prvků, které neodpovídaly směrnicím Evropské unie. V současné době všechny prvky mají atesty a splňují normy. Jejich stáří nepřesahuje tři roky,“ uvedla místostarostka.
Na veřejně přístupných pozemcích města je v současné době v provozu devět dětských hřišť. S výjimkou Mladkova, kde město výstavbu dětského koutku připravuje, disponují hřištěm pro děti i místní části Boskovic – Bačov, Hrádkov a Vratíkov. Dětské hřiště má každá ze tří boskovických mateřských škol, v areálu mateřské školy na Lidické ulici je i hřiště dopravní.
S novými koutky pro děti počítá město i v lokalitách, kde by v blízké budoucnosti měly vyrůst nové bytové domy. „Snažíme se přimět investory k tomu, aby se v rámci vybavenosti postarali i o výstavbu dětských hřišť. Jednali jsme již například s investorem, který bude stavět v lokalitě ulic Hybešovy a Svatopluka Čecha. Součástí projektu je dětské i sportovní hřiště,“ řekla dále Jaromíra Vítková. V letošním roce by mělo vzniknout nové dětské hřiště v lokalitě Na Chmelnici. Město na jeho výstavbu využije stotisícovou dotaci od Jihomoravského kraje.
Na svém posledním zasedání projednávali boskovičtí radní, komu svěří péči o veřejně přístupné dětské koutky a hřiště na území města. Za to, že budou v dobrém stavu a budou splňovat příslušné předpisy, má napříště odpovídat společnost Služby Boskovice. „Služby Boskovice budou provádět pravidelné provozní kontroly a běžnou údržbu. Případné větší opravy budeme zadávat odborným firmám,“ uzavřela Jaromíra Vítková.
Kromě hřišť určených primárně pro menší děti věnuje boskovická radnice pozornost také sportovním hřištím. Těch na území města včetně místních částí spravuje dvanáct. „Sportovní hřiště ve městě jsou dnes bez vážnějších závad,“ konstatovala Jaromíra Vítková.
V rozpočtu města jsou letos vyčleněny peníze především na běžnou údržbu a některé menší úpravy, jako je doplnění záchytných sítí, oprava povrchu, pořízení branek a podobně. Větší investice se podle vedení města odvíjejí z úspěšnosti v dotačních titulech. „Aby bylo vše v optimálním stavu, chtělo by to miliony, možná i desítky milionů korun,“ podotknul starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Zdroj: Boskovicko.cz

Lysice: Pro nejmenší v obcích nic nebylo, maminky založily mateřská centra

22.04.2008

„Malá se vždycky těší na děti a já si tu odpočinu,“ říká mladá maminka Jitka Fojtová z Lysic. Mluví o mateřském centru Jablíčko, které ženy na rodičovské dovolené rozjely začátkem února v prostorách lysické fary. Spolu se svými dětmi tam každý týden cvičí a jednou za měsíc pořádají jednorázové akce. S prvními kroky jim pomohly jejich spřízněné kolegyně v Olešnici. Ty spustily hernu pro děti a klubovnu pro sebe už v druhé polovině loňského roku.
Ve středu dopoledne bývá v lysickém farním centru hodně živo. Asi dvacet maminek s jedním i více dětmi tam chodí na dvouhodinová setkání, naplněná pohybem, hrami a zpíváním. „Sešli jsme se zatím asi osmkrát, cvičení probíhá pod vedením cvičitelky. Zájem je stále velký, proto uvažujeme o rozdělení na dvě skupiny podle věku dětí. Děti zde mají i hrací koutek. Kromě toho už je za námi velikonoční dílna, kde jsme vyráběli dekorace, příští týden nás čeká přednáška o nošení miminek v šátku, a v květnu divadelní představení,“ líčí jedna z duší nové iniciativy Markéta Horáková. Dodává, že dříve jezdila jen do mateřského centra v Boskovicích, ale po domluvě s dalšími dvěma maminkami se rozhodla zkusit podobnou aktivitu i doma. Do Boskovic však stále dojíždí na akce, které v Lysicích nejsou. „Pro nejmenší děti tady nic nebylo. Přitom i ony se potřebují učit komunikovat, spolupracovat, ale i rozvíjet pohybové dovednosti,“ vysvětluje Markéta Horáková.
Protože radnice vhodný prostor ke scházení nenašla, vyšla vstříc farnost. Duchovní správce Slavomír Bedřich nabídl nedávno opravený farní sál, příznačně nazvaný Místo pro setkávání a komunikaci. „Chápu to jako službu farnosti směrem k maminkám. Nájemné proto nepožaduji,“ prozradil kněz. Nevýhodou prostoru ovšem je jeho víceúčelové užívání. Před každou schůzkou musí maminky přestavět stoly a lavice, natáhnout koberec s hračkami a potom zase všechno uklidit. Lysický farář proto plánuje, že opraví i prostory v prvním patře a ty poskytne výhradně maminkám.
Olešnický protějšek Jablíčka funguje už řadu měsíců, kromě stabilního zázemí v opravené Orlovně má i více propracovaný program. Maminky s drobotinou přicházejí do takzvaného Hastrmánku třikrát týdně a pravidelné zpívání a cvičení jim oživují dobrovolníci, kteří dětem hrají maňáskové divadlo. Jednou měsíčně je pak centrum rezervované tatínkům. „Nápad se osvědčil, děti byly nadšené, protože směly dělat to, co my jim nedovolíme, třeba skákat do bazénu s kuličkami,“ směje se Petra Slavíčková, maminka, jež se o založení Hastrmánka zasloužila nejvíce. Naproti tomu v lysickém centru je o tatínky nouze. Minulý týden tam mezi maminkami vyčníval pouze jeden, a to ještě neplánovaně. „Manželka musela s druhým dítětem k lékaři, takže to dnes zůstalo na mě. Ale líbí se mi tu,“ přiznal Petr Ščučka. Dodal ale, že na pravidelné setkávání s kolegy - otci to zatím nevidí. Hastrmánek stejně jako Jablíčko připravuje i mimořádné akce Nedávno tu přednášel dětský lékař o zdravém životním stylu, v dubnu přijede zahradník poradit s květinovou výzdobou domů a na konec měsíce se v kulturním domě chystá koncert s vystoupením Petra Koláře.
Jak potvrzují samy maminky, v Lysicích i Olešnici jim chyběla jakákoli aktivita týkající se nejmenších dětí. Zajímavé je, že u zrodu obou mateřských center stály ženy, které se přistěhovaly odjinud. „Já pocházím z Prahy. Mám několik kamarádek, které v centrech pracují nebo do nich alespoň chodí, a tak jsem chtěla něco takového zkusit v Olešnici,“ líčí Petra Slavíčková. „Místní maminky tady mají své známé a příbuzné, tak se iniciativy chopily přistěhovalé maminky. Mateřské centrum ale oceňují i původní obyvatelé Lysic,“ přidává rodačka z Černovic Markéta Horáková.
Další mateřská centra na Boskovicku lze navštívit už jen v Boskovicích a Letovicích.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Hledání drobných do parkovacího automatu nahradí předplacená parkovací karta

22.04.2008

Řidiči, kteří v Boskovicích pravidelně nebo častěji využívají k parkování svých aut placená stání, už nyní nebudou muset po příjezdu na parkoviště prohledávat kapsy nebo dolovat v peněženkách drobné na nakrmení parkovacího automatu. Parkování si nyní budou moci na určitou dobu podle potřeby předplatit.
Zavedení systému předplatitelských parkovacích karet schválili boskovičtí radní. Jeho realizací pověřili servisní organizaci města, společnost Služby Boskovice. Ta již v těchto dnech začala s prodejem parkovacích karet, jež budou moci jejich držitelé využít na všech placených stáních ve městě s výjimkou Masarykova náměstí. „V případě Masarykova náměstí není naším cílem, aby bylo celodenně obsazeno držiteli karet, ale aby zde naopak bylo co nejvíce míst pro návštěvníky města,“ upozornil ředitel Služeb Boskovice Milan Strya.
Zájemci o předplatné mohou vybírat ze dvou variant parkovacích karet: na jméno nebo registrační značku. Výhodou předplatitelské karty vydané na jméno nebo název firmy je možnost použít ji pro více vozidel. Zájemce za ni ale zaplatí více než za kartu vydanou na registrační značku, jejíž využití je zase omezeno jen na jediné vozidlo. Obě varianty parkovacích karet mají čtvrtletní, pololetní nebo celoroční formu.
Řidiči s nimi mohou parkovat na parkovištích ulice Hradní, 17. listopadu, náměstí 9. května i na nově zpoplatněném parkovišti na ulici Bezručově (u penzionu Zlatá růže), kde se za parkování bude platit od prvního května, a to ve všední dny od osmi do šestnácti a v sobotu od osmi do dvanácti hodin. Hodina parkování přijde na deset korun.
Parkovací plochy na Masarykově náměstí mají sloužit téměř výhradně návštěvníkům města. S parkovacími kartami tady řidiči nepochodí. „Čtyři místa jsou zde vyhrazena pro návštěvníky městského úřadu a dvě místa pro Policii ČR. Ostatní parkovací místa na Masarykově náměstí, a to i vlevo od silnice, slouží pro veřejnost,“ uvedl Milan Strya. Předplacená rezidenční stání se odtud již před časem přesunula na odstavnou plochu za zdí na ulici kpt. Jaroše.
Parkovací karty platí od prvního května, ale již nyní je možné je zakoupit v kanceláři Služeb Boskovice, nám. 9. května 2, v pracovní dny od 8 do 15.30 hodin. Tím, že si koupí parkovací kartu, však řidič ještě nemá zdaleka vyhráno. „Parkovací karta nezaručuje volné parkovací místo,“ podotknul Milan Strya.
S velkou pravděpodobností dnes v Boskovicích bez problémů zaparkujete na parkovišti Hradní ulice, které je zatím využíváno méně, než by si správce městských parkovišť představoval. Řidiče odrazuje závora, která je spuštěná i v době, kdy se za stání neplatí.
Podle slov Milana Stryi se řidiči zbytečného placení parkovného bát nemusí. „Při příjezdu na parkoviště mimo zpoplatněnou dobu stačí vzít si lístek a závora se otevře. Při odjezdu se lístek vloží do pokladny, která ukáže, že je potřeba zaplatit nula korun. Lístek pro výjezd pak závoru bez problémů otevře,“ vysvětlil.

Ceník karet
Cena za předplatitelskou parkovací kartu k parkování vozidla - nepřenosná na registrační značku
Platnost karty Cena v Kč vč. DPH
3 měsíce 1309,-
6 měsíců 2499,-
1 rok 4760,-
Cena za předplatitelskou parkovací kartu k parkování vozidla - přenosná na jméno nebo název firmy :
Platnost karty Cena v Kč vč. DPH
3 měsíce 1963,50
6 měsíců 3748,50
1 rok 7140,-

Zdroj: Boskovicko.cz

Černá Hora: Z desítky dělají pivo pro řidiče

06.04.2008

Začali s vařením piva v Černé Hoře páni z Boskovic nebo to zkoušeli už příslušníci Templářského řádu na konci 13. století? Smí se pivovar pyšnit více než 700letou tradicí nebo má pokračovat v datování až od prahu novověku. Kdoví, nechť badatelé pátrají. Mnohem jednodušší práce ale připadne tomu, koho zajímají počátky černohorského moku bez alkoholu. V dubnu totiž uplyne právě rok, co brány tamního pivovaru opustily první lahve a sudy naplněné Formanem, pivem pro řidiče. Jak se toto pivo nepivo rodí, čím je výjimečné a kam putuje alkohol z něj odebraný vám ukážeme při malé exkurzi do výrobního zákulisí.
„V pondělí všechno chystáme, ve středu už stáčíme. Nejlepší je přijít v úterý, když destilujeme,“ navrhuje sládek Vlastimil Zedek, muž řídící výrobu černohorských nápojů už dvanáct let. Jak sám se smíchem dodává, do pivovaru nastoupil dokonce o měsíc dříve než současný generální ředitel. Destilace ve vzduchoprázdnu, to je klíčový proces, který černohorské nealko pivo odlišuje od jiných.
Celá výrobní technologie stojí v malé místnosti za stáčírnou. Jádro zařízení tvoří takzvaná vakuová kolona, několikametrový nerezový komín o průměru asi čtyřiceti centimetrů, kde se z piva v podtlakovém prostředí odděluje alkohol. Jedinou počáteční surovinu představuje obyčejná výčepní desítka. Na destilaci čeká v obřích nerezových nádržích, nazývaných přetlačné tanky. „Aby pivo při destilačním procesu nepěnilo, musíme ho nejprve zbavit kysličníku uhličitého. Potom se předehřívá a při třiceti devíti stupních putuje do vakuové kolony. Tou pomalu propadává a dále se dohřívá na pětačtyřicet. Při této teplotě už odcházejí lihové páry,“ popisuje sládek. Doplňuje, že za normálních podmínek by destilace probíhala až při sto stupních. Odpařený, více než čtyřicetiprocentní líh poté v kondenzátoru zkapalňuje a po drobném upravení hladiny alkoholu končí v lahvích s nápisem pivní režná. Naopak devět desetin vstupní suroviny odtéká na konci fyzikálního procesu do zásobníků a jako nealkoholické pivo čeká na filtrování, stáčení a cestu ke svým konzumentům. Celým procesem stihne projít tři sta litrů piva za hodinu.
Za tuto u nás ojedinělou technologii získali ředitel pivovaru spolu s autorem návrhu a hlavním konstruktérem mimořádnou cenu Svazu pivovarů a sladoven. Jeho ředitel Jan Veselý upřesňuje, že metodu používá mnoho evropských pivovarů, ale v Česku pouze Černá Hora. „Pivo takto upravené je prostě jiné, než při použití metody přerušeného kvašení. Na rozdíl od většiny nealko piv nemá v podstatě vůbec žádný alkohol. Jestli je lepší chuťově, to nelze narychlo hodnotit,“ uvedl.
Hlavní přednost černohorského nealko piva spočívá v naprosto minimálním množství přítomného alkoholu. Ten smí podle běžné normy dosáhnout nejvýš půl procenta, u Formana ale nepřekročí čtyři setiny. „Dokážeme se dostat ještě níž, i do řádu tisícin,“ podotýká Zedek. Přiznává ale, že chuť nealkoholického piva nebude nikdy totožná s klasickým pivem. „Alkohol prostě neumíme ničím nahradit. Bez něj bude chuť vždycky jiná,“ krčí rameny.
Vloni se u nás vyrobilo asi pět set tisíc hektolitrů nealkoholického piva, předloni zhruba polovina. Podle informací od pivovarnického svazu má tento nápoj velkou budoucnost a jeho spotřeba bude nadále stoupat. „Zlepšuje se kvalita piva, mění se životní styl lidí – chtějí být stále fit, a zavedl se bodový systém,“ jmenuje hlavní příčiny Jan Veselý. Zatímco produkce běžného piva narůstá v jednotkách procent, u nealkoholického nyní skáče po desítkách.
Počátky nealko piva v naší zemi sahají do časů normalizace. Už tehdy měl nápoj sloužit hlavně lidem za volantem. Legendární československé Pito (PIvo+auTO) vstoupilo na trh v roce 1975, tehdy se ho uvařilo tři tisíce hektolitrů.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Cizinci ve firmách často pracují na pozicích, o které není zájem

06.04.2008

Kopání výkopů, práce v příliš hlučném prostředí či za jinak nepříznivých podmínek, navíc špatně placená. Do takové se v poslední době našinec příliš nehrne. Firmám pak nezbývá než zaměstnat nebo najímat cizince, aby byly často vůbec schopny plnit zakázky.
Jako příklad může posloužit blanenská společnost Apos-Auto. Obšívání volantů kůží, které je podstatnou částí výrobního programu firmy, je zde už dnes skoro výhradně záležitostí pracovníků z Mongolska. „Mongolci zachránili fabriku před krachem,“ s trochou nadsázky říká mluvčí skupiny firem Apos Jiří Šrámek.
Podle jeho slov dnes zaměstnává firma celkem asi tři sta osmdesát cizích státních příslušníků, z nichž drtivou většinu tvoří právě mongolští občané. Práce, kterou vykonávají, je náročná a vyžaduje preciznost provedení. S tím měli čeští zaměstnanci často problém a kvůli nízkým výdělkům z firmy odcházeli. „Mongolci tuto práci umějí a dovedou si vydělat slušné peníze. Pro zpracování kůže mají vrozené vlohy, Češi by se od nich mohli učit,“ tvrdí Jiří Šrámek.
Na základě připomínek občanů, kteří v mnoha případech poměrně početnou mongolskou komunitu v Blansku vnímají s určitým despektem, nedávno proběhla ve firmě kontrola z celního úřadu. „Celníci se zaměřili na kontrolu pracovních povolení. Vše bylo v pořádku. Bez povolení by si firma tyto lidi zaměstnávat nedovolila,“ podotknul mluvčí.
Úřad práce v Blansku evidoval k jedenatřicátému lednu celkem 1.961 zahraničních pracovníků. Z toho na základě povolení k zaměstnání v okrese Blansko pracovalo 697 cizinců. Podle informačních karet pracovalo v regionu ke stejnému datu 75 cizinců s povoleným trvalým pobytem a 919 zahraničních pracovníků ze států Evropské unie, z nichž podstatnou část tvoří Slováci. „Pokud jde o cizince s pracovním povolením, ti působí hlavně ve stavebnictví, strojírenství a lesnictví. Zahraniční pracovníci z EU nebo ti, co zde mají povolen trvalý pobyt, pracují nejvíce ve strojírenství,“ upřesnil Jiří Dvořák z Úřadu práce v Blansku. Kromě již zmiňovaných Mongolců a Slováků působí ve zdejších firmách také Ukrajinci a Vietnamci, v celkem zanedbatelném počtu i příslušníci států západní Evropy. Zahraniční pracovníky zaměstnává kupříkladu také společnost Itab, která sídlí v nové průmyslové zóně v Boskovicích a vyrábí pokladní a policové systémy do obchodních domů. Pracovníky z ciziny si firma musela „vypomoci“ loni v létě, když v Boskovicích rozjížděla nový závod. V současné době podnik zaměstnává celkem dvě stě šedesát lidí, z toho šedesát cizinců, hlavně ze Slovenska a Ukrajiny. „Pracují v dělnických profesích na lisovně, svařovně, lakovně a v expedici hotových výrobků,“ uvedl ředitel společnosti Itab Tomáš Holásek.
Například práci v lakovně, kde se člověk nevyhne výparům z barev a laků, zastává hodně zahraničních dělníků. „Není to lehká práce. Lidé sem nastoupí a po krátké době odcházejí. Spolupracujeme s úřadem práce, snažíme se využívat všech možností, které jsou k dispozici. Zaškolujeme zaměstnance pro práci na různých odděleních, aby uměli zastoupit i tam, kde zrovna pracovníci chybějí,“ poznamenal Tomáš Holásek.
Ne všichni cizinci jsou ve firmách na Blanensku a Boskovicku v zaměstnaneckém poměru. Obecní živnostenský úřad v Boskovicích registruje sto tři zahraniční podnikatele. „Z devětadevadesáti procent jsou to volné živnosti, převážně obchodní a zprostředkovatelská činnost,“ informoval vedoucí úřadu Libor Poláček s tím, že počet cizinců se živnostenským povolením na Boskovicku nikterak zásadně nekolísá.
Živnostenské listy mají občané původem z Vietnamu, Ukrajiny, Slovenska, minimum živností pak vlastní Němci a Nizozemci, případně příslušníci jiných států na západ od hranic.
Zatímco Vietnamci se zaměřují spíš na obchodní činnost, Ukrajinci mají ve značné míře živnostenské oprávnění na přípravné práce ve stavebnictví a pracují pro stavební firmy.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice: Oprava historické radniční budovy bude pokračovat

29.03.2008

Rekonstrukce historické budovy boskovické radnice, která má od loňska již z valné části opravenou střechu, bude pokračovat i v letošním roce. Město do oprav opět vloží celou dotaci, kterou obdrželo od ministerstva kultury z programu regenerace městských památkových zón.
Částku ve výši 810 tisíc korun chtějí radní doplnit jedním milionem korun z rozpočtu města. „Rekonstrukce budovy bude dál pokračovat výměnou oken a opravou zbývající části střechy. Částka se možná zdá vysoká, ale je to hlavně tím, že okna musí odpovídat požadavkům památkové péče,“ vysvětlila místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.
Při troše štěstí by se ale na opravu radniční budovy mohlo sejít ještě více peněz. Jeden milion korun je totiž připraven pro město, které zvítězí v soutěži o cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón, kterou každoročně společně vyhlašují ministerstvo kultury a ministerstvo pro místní rozvoj a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. „Město Boskovice se v letošním krajském kole umístilo na prvním místě a postoupilo mezi třináct měst, které budou soutěžit v kole celostátním. Pokud bychom ten milion získali, dojde možná i na zahájení opravy radniční věže,“ podotkla Jaromíra Vítková.
Zpřístupnění radniční věže a výhled z jejího ochozu by se mohlo stát další z turistických atrakcí jedenáctitisícového města.

Zdroj: Boskovicko.cz

Kunštát mění územní plán, chce sluneční elektrárnu

29.03.2008

Pražská firma chce v Kunštátě postavit takzvanou fotovoltaickou elektrárnu. Tisíce slunečních panelů mají pokrýt až čtyřiadvacet hektarů polí za městem. Zastupitelé udělali minulý týden první vstřícný krok. Schválili záměr změny územního plánu. Následná dohoda s investorem by do jejich rozpočtu přinesla každoročně několik milionů korun.
Fotovoltaické elektrárny patří mezi ekologické zdroje energie, umí ji produkovat ze slunečního světla procesem ve speciálních křemíkových panelech. Umísťují se na střechách, ale i v terénu. Zástupci společnosti Energie 3000 si v Kunštátě vyhlédli svažitá pole pod silnicí ve směru na Zbraslavec. Pokud se s městem dohodnou na využití celé plochy, půjde o aktuálně největší fotovoltaickou elektrárnu v zemi. Rozloha totiž odpovídá zhruba třiceti čtyřem fotbalovým hřištím. „Pro náš záměr je plocha ideální, otočená k jihu. Navíc je situovaná tak, že z města anebo třeba od zámku není vidět,“ vysvětlila projektová manažerka firmy Helena Škrlová. Záměr firmy uvítala i většina zastupitelů, až na jednoho všichni změnu územního plánu podpořili. „Město plánuje spoustu investičních akcí a nový zdroj příjmů mě proto těší. Navíc si myslím, že krajinu Kunštátu nijak nepoškodíme, ani nenarušíme její ráz. Kolem elektrárny mohou růst třeba thuje a možná se z ní stane atrakce a přiláká turisty,“ nechal se slyšet starosta Pavel Göpfert. Konečná plocha pro využití investorem bude ještě předmětem jednání. Platí ale přímá úměra, čím více prostoru, tím vyšší provize. „Abychom do investice z hlediska vynaloženého úsilí a prostředků vůbec šli, požadujeme pronájem minimálně tří hektarů půdy,“ upřesnila Škrlová. Město totiž neuvažuje o odprodeji pozemku, pouze o dlouhodobém pronájmu. Zástupce investora dále informoval, že elektrárna při plném plošném rozsahu vyrobí asi osm megawatt za rok a její životnost dosahuje zhruba čtyřiceti let. Jeden megawatt přitom uspokojí potřebu zhruba tří set domácností.
Výnos pro Kunštát není zatím přesně definovaný, podle starosty záleží na zvoleném modelu. „Můžeme dostávat pevně stanovený nájem, nebo mít ve společnosti obchodní podíl. V první variantě by šlo asi o tři miliony korun ročně,“ uvedl.
Záměr ale nesklidil jen kladné ohlasy. Jana Ondráčková z Kunštátu namítá, že stavba elektrárny je zbytečná a bude hyzdit krajinu Halasova Kunštátska. „My další energii přece nepotřebujeme, distributor ji stejně vyváží. Proč neusilovat spíše o to, aby její spotřeba klesala,“ otázala se.
Po hlasování o změně územního plánu nechá Kunštát zpracovat zadání projektantem. Následně dokumentaci projedná stavební úřad v Boskovicích a zhruba po roce bude proces dokončen. „Musíme všechno projednat s dotčenými orgány, zemědělským půdním fondem, odbory ochrany životního prostředí i s dotčenými obcemi. Teprve poté může být změna zavedena do platné územní dokumentace,“ vysvětlil Milan Štulpa z boskovického odboru územního plánování. Samotná stavba by pak podle Škrlové mohla být zkolaudována a uvedena do zkušebního provozu za rok či za rok a půl po vydání stavebního povolení.
Fotovoltaické elektrárny podporuje i vedení kraje. Na jižní Moravě je totiž doba slunečního svitu delší, než v ostatních krajích v republice. „Pro nás jsou nejperspektivnější oblastí obnovitelných zdrojů a mají naši podporu,“ uvedl mluvčí Jiří Klement s tím, že je třeba dbát pouze na jejich rozsah, aby nedošlo k dopadu na krajinný ráz.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice: Logopedická třída se přestěhuje i přes protesty rodičů

29.03.2008

Třídy pro předškoláky s vadou řeči budou od příštího školního roku v Boskovicích pouze v mateřské škole na Lidické ulici. Takové je definitivní stanovisko rady města, kterou neobměkčila ani petice s téměř dvěma sty podpisů za zachování logopedické třídy v mateřské škole na ulici Bílkově.
O přemístění speciální třídy rozhodli radní na sklonku minulého roku. Dosavadních čtrnáct míst, která jsou nyní pro děti s poruchami řeči k dispozici, plánují rozšířit na dvojnásobek, ovšem ve školce na opačném konci města. Rodičům se nelíbilo, že to děti budou mít do školky daleko a vyjádřili obavy, že si jejich ratolesti budou těžko zvykat na nové prostředí. „Jednoduchou stavební úpravou v prostorách bývalých jeslí na Lidické se vytvoří dvě třídy pro děti s vadou řeči. Kapacita logopedické třídy je omezena čtrnácti místy. Službu tak bude moci využívat více dětí,“ argumentuje místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.
Poslední pokus o zachování logopedické třídy v mateřské škole na Bílkově ulici učinila její ředitelka Dagmar Nečasová. Předložila radě návrh úprav školní tělocvičny na logotřídu, které by se daly provést z peněz na provoz školky. „Rada návrh paní ředitelky projednala, ale nepřijala jej. Máme obavy, že by finanční prostředky vložené do této iniciativy pak mohly chybět v provozu mateřské školy. Paní ředitelka se navíc už dříve zavázala provést opravu hygienického zařízení, která by umožnila zvýšení kapacity o pět dětí,“ uvedla Jaromíra Vítková.
Rozhodnutí rady o zřízení logopedických tříd v mateřské škole na Lidické ulici je tedy definitivní. Stavební úpravy za šest set tisíc korun zde provedou během prázdninových měsíců tak, aby od září byly třídy dětem k dispozici. Zrušením logotřídy na Bílkově ulici se může kapacita této mateřské školy zvýšit o dalších pětadvacet míst. „Nic nerušíme, jen se snažíme optimalizovat počet míst v mateřských školách, která budou zřejmě v budoucnu potřeba,“ uzavřel debatu starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Na menší opravy silnic moc peněz nezbývá

29.03.2008

Zima končí a silničáři pomalu sčítají napáchané škody. Současně plánují, kolik peněz můžou letos utratit za opravy a kterými úseky začnou.
Jak informoval vedoucí blanenské správy silnic Miloš Bažant, časté teploty okolo nuly nadělaly nejvíc paseky na silnici mezi Lhotou Rapotinou, Doubravicí a Rájcí. „Poškozené jsou hlavně mezi obecní úseky, v samotných obcích je to lepší,“ uvedl. Dodal, že kvůli nedostatku peněz se ale nedá počítat s plošnou rekonstrukcí. Dělníci prý opraví pouze lokální výtluky. Náklady přesto odhaduje na asi šest milionů korun. „Na drobné opravy v okrese Blansko máme letos vyhrazeno asi sedm milionů korun, skoro všechno použijeme právě na silnici do Rájce,“ upřesnil. Jak ale dodal vedoucí provozního úseku Jaroslav Kalda, na veškeré opravy blanenských silnic by bylo potřeba asi desetkrát tolik. „Dotace, které se daří získávat, jsou vázané na zásadní rekonstrukce nebo na stavby nových objektů. Na drobné flikování nám zbývá málo,“ posteskl si.
Miloš Bažant dále doplnil, že jarní záplatování čeká vedle zmíněné silnice od Lhoty Rapotiny i lesní úseky mezi Štěchovem a Černovicemi. „Jsou tam vlhká a podmáčená místa, předpokládám, že začneme v květnu, až budou cesty dostatečně vyschlé,“ vysvětlil.
Celkové zúčtování po sezóně není podle Bažanta ještě hotové. Uvedl ale, že jen kvůli mírným teplotám a minimálním srážkám v lednu a únoru silničáři ušetřili asi čtyři miliony. Definitivní čísla, stejně jako množství spotřebovaného materiálu či počet naježděných kilometrů budou vyhodnoceny až v dubnu.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Asi čtvrtina obcí nemá územní plán

29.03.2008

Dobrou zprávu z Parlamentu očekávají každou chvíli všichni stavebníci, stavební úřady i obce. Poslanci mají schvalovat novelu stavebního zákona. Ta mimo jiné prodlouží platnost dosavadních územních plánů o další čtyři léta, obce s nimi vydrží až do roku 2015. Přinese jim to zejména o něco méně potíží při čerpání dotací z Evropské unie.
Územní plán je základním koncepčním dokumentem pro rozvoj obce. S výhledem do budoucna určuje, které plochy mají sloužit k bydlení, které rekreaci a které třeba průmyslové výrobě. „Obce bez územního plánu se nebudou moci rozvíjet, protože stavební úřady v nich nevydají povolení na stavby mimo současné zastavěné území,“ vysvětlil Slavoj Horečka, vedoucí boskovického odboru výstavby a územního plánování. Z více než sedmdesáti obcí spadajících do správního území stavebního úřadu v Boskovicích nemá územně plánovací dokumentaci jen necelá čtvrtina. „Tyto obce se mohou rozvíjet pouze v rámci takzvaného intravilánu, zastavěné části obce vymezené k 1. září 1966, pokud si nezajistí vymezení zastavěného území samostatným postupem,“ připomněl referent stavebního úřadu v Boskovicích Milan Štulpa. Dodal, že zhruba deset vesnic územní plán zatím ani nepřipravuje. „Jsou to hlavně malé obce, Kunčina Ves, Prostřední Poříčí nebo Štěchov…“ Jak ale řekl starosta Prostředního Poříčí Jiří Michalovský, územní plán by jeho obec chtěla, hlavně kvůli žádostem o dotace. „Je to mnohdy jedna z podmínek k podání žádosti. Co se však týká stavby domů, problém nemáme, za deset let jich tu vyrostlo asi šest, a všechny si lidé postavili na svých zahradách,“ dodal starosta s tím, že na územním plánu začne obec pracovat hned po získání nezbytných analytických podkladů z Boskovic. Plánovací dokument nemají ani v Žerůtkách u Lysic, kde žije šedesát obyvatel. Starostka Věra Poláková říká, že jeho pořízení jim nedoporučil ani sám úředník krajského úřadu. „Řekl nám, že územní plán pro nás nemá cenu, protože jsme moc malá obec. Lidé tu ale stavět chtějí, takže to stejně zkusíme,“ prozradila.
Velká část obcí na Boskovicku dnes pracuje s územními plány z let 1994 – 1998. Jejich platnost měla původně skončit v roce 2011. Díky čerstvé novele zákona se však má o čtyři roky prodloužit. „Je to hlavně kvůli vztahu k Evropské unii. Hrozilo riziko, že v polovině přechodného období zůstane část obcí bez územních plánů a nebudou moci čerpat dotace,“ vysvětlil Milan Štulpa.
Na přípravu nových mají nyní dost času. Vůbec nejstarší územní plán na Boskovicku vlastní Kunštát. Ten podle svého místostarosty Petra Sojky řeší potřebné zásahy dílčími změnami a na přípravě nového začne pracovat hned po získání územně analytických podkladů.
Další skupinu tvoří obce s územními plány schválenými po roce 1998. Ty se podle současné legislativy nemusí předělávat od píky, stačí je pouze aktualizovat, což vyjde mnohem levněji.
Potřebné územní podklady musí pro celou severní část okresu Blansko zdarma zajistit stavební úřad v Boskovicích. Jak uvedl vedoucí Slavoj Horečka, materiály obsahují desítky položek a hotové budou do konce roku. „Ve všech třiasedmdesáti obcích našeho obvodu mapují inženýrské sítě, ochranná pásma, komunikace, biogeografické členění atd.,“ vysvětlil. Územní plán podle nového stavebního zákona tak žádná obec v regionu zatím nemá. Nejdále v přípravě jsou ale Valchov a Pamětice.
Zpracování nových územních plánů a úpravy stávajících podporuje i Jihomoravský kraj. Minulý týden odstartoval dotační program, ze kterého lze na pořízení jedné dokumentace získat až dvě stě tisíc korun. Výše příspěvku ale nesmí přesáhnout polovinu celkových nákladů. Zájemci o dotaci se mohou hlásit do 10. dubna.

Zdroj: Boskovicko.cz

Kunštát: Chtějí obnovit Panskou zahradu

24.03.2008

Obnovit rybník v Panské zahradě pod zámkem a zahradu spojit se zámeckým areálem plánují v Kunštátě. Situaci však mírně zkomplikoval prodej zahrady, která obě místa odděluje, tento pozemek se totiž městu nepodařilo získat v dražbě.
Projekt obnovy panské zahrady je v současné době v přípravě, město čeká na vypsání příslušného grantu, realizace se plánuje přibližně v roce 2010. „Podobu rybníku známe ze starých obrazů, uprostřed byl ostrůvek, na který se jezdilo pramicí. Zajímavé je především to, že v zahradě není voda, rybník byl naplňován svody ze střech zámku. Rybník se tedy musí vyčistit a znovu se do něho musí zavést voda – ze zámku a z některých dalších střech,“ popsal starosta Pavel Göpfert.
Spojení Panské zahrady se zámkem je dnes zčásti dochované v podobě starých schodů, které vedou přes kus zahrady k rybníčku. Právě tato zahrada byla kvůli finančním problémům majitele dána do dražby, městu se ji však nepodařilo získat. „Měl jsem povolení jít až do 50 tisíc korun, cena se nakonec vyšplhala až na 100 tisíc, koupil to někdo z rodiny původních majitelů,“ popsal starosta. Město s vítězkou dražby jedná a rozhodně se bude dál snažit projekt realizovat v plné šíři, tedy i s propojením Panské zahrady a zámku.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Porod už není lékařským zákrokem

24.03.2008

Rozechvělý nastávající otec předává svoji manželku spolu se zavazadlem do rukou zdravotní sestry a odchází domů, aby následující hodiny strávil nervózním přešlapováním u telefonu. Kdysi běžná životní scéna. Dnes ale ustupuje modernímu trendu. U příchodu dětí na svět chtějí být stále víc i jejich otcové. Ani porodní sál už není sterilním prostorem, kam ženu v její hodince převezou z takzvané hekárny. Rodí se přirozeněji, přímo v pokojíku, kde maminka tráví dobu před i několik hodin po narození dítěte. Chodí to tak alespoň v boskovické porodnici, jediném oddělení svého druhu v okrese. Do jeho nitra vás nyní zveme.
Ve středu před polednem zvoním u dveří, otvírá mi porodní asistentka. „Zatím je tu klid. Momentálně máme jen jednu maminku a hned tak se miminko nenarodí,“ zve mě dál a dodává, že mívají i tři nebo čtyři rodičky současně. Pokojů je na oddělení pět, z toho jeden nadstandardní – mimo vlastního sociálního zařízení a sprchy vybavený i televizí, ledničkou a také rozkládacím křeslem. To kdyby se první doba porodní protahovala a budoucí tatínek si potřeboval zdřímnout. Další pokoj zase připomíná malou tělocvičnu, vedle postele stojí žebřina a kolem skákací míče. „Jsou tady k dispozici pomůcky pro alternativní porody, stolička, nafukovací vak, ale i vana,“ doplňuje staniční sestra Ludmila Staňková s tím, že z osmi set padesáti loňských porodů se ve vodě odehrály jenom dva. „Co se týká polohy, můžeme rodičce nějakou doporučit, vždycky je ale nejlepší ta, kterou si ona sama vybere,“ vysvětluje sestra. Pro dobrý porod není klíčový ani určitý typ postavy. Spíše než na tělesné konstituci záleží podle Staňkové na schopnosti, jak se žena dokáže uvolnit a jak se na své dítě těší.
A jak to tedy v porodnici chodí? Chvíle vhodná k příjezdu nastává, odteče-li ženě plodová voda anebo dosáhne-li frekvence bolestivých stahů deseti až pětiminutových intervalů. Začíná první doba porodní, podle Jana Machače, primáře gynekologického oddělení, trvá průměrně osm hodin. „Měla jsem bolesti po pěti minutách. Po vstupu na oddělení jsem se převlékla a hned šla na vyšetření. Lékařka kontrolovala ozvy plodu, jak dítě reaguje na stahy a také, jak otevřené už jsou porodní cesty. Nebylo to moc příjemné, protože jeden ze stahů přišel zrovna ve chvíli, kdy jsem musela ležet v klidu na zádech,“ vzpomíná už s úsměvem třicetiletá žena, která v Boskovicích rodila v únoru. „Řekli mi, že samotný porod přijde brzo, možná za hodinu,“ dodává s tím, že celý zbývající čas strávila ve svém pokoji. „Stahy byly pořád silnější, a tak mi manžel přinesl gymnastický míč a žíněnku. Kleknout si a ruce s hlavou položit na balon byla nejsnesitelnější poloha, ve které jsem poslední chvíle před porodem přečkávala,“ pokračuje žena. Fáze na žíněnce ale trvala jen několik minut. „Manželka mi naznačila, že už mám zajít pro sestru, protože porod je tady,“ vkládá se do rozhovoru čerstvý otec. Přišly porodní asistentka i lékařka, a pomohly mamince na porodní lůžko. „Paní doktorka řekla mé ženě ať zavře oči, rukama se přidržuje madel a až přijde stah, ať se snaží tlačit,“ vzpomíná dále muž a popisuje, že svou ženu držel za ruku a šeptal jí, jak výborně umí rodit. Po pěti minutách už se pokojem nesl dětský pláč.
Otec nebo jiná blízká osoba slouží před porodem hlavně jako praktický pomocník – otírá čelo, masíruje záda či podává sklenici vody. Při samotném porodu je spíše oporou a nemusí dělat nic zvláštního, stojí, drží za ruku, hladí po vlasech... „Výjimkou ale není, když otec na úplné finále odejde na chodbu. Někteří se buď necítí, nebo si to přeje sama rodička,“ upozorňuje staniční sestra. Přitom minulý rok se v Boskovicích bez přítomnosti doprovodu odehrála jen pětina veškerých porodů.
Po narození už přichází jen příjemné věci. Sestra v doprovodu tatínka dítě ošetří, zváží, změří a zavine do peřinky. A další asi dvě hodiny jsou na pokoji vyhrazeny jen pro novou rodinu. Potom maminku s miminkem přesunou na oddělení šestinedělí a otec odchází slavit.
Podle primáře Jana Machače se ve srovnání s minulostí změnilo hlavně samotné pojetí porodu. Ještě před sametovou revolucí šlo v podstatě o lékařský zákrok, co nejvíce oddělený od veřejnosti. „Dnes se stále více blížíme jakémusi zlidštění medicíny. Doprovod ženy se může účastnit nejen běžných porodů, ale třeba i operačních, císařských řezů,“ vysvětluje primář. Pokračuje, že samozřejmostí je i trvalý kontakt matky s dítětem po porodu. Hned po narození si maminka může dítě přiložit k prsu a po celou dobu spolu zůstávají i na novorozeneckém oddělení.

Zdroj: Boskovicko.cz

Pomozte v pátrání po pohřešovaném mladíkovi

24.03.2008

Blanenské okresní ředitelství Policie ČR se obrací na spoluobčany s žádostí o pomoc při pátrání po pohřešovaném mladém muži.
Antonín Klimeš, narozený 2. ledna 1985, odjel 22. února 2008 červeným Fordem Siera s registrační značkou BZS 03-36 z místa svého bydliště a od uvedeného data o sobě nepodal žádnou zprávu. Mladík je vysoký 185 až 190 centimetrů, má střední postavu, modré oči a rovné krátké hnědé vlasy. Naposledy měl na sobě oranžovou zimní bundu, modré rifle, hnědé boty a s sebou batoh nezjištěné barvy. „Motivem jeho odchodu z domova může být rozhodnutí spáchat sebevraždu,“ upozornil zástupce ředitele Policie ČR Blansko Zdeněk Grénar.
Veškeré informace k výskytu nebo pobytu pohřešovaného Antonína Klimeše nebo k výskytu vozidla, se kterým odjel, je možno sdělit buďto telefonicky na Obvodní oddělení Policie České republiky Letovice na čísle 974 631 770 nebo přímo na Okresní ředitelství Policie České republiky Blansko na čísle 974 631 320, případně na linku 158 nebo pomocí e-mailu na adrese [email protected]

Zdroj: Boskovicko.cz

Miss Boskovicko

24.03.2008

V prvním ročníku soutěže Miss Boskovicko, která se konala v nabitém sále zámeckého skleníku, zvítězila sedmnáctiletá studentka Jana Podlipná z Olešnice. První vicemiss se stala Veronika Ježková z Boskovic, na třetím místě skončila Marie Němcová z Lipovce. Cenu miss sympatie získala Lucie Janíčková z Bělé.

Zdroj: Boskovicko.cz

Do prvních tříd chtějí pustit pětileté děti

24.03.2008

Možná už od září stihne ministerstvo školství novelizovat školský zákon. Změny k lepšímu či horšímu pocítí i školy, školky, rodiče a obce na Boskovicku.
Papírování ubude školám, které trápí nedostatek žáků. Doteď platilo, že průměrný počet dětí v ročníku nesměl klesnout pod sedmnáct. Pokud se tak stalo, musel zřizovatel požádat kraj o výjimku, jinak by další provoz školy nebyl zákonný. „Tato povinnost se zruší a zmizí jakékoliv limitování počtu žáků. Obec si klidně může držet školu s jediným žákem. Její financování musí ale zajistit plně ze svých prostředků,“ vysvětlila vedoucí krajského odboru školství Hana Poláková. Rozdíl oproti současnému stavu tedy není v penězích ale jen v oproštění od administrativy. Stále trvá povinnost zřizovatele hradit nejen celý provoz školy, ale při poklesu počtu žáků přispívat i na platy učitelů.
Méně příjemná změna se dotkne rodičů předškolních dětí. Novela zruší dosavadní bezúplatnou docházku do posledního ročníku mateřinky. Ten byl chápán už jako součást povinné školní docházky a na rozdíl od nižších ročníků zůstával školného ušetřen. O tuto výsadu nyní přijde. Výše školního příspěvku ale není v okolních obcích jednotná. Boskovické mateřské školy vybírají od rodičů tři stovky za měsíc, v Kunštátě se platí dvě stě deset korun a třeba ve Křetíně jen padesát. „Skutečné náklady u nás dosahují na 450 až 650 korun. Vedení obce ale trvá na nízkém, symbolickém příspěvku a zbytek doplácí,“ vysvětlila ředitelka křetínské školy Ivana Pfefrová.
Další novota vychází vstříc mimořádně nadaným dětem. Jak potvrdila vedoucí školského odboru, věková hranice pro vstup do základní školy se sníží z šesti na pět let. To vítá například i ředitel základní a mateřské školy v Kunštátě Vratislav Sedlák. „Přidáváme se tím k trendu v Evropské unii. Jsou talentované děti, které už v pěti letech umí plynule číst. Proč jim neumožnit, aby do školy přišly dřív,“ míní.
Stranou nezůstávají ani personální záležitosti. Podle návrhu novely zmizí ze školského zákona věkový údaj spojený s výkonem funkce ředitele školy. „Dosažení 65 let už nebude důvodem, pro který může zřizovatel ředitele odvolat,“ vysvětlila Poláková.
Vedoucí školského odboru bez dalších podrobností rovněž naznačila, že se kvůli takzvané kuřimské kauze chystají i nové, přísné podmínky pro povolení takzvaného domácího vzdělávání žáků prvního stupně základní školy.

Zdroj: Boskovicko.cz

Finanční úřad v Blansku prodlužuje úřední hodiny

11.03.2008



Letovice: Na pokutách moc nevyberou, nemají radar

09.03.2008

Strážníci městské policie v Letovicích řešili vloni 240 přestupků. Ve většině případů provinilcům pouze domluvili, přesně stokrát pak vypisovali pokutový blok. Nejčastěji za porušení pravidel v silničním provozu, v dalších případech za přestoupení veřejného pořádku. Několik případů skončilo i ve správním řízení nebo v rukou Policie České republiky.

Podle velitele Miroslava Hadáčka patřily mezi nejčastější dopravní prohřešky nesprávné parkování a nerespektování přechodu pro chodce. Druhé skupině pak vévodily zábory veřejného prostranství, kam si někteří občané nechali bez povolení složit například stavební materiál, rušení nočního klidu a v neposlední řadě volné pobíhání psů. „Nejvíce přestupků této oblasti se týkalo porušení vyhlášky o čistotě a pořádku ve měste – ničení laviček, strhávání plakátů a podobné projevy vandalismu,“ dodal velitel s tím, že obvyklá pokuta dosahuje pěti set korun. „Pokud dotyčný není notorickým přestupkářem, proviní se poprvé a uzná chybu, řešíme to většinou domluvou,“ doplnil.

Strážníci udělili v roce 2007 pokuty v celkové výši asi jednatřicet tisíc korun. Pro srovnání, jejich boskovičtí kolegové vybrali více než tři čtvrtě milionu. Obrovský rozdíl vysvětluje letovický velitel několika faktory. „V Boskovicích mají k dispozici kamerový systém a hlavně radar na měření rychlosti, mohou tak inkasovat třeba dvacet tisíc za dopoledne. Dále je jich třikrát víc a drží nepřetržitou službu. V neposlední řadě jsou Boskovice obcí s pověřeným úřadem a pokud nám někdo odmítne zaplatit za dopravní přestupek, posíláme agendu na jejich odbor dopravy. O peníze z pokuty tak přicházíme,“ říká Miroslav Hadáček.

V minulém roce odhalili strážníci v Letovicích také sedm trestných činů, které předali k šetření Policii ČR. Podle Hadáčka šlo například o výrobu a držení omamných látek, neoprávněné řízení vozidla či sprejerství.

Zdroj: Letovice.eu

Průměrný plat Jihomoravanů vzorstl

09.03.2008

Jižní Morava - Průměrný jihomoravan si v minulém roce díky rostoucí ekonomice a nedostatku pracovníků vydělal o 1 542 korun více než v roce 2006.

Podle statistického úřadu byl loňský průměrný plat na jižní Moravě 19 879 korun, což je téměř o dva tisíce korun méně než je celorepublikový průměr.

I přes značný celorepublikový nárůst, kteří ekonomové označují za nejštědřejší za čtyři roky, vzrostly reálné mzdy v posledním loňském čtvrtletí meziročně pouze o 1,9 procenta. To je podle Českého statistického úřadu nejnižší růst za poslední dva roky. Mohou za to hlavně rostoucí spotřebitelské ceny, které se ve stejném období zvýšily o 4,8 procenta.

Ekonomové ale dlouhodobě upozorňují, že průměrnou mzdu vždy zkreslují astronomické příjmy nejlépe placených zaměstnanců a přitom až dvě třetiny jihomoravanů má příjmy pod průměrem. Nejvíce mzdy rostly zemědělcům, lesníkům a myslivcům, o téměř třináct procent. Nejvyšší mzdy měli jako vždy pracovníci z oblasti výpočetní techniky.

Kunštát vystoupí ze Svazku vodovodů a kanalizací

04.03.2008

Kunštátští zastupitelé ve čtvrtek rozhodli, že se Kunštát stane investorem rekonstrukce a dostavby kanalizace v Kunštátě a v Sychotíně a rekonstrukce čistírny odpadních vod v celkové hodnotě 100 miliónů korun. Proto vystoupí ze Svazku vodovodů a kanalizací. „Vystoupení Kunštátu Svazek nijak neohrozí, není to obec, na které by Svazek stál,“ uvedl předseda Svazku Jindřich Král.
Zastupitelstvo o vystoupení ze Svazku rozhodlo drtivou většinou, z přítomných 13 zastupitelů jich pro vystoupení ze Svazku hlasovalo 10, proti byl pouze starosta Pavel Gőpfert se dvěma dalšími zastupiteli. „Musím respektovat rozhodnutí zastupitelstva. Teď bych si přál, aby se kalkulace o plusovosti v této variantě staly pravdou,“ okomentoval rozhodnutí starosta.
Město hodlá na investici žádat o dotaci z operačního fondu Ministerstva životního prostředí. Získat by mohlo asi 75 procent potřebných nákladů, na zbytek míní vzít úvěr. Projekt má být rozdělen na více etap, v první by Kunštátští rádi proinvestovali více než dvě třetiny z celkového rozpočtu.
Svazek pro vodovody a kanalizace, který se původně měl stát investorem akce, údajně nabídl Kunštátským nevýhodné podmínky. V debatě, která rozhodnutí předcházela, vyjádřili někteří zastupitelé obecnou nedůvěru v tuto organizaci. Svazek totiž nabízel městu spoluúčast 15 milionů, což bylo pro Kunštátské zklamáním. Zastupitelé věří, že bude ekonomicky výhodnější, pokud se budou o svou vodu a odpady starat sami. „Myslím, že Svazku investici zaplatíme zpět v ceně vody, která bude narůstat. Svazek lobuje, nutí nás k setrvání silou. Voda je ale naše, umíme se o ni postarat sami,“ uvedl zastupitel Rudolf Hájek. „Nevěřím v průhlednost finančních toků ve Svazku,“ zaznělo dokonce. „Svazek byl založen na principu solidarity s menšími obcemi, ale dnes funguje jako solidarita s Boskovicemi a Blanskem,“ vyjádřil se bývalý starosta a současný zastupitel Alois Dobeš. „Jsem pro to vystoupit. Snažil jsem se od Svazku získat věcné argumenty pro setrvání, ale žádné jsem od nich neslyšel. Přístup Svazku ve věcech Kunštátu mě v minulosti zklamal. Ekonomika Svazku je tragická, je to rozhazování a plýtvání penězi,“ popsal radní Jiří Šafář, který se účastnil některých vyjednávání.
„Nezbývá nám než rozhodnutí Kunštátu respektovat,“ uvedl předseda Svazku Jindřich Král. „Věřím, že zastupitelé byli dobře informováni a rozhodovali na základě kvalitních podkladů. Myslím si, že to, co Svazek nabídl, bylo nadstandardní a bylo to víc než se běžně nabízí dalším členským obcím. Městům by se samozřejmě líbilo, kdybychom jim v projektech vyřešili celou spoluúčast a oni nemuseli ze svých rozpočtů dávat nic, ale to je nemožné. Musíme mít finance na správu společného majetku“, uvedl dále Král.
Největší odpovědnost si na sebe bral místostarosta Petr Sojka, který Kunštát ve Svazku zastupuje a nejvíce se podílí na přípravě projektu. „Mám to asi nejtěžší. Byl jsem v poslední době vystaven velkému tlaku, věřím však, že informace, které jsem vám podával, byly vyvážené. Jsem přesvědčen, že pro nás bude výhodné, když vystoupíme,“ uzavřel diskusi místostarosta.
Mezi argumenty proti vystoupení ze Svazku zazníval především fakt, že Kunštát bude muset Svazku splatit pohledávky, které jsou vyčísleny na 10 milionů korun. Tomuto číslu však Kunštátští příliš nevěří. Na návrh radního Jiřího Šafáře přijalo proto zastupitelstvo usnesení, které radě ukládá požádat Svazek o revizi závazků a doložení právních důvodů o vzniku a výši jednotlivých položek.
„Pokud Svazek investuje do funkčně oddělitelných částí v jednotlivých obcích, musí je obec po svém vystoupení zaplatit. To je v našich pravidlech a je to logické. Naše paní účetní vede přesnou evidenci těchto investic, takže tato čísla jsou nezpochybnitelná,“ vysvětlil předseda Svazku.
Omezení projektu pro letošní rok se týká především těch částí kanalizace, která se má pouze rekonstruovat. „Čističku udělat musíme, aby vyhovovala evropským parametrům, které budou platit od roku 2010. Jediná část nové kanalizace, která je odložena, je část na konci Sychotína směrem na Rozseč,“ popsal místostarosta. V této části se vybudování nové kanalizace a napojení na zrekonstruovanou čističku týká pouze několika domů, Kunštátští proto uvažují, že by zde vybudovali malé čističky pro jednotlivé domy, neboť tato varianta by znamenala další úsporu. Odložené části chce Kunštát řešit v nejbližších letech, nejlépe opět s podporou evropských peněz. „O dotaci můžeme žádat opětovně,“ zdůraznil Petr Sojka.
Na úspěch při žádosti o peníze je vázána i první etapa projektu. „Pokud bychom dotaci nezískali, budeme muset čekat na další žádost rok. Sami se s naším rozpočtem do takové akce pustit nemůžeme,“ vysvětlil starosta Pavel Gőpfert.

Zdroj: Boskovicko.cz

Letovice: může se hodně vylepšit, ale i pokazit

04.03.2008

Letovice stojí před dvěma významnými akcemi, které mohou výrazně ovlivnit pohled na město a zpříjemnit pobyt v něm jeho obyvatelům i návštěvníkům. Dokončení rekonstrukce náměstí a protipovodňové úpravy na řece Svitavě. Ohledně rekonstrukce části náměstí proběhla na podzim veřejná diskuse a byla vybrána konkrétní studie. Před přípravou projektu je jak úprava náměstí, tak protipovodňové úpravy.
Proti zamýšlenému způsobu úprav koryta Svitavy v Letovicích vystupují ekologové. Žádají zainteresované subjekty, aby svůj pohled a záměr přehodnotily. Otevřený dopis Unie pro řeku Moravu obdrželi v těchto dnech všichni letovičtí zastupitelé, státní podnik Povodí Moravy, projektanti a další.

Starosta Letovic Radek Procházka iniciativu vítá. „Až na některé drobnosti jsme ve shodě,“ říká.

Kdy se mají protipovodňová opatření začít realizovat?
Zatím se hovoří o příštím roce. Územní rozhodnutí už vydal letovický stavební úřad. Po dokončení projektu se k němu bude vyjadřovat boskovický vodohospodářský úřad.

Kdo bude investorem stavby?
Jednoznačně Povodí Moravy. Odhady se pohybují mezi 50 a 80 miliony korun.

Je možné zapracovat do záměru či projektu požadavky ekologů?
Myslím si, že do jisté míry ano. Pro nás je důležité najít správnou rovnováhu mezi protipovodňovou ochranou a možnostmi dalšího rozvoje města kolem řeky. Chci iniciovat setkání projektantů obou staveb a hledat kompromis tak, aby do náměstí byla patřičně začleněna řeka a možnost pobytu v její blízkosti.

Zdroj: Boskovicko.cz

Minerva: z Vídně přes Opavu do Boskovic

04.03.2008

Jako patří výroba aut k Mladé Boleslavi, stejně tak může být symbolem průmyslové výroby v Boskovicích šicí stroj. Značka Minerva se zde objevila ve třicátých letech minulého století a šicí stroje se zde vyrábějí – kromě přetržky vynucené druhou světovou válkou – dodnes.
Tradice značky Minerva však sahá až do devatenáctého století. V roce 1871 založili čeští podnikatelé Emil Rezler a Josef Komárek ve Vídni první továrnu na šicí stroje v Rakousku-Uhersku. Symbolem firmy se stala postava Minervy, starořímské bohyně moudrosti, ochránkyně věd, umění a řemesla.
Ochrannou známku s postavou antické bohyně nesly šicí stroje pro domácnost, které si svou solidní kvalitou a spolehlivostí získávaly stále větší okruh uživatelů. Nová značka se brzy dobře uvedla na trhu i v praxi a patřila mezi nejlepší výrobky v oboru šicích strojů.
Iniciativou Moravské agrární a průmyslové banky v Brně se v letech 1912 až 1913 přesunuje výroba šicích strojů Minerva z Vídně na severní Moravu do továrních objektů firmy Silesia v Opavě. Technicky dokonalé šicí stroje značky Minerva jsou ceněny a získávají zlaté medaile a záslužné kříže na průmyslových výstavách.
Politická situace v Evropě ve třicátých letech přiměla vedení opavské Minervy přesunout část výrobního zařízení do Boskovic. Od roku 1938 se tedy šicí stroje pro domácnost vyrábějí v Boskovicích. Válečná léta 1940 až 1945 ale znamenají změnu výrobního programu, šicí stroje střídají zbraně pro německou armádu.
S koncem druhé světové války v roce 1945 je v Minervě obnovena výroba šicích strojů. Pro vedení podniku byla dočasně jmenována národní správa, 28. října 1945 byl podnik znárodněn a přejmenován na národní podnik Minerva Boskovice. Výroba šicích strojů pro domácnost se úspěšně rozvíjela a trvala prakticky až do roku 1968. Pak byla zrušena. Za celé období bylo v Boskovicích vyrobeno 1.114.544 šicích strojů pro domácnost.
Uvolněná výrobní i technická kapacita byla převedena na výrobu průmyslových šicích strojů. Počátek výroby těchto strojů v národním podniku Minerva Boskovice se ale vztahuje již k roku 1953, kdy se začaly montovat převážně podle technické a technologické dokumentace bývalých Baťových závodů ve Zlíně.
Výroba průmyslových šicích strojů pro textilní, obuvnický a galanterní průmysl se postupně rozrůstala, začaly převažovat výrobky vlastní konstrukce. Zvláště významného úspěchu dosáhl konfekční dírkovací šicí stroj M 62 761 - P3Z, když byl v roce 1967 oceněn na strojírenském veletrhu v Lipsku zlatou medailí a tentýž úspěch si zopakoval o rok později na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Národní podnik Minerva Boskovice prošel ve své další existenci řadou organizačních a vlastnických změn. V roce 1976 se jeho název změnil na koncernový podnik Elitex Boskovice a stal se součástí VHJ Elitex - koncern textilního strojírenství Liberec. Z něj se boskovická fabrika vyčlenila 1. července 1988 a znovu vznikl samostatný státní podnik Minerva Boskovice. Změna politického režimu v roce 1989 přinesla privatizaci a 1. ledna 1991 se státní podnik stal akciovou společností Minerva Boskovice.
Jedním z prvních nejvýznamnějších akcionářů byla holandská firma IMCA b.v., s níž byla vytvořena společná obchodní organizace Global Trading s. r. o. s výhradním právem dodávek průmyslových šicích strojů Minerva na západní trhy. Tato firma výrazně ovlivňovala dění v boskovické Minervě až do poloviny roku 1997.
Následně se majoritních akcionářských práv ujala společnost Dürkopp Adler AG. Spolupráce byla navázána podpisem smlouvy již v květnu roku 1993. Zpočátku šlo sice jen o výrobu dílců, ale od roku 1996 se v Boskovicích vyrábějí kompletní průmyslové šicí stroje pro šití textilu a galanterie. V průběhu dalších let se produkce postupně navyšovala. V menších výrobních objemech spolupracuje Minerva s německými firmami Fischer, Quick, Vitra, Novibra a Süessen.
V roce 1995 představenstvo Minervy schvaluje náběh řešení nové typové řady průmyslových šicích strojů pro šití obuvi a kůže TYPOS II, založené na stavebnicovém systému. V roce 1998 byla vyrobena první ověřovací série, v polovině roku 1999 zahájena sériová výroba a stroje se začaly dodávat na trh. Zásadní změnou bylo, že od této doby se veškeré vyrobené průmyslové šicí stroje řady TYPOS I a TYPOS II uváděly na trh pod značkou Dürkopp Adler AG, nikoliv Minerva.
Významným mezníkem v historii Minervy byl rok 2000, kdy obchodní obrat překročil hodnotu jedné miliardy korun. Do Boskovic přešla výroba, montáž a materiálové zabezpečení z Bielefeldu od společnosti Dürkopp Adler AG. V témž roce dosáhla Minerva certifikace jakosti dle mezinárodní normy EN ISO 9001.
V průběhu posledních let byla Minerva Boskovice úplně restrukturalizována a reorganizována. Značné investice směřovaly do systému kontroly kvality a aktualizace CNC strojů.
V současnosti je Minerva Boskovice na špici v nabídce strojů pro šití všech druhů obuvi.

Miloš Přichystal, vedoucí provozu (vlevo), Jan Halečka, vedoucí montáže (vpravo) a ředitel Karel Stejskal.

Boskovicko: Zamýšlené úpravy toku Svitavy v Letovicích

04.03.2008

Řeka Svitava měla, má a bude mít pro urbanistickou strukturu města Letovic zásadní roli, čehož si byli plně vědomi naši předkové, když zakládali a stavebně dále rozvíjeli toto sídlo. Místní občané si přítomnost řeky dobře uvědomují, návštěvníky příjemně překvapí řeka tekoucí přímo přes náměstí. Z leteckých snímků je pak vidět řeka v kontextu struktury města, kdy její tok tvoří neodmyslitelnou osu Letovic.
Mnohé projekty moderní doby však bohužel hledají razantní a necitlivá řešení bez ohledu na charakter krajiny a historický vývoj. Takto byla asi před dvaceti lety doslova „proražena“ městem rozšířená silnice Brno – Svitavy, která oddělila náměstí od okolí kostela. Přitom bylo zasypáno jedno z ramen řeky Svitavy. Město tak v mnohém ztratilo svoji původní tvář. V současné době připravuje Povodí Moravy, s. p. ve jménu ochrany před povodněmi další výrazný zásah do toku Svitavy v Letovicích. Předložený záměr představuje bohužel jednostranně koncipované technické řešení, bez ohledu na řeku jako takovou a lidi žijící kolem ní. Navíc protipovodňový význam opatření je v momentálně navržené podobě přinejmenším sporný. Ochrana na stoletou povodeň bude zřejmě zajištěna, ale ostatní funkce, které by měla řeka ve městě plnit, budou silně potlačeny. Moderní trendy totiž kromě převedení povodňového průtoku sledují ještě další aspekty. Předně by se mělo směřovat k dílčímu zpřírodnění koryta, obnovení jeho morfologie, oživení nejrůznějšími rostlinami a živočichy, výraznému ozelenění stromy. K sociálním aspektům se řadí zejména zpřístupnění řeky a poříční zóny obyvatelům a návštěvníkům. Nástroje urbanismu a územního plánování by se měly zaměřit na zapojení řeky do struktury města a vytvořit z ní integrující prvek. V Letovicích i jiných městech jsou však tyto pohledy na řeku silně opomíjeny.
V žádném případě nechceme zpochybňovat nutnost protipovodňového zabezpečení města Letovic. V současnosti zpracovávané řešení však mění řeku Svitavu v nevábný kanál sevřený hrázemi, který má za cíl jediné, provést návrhový průtok. Řeka by takto přišla o zbytek svých pozitivních biologických a městotvorných funkcí, které ještě dosud plní.
Jsme přesvědčeni o tom, že je naprosto nevhodné tísnit řeku mezi zídky a hráze sledující řeku v těsné blízkosti koryta. Řeka by naopak měla v určitých mezích dostat prostor, kde by se mohly uplatnit její rozmanité funkce a také její tvůrčí činnost. Tento přístup lze realizovat poměrně jednoduše. Koryto by mělo být dostatečně zkapacitněno jeho rozšířením, vytvořením berem (mírně ukloněných snížených částí břehu) či členitých břehů, a tím tak získán prostor pro přírodu i člověka. Před hrázemi upřednostňujeme odsazené valy, hráze a zídky má smysl stavět pouze v místech, kde se jeví jako opravdu přínosné.
Problém povodní v Letovicích souvisí s nedostatečně dimenzovaným mostem státní silnice Brno – Svitavy v místě pod zámkem, který není schopen pojmout velké kulminační průtoky. Tento most se jeví jako nejdůležitější místo, na které je třeba upřít pozornost. Bez řešení tohoto problému by mohly být další úpravy koryta mrháním penězi a časem. Přitom most byl nedávno rekonstruován. Také zůstává otázkou, proč není koncepčně řešena protipovodňová ochrana podél řeky Svitavy v celém jejím průběhu Letovicemi.
Navržené řešení zcela nešťastně a zbytečně počítá s opevňováním břehů a stavbou hrází či zídek v místech, kde je to podle našeho názoru nepotřebné. Zásadně nesouhlasíme s plošným odstraněním břehových porostů. Stromy a keře v okolí řeky mají nezastupitelný význam. Svým kořenovým systémem zpevňují břehy a zároveň zvyšují jejich morfologickou rozmanitost, což je důležité především pro ryby a další organismy vázané na vodní prostředí. Koruny stromů vytvářejí na hladině stín, listový opad přináší do toku živiny. Technizací koryta řeky se sníží její samočisticí schopnost. Každý strom ve městě je nesmírně důležitý pro kvalitu života jeho obyvatel, protože se podílí na zachycování prachových částic, tlumení hluku, zvlhčování vzduchu atd. V Letovicích ve vlastním městě už mnoho stromů není a k úbytku zeleně ve městě významně přispělo právě ne vždy opodstatněné kácení stromů v okolí řeky. Břehové porosty je samozřejmě třeba obnovovat, ale mělo by se tak dít postupně a odstraněné staré stromy by měly být v dostatečné míře nahrazovány novými výsadbami. Zásadně nesouhlasíme s odstraněním břehových porostů v zámeckém parku, chráněném jako přírodní památka. Hráz navrženou k ochraně továrny Tylex je možné přesunout dále od řeky. Jednak se nebude muset přistoupit ke kácení porostů, jednak se tím zcela jednoznačně automaticky zvětší kapacita průtočného profilu. Konec konců, každý kdo chce být před povodněmi chráněn, by měl svým dílem do opatření přispět.
Město Letovice výhledově plánuje rozsáhlou rekonstrukci Masarykova náměstí. Mělo by přitom dojít k maximální možné provázanosti s projektem protipovodňové ochrany. Náměstí by se mělo stát jakousi vstupní branou do říčního koridoru, místem setkání a příjemných chvil. Okolí řeky by mělo tvořit ozeleněnou a veřejnosti přístupnou zónu propojující centrum města s vlakovým nádražím a zámeckým parkem.
Myslíme si, že je nanejvýš vhodné předložený záměr zásadním způsobem přehodnotit tak, aby zvolené řešení bylo prospěšné nejen pro obyvatele Letovic, ale také pro přírodu. Příliš často totiž zapomínáme, že my lidé jsme její nedílnou součástí a jakékoliv nerespektování přírodních zákonitostí se jednoho dne může obrátit proti nám. Nové zásahy do řeky a jejího okolí by měly respektovat moderní trendy a rozmanité říční funkce. V neposlední řadě by mělo být dbáno také na to, aby peníze daňových poplatníků byly využívány skutečně hospodárně a ku prospěchu všech. Návrh úprav toku Svitavy v Letovicích ve stávající podobě na příliš účelné využití financí nevypadá. Z pohledu správce toku a úřadů by nemělo být na věc pohlíženo pouze jako vyřešení protipovodňové ochrany.
V současné době je ještě čas projekt změnit. Byla by obrovská škoda promarnit šanci mít ve městě řeku, která bude lidi spojovat a ne rozdělovat. Je ovšem nutné jednat a hledat kompromisy, ke kterým by měly být přístupné všechny strany. Jde přece o vzhled a fungování řeky a města kolem ní na mnoho desetiletí. Obrátili jsme se proto otevřeným dopisem na vedení města Letovic. Zároveň také apelujeme na samotné občany, kterým není osud jejich města lhostejný. Věnujte prosím zamýšleným úpravám koryta řeky Svitavy v Letovicích pozornost, vyjádřete svůj názor!
Za občanské sdružení Unie pro řeku Moravu
Lukáš Krejčí, místopředseda Rady mluvčích, Unie pro řeku Moravu a občan Letovic
Hynek Skořepa, občan Letovic

Svitava půlí letovické náměstí. Pohled proti toku řeky směrem k lávce na náměstí.	Příklad úpravy toku a jeho okolí ze zahraničí.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice: Ředitel nemocnice je znovu před soudem

24.02.2008

Ředitel nemocnice v Boskovicích Jaroslav Černý stanul minulou středu znovu před senátem Krajského soudu v Brně. Ten začal opět zkoumat, zda se Černý dopustil trestného činu zneužívání informací v obchodním styku, za který byl v květnu minulého roku odsouzen na tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let, pokutou půl milionu korun a zákaz řízení obchodní společnosti na pět let.
Rozsudek krajského soudu tehdy napadla obžaloba i obhajoba a případ se dostal k Vrchnímu soudu k Olomouci. Ten jej však vrátil zpět soudu první instance. „Krajskému soudu bylo uloženo, aby nechal doplnit a vypracovat znalecký posudek z oboru ekonomické činnosti,“ uvedl předseda senátu Aleš Novotný.
Do konfliktu se zákonem se měl Jaroslav Černý dostat za svého působení v Nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích u Velkého Meziříčí. Podle jeho výkladu hrozily zdravotnickému zařízení, jehož majoritním akcionářem bylo tehdy Biskupství brněnské, koncem devadesátých let existenční potíže. „Všeobecná zdravotní pojišťovna by ukončila smlouvu pro chirurgické obory, pokud by zde nebyla zřízena jednotka intenzivní péče a provedeny další investice. Nemocnice by se pak dostala do úpadku,“ nastínil tehdejší situaci Černý, který byl v té době předsedou představenstva nemocnice.
Projekt, který kromě výstavby JIP zahrnoval i některé stavební a technologické úpravy v nemocnici, existoval od roku 1993. Dostatek peněz na jeho dokončení se však nepodařilo zajistit a nemocnici hrozil zánik. Černý, tehdy jako ředitel nemocnice, nabídnul představenstvu vstup společnosti Chironax Invest CZ, jejímž byl v té době společníkem a jednatelem. „Společnost Chironax Invest CZ měla vyřešit dofinancování celé akce, vést stavbu za nemocnici a koordinovat veškeré kroky,“ vypovídal Jaroslav Černý.
Uvedl přitom, že náklady na dovybavení nemocnice se měly vyšplhat na přibližně osmnáct milionů korun. Nový majoritní vlastník, který získal většinu akcií Nemocnice sv. Zdislavy v roce 2003, však vyčíslil hodnotu díla jen na zhruba tři a půl milionu korun a na Černého podal trestní oznámení.
Jaroslav Černý veškerá obvinění odmítá. „V nemocnici jsme vybudovali dílo, do kterého firma Chironax vložila řádově třináct milionů korun. Nemocnice dodnes nic nezaplatila, poškozena byla společnost Chironax,“ hájí se Černý.
Rozsudek ve středu u krajského soudu nepadl. Hlavní líčení předseda senátu vzhledem k nutnosti vypracování znaleckého posudku odročil na neurčito. Obhájci i státní zástupkyně si vyžádali týdenní lhůtu na vznesení písemných dotazů.
Navzdory kontroverzním krokům, které jsou s jeho jménem spojeny z dob šéfování Nemocnice sv. Zdislavy a dnes se jimi zabývají soudy, Jaroslav Černý v manažerských funkcích ve zdravotnictví zůstává. Po odchodu z Mostišť se stal ředitelem nemocnice v Jihlavě. Od června roku 2006 je jednatelem společnosti s ručením omezeným Nemocnice Boskovice, prostřednictvím níž město Boskovice provozuje svou nemocnici. U vedení města se současný ředitel nemocnice těší plné důvěře.

Ředitele nemocnice Jaroslava Černého (uprostřed) před soudem hájí advokáti Jiří Teryngel (vlevo) a Jan Paroulek. Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Nejhezčí fotografie z ostatků

24.02.2008

Vybrali jsme nejhezčí fotografie z letošních ostatků, které jste nám poslali. Bez udání pořadí jsou to Sebranice, Meziříčko a Svinošice. - „Po téměř 20 letech jsme obnovili masopust v Meziříčku. Vyvrcholil večer soudem a stínáním kobyly jako symbolu „hříchů“ obce za uplynulý rok,“ pochlubili se nám Meziříčští. Autoři fotografií se mohou přihlásit o odměnu. Bližší informace na www.boskovicko.cz .

Sebranice	Meziříčko	Svinošice

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice: Nabídka diskuse o parkování občany nezaujala

17.02.2008

Kde, jak a za kolik budou ve městě parkovat, to, zdá se, občany Boskovic zas až tak moc netrápí. Veřejné diskuse na téma parkování v Boskovicích se minulou středu zúčastnilo jen jedenáct občanů.
Pouze hrstka lidí tak využila možnosti vyjádřit se k novým prvkům, které chce do systému parkování ve městě vnést vedení společnosti Služby Boskovice. Ta je mimo jiné činnosti správcem městských parkovišť. „Cílem našeho návrhu je vyjít co nejvíce vstříc občanům Boskovic a návštěvníky města směrovat na placená parkoviště,“ uvedl ředitel Služeb Boskovice Milan Strya.
Návrh, který vypracoval jako podklad pro veřejnou diskusi, obsahuje především zřízení parkovacích karet, které by platily na parkovištích na ulici 17. listopadu, náměstí 9. května a na Hradní ulici. Doporučuje také zpoplatnit parkoviště na Bezručově ulici (u penzionu Zlatá růže), kde se doposud za parkování neplatilo.
Při zpracování návrhu se vedení společnosti inspirovalo v několika městech srovnatelných s Boskovicemi. „Zjistili jsme, že v centrech jsou všude parkoviště zpoplatněná. Nejbližší bezplatné parkování mají obvykle dvě stě až tři sta metrů od středu města,“ naznačil Milan Strya argument pro zpoplatnění parkoviště na Bezručově ulici.
I na toto parkoviště by se vztahovaly parkovací karty, které by Služby Boskovice vydávaly jako roční, pololetní a čtvrtletní, a to buď na registrační značku nebo na majitele, který by kartu mohl použít i pro více vozidel. V prvním případě by roční karta přišla na čtyři tisíce, ve druhém na šest tisíc korun.
Parkovací karty by nebylo možné využít na Masarykově náměstí. „Není cílem mít celodenně obsazené náměstí držiteli parkovacích karet, ale naopak, mít co nejvíce míst pro návštěvníky,“ upozornil Milan Strya. Pro dlouhodobé stání je podle něj určeno zejména parkoviště na Hradní ulici.
Pokud se zpoplatní stání na parkovišti u penzionu Zlatá růže, bylo by podle vedení Služeb Boskovice vhodné zřídit parkovací zóny, kde by za symbolický poplatek mohly parkovat svá vozidla obyvatelé dotčených zón a majitelé firem zde sídlících. „Pokud parkoviště na Bezručově ulici zpoplatníte, ti, co tam nyní parkují zadarmo, obsadí místa v přilehlých ulicích,“ shodli se účastníci diskuse. Zavedení parkovacích zón by tomu mohlo zabránit.
Návrh, do něhož ředitel Služeb Boskovice slíbil zapracovat připomínky občanů, budou 25. února projednávat boskovičtí radní. Ti také schválí jeho konečnou podobu. Nový systém by pak podle odhadu Milana Stryi měl začít fungovat v květnu tohoto roku.

Zdroj: Boskovicko.cz

Letovičtí začnou jezdit na Slovensko

17.02.2008

Dobrovolné svazky obcí Letovicko a Malá Haná získaly zahraničního partnera. Podepsaly smlouvu o spolupráci s nitranským mikroregionem Požitavie-Širočina.
Jak vysvětlil letovický místo­sta­rosta Bohuslav Kuda, nová družba rozšiřuje již existující partnerství Letovic s městem Slepčany, které leží ve zmíněném mikroregionu. „Svazky obcí u našich sousedů teprve vznikají, Slováci sbírají zkušenosti. Naše spolupráce by mohla vrcholit například společným projektem na zlepšení venkovského prostoru,“ plánuje místostarosta. Dodává ale, že důležitým aspektem jsou i vzájemné návštěvy obyvatel a v neposlední řadě přítomnost zahraničního partnera zvyšuje u většiny projektů šance na získání dotací.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Obce se pustí do zateplování svých škol

17.02.2008

Čtyři obce v regionu uspěly při úvodním porcování evropských peněz. Letovice, Olešnice, Benešov a Černá Hora dostaly dohromady asi pětapadesát milionů korun z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jejich žádosti se týkaly hlavně úspor energií v budovách škol. V těch se o letních prázdninách začnou zateplovat stěny a měnit okna.
V takzvané první výzvě OPŽP ministr životního prostředí vyhověl 368 žádostem a rozdělil tak více než deset miliard korun. Úspěšní žadatelé je smí začít okamžitě čerpat. „Na Letovice čeká necelých 28 milionů, na Olešnici sedm a půl, do Benešova půjde 4,7 a do Černé Hory přes 15 milionů korun. Ta kromě 11,5 na školu dostala i čtyři na sběrný dvůr,“ potvrdila mluvčí programu Jana Kulísková.
Úspěšně vyhodnocená žádost otevřela letovické radnici cestu ke splnění jednoho z hlavních úkolů volebního období. I když celkové náklady na zateplení základní a mateřské školy v Komenského ulici přesáhnou jednačtyřicet milionů korun a na městě tak zůstane poměrně vysoká spoluúčast, investice by se měla relativně rychle vracet. Jak zmínil ředitel školy Miloš Randula, náklady na topení tu dosahují kolem 1,8 milionu korun ročně a podle energetického auditu mají po zateplení klesnout asi o osm set tisíc. „V souladu s projektem vyměníme více než osm set oken plus veškeré dveře a kopility. Tepelná izolace přijde na střechu a deset centimetrů polystyrenu také na celý plášť budovy,“ popsal Randula. Pro zajímavost dodal, že výše získané dotace odpovídá částce, za kterou byla v roce 1980 postavena celá letovická škola. Stavební práce ale nezačnou okamžitě. Město musí nejdříve dokončit prováděcí dokumentaci a vybrat dodavatelskou firmu. „Pokud to dobře půjde, začneme o prázdninách. Protože se nedá pracovat za provozu, odhaduji, že celá akce může trvat až tři roky,“ vysvětlil letovický starosta Radek Procházka.
Olešnická škola bude za dva roky slavit sto let od svého založení a díky získané dotaci si k výročí nadělí krásný dar. Kromě čerstvě nabytých 7,5 milionu korun z Bruselu má už skoro jistou i desetimilionovou dotaci z takzvaných Norských fondů. Do úprav a renovací školních staveb se tak může pustit z gruntu. Čeká ji kompletní výměna oken v hlavní budově, přístavbě i objektu mateřské školy, k tomu tepelná izolace fasády, půdního stropu a sklepa. Peníze z Norska pak použije na výměnu radiátorů, obnovu veškerého školního nábytku, výstavbu multimediální učebny a rekonstrukci toalet v hlavní budově. Starosta Zdeněk Peša prozradil, že odborníci spočítali až neuvěřitelně vysoké úspory na teple. „Dnes nás topení ve škole stojí šest 600 až 700 tisíc ročně. Po zateplení to má být asi 250 tisíc,“ uvedl. Úplně zadarmo to ale nebude. Město si k evropské dotaci musí připlatit 2,7 milionu a k norské 3 miliony korun. „Vyřešíme to úvěrem, který budeme splácet úsporami za energie,“ dodal starosta. Stavební práce podle něj začnou nejdříve o prázdninách. Obrovský zásah se ale nedá stihnout jen během několika volných týdnů. „Může se klidně stát, že čtyři měsíce zůstane uzavřená přístavba a žáci budou chodit třeba na směny. Rekonstrukci kuchyně jsme ale také zvládli za provozu,“ uzavřel starosta.
Radost ze získaných peněz panuje v těchto dnech i v Černé Hoře. A dokonce dvojnásobná. Městys dostal na úsporu energií ve škole a na sběrné středisko odpadů. To bude stát v průmyslové zóně na pomezí Bořitova a využívat je budou obě obce, náklady zde dosáhnou 4,5 milionu korun. Více peněz padne na zateplení školy. Z celkových šestnácti milionů musí černohorští po přijetí dotace dofinancovat ještě čtyři a půl. Jak řekl starosta Bohumil Hlavička, práce uvnitř školy, hlavně výměnu oken, chtějí udělat o velkých prázdninách, ostatní průběžně během školního roku. Doplnil, že v platbách za plyn potom ušetří asi čtyřicet procent.
Úspěch zaznamenal i Benešov. Na výměnu oken, dveří, rekonstrukci vestibulu a zateplení budov školy a školky dostal 4,7 milionu. Do pokrytí celkových nákladů mu chybí ještě více než dva miliony korun.
Do první výzvy OPŽP poslalo své projekty 707 žadatelů, z nich více než polovina uspěla. Podle pravidel programu musí investoři utratit získané dotace během následujících tří let.
Další výzva poběží od 3. března do 30. dubna. Na celý program Životní prostředí má Česká republika v Bruselu vyhrazeno asi 150 miliard korun.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Panorama navštíví v únoru legendární Kinoautomat

09.02.2008

Opravdu nabitý program připravili pro své diváky na únor dramaturgové boskovického kina Panorama. Kromě pražského kina Světozor a Letní filmové školy v Uherském Hradišti bude boskovické kino jediným místem, které poctí svou návštěvou legendární Kinoautomat. Dále boskovičtí kinaři rozjíždí projekt Filmjukebox, který umožní divákům hlasovat pro filmy, které by rádi v kině viděli, otevřena bude výstava filmových plakátů a proběhne první část tradičního Projektu 100, přičemž jeden z filmů bude uveden s živým hudebním doprovodem. Kino bude také pokračovat v kompletním uvádění současné české tvorby a v únoru představí dvě novinky: Svatbu na bitevním poli a celovečerní dokumentární film Jan Saudek - V pekle svých vášní, ráj v nedohlednu.
Opravdu výjimečnou událostí bude především návštěva Kinoautomatu 16. února v 17 a 20 hodin. „Multimediální projekt Kinoautomat filmového režiséra a technologického vizionáře Radúze Činčery se v plné funkčnosti po čtyřiceti letech vrací. Diváci jej měli možnost znovu vidět v kině Světozor v Praze. Zde byl představen českým divákům poprvé a naposledy v roce 1971, o rok později byl tehdejším režimem zakázán. Světová veřejnost mohla film zhlédnout na světové výstavě EXPO ’67. Kinoautomat: Člověk a jeho dům je první interaktivní film na světě, ve kterém diváci mohou zasahovat do průběhu děje. Film se vždy v určitém napínavém momentě zastaví, na jeviště před plátno vyjde moderátor a vyzve diváky, aby pomocí dvou tlačítek ve většinovém hlasování rozhodli, jak bude příběh dále pokračovat. Film je pojat jako situační komedie a jeho zápletka se točí okolo obyvatel jednoho činžovního domu, přičemž hlavní hrdina pan Novák je pro publikum zároveň i průvodcem příběhu. K natočení unikátního díla přizval Radúz Činčera část tvůrčí elity šedesátých let. Námět a scénář dal dohromady s Pavlem Juráčkem, Jánem Roháčem a Vladimírem Svitáčkem, na příběhu se podílel i představitel hlavní role herec Miroslav Horníček. V dalších rolích v Kinoautomatu hrají Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová, Libuše Švormová nebo Jiří Schmitzer. Z pohledu dramaturgů kina Panorama se jedná o naprosto jedinečnou akci a jedinečnou možnost přímo se účastnit filmového děje. Boskovická představení této show bude moderovat herec Josef Polášek,“ popsal vedoucí kina Radek Pernica.
Již tradičně poslední týden v únoru dorazí do boskovického kina prvních pět filmů letošního Projektu 100. Druhé polovině je vyhrazen poslední týden v březnu. Od pondělí 25. února do pátku 29. února budou postupně uvedeny filmy Kabinet doktora Caligariho, Nový svět, Obrazy starého světa, Aguirre, hněv boží a Svatá hora. „Zahájení Projektu 100 doprovodí otevření výstavy Světová klasika v českém filmovém plakátu. Projekce jedinečného němého filmu Kabinet doktora Caligariho se bude odehrávat s živým hudebním doprovodem, o který se postará hudební formace DVA z Hradce Králové,“ uvedl vedoucí kina.
Nový hlasovací projekt nazvaný Filmjukebox najdou diváci kina na internetových stránkách www.kinoboskovice.cz. „Kino Panorama se v rámci své dlouhodobé strategie snaží navazovat s diváky nové způsoby komunikace. V rámci této aktivity bude na našich webových stránkách vytvořeno speciální prostředí, ve kterém budou moci diváci hlasovat, který film by rádi viděli na plátně boskovického kina. V první fázi bude možnost vybírat asi ze sta filmových titulů, které budou rozděleny podle žánrů. Nabídka se bude skládat nejen ze současných filmů, ale i ze snímků starších, snímků kultovních a v neposlední řadě i z ryze diváckých titulů. Dramaturgové kina budou výsledky veřejného hlasování pečlivě sledovat a postupně budou snímky, o které bude největší zájem, zahrnovat do programu kina,“ přiblížil Radek Pernica.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Vstup zakázán - Reportáž z výstupu na největší větrnou elektrárnu v zemi

09.02.2008

Kolem nás existuje řada míst, kam většina smrtelníků nikdy nevstoupí. Často jde o cíle přímo označené cedulemi nepovolaným vstup zakázán, nevstupovat – nebezpečí úrazu nebo zákaz vstupu pod pokutou. Mohou jimi být operační sály, strojovny různých zařízení a továren, rezervoáry vody či nepřístupné jeskyně. Jindy zase neúčast nezasvěcených vyžaduje mimořádná situace, profesní řád nebo zkrátka obecný úzus. Málokdo se dostane k ostrému zásahu záchranářů, do vlakové lokomotivy nebo třeba k zadělávání těsta v pekárně. Do několika takových míst ale čtenáři mohou nahlížet spolu s námi. Otvíráme novou rubriku Vstup zakázán.
Výstup půvabné sládkové a jejího švagra Pepina na komín dalešického pivovaru byl sice filmovým trikem, ale přesto se mi slavná scéna z Postřižin okamžitě vybavila. Technici společnosti, která provozuje větrné elektrárny, mě totiž pozvali na exkurzi do Drahan. Malé obce, v níž se tyčí jedna z nejvyšších větrných věží v zemi. Vrcholem setkání byla cesta do gondoly, prostoru 105 metrů nad zemí, kde se síla větru mění v elektřinu.
„Cítíte se na to, netrpíte závratěmi?“ zeptali se průvodci po několika úvodních informacích o přednostech větrných elektráren. Stáli jsme uvnitř stožáru, v místě kam po několika schůdkách vstoupilo asi deset lidí a prohlíželi si ovládací panel, kterým se reguluje činnost generátoru. Těsně před výstupem jej technici zastavili. „Necítím a trochu asi trpím,“ říkal jsem si v duchu, ale pravdu jim nepřiznal. Co kdyby mě potom nahoru nepustili. Pohled tubusem vzhůru mi ale roztřásl kolena. Nekonečný komín o průměru asi tři metry, v něm malý obslužný výtah, žebřík a každých dvacet metrů plošina pro odpočinek. Věděl jsem sice, že budu jištěný lanem, a když bude nejhůř, někdo mě sundá. Ale přesto… Oblékli mě do jakýchsi popruhů a na hlavu připnuli helmu, potom jsem si natáhl rukavice, podle pokynu zacvaknul karabinu do kolejnice uprostřed žebříku a vyrazil. Druhý redaktor a jeden z techniků se vtěsnali do výtahu, dali mi pár minut náskok a potom vyjeli za mnou. Obrovskou výhodou bylo upevnění žebříku blízko stěny stožáru. To dovolovalo opírat při výstupu záda. Po deseti minutách stoupání mě předjel výtah, chvíli nato utichl a zhasla světla. Porucha. Neviděl jsem vůbec nic, stál jsem na žebříku a čekal, co bude. Výpadek trval naštěstí jen několik vteřin.
Asi po patnácti minutách se konečně přiblížila plošina, kde končil výtah a kde už čekali i oba kolegové. Posledních asi dvacet metrů museli i oni po svých.
Samotnou gondolu, co do velikosti podobnou autobusu, vyplňuje elektrárenská technologie. Rotor, hřídel, vysokonapěťový transformátor, generátor a další drobnosti. Mnohem větší vzrušení ale přinesl zážitek jemných výkyvů vrcholu elektrárny, ta se při velkém větru vychyluje dokonce až o metr. Poslední třešinku na dortu jsme pak zakusili po otevření střešního průlezu, přímo před očima se nám líně otáčely skoro padesátimetrové listy větrníku.
Návštěva místa, kam ostatní mají vstup zakázán, může kromě adrenalinového zážitku přinést i něco víc. V tomto případě úctu před lidmi, pro které je zlézání stožárů denním chlebem a pracovní povinností. Ani sebelepší jištění není totiž dokonalé a jediné zaváhání může skončit tragédií.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Křetín chce utratit desítky milionů

09.02.2008

Zastupitelům Křetína kuráž nechybí. Ve své obci plánují investice za třicet milionů korun. Do nového kabátu chtějí obléct zdejší sokolovnu a prostor před ní by rádi proměnili v odpočinkovou zónu. Naopak pohyb a veselí hodlají přesunout do nového sportovního areálu. Ten má vyrůst na místě dnešního hřiště. Oba záměry vycházejí z původního rozsáhlého projektu mikroregionu Letovicko – Krásně, zdravě, bezpečně na Křetínce.
Jak informoval starosta Jan Halata, kamenná budova sokolovny stojí v Křetíně více než sto let a odehrává se v ní společenský, kulturní i sportovní život obce. „Hraje se tu stolní tenis i florbal, vystupují ochotníci, chodí sem cvičit ženy a uskuteční se zde i bál,“ jmenuje některé aktivity. Stavební zásah podle něj počítá zejména s opravou historicky cenného pláště, na kterém vynikají kamenné prvky a štuky, a vstupního traktu. „Toto by měla být první etapa prací, plánujeme ji asi na jeden rok,“ upřesnil. Zásadní proměnou má projít i náměstíčko před domem. Zpracovaná studie počítá s kamennou dlažbou, parčíkem s lavičkami a malým hřištěm pro děti. „Není to ale definitivní. Vždyť jen samotné vydláždění žulovými kostkami stojí pět milionů,“ podotkl a dodal, že celkové náklady dosahují na dvojnásobek.
Jak starosta dále řekl, v těchto dnech probíhá územní řízení a v květnu obec získá stavební povolení. Samotná realizace ale začne později. „Podle informací, které máme, se vhodný dotační titul objeví nejdřív v říjnu,“ doplnil.
Druhou velkou výzvou, která před obcí stojí, je výstavba sportovního areálu v lokalitě řečené Pod lipami, kde doteď leží jen jednoduché hřiště pro malou kopanou. To chtějí Křetínští rozšířit o víceúčelové sportoviště pro míčové hry a tenis, skate plácek a hřiště pro malé děti. Pod lipami plánují dokonce i výletiště k pořádání tanečních zábav a nový objekt se zázemím. „Budou tam toalety, šatny, posilovna a místo na výdej občerstvení,“ popsal starosta s tím, že areál uzavře parkoviště a celkové náklady vyšplhají až na dvacet milionů korun. „Dotaci bychom mohli získat i kvůli tomu, že areál stejně jako sokolovnu budou využívat také obce kolem Křetína – Lazinov, Vranová a obě Poříčí,“ uzavřel Jan Halata.

Starosta Křetína chce opravit nejen budovy sokolovny ale i prostor před ní.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Koncepce směřuje k vyšší kvalitě sociálních služeb

09.02.2008

Zkvalitňování stávajících služeb, ale i zavedení některých novinek v péči o seniory a lidi se zdravotním postižením, plánuje na období příštích pěti let Městská správa sociálních služeb Boskovice (MSSS). Koncepce, kterou minulý týden schválili boskovičtí radní, nastavuje směr, jímž by se měl systém sociálních služeb ve městě v dalším období ubírat.
V souladu s novými trendy v péči o lidi ve stáří hodlá vedení MSSS především významně posílit terénní sociální služby. „Populace stárne a stávající kapacity v zařízeních ústavní sociální péče jsou již dnes nedostatečné. Do budoucna je tedy nezbytné zajistit taková opatření, aby starší lidé mohli co nejdéle zůstávat v domácích podmínkách. Terénní a ambulantní služby by měly pomoci umožnit lidem zůstat co nejdéle v jejich přirozeném prostředí a to takovým způsobem, aby k ústavní péči přistupovali pouze v nezbytně nutných případech, kdy situaci v rámci rodinného prostředí s podporou domácí péče již není možné zvládnout,“ vysvětlila ředitelka MSSS Marie Sáňková.
V souladu s touto filozofií je i zavedení možnosti krátkodobých pobytů seniorů v lůžkovém zařízení v případě, kdy se rodina, která o něj běžně pečuje, z nějakých důvodů nemůže o svého blízkého dočasně postarat. „Rádi bychom v našem zařízení poskytovali i pobytové odlehčovací služby, aby si pečující mohl odpočinout, odjet na dovolenou a podobně. Je to pochopitelné. Dlouhodobá péče o starého nebo nemocného člověka je totiž všestranně velmi náročná a vyčerpávající,“ uvedla Marie Sáňková. Koncepce počítá pro tuto službu se dvěma lůžky v domově pro seniory.
Dalším ze záměrů vedení MSSS je zřízení půjčovny kompenzačních pomůcek, jako jsou klozetová křesla, chodítka, invalidní vozíky, polohovací postele, antidekubitní matrace a podobně. „Pořízení těchto pomůcek je poměrně nákladné a člověk je většinou potřebuje jen na krátkou dobu, než se například po nemoci nebo úrazu vrátí do normálního života nebo při přechodném zhoršení zdravotního stavu. Tato služba v Boskovicích zatím chybí a myslím, že lidé ji přivítají,“ uvažuje Marie Sáňková.
Důležitou součástí koncepce MSSS je rovněž standardizace sociálních služeb. Zákon o sociálních službách standardy kvality vymezuje měřitelná kritéria, podle kterých bude státní inspekce posuzovat a hodnotit úroveň kvality péče poskytovatelů sociálních služeb. Naplnit standardy znamená v první řadě zajistit důstojné materiálně technické podmínky, ve kterých je sociální služba poskytována, podstatná část kritérií je věnována také podpoře a uplatňování práv klientů. Třetí významnou oblast tvoří požadavky na odbornou způsobilost pracovníků sociálních služeb.
Ideálním stavem pro zachování soukromí klientů jsou například jednolůžkové pokoje v domově pro seniory. Za situace, kdy je kapacita sto pětadvaceti lůžek domova pro seniory a sedmatřiceti lůžek domova se zvláštním režimem plně obsazena a více než stovka žadatelů čeká na umístění, je však tento cíl zatím v nedohlednu. „Na vícelůžkových pokojích se proto alespoň snažíme o zachovávání intimních zón pomocí dělících stěn nebo závěsů,“ říká Marie Sáňková.
K zajištění plnohodnotného života klientů zařízení MSSS kromě kvalifikovaného personálu přispívají také dobrovolníci, s nimiž má organizace velmi dobré zkušenosti. „Spolupracujeme s Unií katolických žen, která už několik let vypomáhá při kulturních a aktivizačních akcích. Výborná je i spolupráce se středními školami, chodí k nám děti z mateřských škol. Vytváření mezigeneračních mostů i to, že se zařízení otevírá veřejnosti je, domnívám se, velmi důležité a cesta správným směrem,“ je přesvědčena Marie Sáňková.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovické muzeum oslaví deset let, málokdo ho však zná

03.02.2008

Desáté výročí oslaví letos muzeum, v němž je prezentována sbírka historických zemědělských strojů. Nachází se mezi ulicí 17. listopadu a náměstím 9. května. V roce 1998 byla dokončena stavba jeho budovy v hodnotě pěti miliónů korun; o náklady se rozdělilo tehdejší Střední odborné učiliště zemědělské (3 mil. korun) a město Boskovice. Sbírka ale začala vznikat již na začátku 70. let minulého století.
Zatímco v době jejího vzniku byla sbírka unikátní - dobu otevření muzea již zastihl zvýšený zájem a tedy i nasazení sběratelů. Muzeum skladbou své sbírky zaujímá ale i dnes významné místo v rámci České republiky. Mimo jiné i proto, že se podařilo zachránit často na poslední chvíli mimořádné kousky. Přesto je muzeum poměrně málo navštěvováno. Vede k tomu několik nedostatků, které dostalo již v začátku do vínku. Budova a sbírka patří škole, správu a průvodcovskou službu zajišťuje Muzeum Boskovicka. Muzeum navíc nikdy nedostalo takový název a jednotnou cílenou propagaci, aby se usadilo do podvědomí potenciálních návštěvníků, případně propagátorů - je rozdíl mezi pojmenováním muzeum historických strojů a pojmenováním muzeum zemědělských strojů. Ani jedno zde není zcela výstižné.
A tak zatímco odborníci výskají mezi stoletými traktory a stabilními motory nadšením, běžná veřejnost o nich vlastně ani neví a turisté je objeví víceméně náhodně. Přitom se zde nové generace ponořené do procesorů mohou na vlastní oči přesvědčit o vynalézavosti a mechanické kvalitě strojů, jejichž funkčnost trvá století a nic nenasvědčuje tomu, že by měla kdy skončit.
Parní stroje, stabilní motory, traktory. Především posledně jmenované zastupuje nejen produkce česká, ale třeba i americká. Proti značkám Škoda, Praga, Wikov (Wichterle a Kovařík) či Svoboda stojí značky Lanz, McCormick, Fordson, John Deer, Hanomag, Massey Harris. Sbírka ale vznikla na základě prvního stabilního motoru firmy Benz Třebíč, který svým učitelům nabídl tehdejší žák školy, dnes učitel odborného výcviku František Konečný. Rozebraný ležen v domě jeho otce ve Lhotě u Lysic. Není větší zábavy pro chlapy od černého řemesla, než dokázat, že stroj bude fungovat. Dnes jsou ve sbírce motory firem bří Paříků z Napajedel, Lorenz z Kroměříže, Ježek z Blanska, Pujman z Nového Ranska či Vikov z Prostějova. Parní lokomobily, pomáhající kdysi všude tam, kde bylo třeba mohutné síly na pohon pil, mlátiček a podobně, omračují svou technickou jednoduchostí. Největším miláčkem sbírky je ale parní oračka. Obrovský stroj, jehož kolo je vyšší chlapa.
Budování sbírky bylo v 70. letech pečlivě politicky zdůvodněno – učni se budou učit na historických strojích. Dokáže se, že americké traktory nejsou lepší než české… Tehdejší vedení školy dalo podporu nadšencům, kteří byli ochotni investovat i osobní nasazení. „Vždycky to bylo před Vánocemi. To se někde vyškrábaly zbytky peněz, a tak se jel koupit traktor. Na Šumavu, na Slovensko,“ vzpomíná dnes František Liška, živá kronika sbírky. V 70. letech přišel takový Fordson na pět tisíc, později už stál deset tisíc. Traktory převáželi na Avii, případně Liazce z majetku školy. Nakládalo se v mrazu, blátě. Technika špatná, vše bylo pololegální. Hůř ale bylo, když se jelo do Šaly na Slovensko pro parní oračku. Přežila jen proto, že při železné neděli došel plyn na řezání; přišla jen o přední nápravu. A tak jí z Trenčína pořídili jinou, která naopak z celého stroje přežila železnou neděli. „Oračka ze Šaly jela na podvalníku, v Bratislavě a Brně se kvůli ní zvedaly dokonce troleje a dráty,“ vzpomíná Liška. Parní oračka je největší exponát muzea. Docestovala k němu ze školy několik set metrů po vlastních kolech. „Připravená k orbě vážila 28 tun. Tedy s vodou a uhlím,“ upozorňuje dále Liška. Parní oračky se užívaly vždy v páru na velkých lánech – byly propojené ocelovým lanem, které táhlo kolébkový pluh.
„Tipy na stroje jsme získávali od kolegů na výstavách. Jako škola jsme se zúčastňovali Země živitelky v Českých Budějovicích, Agrokomplex v Nitře či Agris v Brně. Tam jsme vše domluvili a pak už se jen čekalo, až se uvolní nějaké peníze, aby se stroj mohl přivézt. A to bývalo bohužel na konci roku. Užili jsme si dost problémů technických, ale i zimy,“ vzpomíná další z nadšenců Rudolf Krajíček. Převozem do Boskovic ale práce v žádném případě nekončila. „Některé traktory jsou složeny i ze tří,“ upozorňuje Krajíček. I proto jsou součástí sbírky dva traktory, které nejsou zrenovované. „To aby lidi viděli, v jakém stavu jsme je zachraňovali,“ uvádí František Liška.

Z areálu učiliště dojela oračka po svých. Vlekl ji traktor, zezadu tlačil autojeřáb. Zatáčela sama.	Tady se stěhovalo naštěstí v létě.	Parní oračku nebylo v křoví poblíž Šaly téměř ani vidět.

Zdroj: Boskovicko.cz

Letovický zámek se připravuje na sezónu

03.02.2008

Dokončit fasádu na celém objektu a otevřít ho turistům. To jsou úkoly, které si pro letošní rok stanovil majitel a kastelán letovického zámku Bohumil Vavříček. Ten už čtvrtý rok honí dělníky a řemeslníky, aby se do někdejší ruiny mohl vrátit život. A daří se mu. Prohlídky začnou v květnu.
Zvenku vypadá letovický zámek jako dobře udržovaná památka, kde oprýskané stěny pozvolna překrývá nově natřená omítka. Pomaleji jdou práce uvnitř. „Všechno ale naprosto všechno tady bylo zničené. Museli jsem opravit střechu a zajistit statiku. Teď dokončujeme podlahy a stropy, měníme okna. Zámek už je také připojený na vodovod a kanalizaci. Stále však chybí kompletní rozvod elektřiny,“ líčí majitel a dodává, že samotné interiéry zatím zůstanou v nedokončeném stavu. „Vnitřní omítky letos necháme, jak jsou. V místnostech nebude ani žádný mobiliář,“ doplnil. Pro rekonstrukci Vavříček hojně využívá i starší použitý materiál. Na podlaze několika místností skončila například původní opuková dlažba z boskovického kostela svatého Jakuba.
Zato rekonstrukce přilehlé jízdárny postupuje svižně. Kromě nového kabátu a vydlážděného nádvoří dělníci dokončují i poslední práce uvnitř. Jak potvrdil Radek Zemánek z letovického odboru výstavby, na úřadě už leží žádost o kolaudaci. Z původní stáje, která je propojená se zámkem, bude podle Vavříčka restaurace. Samotná jízdárna má sloužit jako víceúčelový sál. „Restauraci někomu pronajmu a její provoz začne současně s prohlídkami zámku. Jízdárna může sloužit jako galerie či sál pro společenské akce. Stačí vymalovat a osadit dveře,“ říká.
Zámecká sezóna začne v Letovicích 1. května. Protože v místnostech nestojí žádný mobiliář, prohlídky nebudou komentované průvodcem.
Bohumil Vavříček koupil zámek na konci roku 2004 od maďarského šlechtice Alexandra Kálnoky, který jej o tři roky dříve získal v restituci. Jak říká, náklady rekonstrukce táhne hlavně ze svého. „Několika sty tisíc ročně mi přispívá pouze ministerstvo kultury.“
K zámku náleží i rozlehlý park. Jeho nájemcem a správcem je město Letovice.

Z nádvoří jízdárny vypadá zámek Bohumila Vavříčka jako památka s prvotřídní péčí.	Zámecký pán. Letovický zámek v květnu zahájí svou první turistickou sezónu.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Kraj vyhlásil soutěž o nejlépe opravenou památku

03.02.2008

Soutěž o nejlépe opravenou kulturní památku v roce 2007 vyhlásila Rada Jihomoravského kraje. Do soutěže se přihlásilo celkem 32 památek, ze kterých odborná komise vybrala 15 nominovaných objektů, které postoupily do veřejného hlasování. Mezi vybranými objekty je také evangelický kostel v Olešnici a Světelský oltář z kostela sv. Barbory v Adamově (viz foto na 12. straně). Do užšího výběru naopak nepostoupili blanenský zámek, lysický kostel sv. Petra a Pavla, olešnický kříž na náměstí a zámek s areálem ve Velkých Opatovicích.
Vlastní hlasování probíhá na internetu od 15. ledna do 15. února. Hlasovací formulář se nachází na webových stránkách krajského úřadu na adrese www.kr-jihomoravsky.cz pod odkazem aktuality nebo informace / spolupráce soutěže, výzvy. Následná volba Veřejné hlasování zpřístupní seznam soutěžících objektů s fotografiemi a dalšími informacemi. Z uvedeného seznamu památek je možné přidělit jedné z památek z jednoho počítače pouze jeden hlas. Vyhlášení vítězů se uskuteční v březnu letošního roku. S umístěním na prvních třech místech jsou spojeny peněžité odměny. Vítěz získá 150 tisíc korun, druhé místo znamená 100 tisíc korun a třetí místo 50 tisíc korun.
„Zdá se to málo, ale pro náš evangelický sbor, který má roční rozpočet šedesát tisíc, je každá kačka dobrá,“ uvedl olešnický starosta Zdeněk Peša.
„Jihomoravský kraj se vyhlášením soutěže snaží vhodně motivovat vlastníky památek a zlepšit tak jejich přístup k příkladné obnově kulturního dědictví. Je známo, že na území Jihomoravského kraje se nachází v neutěšeném stavu velké množství především nemovitých kulturních památek. Význam a poslání památek pro společenský, kulturní a turistický život Jihomoravského kraje je mnohými vlastníky památek a širokou veřejností stále nedoceňován,“ uvádí pořadatelé soutěže.

Světelský oltář v Adamově	Evangelický kostel v Olešnici

Zdroj: Boskovicko.cz

Blanenská nemocnice vybojovala bezplatná vyšetření na mamografu

03.02.2008

Blanenská nemocnice zavádí opět po tříleté přetržce bezplatné mamografické vyšetření pro ženy ve věku, kdy jsou nejvíce ohroženy rakovinou prsu. Ženám z Blanenska a Boskovicka, kterým záleží na zdraví, tím odpadá nutnost zdlouhavého cestování na nejbližší mamografické pracoviště v Brně.
Preventivní mamografické vyšetření jednou za dva roky hradí zdravotní pojišťovny ženám ve věku od 45 do 69 let. Podle ředitele blanenské nemocnice Milana Klusáka však za vyšetření na zdejším radiodiagnostickém oddělení nezaplatí ženy od 40 do 74 let věku. „Rozdíl uhradí nemocnice,“ konstatoval Milan Klusák.
Vstřícným krokem nemocnice je i zavedení bezplatné telefonní linky 800 149 485, na kterou mohou ženy kdykoliv zavolat a získat podrobnější informace, případně se objednat na vyšetření
O zavedení mamografického screeningu má nemocnice v plánu informovat co nejvíce žen příslušného věku. „V nejbližší době oslovíme ženy dopisem, který obdrží s tiskovinami dodávanými zdarma do všech domácností, a budeme rozesílat i adresné dopisy,“ uvedl Milan Klusák.
Každý lékař potvrdí, že využít nabízené možnosti by měla každá žena. Čím dřív se zhoubná nemoc odhalí, tím větší je šance na uzdravení. Rakovina prsu je totiž těžký a sveřepý soupeř. Představuje nejčastější nádorové onemocnění u žen a v České republice je druhou nejčastější příčinou úmrtí žen ve věku od dvaceti do čtyřiapadesáti let.
Mamografický screening se v Blansku prováděl do roku 2004. Kvůli nedostatečnému počtu vyšetření však nemocnice přišla o osvědčení. Ke znovuzavedení bezplatných prohlídek přispěla významně snaha bývalé ředitelky nemocnice Ilony Rybářové i petiční akce paní Dany Dofkové, kterou podpořilo na šest tisíc občanů, zejména žen z blanenského a boskovického regionu.

Zdroj: Boskovicko.cz

Velké Opatovice: Nový šéf chce vylepšit nejen kartografické centrum

03.02.2008

První týdny života má za sebou společnost Služby Města Velké Opatovice. Vedení obce ji do obchodního rejstříku zapsalo těsně před koncem roku. Firma bude spravovat kulturní a sportovní zařízení, o které doteď pečovala radnice. Jednatelem je velkoopatovický místostarosta Milan Vykydal.
„Město založilo obchodní společnost, aby se postupně zbavilo vedlejší hospodářské činnosti. Pod správu firmy přejdou v první fázi kultura a sport, v dalších letech třeba údržba chodníků nebo péče o zeleň,“ vysvětlil Vykydal. Upřesnil, že nyní řídí Moravské kartografické centrum (MKC), městské informační centrum, muzeum, letní a sálové kino, kabelovou televizi, zámecký sál, knihovny a kulturní domy v místních částech Bezděčí a Velká Roudka. „V létě přibude ještě nové koupaliště, do zkušebního provozu najede v polovině června,“ dodal.
Na podzim otevřené MKC má být největším tahákem Velkých Opatovic a bude záležet právě na novém provozovateli, jak dokáže atrakci prodat. Jednatel slibuje, že připravuje už první vylepšení. „Obří plastickou mapu Moravy, která je v sále centra vystavená a zabírá asi sto metrů čtverečních, by měla shora snímat kamera a promítat ji na plátno. Návštěvník si tak bude moci prohlédnout i detaily, ke kterým by kvůli rozloze mapy jinak nedohlédl.“ Stavební práce pokračují na letním koupališti. To leží kousek od čerpací stanice ve směru na Jevíčko. Bazénové vany pro relaxaci i plavání jsou dnes napuštěné vodou a dělníci pracují na vstupním objektu, budově pro technické zázemí a terénních úpravách. „Podařilo se nám koupit i starší tobogán, který nyní prochází rekonstrukcí. Bude hlavním lákadlem koupaliště,“ doplnil nový jednatel. Bavit se o výši vstupného a detailech provozu ale prozatím nechtěl.
Společnost Služby Města Velké Opatovice má osm stálých zaměstnanců a postupně přibere dalších šestnáct brigádníků. Kromě jednatele a účetní zde na plný úvazek pracují dvě knihovnice a čtyři zaměstnanci kulturního střediska. V letošním roce bude hospodařit s třemi miliony korun, které pro ni město vyhradilo z rozpočtu.

Koupaliště ve Velkých Opatovicích čeká ještě na dvacet milionů. Potom přijdou návštěvníci a přibudou další starosti. Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Počet nehod se moc nezvýšil, na silnicích však zemřelo více lidí

03.02.2008

Dopravní nehody, často s tragickými následky, jsou každodenní realitou. Nevyhýbají se, bohužel, ani silnicím v našem regionu. Do celostátní statistiky počtu nehod v roce 2007 se blanenský okres zapíše číslem 1.220.
Ve srovnání s rokem předešlým je to „jen“ o jedenáct více. Následky jsou však horší. Na silnicích křižujících území Blanenska a Boskovicka zemřelo loni čtrnáct lidí, o šest více než v roce 2006. „Sedm účastníků dopravních nehod přitom nic nespáchalo a zemřelo. Sedm si smrt přivodilo vlastní neopatrností,“ konstatoval okresní policejní ředitel Rostislav Neubauer. Tři z nich byli motorkáři.
Pět lidských životů vyhaslo loni na nechvalně proslulé silnici první třídy číslo 43. „Nejvíce nehod se ale odehrálo na silnicích druhé třídy,“ upozornil zástupce ředitele Zdeněk Grénar. Jedná se o silnici číslo 374 (Blansko – Boskovice – Velké Opatovice), číslo 379 (Jedovnice - Blansko - Lipůvka – Tišnov), 377 (Tišnov – Černá Hora – Rájec-Jestřebí – Sloup – Ostrov) a 150 v úseku Žďárná – Boskovice – Sebranice. Dějištěm silničních havárií se několikrát stal i úsek silnice první třídy číslo 19 od Sebranic do Hodonína.
Nejčastěji havarovali řidiči opět kvůli nesprávnému způsobu jízdy. Přibylo také nehod, jejichž příčinou byla rychlá jízda a nerespektování zásady, že vozidlo na hlavní silnici má přednost v jízdě. Na druhé straně ubylo dopravních nehod, které způsobili opilí řidiči. „Mírný pokles počtu nehod, jejichž příčinou byl alkohol za volantem, nás těší,“ uvedl Zdeněk Grénar.
Alarmující je však počet zjištěných řidičů, kteří měli při policejních kontrolách pozitivní dechovou zkoušku a jen šťastnou shodou náhod statistiku dopravních nehod nerozšířili. Hazardérů, kteří usedli za volant v době, kdy jim v žilách kromě krve koloval i alkohol, odhalili loni policisté v regionu tři sta patnáct, o sto dvacet čtyři více než v roce 2006. Z auta vysadili i dvaadvacet řidičů, kteří měli pozitivní test na omamné a psychotropní látky.
Budeme potírat přestupky, ne obtěžovat slušné řidiče.
Zlepšení situace na silnicích je jednou z hlavních priorit, které si stanovilo blanenské okresní ředitelství Policie ČR. Zvýšení početního stavu policistů dopravního inspektorátu je jedním z dílčích kroků, které již v tomto směru vedení okresní policie učinilo. „Stavy by mohli v budoucnu posílit i příslušníci bývalé pohraniční policie,“ naznačil další z možností policejní šéf Rostislav Neubauer.
Podle něj se bude policie víc vyskytovat na místech, kde nejčastěji dochází k dopravním nehodám. Muži zákona budou také nadále pokračovat v policejních akcích zaměřených na neukázněné řidiče. „Mohu slíbit, že nás bude daleko víc vidět. Budeme se přitom snažit postihovat řidiče, kteří páchají přestupky, a neobtěžovat slušné občany, kteří dopravní předpisy dodržují,“ dodal Rostislav Neubauer.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Kriminalisté loni řešili i vraždu

03.02.2008

Krádeže, loupeže, drogové delikty, ale i domácí násilí a dokonce i vražda. Celkem 1.813 kriminálních činů měli v uplynulém roce na stole příslušníci Služby kriminální policie a vyšetřování z okresního policejního ředitelství Blansko. Úspěšně vyřešit a uzavřít se blanenským kriminalistům podařilo 996 případů.
Nejvíce zaměstnávaly policisty tradičně krádeže, vloupání a majetková trestná činnost. Zabývat se museli i objasňováním násilné trestné činnosti a mravnostních deliktů, tedy ublížení na zdraví, týrání svěřené osoby nebo pohlavního zneužívání.
Mezi případy těžšího kalibru, které se v blanenském okrese loni udály, patří vražda a ublížení na zdraví s následkem smrti. „Oba případy se staly v Boskovicích a vzhledem k jejich závažnosti je převzalo krajské ředitelství policie,“ uvedl šéf blanenských kriminalistů Karel Dosedla.
V prvním případě byla obětí psychicky nemocná žena, kterou usmrtil její manžel. „Původně byl případ nahlášen jako úmrtí, v průběhu vyšetřování se ale zjistilo, že muž ženu udusil,“ upřesnil Karel Dosedla. V druhém případě pak muž v žárlivosti těžce zranil přítele své družky, který později zemřel. Násilník byl již odsouzen a podle informací Karla Dosedly si má odsedět dvanáct roků ve vězení.
Policisté v uplynulém roce prošetřovali osmdesát čtyři oznámení případů, které vykazovaly známky domácího násilí. „Je to jedna z oblastí, kterým chceme věnovat pozornost,“ poznamenal okresní policejní ředitel Rostislav Neubauer. Dvaadvacet z těchto případů pak bylo skutečně jako domácí násilí řešeno. V pěti případech policie uplatnila zákonnou možnost vykázání násilníka z domu na deset dní.
Blanenským kriminalistům se také dařilo v loňském roce postupně rozkrýt sedmnáct případů, které spadají do problematiky výroby a distribuce drog. Vedle dopravní situace a domácího násilí je odhalování drogové trestné činnosti třetí prioritou policistů z okresu Blansko. Výsledkem jejich soustavné činnosti jsou dva delikventi ve vazbě a čtyři obžaloby. „Jde o trestnou činnost, která je složitě prokazatelná a je s ní spojena spousta práce. Zaměření se na výrobce, varny a distributory se nám ale osvědčilo. Naším ,zákazníkem’ není uživatel drog. Tam je místo spíš pro prevenci,“ uvedl Rostislav Neubauer.
V minulém roce si museli policisté posvítit také do vlastních řad. „Obdrželi jsme celkem devatenáct stížností na postup, chování a jednání policistů. Čtyři z nich byly vyhodnoceny jako oprávněné a poté i řešeny,“ konstatoval okresní policejní ředitel.

Zdroj: Boskovicko.cz

Letovice: Stoletá voda už má být pod kontrolou

03.02.2008

Při slovech stoletá voda naskakuje mnoha lidem v Letovicích husí kůže. V živé paměti mají povodeň z roku 1997, kdy rozbouřená Svitava zničila majetek za desítky milionů korun a po Masarykově náměstí se lidé plavili na lodičkách. Podobné drama už by se ale opakovat nemělo. Ve městě je na spadnutí obrovská investice do protipovodňových opatření.
Společnost Povodí Moravy (PM) získala minulý týden územní rozhodnutí pro úpravu koryta řeky Svitavy v Letovicích. Po dlouhých jedenácti letech tak hodlá na zhruba dvoukilometrovém úseku udělat opatření, která udrží až stoletou vodu. Podle Radka Zemánka, šéfa letovického odboru výstavby, který územní rozhodnutí vydal, úpravy začnou pod soutokem řek Svitavy s Křetínkou a skončí asi sedmdesát metrů pod soutokem Svitavy s Kladorubkou. „Půjde zejména o navýšení břehových hrázek na úroveň stoleté vody, vybudování nových opěrných zídek, rekonstrukce stávajících opěrných zdí, odstranění nánosů ze dna koryta a pročištění průtočného profilu,“ vysvětlil.
Plánované zásahy se příliš nelíbí občanskému sdružení Unie pro řeku Moravu. Tato nevládní organizace jako jediná využila své právo a s několika připomínkami vstoupila do územního řízení. Její představitelé namítají, že by se z řeky neměl stát umělý kanál vytržený z kontextu okolní přírody. Požadují proto, aby se v další fázi projektové dokumentace objevily alespoň některé jejich požadavky. „Vadí nám záměr vymýtit z říčního koryta keře a stromy. Nesouhlasíme ani s prostým odstraněním říčního nánosu. Ten tam přirozeně patří, je důležitý pro živočichy a za čas se tam stejně objeví znovu. Také pro zpevnění břehů navrhujeme využít jiné materiály než kámen, třeba dřevo či proutí,“ vyjmenoval Lukáš Krejčí z brněnské kanceláře sdružení. Dodal, že o zapracování svých připomínek budou s PM jednat v následujících měsících.
Začne-li stavba na Svitavě ještě letos, nedokázal odhadnout Tomáš Doležel z útvaru inženýrských služeb PM. Podle něj firma požádá zhruba v květnu o stavební povolení a po jeho vydání bude nejméně čtvrt roku hledat vhodnou stavební firmu. „Spíše bych odhadl, že začneme stavět až na začátku roku 2009,“ řekl s tím, že náklady akce se vyšplhají na padesát až sto milionů korun. Letovice se vlastními zdroji podílejí pouze na zpracování projektu. „Do dokumentace jsme investovali dvě stě padesát tisíc korun, dalších pět set uhradil Jihomoravský kraj,“ upřesnil starosta Radek Procházka.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko, Suchý: Skáceli topoly, dřevo dali firmě

03.02.2008

Chataři a turisté, kteří pravidelně jezdí odpočívat na Suchý, budou letos koukat. Zastupitelé obce nechali pokácet topolovou alej u tamního rekreačního rybníka. Sporný počin umocnili uzavřením smlouvy s prováděcí firmou. Ta dostala desítky tisíc korun za práci a návdavkem si odvezla i veškeré poražené dřevo.
Během loňského října zmizela řada třiceti vzrostlých topolů, které lemovaly cestu za tobogánem, a dalších deset, jež stály u parkoviště. Podle starosty Pavla Žilky větve padající ze stromů ohrožovaly místní komunikaci a obecní ubytovnu. „Část topolů také byla v dezolátním stavu. Navíc u rybníka chceme postavit nové informační centrum, a proto šlo jakoby o předkácení,“ řekl s tím, že o zásahu jednohlasně rozhodlo šestičlenné zastupitelstvo. Jak dále uvedl, obecní zakázku za asi pětatřicet tisíc korun dostala bez další poptávky odborná firma z Břeclavi. Ta kdysi na obecním úřadě inzerovala nabídku na zajištění rizikového kácení stromů. „Zastupitele zaujalo i to, že firma po sobě všechno uklidí. Usoudili jsme totiž, že topolové dřevo se nehodí ani na topení,“ vysvětlil dále Žilka. Potvrdil také, že kromě úseku za tobogánem se na ostatních místech plánuje výsadba nových vzrostlých stromů.
Postup radnice ale popudil místní občany. Asi právem. I laik totiž podle pařezů pozná, že stromy až na dvě výjimky byly zdravé. Muž, který chtěl zůstat v anonymitě, tvrdí, že k jejich kácení nebyl opodstatněný důvod. „Stromy zde stály třiapadesát let, životnost topolů jej přitom sto padesát let. A že padaly větve? Stačilo je běžně prořezat,“ zlobil se. Podle něj zůstalo po kácení zhruba třicet kubíků zdravého dřeva, které se mohlo rozdělit místním lidem nebo prodat. „Prostorový metr palivového dřeva se vykupuje za tři až čtyři sta korun. Tady leželo asi šedesát prostorových metrů,“ dodal muž. O topolovou kulatinu by ale měli zájem i některé truhlárny. Práci s tímto dřevem se věnuje třeba firma v Bedřichově u Lysic. Její šéf Radek Janíček říká, že za kubík horších částí, vršků by zaplatil šest a osm set korun. „Za lepší dřevo dvanáct až patnáct set,“ dodal. Topol nemá skoro žádnou pryskyřici a používá se hlavně v saunách. „Dělají se z něj i kuchyňské vály, rakve a palety,“ vyjmenoval Janíček.

Desítky zdravých stromů tu stály padesát let. Podle zastupitelů začaly ohrožovat cestu a musely zmizet. Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Spoj do Opatovic snad zůstane

03.02.2008

České dráhy se přou s Jihomoravským krajem o peníze. Když nedostanou, co chtějí, zruší prý od března dopravu na šesti tratích. Mimo jiné v úseku Boskovice – Velké Opatovice.
Tento týden má dopravce předložit odborný odhad předpokládaných ztrát. „Na jeho základě se stanoví částka a o té se bude dále jednat,“ informoval mluvčí Krajského úřadu Jiří Klement. Na rok 2008 dráhy původně chtěly 546 milionů korun, to je o 78 milionů víc než vloni. „Je to nárůst o sedmnáct procent. V ostatních krajích se přitom meziroční požadavek drah navyšuje zhruba o pět procent,“ dodal radní Jiří Pospíšil. V nalezení dohody ale věří hejtman Stanislav Juránek. Podle něj se žádné spoje nakonec rušit nebudou.

Zdroj: Boskovicko.cz

Město Boskovice čeká rozsáhlá bytová výstavba

03.02.2008

Město Boskovice prochází v současné době nebývalým rozvojem. Firmy se předhánějí s nabídkou pracovních míst, namířeno sem mají další obchodní řetězce. Nejlepší důvod, aby zde vznikly i nové příležitosti kvalitního bydlení.
Možnost, že jedenáctitisícovému spádovému středisku severní části Jihomoravského kraje v příštích letech přibudou stovky, možná i tisíce obyvatel, začíná nabývat konkrétní obrysy. Podle úředníků z boskovické radnice je v současné době v různých fázích příprava výstavby desítek bytových domů.
Různí investoři už mají vyhlédnuté lokality, kde v blízké budoucnosti postaví dohromady až osm stovek nových bytů. „Připravovaná výstavba je určitě nejrozsáhlejší od roku 1989,“ uvedl vedoucí odboru výstavby a územního plánování boskovického městského úřadu Slavoj Horečka.
Celé nové sídliště by mělo v příštích letech vzniknout na pozemcích za nemocnicí. Developerská společnost zde hodlá vystavět domy s přibližně třemi sty bytových jednotek. „Město zasíťovalo pozemky, předpokládáme, že první domy už budou letos stát,“ podotknul starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.
Na opačné straně Boskovic v lokalitě Na Chmelnici letos přibude ke stávajícím šesti bytovkám sedmá s čtyřiadvaceti byty. Ve stadiu územního řízení je příprava stavby dvou set až dvou set padesáti bytových jednotek na místě bývalého zahradnictví v ulici Svatopluka Čecha. Stavět se zde chystá boskovická firma BK Invest. Další bytové domy s dvěma sty byty by měly stát v Hybešově ulici, tam, kde dříve stála Slámova pila.
Sedmadvacet nových bytů se staví na Bílkově ulici na místě bývalé kotelny. O stavební povolení na výstavbu šesti čtyřpodlažních bytovek s parkovištěm a příjezdovou komunikací už má požádáno stavební firma Tomáše Kindermanna. Domy mají stát ve vnitrobloku mezi ulicemi Na Vyhlídce a Lidickou. Obyvatelé okolních bytovek proti záměru stavitele během příprav protestovali, výhrady k projektu měl zpočátku i boskovický stavební úřad. Ten ale nakonec stavbu povolil. Místní obyvatelé se znovu ozvali. Podnikatel se však odvolal ke krajskému úřadu, který nakonec rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby potvrdil.
Pro stavební boom, který město právě nyní zažívá a který patrně hned tak neskončí, má vedení radnice jednoznačné vysvětlení. „Město Boskovice má svým občanům i návštěvníkům co nabídnout. Průmyslová zóna skýtá nové pracovní příležitosti, rýsuje se stavba nového obchodního centra, lidé mají možnost sportovního i kulturního vyžití,“ argumentuje starosta Dohnálek.
Rozsah bytové výstavby, která v blízké době Boskovice čeká, lze podle vedení radnice přirovnat k výstavbě sídliště Pod Oborou v sedmdesátých letech minulého století. Během několika let zde tehdy našlo domov na patnáct set lidí.

Zdroj: Boskovicko.cz

Veletrh cestovního ruchu: v jednotě je síla

26.01.2008

Není malých firem. Tuto filozofii přijaly desítky obcí Boskovicka i při letošní přehlídce turistických destinací v Brně. Na veletrhu cestovního ruchu Regiontour 2008 opět stanuly pod jednotnou hlavičkou Moravský kras a okolí, spolu s obcemi Blanenska a Pivovarem Černá Hora. Symbolem jednoty se jim stal souhrnný Kalendář akcí 2008, který hejtman Stanislav Juránek slavnostně pokřtil.
Za jeden provaz s Boskovickem, Kunštátsko-Lysickem, Olešnickem, s obcemi kolem řeky Svitavy a z oblasti Malé Hané táhly letos i Letovice. Jejich mikroregion se totiž v minulých letech prezentoval samostatně. „Až veletrh vyhodnotíme, uvidíme, co společný stánek přinesl. Uvědomujeme si ale, že v cestovním ruchu je důležité být součástí většího celku. Dříve jsme chtěli být sami, abychom dali více prostoru k prezentaci letovickým podnikatelům. Ti ale mnoho zájmu neprojevili,“ vysvětlil místostarosta Bohuslav Kuda. Z jeho města se na stánku osobitě představila zejména keltská usedlost Isarno. Její propagační leták s programem akcí rozdával vlasatý hromotluk v dobovém keltském oděvu
Stánek Moravského krasu a okolí byl nepřehlédnutelný i díky pivovarskému výčepu. Kromě reklamních skládaček a brožur lákajících turisty k návštěvě severní části jižní Moravy, mohli kolemjdoucí okusit třeba zázvorovou limonádu, nejnovější nealkoholický produkt z Černé Hory.
Další kroky ve spojování sil na poli cestovního ruchu naznačil olešnický starosta Zdeněk Peša. Prozradil, že představitelé mikroregionů a místních akčních skupin náležících do Moravského krasu a okolí začínají pracovat na komplexním propagačním materiálu, který pojme vše, co turista i našinec potřebují o regionu vědět. „Chceme s tímto projektem jít do Regionálního operačního programu a začneme na něm pracovat ihned po skončení veletrhu. Výsledkem by měl být film o Moravského krasu a okolí, obsáhlá publikace a ucelená mapa. Tyto materiály turistovi do jisté míry nahradí desítky dílčích letáčků, které tu dnes musí posbírat,“ vysvětlil starosta Olešnice.
Podle boskovické místostarostky Jaromíry Vítkové se spolupráce v cestovním ruchu nemá zastavit ani na hranicích okresu. Jak informovala, dalším plánem regionu je spolupráce s obcemi i mimo Jihomoravský kraj. „Rádi bychom ještě letos nebo příští rok oslovili obce a města zhruba v okruhu čtyřiceti kilometrů od Boskovic, například Svitavy, Nové Město na Moravě, Moravskou Třebovou, možná i Prostějov a uspořádali s nimi konferenci o možnostech v cestovním ruchu. Vrcholit by mohla třeba společným cyklovýletem,“ nastínila Vítková.

Na Regiontouru čekal na zájemce opět jednotný stánek – Blanenska, Boskovicka a Pivovaru Černá Hora.	Informační servis pro návštěvníky zajišťovaly pracovnice boskovického infocentra.	Samostatný stánek Místní akční skupiny Moravský kras nelákal jen turisty, sloužil i k pracovním schůzkám.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice - Na prodej jsou pozemky pro stavbu obchodního domu

26.01.2008

Už brzy by mělo být známo, kdo postaví v Boskovicích nový obchodní dům s nákupní galerií. Zastupitelé schválili na svém posledním zasedání v prosinci záměr prodat čtyřiadvacet tisíc čtverečních metrů pozemků za boskovickou nemocnicí, určených pro komerční zástavbu. Rada města nyní uložila zveřejnit výzvu k podání nabídky do výběrového řízení. To se uskuteční třináctého února.
O možnost odkupu pozemků za nemocnicí pro výstavbu nákupního centra se loni zajímalo na boskovické radnici pět developerských společností, které zastupují obchodní řetězce Kaufland a Tesco. „Všichni, kteří projevili zájem, budou obesláni. Jde ale o veřejné výběrové řízení, takže se mohou přihlásit i další zájemci,“ uvedl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.
Radnice nabízí pozemky za minimální ceny čtyř set padesáti a sto padesáti korun za metr čtvereční. Využití jedné z parcel je totiž limitováno. „Pozemek se nachází v blízkosti vysokotlakého plynovodu, je tedy obtížně použitelný. Proto má i nižší cenu,“ vysvětlil starosta.
Pokud některý z uchazečů uspěje ve výběrovém řízení, musí být ještě schválen zastupiteli. Nové obchodní centrum s přibližně třemi tisíci čtverečních metrů prodejní plochy by pak mohlo za boskovickou nemocnicí vyrůst možná již v polovině příštího roku.
Nebývalý zájem developerů o výstavbu nákupního centra právě v Boskovicích si zástupci radnice vysvětlují rozvojem, kterým město v poslední době prochází. Vznikla zde průmyslová zóna se stovkami nových pracovních příležitostí. Na obzoru je také výstavba několika stovek nových bytů.

Zdroj: Boskovicko.cz

Letovice požádají o 110 milionů

21.01.2008

Obce, podnikatelé i neziskovky mají před sebou šest roků, ve kterých mohou usilovat o výrazné dotace z Evropské unie na podporu svých projektů. Rada města Letovice plánuje pět velkých akcí a v horizontu svého volebního období požádá o více než 100 milionů korun. Podle místostarosty Bohuslava Kudy zpracovala projekty na rekultivaci skládky Červený vrch, sběrný dvůr, víceúčelové hřiště u ZŠ, regeneraci objektů ZŠ a MŠ Komenského a revitalizaci náměstí. „Celkové náklady přijdou na asi 134 milionů korun a v ideálním případě můžeme dostat 110 milionů z EU,“ uvedl Kuda. V rozpočtu na rok 2008 radnice počítá s 4,6 milionu korun na spolufinancování uvedených projektů.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice si brousí zuby na 300 milionů

21.01.2008

Město Boskovice vstupuje do nového roku s rozpočtem, v němž předpokládané příjmy přesahují výdaje, a to o přibližně jeden milion tři sta tisíc korun. Je však reálný předpoklad, že hlavně na straně výdajů dozná prozatím přebytkový rozpočet v průběhu roku změn.
Nejsou zde totiž zatím zařazeny investiční akce, které město hodlá uskutečnit s pomocí dotací z evropských fondů. „Zatím ještě není jasné, jaké výzvy budou vyhlášeny. Pro financování z operačních programů máme připraveny čtyři akce. Pokud bychom uspěli, jde o investice v řádu tří set milionů korun,“ uvedl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.
Prozatím je tak ve schváleném rozpočtu největší výdajovou položkou - deset milionů korun - vybudování kotelny a kogeneračních tepelných jednotek v areálu zimního stadionu. Další čtyři miliony korun pak představuje roční splátka rekonstrukce zimáku.
Tři miliony korun jsou v rozpočtu vyčleněny na odvodnění a úpravu železničního přejezdu na Janáčkově ulici. Nápravy neutěšeného stavu silnice se zase dočkají obyvatelé ulice Boženy Němcové. Na plánovanou opravu komunikace pamatuje rozpočet částkou dva a půl milionu korun.
Otazník tedy v současné době prozatím visí nad realizací projektů, které má město připraveno k financování z jednotlivých operačních programů. „Jde o rekonstrukci koupaliště, společný projekt zateplení budovy nemocnice a všech tří objektů základní školy, kanalizační výtlak v Mladkově a vybudování dotřiďovací linky odpadu v Doubravách,“ vyjmenoval starosta.
V případě, že město v některé z výzev uspěje, bude muset zajistit finanční spoluúčast. „Zatím ještě není známo, v jaké výši bude. Změny v rozpočtu bychom řešili rozpočtovými opatřeními,“ doplnil Jaroslav Dohnálek.

Zdroj: Boskovicko.cz

Babolky se těší na autobusové spojení

17.01.2008



Za rušení klidu se bude v Letovicích platit

17.01.2008

Radnice v Letovicích chystá přísnější metr na pořadatele nočních zábavních akcí. Připravila totiž obecně závaznou vyhlášku o veřejném pořádku. Městská policie tak může snadněji postihovat rušitele nočního klidu.
Jak informoval místostarosta Bohuslav Kuda, vyhláška vytváří nástroje pro udělování případných sankcí těm, kteří nerespektují noční klid a obtěžují ostatní obyvatele. „Přistoupili jsme k ní právě z podnětů občanů,“ uvedl Kuda s tím, že podniky či akce, které byly předmětem stížností, nechce jmenovat.
Podle nové vyhlášky noční klid trvá od desáté hodiny večerní do šesté ranní a jeho porušení policisté potrestají podle zákona o přestupcích. Pro pořádání večerních a nočních akcí o víkendech je vyhrazen čas od dvaceti do tří hodin. Ve všední dny pak pouze do půlnoci. „Na požádání však bude možné udělit výjimku,“ doplnil Bohuslav Kuda. Text vyhlášky je podle něj připraven a nyní čeká na schválení v zastupitelstvu.

Zdroj: Letovice.eu

Koncepce údržby a regenerace městské zeleně v Letovicích

17.01.2008

Během posledních let začínáme údržbu městské zeleně provádět plánovitě a systematicky. Začínáme vkládat řád do údržby stromů a keřů. Nečekáme jen na případnou likvidaci havarijních stavů, ale snažíme se ošetřovat tuto zeleň i preventivně. Rovněž plánujeme a tipujeme plochy pro nové výsadby. Veškeré zásahy předem konzultujeme s odborníky. Pak následovně projednáváme zásahy v komisi životního prostředí , která doporučí RM nejvhodnější řešení. Snažíme se o co nejlepší využití ploch jak z hlediska dalších údržeb, tak i estetického pohledu na udržovanou plochu jako celek. Samozřejmě se nikdy nezavděčíme všem, ale tento pohled vzniká jako výsledek bohaté a věcné diskuze za účasti mnoha zúčastněných. Stejným způsobem vznikla obsáhlá Koncepce údržby a regenerace městské zeleně, která řeší nejenom stromy a keře, ale i travnaté plochy ve městě a přilehlých integrovaných obcích. Koncepcí se zabývala i Rada města a na svém zasedání dne 5.11.2007 ji schválila. Nejde však o plán, který je neměnný, ale o materiál, se kterým budeme neustále pracovat, vyhodnocovat a vylepšovat.

Zubní pohotovost na Boskovicku – leden 2008

13.01.2008

1. 1. MUDr. Křížová Boskovice, Růžové náměstí 12 516 452 808
5. 1. MUDr. Kubínová Nemocnice Boskovice 516 491 263
6. 1. MUDr. Kučerová Lysice, Komenského 429 516 472 460
12. 1. MUDr. Kutlíková Boskovice, Lidická 8 516 453 998
13. 1. MUDr. Loskot Svitávka, Hybešova 197 516 471 210
19. 1. MUDr. Lukeš Boskovice, Smetanova 24 516 454 046
20. 1. MUDr. Mikulášková Letovice, Mánesova 468/2 516 474 488
26. 1. MUDr. Padalík Nemocnice Boskovice 516 491 263
27. 1. MUDr. Paděrová Šebetov 117 516 465 452
Provozní doba ordinací: 8 – 12 hodin
Mimo výše uvedenou dobu je služba zajištěna do 14. 1. 2008 na Stomatologické klinice U svaté Anny, telefon 543 181 111 (ústředna). Od 15. 1. 2008 prozatím do 30. 6. 2008 na Karáskově náměstí č. 11, Brno, telefon 548 424 248, a to ve všední dny od 19 do 7 hodin a o svátcích nepřetržitě.

Zdroj: Boskovicko.cz

Smlouva Boskovic, Blanska a Pivovaru Černá Hora

13.01.2008

Zástupkyně měst Boskovice a Blansko Jaromíra Vítková a Jaroslava Králová podepsali ještě před Vánocemi s majitelem Pivovaru Černá Hora Jiřím Fuskem smlouvu, která všechný zúčastněné zavazuje ke spolupráci při propagaci regionu. Smlouva byla na rozdíl od předchozích let podepsána na dobu neurčitou a prvním výsledkem spolupráce bude společná prezentace destinace Moravský kras a okolí na veletrhu cestovního ruchu Regiontour.

Zdroj: Boskovicko

Blansko: Skončil rok 2007. Co přinesl?

13.01.2008

Leden
Představujeme vítěze ankety osobnost Boskovicka. Lubomír Petrželka nastupuje jako náměstek v boskovické nemocnici. V tříkrálové sbírce lidé v okrese věnovali téměř milion korun. Radnice v Boskovicích spouští na internetu geografický informační systém. Nemocnice pořizuje špičkové laparoskopické věže. Výtěžek sbírky Polévka pro chudé i bohaté putuje ke třem boskovickým rodinám. Badatelé objevují, že černohorský pivovar vařil pěnivý mok už ve 13. století. Hejtman Juránek pokřtil na veletrhu Regiontour nové propagační materiály Boskovicka. Modrá kapka se stává logem regionálních výrobků. Na Blanensko putuje 5,5 milionu korun z programu Leader. Začíná platit nový stavební zákon. Vrcholí přípravy na spuštění integrovaného dopravního systému. Mírná zima šetří peníze silničářům. V Ústupu otvírají novou rozhlednu. Vrcholí chřipková epidemie, v kraji je téměř 3,5 tisíc nemocných. Olešnice otvírá digitální kino. Boskovice spouštějí nové webové stránky. V Blansku začíná vzdělávací kurz pro tělesně omezené. Řemeslníci objevují na zámku v Kunštátě unikátní barokní parkety a gotickou výmalbu.

Únor
Společnost Kordis uzavírá jízdní řády nového dopravního systému. Okresní soud pozastavuje trestní stíhání fotbalového trenéra v případu smrtelně zraněného čtrnáctiletého chlapce z Velkých Opatovic. Škola ve Svitávce otvírá novou kuchyň s jídelnou za 7,5 milionu korun. Kraj odmítá převzít boskovickou nemocnici do své správy. Finanční úřad v Letovicích slouží již jen jako podatelna daňových přiznání. Ředitel správy sociálních služeb v Boskovicích dostává po deseti letech výpověď. Konkurs na tajemníka letovické radnice vyhrává policistka Naděžda Lorenčíková. Do čela městské společnosti Služby Boskovice nastupuje fotbalista Milan Strya. Kulturní středisko v Letovicích opouští Jana Synková, nastupuje Eva Hejlová. Rozseč dostává první nabídky na výstavbu větrných elektráren. Chlapec z Lysic a děvče z Boskovic reprezentují Boskovicko v celostátním Sněmu dětí a mládeže pro životní prostředí. Gymnázium v Boskovicích pořádá už osmnáctou přehlídku studentské tvořivosti Salon. Učitelé boskovické devítiletky rozjíždí projekt svého dalšího vzdělávání, získali evropské peníze.

Březen
Startuje Integrovaný dopravní systém. Studentka Zdeňka Palupová z Letovic vyhrává krajské kolo ekologické soutěže Enersol. Začínáme seriál o starých ovocných odrůdách na Boskovicku. Stacionář Agapé v Letovicích nesouhlasí s novým sociálním zákonem, oznamuje poslední tři měsíce činnosti. Hejtman Stanislav Juránek slibuje výstavbu spojnice mezi Úsobrnem a Jihomoravským krajem v roce 2008. V bývalém závodě Hlubna v Kunštátě začíná vznikat společenské a sportovní centrum. Radní z Letovic navštěvují všech třináct místních částí města. Boskované umísťují v Plačkově ulici pamětní desku připomínající odsun Židů z města. Kunštát připravuje stavbu okružní křižovatky u školy a cyklostezky do Újezda. Dechový orchestr letovické ZUŠ slaví 35. narozeniny. Oděvní závod Kras přestává vyplácet řádné mzdy. Na oddělení interna nastupuje primářka Zuzana Šedrlová. Pivovar Černá Hora představuje vlastní nealkoholické pivo Forman. Třicet potravinářských výrobků získává značku Moravský kras – regionální produkt.

Duben
V systému IDS probíhají první úpravy jízdních řádů. Krize v Krasu se prohlubuje. Karel Ošlejšek začíná řídit boskovický Sokol. Ve Vanovicích dokončují opravy kulturního domu. Boskovický region se prezentuje na výstavě v Lobkovickém paláci Pražského hradu. Rozseč bojuje s volně pobíhajícími psy. Do čela Městské správy sociálních služeb (MSSS) v Boskovicích nastupuje Eva Augustinová. V Rozseči otvírají klubovnu pro mládež a internetové centrum pro občany. Olešnice rozděluje 400 tisíc korun mezi sportovní a kulturní spolky. Bývalý ministr Libor Ambrozek debatuje s boskovickými studenty a navštěvuje zdejší kompostárnu. Dvakrát za sebou hrozí anonym bombou ve všech letovických školách, poplach je vždy falešný. Vyšetřovatel případu zraněného Karla Pravce rozhoduje, že řidič Petr Neisser samotnou srážku nezavinil. Boskovické kino navštěvuje režisérka Helena Třeštíková.

Květen
Ve Velkých Opatovicích probíhá nultý ročník soutěže mladých sochařů Šamot. Letovická studentka Zdeňka Palupová vítězí v mezinárodní ekologické soutěži Enersol. Úrodu obilí ohrožuje nebývalé sucho. Hasiči otvírají své zbrojnice veřejnosti, slaví svátek. Výročí 120 let existence slaví Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola Boskovice. Linka důvěry pomáhá v okrese právě deset roků. Kozí sýr ze Šošůvky se představuje na potravinářském veletrhu ve Vídni. ZUŠ Letovice vítězí na celostátní soutěži v Litvínově. V anketě letovické radnice se lidé vyslovují pro kryté lázně, kluziště a veřejné toalety. Velkoopatovický hasič Milan Vykydal získává medaili za záchranu života, pomohl sousedovi, jehož postihla zástava srdce. Památným stromem Boskovic se stává takzvaný Štěpánčin dub před hradem. V Horním Smržově otvírají muzeum s expozicí zemědělských strojů. Westernové městečko vstupuje do sezóny s představením o známých postavách divokého západu. V regionu se objevuje včelí mor. Azylový dům pro matky s dětmi otvírá Charita na Dukelské ulici v Boskovicích. Železniční stanice v Šebetově se chlubí novým pamětním razítkem. Manželé Michenkovi z Letovic slaví platinovou svatbu. Koupaliště v Lysicích povede nový provozovatel.
Červen
Skalice odmítá stavbu nových sil v obci. Bývalá fabrika Vlněna Svitávka se prodává v dražbě za 7,4 milionu korun. Kostel sv. Jakuba v Boskovicích mění kamennou dlažbu. Sklárna v Úsobrně slaví 80. výročí založení. Ředitel boskovické nemocnice je podmínečně odsouzen. Petr Neisser dostává dvanáct let vězení za pokus o vraždu Karla Pravce. V Doubravici dokončují parkoviště před kostelem. Kořenec pořádá slavnosti písní a tanců, už podvanácté. Koupaliště v Boskovicích nestíhá začátek sezóny. Letovice privatizují 52 městských bytů. Františka Demlová slaví v boskovickém domově důchodců sto let. Zámek v Lysicích přichází s akcí Sprav si své prkno. Opoziční zastupitelé v Boskovicích ostře kritizují vedení města kvůli nemocnici. Dopravní společnost Bodos se nedohodla s konkurencí, v některých obcí likviduje označníky a jízdní řády. Ozdravovna ve Křetíně otvírá pavilon pro ubytování maminek pacientů. Boskovice hostí olympiádu zdravotně postižených.
Červenec
Boskovice hostí 15. ročník festivalu pro židovskou čtvrť. Sociální služby Šebetov opravili pro své klienty podkroví šebetovského zámku. Cetkovice získávají v soutěži Zlatý erb modrou stuhu za společenský život. Společnost Igor Láník zahajuje provoz v novém objektu v průmyslové zóně v Boskovicích. Veřejnosti se otvírá neplavecký relaxační bazén v Červené zahradě. Roční hospodaření boskovické nemocnice vykazuje podle auditora mírnou ztrátu. V Lažanech končí tříměsíční silniční uzavírka. Olešnice vzpomíná po pěti letech na nejhorší povodeň v historii. Bývalý školní statek v Boskovicích kupuje původně italský podnikatel za 10,4 milionu korun. Policejní ředitelství v Blansku je dočasně bez ředitele. Nemocnice Milosrdných bratří v Letovicích patří do koncepce zdravotnické péče, kterou Jihomoravský kraj podporuje. Letovická radnice bojuje s havarijním stavem své budovy. Turisté se do regionu zrovna nehrnou, naznačuje to nízká návštěvnost informačních center. Několik obyvatel Olešnice brojí proti místní Mlékárně. Rada města Boskovice nerespektuje pravidla pro rozdělování grantů. Z Muzea Boskovicka odchází ředitel Ondřej Dostál, dočasně jej řídí místostarosta Martin Budiš. Vedení Boskovic odmítá v bývalém azylovém domě nízkoprahový klub.

Srpen
Z textilky Kras odcházejí poslední zaměstnanci, firma nemá na výplaty. Višňové sady ve Vanovicích vydávají kolem pěti set tun plodů. Začíná oprava salmovského hřbitova ve Sloupu. Žně vrcholí, začaly o tři týdny dříve. Pivovar Černá Hora otvírá v obci penzion. Osmý ročník festivalu 3+1 probíhá v Letovicích. Kabelová televize rozšiřuje v Kunštátě programovou nabídku. Letovice připravují projekt za 20 milionů na zateplení základní školy. Ve Sloupu či Újezdu u Boskovic stále chátrají za socialismu rozestavěná rekreační zařízení. V Sebranicích připravují stavbu nové fary, starou prodali obci. V pálenicích začíná sezóna, oproti loňsku bude ale slabší. Na střeše boskovické radnice dělníci mění krytinu. Ve školách vrcholí přípravy na výuku podle vlastních vzdělávacích programů, učitelům přibude práce.

Září
Silničáři opravují několik úseků hlavní tepny I/43. Nemocnice Boskovice otevírá přístavbu, stěhují se ambulance a ředitelství. Olešnici navštěvuje její rodák a hrdina britského královského letectva generál Zdeněk Škarvada. V malinkých Drválovicích se v jednom dni rodí dvě děti. Boskovická organizace ČSSD se vzdává postu místostarosty, nemá kandidáta. V Kunštátě začíná stavba lehkoatletického areálu za šest milionů korun. Petrov, Štěchov a Deštná dostávají nálepku nejhůře hospodařících obcí v Jihomoravském kraji. Skrchovská Teluria staví ve svém areálu novou výrobní halu. Medový výrobek z Obory vítězí v potravinářské soutěži Země živitelka. Do Kunštátu se sjíždějí keramici z celé republiky, začíná jarmark, který navštěvuje 15 tisíc lidí. V regionu není zájem o učňovské obory, chybí hlavně zedníci a elektrikáři. Školka v Bílkově ulici má třicet roků. Léčebna dětských poruch v Boskovicích získává bezpečnostní protipožární dveře a nový výtah. Nové zdravotní středisko Hippokrates v Lidické ulici v Boskovicích otvírá ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. V Lysicích dokončují stavbu 24 městských bytů. Kasteláni si pochvalují letošní návštěvnost zámků. Pivovar Černá Hora otvírá v Krhově motorest a čerpací stanici. Stovku pracovních míst nabízí v boskovické průmyslové zóně společnost Itab. V areálu závodu Kras připravuje novu výrobu firma Pleas, hledá desítky zaměstnanců. MSSS Boskovice opouští ředitelka Eva Augustinová.
Město sedmizubého hřebene žije opět husími specialitami, na ročník navštívilo asi 4,5 tisíce lidí.

Říjen
Velké Opatovice otvírají Moravské kartografické centrum s obří plastickou mapou Moravy. Radní v Boskovicích ruší pořadník na městské byty, přidělují je zájemcům s nejvyšším počtem bodů. V Letovicích občané diskutují o nové podobě svého náměstí a volí nejlepší variantu. ČSSD v Boskovicích vypovídá koaliční smlouvu, kvůli neshodě na osobě nového místostarosty. Zaměstnanci Krasu se mohou hlásit do konkurzní podstaty bývalého závodu. Společnost Alps vykupuje v Sebranicích pozemky pro stavbu nové haly, s pracemi začne letos. Po několikaměsíční restauraci se do Adamova vrací unikátní Světelský oltář. Mládež v Boskovicích jedná s místostarostkou o stavbě skateového hřiště. Moravský kras otvírá veřejnosti jeskyni Výpustek, nachází se v ní i atomový kryt. Básník Ludvík Kundera získává od prezidenta republiky vyznamenání za zásluhy v oblasti kultury a umění.

Listopad
Prezident Václav Klaus s chotí Livií navštěvují Boskovice, Velké Opatovice a Černou Horu. Blanenský policejní ředitel slibuje tvrdší sankce neukázněným řidičům i dealerům drog. TJ Rytmus slaví, cvičí už dvacet let. Radnice v Boskovicích snižuje požadavky na nového ředitele muzea, může jím být i středoškolák. Boskovice hostí národní konferenci o venkovu. Ve zdejším kině pořizují plošinu pro vozíčkáře. Světelský oltář v Adamově aspiruje na statut národní kulturní památky. Šebetov má nový vodojem za 16 milionů korun. Záchranáři bojují o život speleologa uvízlého nedaleko Holštejna. V boskovické nemocnice se mění většina primářů. V Kunštátě vzniká občanské sdružení Řemesla Kunštát. Svazek pro vodovody a kanalizace zdražuje o jedenáct procent vodu, kubík bude stát skoro 65 korun. Lidé v Boskovicích nemají zájem diskutovat o zeleni ve městě. Tasovice nechtějí v obci větrné elektrárny, na jaře je však schválily. Radní jmenují Marii Sáňkovou ředitelkou MSSS Boskovice. V Boskovicích vznikají nové ulice, Zahradní a Průmyslová. Výstavba silnice R43 vázne, EU nepočítá s její podporou do roku 2013.

Prosinec
Základní, mateřské i střední školy jeden den stávkují, chtějí od státu více peněz. Jiří Paroubek se účastní okresní konference ČSSD v Boskovicích. Letovice mají mimořádnou šanci získat 28milionovou dotaci za zateplení školy. Průmyslová zóna v Boskovicích je už takřka celá v rukou investorů. Za nemocnicí se počítá s výstavbou supermarketu. Olešnice získává vyřezávaný betlém přímo z Betléma. Boskovičtí tvůrci připravují propagační film o svém městě. Boskovice mají novou koalici, ODS už nepatří většina křesel v radě. Z milionového poslaneckého medvěda se radují Boskovice, Letovice, Blansko a Kunštát. Ředitelkou Muzea Boskovicka radní jmenují viceprezidentku sítě mateřských center Dagmar Hamalovou. Kunštát dokončuje lehkoatletický areál. Firma Pleas zahajuje výrobu prádla v prostorách bývalého Krasu. Přes sto dárců krve dostává v Boskovicích Jánského plakety. Provozovatelé restaurace Makkabi rozlévají 230 litrů štedrodenní polévky a vybírají téměř 57 tisíc korun na dobročinné účely.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: O peníze na dětská hřiště byl velký zájem

05.01.2008

Dětská hřiště s houpačkami, skluzavkami a pískovišti staví, opravuje nebo rozšiřuje řada vesnic a měst. Co je dobré pro děti, ocení i rodiče, a místní radnice tak získávají plusové body. Investice do nejmenších zahájí po Novém roce zaručeně osm obcí. Na dětská hřiště totiž získaly krajské peníze. Jihomoravské zastupitelstvo přikleplo dotace Boskovicím, Velkým Opatovicím, Kunštátu, Černé Hoře, Vískám, Borotínu, Sulíkovu a Kunicím. Obce celkem dostaly 575 tisíc korun.
Největší město regionu chystá hrací kout v lokalitě Na Chmelnici. Z požadovaných dvou set tisíc dostalo sice jen polovinu, ale přesto během jarních měsíců hřiště postaví. Podle místostarostky Jaromíry Vítkové bude stát nad bývalým sportovním hřištěm, které dnes slouží jako skládka stavebního materiálu. „Nyní připravujeme výběrové řízení na dodavatele terénních úprav,“ dodala.
Nových herních prvků se dočká i drobotina v mateřské škole v Borotíně. Jak přiblížil starosta Zdeněk Toul, k získaným osmdesáti tisícům obec přidá pětadvacet a do pololetí příštího roku vymění všechny atrakce na školní zahradě. „Současné vybavení je skoro třicet let staré a nesplňuje bezpečnostní požadavky,“ vysvětlil starosta.
Z celé jižní Moravy požádalo o podporu 204 obcí, zastupitelé vyhověli pouze padesáti čtyřem.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice poctili čestné dárce krve

05.01.2008

„Chodím každý měsíc. Dvakrát za sebou na plazmu a jednou za čtvrt roku na plnou krev,“ prozrazuje Miroslav Lýčka ze Skalice nad Svitavou. Jeden z více než stovky čestných dárců, kteří v prosinci převzali Jánského plakety. Stříbrné za dvacet odběrů, zlaté za čtyřicet a zlaté kříže prvního stupně za osmdesát bezplatných transfuzí rozdávali pracovníci Českého červeného kříže (ČČK) v Boskovicích.
Miroslav Lýčka má za sebou devadesát šest odběrů. Kolika lidem svou krví pomohl nebo dokonce zachránil život, si ale netroufá odhadnout. „Dá se spočítat, že pokud bych dával jen plnou krev, vyšlo by to asi na čtyřicet litrů,“ říká. Dávat krev je pro něj normální součást života. Vzpomíná, že poprvé to zkusil na vysoké škole při náborové akci Českého rozhlasu a pak už chodil pravidelně. „Určitě chci pokračovat dál. A že bych se před každým odběrem znovu rozhodoval, jestli jít nebo nejít – tak to určitě ne. Je to samozřejmost,“ potvrzuje Miroslav Lýčka.
Jediným odběrovým místem v okrese je boskovická nemocnice. Dárci krve sem mohou přicházet v úterý a středu dopoledne. Základní podmínkou je dospělý věk a váha přesahující padesát kilogramů. „Dárci také nesmí být momentálně nachlazení nebo užívat silné léky – například na psychiatrické onemocnění,“ připomněla staniční sestra transfúzního oddělení Miroslava Brücknerová. Dodala, že evidují kolem tří tisíc dárců a každý měsíc provedou asi tři sta odběrů.
Jak doplnil Jiří Kučera z oblastního spolku ČČK Blansko, zlaté Jánského kříže získalo letos patnáct mužů a žen, zlaté plakety čtyřiatřicet a stříbrnými se může pochlubit osmdesát tři čestných dárců.
Profesor Jan Jánský (+1921) byl český lékař – neurolog a psychiatr. Jako první rozlišil čtyři krevní skupiny a patřil mezi velké propagátory krevního dárcovství. Jánského plakety jsou v České republice a na Slovensku udělovány na jeho počest.

S primářkou Ivanou Meluzínovou z transfúzního oddělení se pan Lýčka velmi dobře zná. Patří mezi patnáct oceněných. Zdroj: Boskovicko.cz

Město Boskovice jde do boje proti kuřákům

05.01.2008

Téměř koberec ze zbytků vykouřených cigaret bývá k vidění na chodníku před budovou boskovického městského úřadu na náměstí 9. května. Nevábnou pokrývku mají na svědomí hlavně žáci sousední střední školy, kteří si sem s oblibou chodí před vyučováním nebo o přestávkách zapálit.
Nepořádek, který před úřadem po kouřících studentech zůstává, začíná lidem vadit. Vedení města proto vytáhlo proti kuřákům do boje a hodlá k tomu využít všechny dostupné prostředky. „Stav před budovou úřadu už je neúnosný, pod nedopalky už není pomalu vidět chodník,“ konstatoval starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.
Kromě domluvy, na kterou však kouřící adolescenti reagují často dost nevybíravými slovy, neexistuje moc možností, jak kuřáky z tohoto místa vypudit. „Problém kouření žáků je v poslední době hodně rozšířený a netýká se jen naší školy. Pravdou je, že škola s úřadem sousedí a kouřící studenti jsou zde víc na očích. S vedením města jsme se i po konzultaci s právníky shodli, že nemáme prakticky žádné prostředky k tomu, jak kouření žákům zakázat. Řada těchto kuřáků je zletilých a nekouří v prostorách školy, takže neporušují zákon,“ uvedl ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště André Citroëna Karel Ošlejšek. Na prostory před úřadem se podle protikuřáckého zákona zákaz kouření nevztahuje. Není zde ani zastávka hromadné dopravy, kde je zákonem kouření zapovězeno.
Škola proto vsadila na prevenci a vedení města na spolupráci s městskou policií, která už rozdala první pokuty za znečišťování veřejného prostranství. „Otázkou kouření jsme se začali více zabývat v třídních hodinách. Besedujeme s žáky o škodlivosti kouření. Kuřáky se snažíme vést k tomu, aby dodržovali hygienu a nedělali venku nepořádek. Situace se snad začíná pomalu zlepšovat, kuřáci si před úřadem dávají větší pozor, víc využívají odpadkových košů. Není to ještě zdaleka ideální, ale jsme odhodláni v prevenci nadále pokračovat,“ poznamenal ředitel.
Výchovné působení však škole často komplikuje přístup některých rodičů, s nimiž učitelé hovoří o problému kouření žáků na třídních schůzkách. „Řada rodičů je ochotná s námi v rámci prevence spolupracovat. Nemálo se jich ale k tomu staví tak, že pokud jejich děti kouří, je to jen jejich věc a škole do toho nic není. Většinou jsou sami kuřáci,“ povzdechl si Karel Ošlejšek.

Zdroj: Boskovicko.cz

Olešnice opět vyznamenala své osobnosti

05.01.2008

Příchod konce roku je v Olešnici spojen s udělováním čestných medailí. Za práci v zájmových spolcích a za přínos v oblastech kultury a zdravotnictví zastupitelé minulý týden ocenili tři ženy a tři muže. Plakety zde udělují od roku 2000, kdy Olešnice oslavila první rok života s titulem město.
Bronzové plakety za spolkovou činnost letos dostali Miluše Ševčíková, František Mareček a František Janča. „Paní Ševčíková pracovala dlouhá létá jako pokladní a účetní v rybářském spolku, oba Františkové zase řadu let sloužili ve sboru dobrovolných hasičů,“ ocenil starosta Zdeněk Peša. Stejné pocty se dostalo i zdravotní sestře Jarmile Trávníčkové. Ta se stala neodmyslitelnou součástí zdejšího zdravotního střediska, kde pracovala po boku několika lékařů. „V roce 2002 – to už jsem byla v důchodě – mě doktor Nechuta požádal o krátkodobou výpomoc, už je z toho pět let a zatím stále sloužím. Ocenění jsem ale vůbec nečekala, protože se mně zdá, že nedělám nic zvláštního,“ říká zkušená zdravotnice.
„Pokud by přece jen chtěla odejít do důchodu, my pacienti na ni budeme s láskou vzpomínat,“ vyznal starosta a dodal, že návrh na její ocenění přišel z řad veřejnosti. Poslední dvě bronzová vyznamenání patří olešnickým duchovním, evangelické farářce Olze Smrčkové a katolickému knězi Romanu Strossovi. Oba se největší měrou postarali o opravy olešnických kostelů a dalších sakrálních památek. „Jsem překvapená a nevím, kdo mě navrhl. Opravili jsme sice kostel, ale to byla týmová práce,“ zůstala zdrženlivá kazatelka.
Od jubilejního roku 2000 získalo plakety města Olešnice už padesát sedm žen a mužů. Návrhy na ocenění mohou podávat řadoví občané, členové místních spolků nebo představitelé samosprávy. Projednává je rada města a následně schvaluje zastupitelstvo. Nejcennějším vyznamenáním je zlatá plaketa. Tu dosud získali bojovník z druhé světové války Ivan Kis, pilot královského letectva Jaroslav Škarvada, lékař Boris Habanec a starosta Zdeněk Peša.

DÍKY. Olešnický starosta ocenil práci lidí v místních spolcích. Jejich činnost je podle něj nezbytnou součástí života. Paní Miluška přijímá plaketu za službu rybářům.

Olešnický starosta ocenil práci lidí v místních spolcích. Paní Miluška přijímá plaketu za službu rybářům. Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Pestrá výmalba místností Domu pro seniory

05.01.2008

O výmalbu společenských místností v Domě pro seniory se postaraly studentky Střední pedagogické školy. Jejich působení bylo společně s dalšími projekty představeno minulé úterý na Dnu otevřených dveří. Spolupráce mladých a seniorů probíhá v rámci projektu Mezigenerační mosty.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Volba nových radních: překvapení se nekonalo

05.01.2008

Nová boskovická čtyřkoalice, kterou po dvouměsíčním dohadování místních politiků utvořily ODS, KDU-ČSL, ČSSD a SNK Prosperita Boskovic, neměla na zasedání zastupitelstva minulý týden podle očekávání žádný problém se zvolením dvou navržených kandidátů do městské rady.
Sedmnáct hlasů zastupitelů koaličních stran stačilo bohatě k tomu, aby se novým členem rady města stal Jiří Rožek (SNK Prosperita Boskovic) a staronovým radním Martin Budiš (ČSSD). Ostatní politická uskupení žádného kandidáta nedodala a při volbě radních se zdržela hlasování.
Na základě koaliční smlouvy odstoupil ještě před jednáním zastupitelstva z městské rady občanský demokrat Přemysl Reibl. Totéž musel učinit i Martin Budiš. Pozice radního byla v jeho případě spojena s funkcí místostarosty města, na kterou k prvnímu říjnu rezignoval.
Rada města Boskovic bude podle dohody koaličních partnerů nyní složena ze čtyř radních za ODS, po dvou za KDU-ČSL a ČSSD a jednoho radního za uskupení SNK Prosperita Boskovic.
Zastupitelé rovněž odhlasovali, že v čele radnice bude v následujícím období kromě starosty pouze jeden místostarosta. Úkoly, které budou plnit v oblasti samosprávy města, si starosta Jaroslav Dohnálek (ODS) a místostarostka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) rozdělí a návrh předloží zastupitelstvu, které se sejde 11. února 2008.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice: Pleas rozjel výrobu v Boskovicích, krejčové se přeučily na švadleny

05.01.2008

Tradice značky Kras v Boskovicích zřejmě už definitivně zanikla. Švadlenky však z města nezmizí. Jen místo pánských oděvů budou šít prádlo. A to pro firmu Pleas, která si pro výrobu svého sortimentu pronajala část výrobního závodu zkrachovalého Krasu. Práce zde bude dost nejen pro bývalé pracovnice oděvního podniku, ale i pro další zájemce.
Ušít sako či kalhoty z tkaniny ale zdaleka není totéž jako ušít pyžamo z úpletu. Přibližně stovka pracovnic, které havlíčkobrodská textilní firma potřebuje pro rozjezd výroby v Boskovicích, musela proto projít rekvalifikačním kurzem, kde načerpala teoretické znalosti i praktické dovednosti v šití prádla.
Minulý pátek složila závěrečnou zkoušku poslední dvacítka z přibližně sta účastnic rekvalifikace. Mezi nimi například i Jiřina Prudká z Louky u Olešnice. „Byla jsem trošku nervózní. Jsem sice vyučená jako dámská krejčová, ale od vyučení jsem tuto práci nedělala. Šít pleteniny je určitě náročnější, reagují jinak než normální látka. Práci v Boskovicích bych ale určitě chtěla zkusit, na dědině je problém něco sehnat,“ uvažuje paní Prudká.
Stejně jako její kolegyně z kurzu i ona má možnost prakticky ihned uzavřít pracovní smlouvu s firmou Pleas. Drtivá většina absolventek již tak učinila. „Tato rekvalifikace byla velmi specifická, protože má zatím pětadevadesátiprocentní úspěšnost nejen v ukončení kurzu, ale i co se týče nástupu do pracovního poměru. U jiných řemeslných oborů se nakonec umístí zhruba polovina absolventů,“ uvedl Leoš Němec z blanenského úřadu práce, který pro firmu Pleas rekvalifikaci organizoval.
Rekvalifikační kurz proběhl ve čtyřech skupinách. Každá absolvovala nejprve týden teorie v učebnách Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy Boskovice. Dva týdny strávily účastnice kurzu praxí přímo v Pleasu v Havlíčkově Brodě nebo v závodě v Polné. Závěrečný týden už se zapracovávaly přímo ve výrobních dílnách v Boskovicích. „Bylo to dost náročné tempo. Ženy, které už nastoupily, pracují dobře. Je to poměrně složitá práce a než začnou plnit normy, bude asi ještě chvíli trvat. Myslím ale, že to zvládnou,“ je přesvědčen vedoucí boskovického provozu Pleasu Václav Jedlička.
V Boskovicích bude Pleas vyrábět v dvousměnném provozu pletená i tkaná pyžama a noční košile, trička a některé další prádlo. Pro výrobu v Boskovicích si firma pronajala prostory v prvním patře budovy bývalého Krasu, které si ještě před zahájením činnosti vyžádaly nutné úpravy. „Museli jsme vyklidit staré zařízení, vymalovat dílny, instalovat nové osvětlení, rozvody elektřiny a vzduchotechniku. V Boskovicích chceme zůstat, proto jsme taky investovali miliony do nového technologického vybavení,“ poznamenal Václav Jedlička s tím, že výhledově by mohl Pleas v Boskovicích zaměstnat dvě stě až dvě stě padesát lidí.
Firma se bude podle možností snažit vyjít vstříc i pracovnicím, které nemají do Boskovic ideální dopravní spojení. „Pokud to půjde, umožníme hlavně matkám samoživitelkám práci na jednu směnu nebo zajistíme dopravu, pokud to bude aspoň trochu výhodné. Je pro nás důležité, aby naši zaměstnanci byli spokojeni,“ říká Václav Jedlička.
Rozvíjet spolupráci s novým zaměstnavatelem chce dále i Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola Boskovice, která zaštiťovala pro Pleas rekvalifikační kurz. „Rýsuje se perspektiva, že by se ve firmě mohli uplatnit absolventi našich oděvních oborů,“ uvedl Pavel Vaněrek, který má oděvařinu ve škole na starosti. Jedná se o maturitní obor operátor oděvní výroby a učební obor krejčí pro dámské oděvy. „Počítáme s tím, že by se část výuky uzpůsobila tak, aby absolventi našli uplatnění ve výrobě prádla,“ dodal Pavel Vaněrek.

Předminulý pátek složily závěrečnou zkoušku poslední z účastnic rekvalifikačního kurzu.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Změny v IDS přináší zdražení i výhody

01.01.2008

V integrovaném systému dopravy platí od neděle nové jízdní řády. U autobusů jsou změny minimální, více se dotkly železnice. Pozornost poutá i nový ceník jízdného, na cestující čeká příští rok.
Úpravy jízdních řádů v autobusové dopravě proběhly pouze u dvou linek. Na trase 256 (Boskovice, Kunštát, Olešnice) dopravce prodloužil spoj 14:08 z Boskovic. Jeho konečná stanice už není v Kunštátě, ale přes Makov a Rozseč pokračuje do Olešnice. Zde se autobus otáčí a v 15:00 vrací zpět do Boskovic. Příjemné změny se dočkali také cestující na lince 257 z Boskovic do Lysic. Ve 14:45, kdy řada lidí jezdí ze zaměstnání, vyjíždí z Boskovic posila. Do Lysic tak ve čtvrt na čtyři přijedou současně dva vozy.
Vlaková doprava citelně posílila na lince S2, která spojuje Brno a Letovice. Nové spoje přibyly v úseku Brno – Skalice nad Svitavou, kde soupravy vyjíždí ve všední dny po půl hodině. Na železnici zavedl Kordis rovněž novou linku S1. Ta od pondělí do pátku zajišťuje přepravu mezi Kuřimí a průmyslovou zónou v Brně-Slatině, a navazují na ni i autobusové spoje z Lysic, Boskovic a Blanska.
S Novým rokem přijde i nárůst cen za užívání hromadné dopravy. Nejvíce jej pocítí lidé, kteří necestují pravidelně a kupují jednorázové jízdenky. Jejich cena vyskočí o deset až patnáct procent. Současně nejpoužívanější dvouzónová jízdenka za třináct korun zdraží od 1. ledna na patnáct. „Změní se ale i doba její platnosti, namísto 40 minut ji cestující mohou uplatňovat hodinu,“ dodal Květoslav Havlík ze společnosti Kordis. U všech ostatních jízdenek ale doba platnosti zůstává. Za jízdenku z Boskovic do Králova Pole (7 zón a 150minutová platnost), která dnes přijde na devětatřicet korun, zaplatíme po Novém roce třiačtyřicet. Nejvýhodnější proto zůstává jízdenka univerzální, její cena se totiž nemění a cesta z Boskovic do Králova Pole s ní i v příštím roce přijde na 37,60. U předplatních jízdenek podraží měsíční – to je nejméně výhodná varianta, protože výše uvedená trasa s ní bude po přepočtu stát téměř 46 korun. Jak dále Havlík upozornil, letošní jízdenky platí pouze do 15. ledna 2008. „Potom už nemohou být vyměněny ani vráceny,“ řekl.
Poslední novinku přináší zavedení takzvaných dvouúsekových jízdenek za dvanáct korun. Ocení je zejména pasažéři, kteří cestují na kratší vzdálenosti, ale přitom projíždějí různé zóny. Rozsah úseků stanovují šedé a černé proužky na levém okraji všech jízdních řádů. „Za cestu z Boskovic do Okrouhlé by se v novém roce běžně platilo patnáct korun. Díky novému typu jízdenky ale trasa současně spadá i do hranic dvou úseků a cena proto klesne na dvanáct korun,“ vysvětlil Květoslav Havlík.

Zdroj: Boskovicko.cz

okres Blansko: Poslanci nadělovali miliony

01.01.2008

Poslanci definitivně schválili státní rozpočet pro rok 2008. Při rozhodování o balíku jedenácti set miliard poslali dvě na přímou podporu svých oblíbených regionů. Necelých patnáct milionů tak skončilo na Blanensku. Podělí se o ně čtyři města.
Největší sumu, 4,8 milionu korun, získal Kunštát. Podle místostarosty Petra Sojky za ni opraví vstupní část kulturního domu. Rovné čtyři miliony dostala Asociace sportovních klubů v Blansku na rekonstrukci atletického stadionu, a stejná částka čeká Letovice, které řeší havarijní stav radniční budovy. Poslední dva miliony putují do Boskovic. Pokryjí z nich část nákladů na zateplení školy ve Slovákově ulici a výměnu jejích oken.
Kromě toho region získal i řadu milionů ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Podle boskovického poslance Františka Sivery je nejvýznamnější položkou dvacetimilionová dotace na výstavbu okružní křižovatky v Lipůvce. Ta zde má stát do roku 2009. Potvrdil to i šéf brněnského ředitelství silnic a dálnic Jiří Rupp. SFDI dále pustil 1,7 milionu na výstavbu stezky z Kunštátu do místní části Újezd, půlkilometrový úsek zde chodci dosud zdolávají po neosvětlené silnici první třídy.
Hlavní slovo při dělení pověstného medvěda mívají poslanci z právě vládnoucí koalice. Proto i v čele úspěšných obcí zpravidla stojí zástupci patřičných politických stran. Nejinak je tomu v regionu. Blansko, Boskovice a Kunštát mají starosty z ODS, v Letovicích je občanský demokrat místostarostou. Takto nastavený trend potvrzuje třeba nestranický starosta Olešnice Zdeněk Peša. I on v předchozích volebních obdobích žádal o přímou finanční podporu. „Nikdy jsme nedostali ani odpověď. Pochopil jsem, že nestraníci se musí snažit jinak. Dávám přednost koncepční práci a jasným pravidlům, o žádného medvěda se už dávno nepokoušíme,“ konstatoval. Požadavek do rozpočtového výboru sněmovny neposlaly ani Lysice. Podle starosty Luďka Baláče totiž nepočítaly, že nějaké dělení bude. „Porcování medvěda mě překvapilo. Žil jsem v přesvědčení, že ODS tuto záležitost zruší. Před volbami o tom mluvila,“ uvedl. Samozřejmou zárukou úspěchu ale příslušnost ke straně také není. O tři miliony na dokončení náměstí požádala například Svitávka, kde ODS ve volbách jasně zvítězila, ale nedostala nic. Jak řekl poslanec Sivera, žádný klíč ani pravidlo při rozdělování těchto peněz neexistují, hlavní roli vždy hrají poslanci z daného regionu, kteří záměr buď podpoří nebo nepodpoří.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Primářka dětského oddělení nastoupí po Vánocích

01.01.2008

Po necelých dvou letech se vrací na dětské oddělení boskovické nemocnice. Jako primářka. Martina Přichystalová převezme 1. ledna otěže jediného dětského oddělení v okrese Blansko po Františku Jimramovském. Ten odešel do Dětské nemocnice v Brně.
Lékařka a v dobách „Barotů“ i tisková mluvčí nemocnice pracuje s malými pacienty více než patnáct let. S dětským lékařstvím se přitom důkladněji seznámila až v daleké Střední Americe, kde šest roků žila. „K pediatrii jsem pořádně přičichla v Kostarice. Chytlo mě to a získala jsem tu i oborovou specializaci,“ vzpomíná lékařka na devadesátá léta minulého století.
Podobně jako ostatní primáři v Boskovicích chce Martina Přichystalová pracovat na kolektivu svých kolegů a podřízených. I dětské oddělení se totiž potýká s nedostatkem lékařů. Současně zde pracují čtyři, ale „potřebujeme nejméně sedm,“ říká. „Záleží mi také na tom, aby sestry byly vzdělané právě v oboru pediatrie, a současně chci usilovat o navyšování jejich platů. Ty bohužel vůbec neodpovídají náročnosti práce,“ netají novopečená primářka. Příjemnějšího prostředí se možná dočkají i samotní pacienti. Podle doktorky Přichystalové totiž současné oddělení působí sterilně, zatímco matky s dětmi by si zasloužily více prostoru i více pohodlí.
Martina Přichystalová promovala na Lékařské fakultě v Brně v roce 1989. Rok strávila jako lékařka interny a následujících šest let žila v Kostarice. Od roku 1996 do 2006 pracovala na dětském oddělení nemocnice v Boskovicích a poslední dvě léta vede soukromou pediatrickou praxi. Na post prvního lékaře dětského oddělení nastoupí 1. ledna. Ve výběrovém řízení neměla žádného soupeře. Je jí třiačtyřicet a s rodinou žije v Boskovicích.

Zdroj: Boskovicko.cz

V Kunštátě otevřeli atletický areál

01.01.2008

Nadmíru spokojeni s letošní mikulášskou nadílkou mohou být v Kunštátě. Minulý týden zde zástupci města a základní školy převzali moderní atletický areál. K běžeckému oválu, volejbalovému hřišti, sprinterské trati i sektorům pro vrh koulí a skok daleký pomohla šestimilionová státní dotace. Sportoviště vyrostlo během tří měsíců a školákům i veřejnosti může sloužit celý rok. Jedna část je totiž ohrazena mantinely a v zimě se promění v kluziště.
Jak připomněl ředitel školy Vratislav Sedlák, hřiště září novotou, ale některé věci ještě čekají na dokončení. „Z meze nad oválem chceme udělat přírodní tribunu, aby měli zázemí i diváci. K umístění sedaček totiž nemáme odvahu, za pár měsíců by je někdo zničil nebo ukradl,“ obává se. Do konce roku se pak vedle hřiště objeví i nová nářaďovna.
K zabezpečení areálu slouží kromě oplocení kamerový systém. Ředitel školy nebo správce tak mohou dění na sportovišti sledovat od svého počítače v kteroukoli denní dobu. „Měli jsme špatnou zkušenost, dříve zde někdo poškodil plot nebo zkrátka dělal nepořádek,“ dodal Sedlák. Přesto hřiště zůstane volně přístupné a jednotlivci či neorganizované skupiny je mohou zdarma užívat. Po zpracování provozního řádu začne fungovat i systém rezervací. Podle ředitele budou poplatky požadované od sportovních organizací minimální.
Letošní investice do sportu v Kunštátě dovršila projekt zahájený před třemi lety. Tehdy za školou vzniklo víceúčelové hřiště pod hlavičkou jednoty Orel a na zbývající části už peníze nezbyly. Na jaře proto město požádalo o dotaci na dokončení a ministerstvo financí vyhovělo. „Celkové náklady etapy dosáhly asi 6,1 milionu korun, podíl Kunštátu činil 85 tisíc,“ dodal starosta Pavel Göpfert. Vlastníkem hřiště je město, správcem a provozovatelem základní škola.

Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Ulice se promění v jednosměrky, přibudou parkoviště

01.01.2008

Automobilů stále přibývá. I v Boskovicích. Zdejší radnice proto usiluje o navýšení parkovací kapacity v exponovaných částech města. Řadu ulic chce předělat na jednosměrky, některé stavebně upravit. Na Masarykově náměstí uvažuje o zrušení trvalých rezervací a umožnění vjezdu z ulic Hradní, Sušilova a Kapitána Jaroše. Plánuje i zavedení placených parkovacích karet a systému parkovacích zón.
„Chceme, aby Boskovice byly čitelnější a přehlednější, a to nejen pro místní, ale i pro turisty. Na mnoha místech také pouze zlegalizujeme stávající stav, kdy se parkuje protizákonně,“ uvedl starosta Jaroslav Dohnálek. Dodal, že o jednosměrných ulicích se mluví už asi sedm let a situace začíná být neúnosná.
Pouze jedním směrem by se tak v budoucnu mohlo jezdit ulicemi Zborovská (výjezd uprostřed náměstí) a Antonína Trapla (podél synagogy). Trasa by současně byla jedinou výjezdovou cestou z centra a v dostatečně širokých úsecích by vytvořila místa pro parkování. „Zákon nařizuje, aby po zaparkování zůstal volný třímetrový pruh. Zavedením jednosměrného provozu tak přibude několik desítek míst pro stání,“ vysvětlila vedoucí dopravního odboru Marie Bělehrádková. Ruku v ruce s takovým návrhem jde podle úředníků i změna organizace dopravy na náměstí. Zůstane-li Zborovská směrem k rynku neprůjezdná, má se náhradním vjezdem stát ulička v horní části náměstí. Návrh však budí nevoli. „Tohle jsem naprosto nepochopil. Vždyť celá doprava z náměstí ven se potom stáhne do starých a úzkých dlážděných ulic židovské části,“ kroutí hlavou Petr Dvořák, který má dům právě v ulici Antonína Trapla. Kromě dalších odpůrců pak návrh odmítla a radě nedoporučila i městská komise pro dopravu. Podle její předsedkyně a současně místostarostky Jaromíry Vítkové by sice řidiči směrem od Prostějova nemuseli celé náměstí objíždět, ale nová křižovatka by znepřehlednila provoz na ulicích Kapitána Jaroše a Sušilova.
Další jednosměrky úředníci plánují v části ulice Velenova kolem restaurace Makkabi, která vytváří zúžené hrdlo před vjezdem do takzvaných Zahrad a v ulici Zástřizlova (prostřední ulice Zahrad). Jak připomněl dopravní referent Rostislav Dosedla, Velenova je místy široká jen 2,7 metru a dvě auta si zde nevyhnou. „Řidiči pak musí couvat a hrozí střet s auty, která přijíždí z Bílkovy ulice,“ vysvětlil.
Asi 25 nových parkovacích míst se rýsuje v Sušilově ulici za rezidencí. Nové parkoviště má výhledově navázat na současné placené v Hradní. Dvě desítky stání rovněž v Sušilově město chystá po úpravě zeleně mezi silnicí a bytovými domy. Nejvíce míst ale odbor dopravy zakreslil před školu na náměstí 9. května. „Je zde nejširší ulice ve městě a 40 aut by tu mohlo zaparkovat,“ řekl Dosedla. Se záměrem ale nesouhlasí škola, komise pro dopravu ani zástupci veřejnosti. „To je nesmysl, budovat parkoviště v místě, kde školní děcka mají výběh a tráví velkou přestávku,“ domnívá se Eva Šmétková z Klubu přátel Boskovic.
Snadné a pružné parkování pro Boskovany, pro krátkodobé návštěvníky radnice nebo dodavatele zboží do obchodů připravuje ředitel Služeb Boskovice Milan Strya. Ve městě mají vzniknout dvě zóny, ve kterých bude možné parkovat pouze s kartou. „Zabrání se tomu, aby uličky kolem náměstí blokovali řidiči, kterým se nechce platit na náměstí nebo v Hradní ulici,“ řekl. Upřesnil, že do jedné zóny spadne střed města, zhruba ohraničený ulicemi Slovákova a Pod Klášterem, do druhé pak prostor od Růžového náměstí po autobusové nádraží, lemovaný Sokolskou a Komenského. Zdejší obyvatelé či lidé, kteří zde budou chtít pravidelně nebo často parkovat, si koupí vlastní kartu, jež bude jakýmsi parkovacím lístkem pro celou zónu. Existovat mají i přenosné karty, ty využijí zejména podnikatelé nebo úřady pro krátkodobé půjčky svým klientům či partnerům.
Všechny navržené změny, doplněné připomínkami občanů znovu projedná komise pro dopravu a následně rada města.

Obyvatelé a živnostníci z centra Boskovic nesli některé nápady úředníků nelibě. Část předložených invovací smetli ze stolu. Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovice: Za nemocnicí má stát obchodní dům

16.12.2007

Pro občany Boskovic, kteří mají stále pocit, že je ve městě málo supermarketů, má nyní radnice dobrou zprávu. Nový obchodní dům s nákupní galerií by do dvou let mohl vyrůst za boskovickou nemocnicí.
Lokalita vymezená v územním plánu města jako zóna pro výstavbu komerčních objektů doposud případné investory nijak zvlášť nelákala. Nyní je ale všechno jinak. Developeři, kteří by zde chtěli nový obchodní dům postavit, si na radnici doslova podávají dveře. „O pozemky za nemocnicí je najednou velký zájem, který souvisí s tím, jak se město v poslední době rozvíjí. Oslovilo nás už pět developerských firem, které zastupují obchodní řetězce Tesco a Kaufland,“ uvedl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.
Boskovičtí radní proti prodeji čtyřiadvaceti tisíc čtverečních metrů pozemků pro stavbu nového obchodního domu nemají námitek a jejich prodej doporučili ke schválení i zastupitelům. Ti by o něm měli jednat na svém zasedání už příští pondělí. „Pokud zastupitelstvo záměr schválí, rada určí kritéria výběru. Teprve pak může prodej proběhnout,“ podotknul starosta.
Odhaduje přitom, že nové obchodní centrum s třemi tisíci čtverečních metrů prodejní plochy by mohlo za nemocnicí stát asi v polovině roku 2009.

Zdroj: Boskovicko.cz

Předseda ČSSD ve Skleníku

16.12.2007

Okresní konferenci České strany sociálně demokratické, která se konala v sobotu v zámeckém skleníku v Boskovicích, navštívil předseda strany Jiří Paroubek a dále předseda poslaneckého klubu Michal Hašek. „Konference hodnotila uplynulé období a zaměřila se na volby do krajského zastupitelstva. Lídrem kandidátky se stal blanenský místostarosta Ivo Polák,“ uvedl místopředseda okresního výkonného výboru ČSSD Drahomír Skořepa.

V nemocnici plánují další velké investice. Přednost ale dostanou platy sester.

16.12.2007

Vysoká úroveň zdravotní péče je cílem, k němuž chce směřovat vedení boskovické nemocnice. Zkvalitňování péče o pacienty, kteří sem po komplikovaném období znovu nacházejí cestu, se neobejde bez kvalifikovaného personálu, ale ani investic do moderního nemocničního vybavení. Za půldruhého roku, co nemocnici provozuje město prostřednictvím stoprocentně vlastněné obchodní společnosti, se zde v této oblasti už mnohé změnilo k lepšímu, a to po stránce přístrojového vybavení i komfortnějšího prostředí pro pacienty.
Po letošní instalaci nemocničního informačního systému, pořízení nového CT a otevření přístavby budovy za dvacet devět milionů korun s novými ordinacemi specialistů a kancelářemi správy nemocnice teď ale bude muset vedení nemocnice v investicích trochu přibrzdit. „Nelze počítat s tím, že bychom v příštích řekněme dvou letech udrželi nastavený trend, kdy rozvoj nemocnice šel takto nahoru. Nyní se musíme zaměřit hlavně na udržení vyrovnaného hospodaření a platy středního zdravotnického personálu, které jsou u nás zatím bohužel asi dvacet procent pod úrovní srovnatelných zařízení v Jihomoravském kraji,“ uvedl ředitel nemocnice Jaroslav Černý.
Neznamená to však, že se modernizace nemocnice zastaví. Ještě do konce tohoto roku bude dokončena digitalizace radiologického oddělení, čímž se v případě potřeby velmi urychlí komunikace se specializovanými pracovišti. „Digitalizace umožní posílat snímky v elektronické podobě na kliniky nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ přiblížil Jaroslav Černý. Rentgenové pracoviště bude doplněno o pojízdné C rameno, které se používá při operacích, v plánu je i pořízení panoramatického rentgenu pro potřeby stomatologů.
Po stavební stránce dluží nemocnice svým pacientům ještě dokončení úprav hlavního vchodu tak, aby byl zcela bez bariér i pro vozíčkáře. V plánu jsou ale i větší projekty, které mají úroveň nemocnice posunout zase o kus dál. „Jednáme o výstavbě multioborové jednotky intenzívní péče. Podmínkou ale je, že se bude ekonomická situace nemocnice vyvíjet příznivě. Jedná se totiž o investici za asi dvacet milionů korun,“ prozradil náměstek pro hospodářsko technickou správu Lubomír Petrželka.
Investici do svého majetku připravuje i město Boskovice. To už vynaložilo asi milion korun na zpracování projektové dokumentace, která v rámci jednoho projektu řeší snížení energetické náročnosti všech tří budov základní školy a nemocnice. „Jen zateplení nemocnice včetně výměny oken je spočítáno na osmdesát milionů korun bez DPH. Chceme požádat o dotaci z operačního programu Životní prostředí. Pokud uspějeme, mohla by dotace tvořit až osmdesát procent z celkové částky,“ konstatoval starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Zdroj: Boskovicko.cz

Václav Klaus na nás opět udělal ohromný dojem, tvrdili občané Boskovic.

16.12.2007

Prezidentský pár i občané Boskovic mohli být spokojeni. Návštěva hlavy státu sice neproběhla přesně podle plánu, ale ústředním a neošizeným bodem přesto zůstalo setkání s lidmi a společná beseda. Trochu zkrátka přišli jen zastupitelé, nedočkali se slíbeného uzavřeného sezení.
„Václav Klaus na nás opět udělal ohromný dojem, viděli jsme ho už podruhé. Kdyby prezidenta volili občané, dali bychom mu svůj hlas. Člověk jaksi ví, co od něj může očekávat,“ prozradili manželé Korčákovi při odchodu ze zámeckého skleníku. V něm prezident musel čelit otázkám ke globálnímu oteplování, americkému radaru a kontroverzní národní knihovně. „Nebylo by lepší opravit staroslavné Klementinum a nový návrh přenechat futuristickému předměstí nějakého neosobního města,“ odpověděl mladé dívce. K problematice klimatu by prý potřeboval dvouhodinovou přednášku, ale „strašit oteplováním je nefér,“ uzavřel opět oblíbeným slovníkem.
Z města, které před ním oficiálně navštívil pouze T. G. Masaryk v roce 1929, si současný prezident odvezl obraz Bohumila Oujeského, knihu židovského literáta Hermanna Ungara, dřevěnou plastiku a plný koš medu z Obory. Václav Klaus na oplátku rozdával Boskovanům své fotografie nebo podpisy do památníků.
„Občané prezidenta přivítali velice dobře, hezky a důstojně. On sám to i ocenil při neformálním rozhovoru, množstvím lidí byl nadšen,“ pochvaloval si bezprostředně po odjezdu prezidentských limuzín starosta Jaroslav Dohnálek. Zdroj: Boskovicko.cz

Přesouvací manévr. Prezident k synagoze ale nakonec dorazil.	Vítejte u nás. Hejtman představil zástupce města.	Čest pro zastupitele. Podle statistiky prezident jezdí do Boskovic jednou za 78 let.

Opatovičtí přijali prezidenta s chotí velmi srdečně

16.12.2007

Takovou slávu jako letos na podzim Velké Opatovice snad nikdy nezažily. Při nedávném otevření zdejšího Moravského kartografického centra asistoval málem celý český parlament a jen o pár týdnů později zde vítají prezidenta s chotí.
Příležitost setkat se s hlavou státu si v pondělí odpoledne nenechaly ujít snad stovky místních občanů, kteří se k uvítání prezidentské návštěvy shromáždili na nádvoří zámku. „Je to úplně poprvé, co Velké Opatovice navštíví prezident. V roce 1929 zde byl Tomáš Garrigue Masaryk, ale to Opatovicemi jen projížděl při své cestě do Jevíčka,“ vyprávěl starosta Jiří Bělehrádek při čekání na prezidentskou kolonu.
Ta dorazila do Opatovic proti původnímu časovému plánu se zpožděním, což ale čekajícím vůbec nevadilo. „Kdy se vám poštěstí potřást si rukou s prezidentem?“ pousmála se zimou prokřehlá starší žena.
Velkoopatovičtí přijali manžele Klausovy, které doprovázel jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, opravdu srdečně. Vzduchem létaly úsměvy a milá slova, podvečerní soumrak protínaly záblesky desítek fotoaparátů všech, kteří chtěli mít památku na vzácnou návštěvu.
V útrobách nového kartografického centra, jehož prohlídka byla překvapením pro prezidenta od hejtmana jakožto hostitele, si Václav Klaus se zaujetím nechal vyložit historii vzniku obří plastické mapy Moravy a Slezska. U východu z muzea na něj pak čekal dárek v podobě v kůži vázaného souboru historických map. „Klaus má mapy rád, to se mu bude líbit,“ komentovala prezent první dáma.
Její slova o něco později Václav Klaus sám potvrdil. „Poslali jste mě na správné místo. Když jsem byl dítko školou povinné a přemýšlel jsme co studovat, první moje varianta byla, že budu zeměměřič, kartograf. Nakonec jsem studoval ekonomii, ale mapy mám od té doby velmi rád,“ řekl prezident při besedě s občany v sále opatovického kina, nacpaném k prasknutí.
Globální témata se zde neřešila. Jeden z místních občanů prezidentovi připomněl, jak před padesáti lety hráli proti sobě jako mladší dorostenci ve finále basketbalové ligy v Brně. „Vybavil bych si, že jsme tenkrát dostali bronzovou medaili, určitě ji ještě doma někde mám,“ viditelně potěšila vzpomínka Václava Klause.
Ten pak ještě před odjezdem do Černé Hory, která byla poslední zastávkou při návštěvě Blanenska, pobesedoval s opatovickými zastupiteli, řediteli místních firem a organizací a starosty mikroregionu.
Z Velkých Opatovic si prezidentský pár jako dárek odvezl úplně první zlatou pamětní medaili, vydanou k sedmistému výročí založení města, láhev místní slivovice a hruškovice v dárkovém balení a keramickou soupravu, kterou vytvořili studenti zdejší střední umělecké školy. Zdroj: Boskovicko.cz

U první dámy si starosta Jiří Bělehrádek šplhnul krásnou barevnou kyticí.	Na zdraví a na vaše krásné kartografické muzeum.	Obří mapa je perfektní, jen ty Jeseníky tak vysoké opravdu, ale opravdu nejsou.

Průmyslová zóna Boskovice: téměř hotovo

16.12.2007

Přeměna zarostlého „hliňáku“ na okraji Boskovic v podnikatelskou zónu se zásadním významem pro další rozvoj města je téměř u konce. Drtivá většina všech městských pozemků v průmyslové zóně je již v rukou investorů, nejvýznamnější z nich zde už postavili své závody a rozjeli výrobu.
Do finále tak dospěla s celkovými náklady šestašedesát milionů korun jedna z největších investičních akcí města za posledních deset let. „Nic už nebrání tomu, abychom mohli začátkem příštího roku vyúčtovat agentuře Czechinvest pětadvacetimilionovou dotaci, která byla městu poskytnuta v rámci operačního programu Průmysl a podnikání,“ uvedl vedoucí odboru územního rozvoje boskovického městského úřadu Vlastimil Kolář.
Rozšíření průmyslové zóny na západním okraji Boskovic začalo minulé vedení města připravovat v roce 2005. O rok později po přiklepnutí finanční dotace ministerstvem průmyslu a obchodu byla výstavba inženýrských sítí a technické infrastruktury skutečně zahájena.
Budování průmyslové zóny o rozloze přibližně dvacet hektarů vyřešilo přeměnu vytěženého ložiska cihlářské hlíny na plochy pro výstavbu průmyslových podniků. „Většina tohoto území byla zarostlá náletovými dřevinami a pozemky nebyly využívány. V rámci terénních úprav zde vznikly nejen plochy pro výstavbu výrobních hal, ale i nová obslužná komunikace, která umožňuje snadný přístup k areálům jednotlivých podniků,“ připomněl Vlastimil Kolář.
Během uplynulého roku obsadili průmyslovou zónu nejvýznamnější investoři. Loni v říjnu zde zahájila výrobu společnost Junker Industrial Equipment, letos v červenci boskovická firma Igor Láník – Techservis a dva měsíce nato i švédská společnost Itab. Zájemci o místo v průmyslové zóně mají nyní už jen omezené možnosti. „Zasíťované pozemky jsou už de facto rozprodány. Zbývají ještě nějaké plochy nad halou Itabu, na kterých je ale ještě potřeba dokončit inženýrské sítě,“ poznamenal starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.
Rozvoj podnikatelské sféry s sebou přináší nabídku nových pracovních příležitostí a s tím souvisí i potřeba výstavby nových bytů. Město již připravilo inženýrské sítě pro bytovou výstavbu v lokalitě za nemocnicí. První bytovka by zde podle starosty Dohnálka mohla vyrůst už do konce příštího roku. Dokončuje se také sídliště Na Chmelnici, staví se bytový dům na ulicích Ludvíka Vojtěcha a Bílkově. „Kapacitně je reálné postavit v Boskovicích během příštích deseti let až pět set nových bytů,“ doplnil Vlastimil Kolář. Zdroj: Boskovicko.cz

Boskovicko: Voda u nás patří k nejlepším, ale i k nejdražším.

10.12.2007

Voda v příštím roce znovu podraží. Nejvíce v obcích sdružených ve Svazku pro vodovody a kanalizace (VaK). Za tisíc litrů základní tekutiny zde odběratelé zaplatí bezmála 65 korun. Výdaje čtyřčlenné rodiny tím narostou o zhruba 60 korun měsíčně. Cena vodného a stočného na Blanensku i nadále zůstává na absolutní celorepublikové špičce.
Konečnou podobu ceny stanoví sedmičlenné předsednictvo svazku VaK tento týden. Předseda Jindřich Král předpokládá, že oproti letošnímu roku, kdy kubík vody stojí asi 58 korun, vzroste o devět až deset procent. Mezi návrhy, o kterých se bude jednat, je však i navýšení o jedenáct procent.
Cenu za vodu navrhuje svazku provozovatel vodohospodářského zařízení – Vodárenská akciová společnost (VAS). Ta rovněž odběratelům účtuje vodné a stočné. Jak vysvětlil ekonomický náměstek její boskovické divize Petr Fiala, na výši finální částky se podepisuje několik hlavních faktorů. „Zdražení způsobí hlavně zvýšení sazby DPH z pěti na devět procent, nárůst ceny energií, navýšení objemu oprav infrastruktury a v neposlední řadě zvednutí nájmu, který požaduje Svazek vodovodů a kanalizací,“ uvedl. Jak doplnila ředitelka divize Miloslava Soldánová, náklady za elektřinu jsou obrovské, protože celý okres Blansko je zásoben asi ze 150 podzemích zdrojů, odkud se voda musí čerpat. „Cena za vodu není nízká, ale plně odpovídá její vysoké kvalitě a podmínkám, za kterých ji získáváme a distribuujeme,“ řekla.
Výraznou položkou v ceně vody je nájemné, které v jednom z návrhů dosahuje až čtvrtinu z celkových nákladů. Vodárenská je musí platit svazku VaK za používání jeho zařízení (infrastruktura, čistírny odpadních vod, čerpací stanice apod.). Chce-li svazek po VAS vysoký nájem, musí VAS zvýšit cenu vodného a stočného odběratelům. A svazek vysoký nájem chce, protože získané peníze spolu s dalšími dotacemi používá na své investiční akce. „V příštím roce chceme rekonstruovat páteřní vodovodní přivaděče v celém okrese Blansko. Náklady takové akce dosáhnou 400 až 450 milionů korun. Dále připravujeme asanační opatření na Boskovicku, v částech Hrádkov a Vratíkov a v obcích Velenov, Benešov, Valchov a Okrouhlá. Náklady na rekonstrukci čističky a kanalizačních sběračů zde dosáhnou asi 140 milionů korun,“ informoval Jindřich Král.
Výše nájemného nakonec usměrní cenu vody nejvíce. Spodní hranici zdražení chtějí při jednání předsednictva prosazovat starosta Letovic Radek Procházka a místostarosta Kunštátu Petr Sojka. „Jsme zavázáni radami našich měst, abychom hlasovali pro navýšení o maximálně devět procent,“ uvedli. Naproti tomu místopředseda svazku a poslanec František Sivera se přiklání k horní mezi. „Vnitřní zadlužení infrastruktury je velké. Buď nájem zvýšíme a budeme více opravovat nebo zvýšíme málo a budeme málo opravovat. Jsem pro první variantu,“ řekl poslanec. Rovněž druhý místopředseda a starosta Černé Hory Bohumil Hlavička upřednostňuje vyšší nárůst. „Svazek peníze potřebuje, aby mohl opravovat a udržovat majetek. I když to není populární, budu hlasovat za navýšení o jedenáct procent,“ řekl.
Cena vody na Blanensku se liší i v závislosti za zvoleném modelu hospodaření. Například Olešnice nepatří do svazku a vodohospodářství spravuje vlastními silami. Suma za kubík v roce 2008 zde podle starosty Zdeňka Peši dosáhne maximálně 47 korun (letos 43,20 korun). Mezi svazkové obce nikdy nevstoupily ani Velké Opatovice, dodávku a kvalitu vody jim ale zajišťuje VAS. „Pro příští rok zastupitelé stanovili cenu 34,50 za kubík, z toho 17,50 činí stočné a 17 korun vodné,“ uvedl starosta Jiří Bělehrádek. Jak dále informoval, vodárenská navíc městu zaplatí 1,5 milionu korun za roční pronájem infrastruktury. Dlužno však připomenout, že v obou uvedených městech sídlí průmyslové podniky (Mlékárna, Šamotka), které odběr vody silně zvyšují a tím snižují její cenu pro řadové obyvatele.

Zdroj: boskovicko.cz

Boskovice: Ve městě přibudou nové adresy.

10.12.2007

Dvě nové ulice, které přibyly v Boskovicích díky rozvoji města v poslední době, brzy nebudou bezejmenné. Radní dali hlavy dohromady a na světě jsou nové adresy. Jedna ulice by měla nést název Zahradní, druhá bude Průmyslová.
Ulice, které radní navrhli jméno Průmyslová, protíná nově vybudovanou průmyslovou zónu. Zahradní by se měla jmenovat ulice, která začíná u rohu nemocnice a pokračuje k Mladkovu. „Zatím je zde sice jen pár domků, ale počítáme zde s další výstavbou, takže to bude v budoucnu ulice dlouhá a významná,“ uvedl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.
Návrhy padaly různé, včetně pojmenování ulic po významných osobnostech. „Nakonec byly vybrány názvy univerzální, odolné vůči změnám režimů,“ poznamenal starosta.
Navržené názvy ulic musí ještě schválit zastupitelé, kteří se sejdou na svém jednání desátého prosince.

Zdroj: boskovicko.cz

Boskovice: Radní jmenovali novou ředitelku pro sociální služby.

10.12.2007

Městská správa sociálních služeb, která v Boskovicích spravuje domov pro seniory a dva domy s pečovatelskou službou, má po měsíčním „bezvládí“ novou ředitelku.
Rada města do čela organizace jmenovala na návrh starosty Marii Sáňkovou, která po odchodu bývalé ředitelky Evy Augustinové zastávala funkci statutární zástupkyně MSSS. „Paní Sáňková za dobu zástupu odvedla hodně práce, podařilo se jí vyřešit například problém chybějících sociálních pracovnic. Organizaci čeká po novém roce spousta práce na standardech sociální péče, připravují se žádosti o dotace na provoz domova pro seniory na příští rok. Navíc za krátkou dobu odejde do důchodu ekonomka MSSS, což je další z problémů, který se bude muset řešit,“ uvedl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.
Oficiálně se Marie Sáňková stává ředitelkou Městské správy sociálních služeb Boskovice prvního prosince. Návrh starosty na její jmenování schválili radní jednohlasně.
Změna ve vedení příspěvkové organizace města, která zajišťuje služby pro seniory z Boskovic a okolí, nastala letos dvakrát. Začátkem února radní odvolali z ředitelského postu po desetiletém působení v čele MSSS Pavla Grenara s odůvodněním, že manažersky nezvládl přechod na nový systém poskytování sociálních služeb podle nového zákona.
Ředitelkou MSSS se v dubnu stala Eva Augustinová, která zvítězila ve výběrovém řízení. Podle vedení města se jí údajně nepříznivou situaci v organizaci podařilo stabilizovat. Radní nešetřili chválou její práce, Eva Augustinová však v srpnu podala výpověď a po půlročním působení z MSSS odešla. Uvedla osobní a rodinné důvody.

Zdroj: boskovicko.cz

Boskovicko: Chtěli větrníky, teď litují.

10.12.2007

Co se týče vstřícnosti k větrné energetice, zdály se Tasovice nejpokrokovější obcí v regionu. Zatímco na Letovicku či Velkoopatovicku o stavbě stometrových stožárů stále jen nesměle šuškají, tasovičtí zastupitelé si s investorem plácli už na jaře. Smluvně odsouhlasili, že dva tubusy s vrtulemi vyrostou v lokalitě Na vršku (695 m). Celým záměrem se nyní zabývají odborníci v Brně. Krajský úřad ukončil zjišťovací řízení – první krok v posuzování vlivu stavby na životní prostředí – a tento týden vydá jeho závěr. Mezi desítkami odmítavých připomínek, které odbor životního prostředí obdržel, však překvapivě figuruje i nesouhlasné stanovisko samotné obce Tasovice. O větrníky už zkrátka nestojí.
„Mysleli jsme to dobře, vždyť obec by ročně inkasovala částku dosahující poloviny celého rozpočtu,“ vysvětluje starosta Antonín Ševčík, proč před půl rokem kývli na nabídku firmy Wind Energy Systems CZ, která má v současnosti vytipované i další lokality v regionu. Odpor ze strany obyvatel i chalupářů ale rostl – vzniklo dokonce sdružení, až nakonec sami zastupitelé zformulovali námitky proti výstavbě a poslali je do Brna. „Teď už bych byl raději, kdyby tu žádné větrníky nestály,“ dodává starosta. Svůj podpis ze smlouvy ale smazat nemůže, po rozhodnutí zastupitelstva a z jeho pověření obec zavázal. Nyní vše záleží na rozhodnutí správních orgánů, na váze připomínek od kritiků a rovněž na šikovnosti investora, který je po zveřejnění závěru zjišťovacího řízení povinen zajistit další požadované podklady.
Jaká doplnění bude krajský odbor životního prostředí požadovat, bude zřejmé nejdříve tento týden. Podle Jiřího Hájka z oddělení posuzování vlivu na životní prostředí přišly námitky od osob, organizací i okolních obcí a týkaly se hlavně narušení krajinného rázu a zásahu stavby do přírodního parku. „Přesné znění závěru zjišťovacího řízení nechci předjímat, je ale velmi pravděpodobné, že investor bude muset doplnit další podklady a řízení bude pokračovat,“ uvedl Hájek.
Elektrárny chce v Tasovicích postavit boskovická firma Wind Energy Systems CZ. Její větrníky jsou vysoké 126 metrů, mají životnost 20 – 25 let a každý pracuje s výkonem dva megawatty. Na vršku zůstanou nejméně dvě desetiletí. Podle projektového harmonogramu a při hladkém postupu posuzovacího řízení by v příštích měsících mělo probíhat již územní a stavební řízení. „Samotnou montáž elektráren jsme plánovali na konec příštího roku,“ řekl jednatel firmy Miloslav Šebela a dodal, že každoroční odměna pro obec byla dohodnuta na 250 tisíc korun.
Na krajském odboru životního prostředí se zanedlouho objeví také záměr na stavbu elektráren v Černovicích. Jak řekl starosta Jaroslav Zhoř, obec uzavřela smlouvu se stejnou společností jako Tasovice. „I u nás zastupitelstvo větrníky schválilo už na jaře,“ dodal. O něco pozadu jsou v Rozseči nad Kunštátem. Zde budou teprve volit, zda elektrárny chtějí či nechtějí. Původně měli o „vrtulích“ rozhodnout občané v referendu, ale veškerou zodpovědnosti nakonec převzalo zastupitelstvo. „Předpokládám, že budeme hlasovat na konci listopadu,“ řekl starosta Miroslav Šikula.
V Bezděčí – místní části Velkých Opatovic – obyvatelé elektrárny odmítli. Zastupitelé je respektují a souhlas ke stavbě nedali. Zájem firem směřuje i na Letovicko. „Chtějí dva větrníky nad Podolím a čtyři mezi Babolkami a Chlumem. Vedení města zatím shromažďuje názory občanů a tématem se bude zabývat na čtvrtečním zasedání zastupitelstva,“ informoval místostarosta Bohuslav Kuda.

Zdroj: boskovicko.cz

Boskovicko: Poplatek za odpady nezvýší. Podle zákona už nemohou.

10.12.2007

Pětistovku stejně jako letos zaplatí i v příštím roce každý občan Boskovic za odvoz komunálního odpadu. „Poplatek byl už v tomto roce v maximální výši a dál ho již podle zákona občanům zvyšovat nemůžeme. A to i přesto, že podle výpočtů vychází o bezmála dvaačtyřicet korun vyšší. Rozdíl uhradí město,“ uvedla místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.
Město platí za likvidaci odpadu každý rok o něco více. V ceně se projevuje například zdražování poplatku za uložení komunálního odpadu na skládce. Propracovaný systém třídění odpadu zase na druhou stranu přispívá ke snížení celkové sumy, a to díky platbám od firmy Eko-kom za vytříděný odpad. „Sečteme-li všechny plusy a mínusy, vychází nám, že město letos zaplatí za likvidaci odpadu celkově „jen“ o 138 tisíc korun více než loni, což je pozitivní výsledek,“ konstatovala Jaromíra Vítková.
V letošním roce přijde likvidace odpadu městskou pokladnu celkem na sedm milionů korun. Od občanů se letos vybere asi pět milionů korun. V poplatku který hradí občané, není zahrnuta cena za svoz odpadkových košů ve městě a úklid psích exkrementů. Tyto věci platí město samostatně.

Zdroj: boskovicko.cz

Povinná výměna občanských průkazů.

09.12.2007

Upozorňujeme, že nejpozději dnem 31. prosince 2007 skončí platnost občanských průkazů bez strojově čitelných údajů vydaných do 31. prosince 1998. Konec platnosti se vztahuje i na občanské průkazy s vyznačenou platností „bez omezení“, s výjimkou občanských průkazů občanů narozených před 1. lednem 1936.

Žádost o vydání občanského průkazu občan předloží nejpozději do 30. listopadu 2007 tak, jak ukládá Nařízení vlády č. 612/2004 Sb. Výměna je bezplatná!

Dne 31. 12. 2007 bude otevřeno na úseku OP od 8.00 do 14.00 hodin!

Zdroj: město Blansko

Město pořadník na byty na Písečné nevede.

09.12.2007



Rada města Blanska schválila městské knihovně změnu poplatku za využívaní internetu veřejností.

09.12.2007

Hned jsem se ptal, o kolik bude přístup dražší než původně, protože člověk je zvyklý, že vše je spíše dražší. O to více mě překvapila odpověď ředitele knihovny Mgr. Vladimíra Jančíka, že cena půjde o něco dolů.

„Cenu od 1. ledna snižujeme na 30 Kč/hodinu. Už také nebudeme rozlišovat, zda návštěvník využívá počítač k psaní dokumentů, brouzdání po internetu nebo jiné práci, kterou si potřebuje vyřídit. Bude to poplatek za využití počítače. Lépe se nám bude vše počítat a také jsme chtěli sjednotit cenu s ostatními knihovnami,“ vysvětlil hlavní důvody vedoucí ke změně ředitel knihovny Mgr. Jančík. Zdroj: město Blansko

Ilustrovaný blanenský kalendář na rok 2008

04.12.2007

Kalendáře vydávané Městem Blansko už měly lecjakou podobu. Byly trhací s pohlednicemi, v podobě věže, kterou má Blansko ve znaku, s fotografiemi města nebo pracemi dětí. Velmi úspěšně se prodávaly stolní kalendáře s historickými fotografiemi. Další změna stylu přijde i v následujícím roce.

Kalendář pro rok 2008 Město Blansko přichystalo ve spolupráci s výtvarnicí Arnou Juračkovou. Bude to 12 listů velkého formátu, na každý měsíc jeden obrázek s kalendáriem – netradiční pohled na Blansko.

Jednotlivé obrázky respektují roční období a ukazují známá i méně známá místa našeho města. Nejen památky, ale i místa, kam lidé chodí každý den. Např. Rožmitálovu ulici, zákoutí s Galerií Ve Věži, pohled na aquapark, na kostel sv. Martina. To vše očima výtvarnice Arny Juračkové. Vznikl tak pěkný kalendář plný barevných obrázků, představujících Blansko jako živé město. Téměř všude jsou totiž lidičky, zvířátka nebo děti.

Vydán bude v nákladu 500 kusů, z části s podpisem autorky. Zakoupit jej můžete v Informační kanceláři Blanka. Kalendář už je v prodeji. Cena je 120 Kč, s podpisem autorky je k mání za 150 Kč.

Povolené skládky a terénní úpravy

04.12.2007

Níže uvedená zařízení sloužící k odstraňování odpadů mohou využít fyzické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání i právnické osoby. Jedná se o trvalé a řízené uložení vybraných druhů inertních odpadů ze stavebních a demoličních prací, které nelze již dále využít.

V případě zájmu doporučujeme kontaktovat odpovědné osoby příslušných zařízení o možnosti uložení daného druhu inertního odpadu.

Skládky

Vysočany-Housko (skládka Vysočany) T : 31. 7. 2012
HOUSS RECYCLING, s. r. o., IČ: 27705374,
se sídlem v Blansku, Gellhornova 2242/18, PSČ 678 01,
tel. 516 427 125, 731 507 739 – jednatel společnosti

Terénní úpravy

Lokalita „Bačina“, Blansko T: 31. 10. 2008
Stanislav Štreit, Zdíkova 70/3, 678 01 Blansko, tel. 732 533 250

Lokalita „Zaklenutí potoka Křížovka“, Brťov-Jeneč
Obec Brťov-Jeneč, Tišnovská 80, 679 21 Černá Hora, tel. 516 437 535

Lokalita „Skleníky“, Černá Hora T: 28. 2. 2008
Městys Černá Hora, nám. Míru 50, 679 21 Černá Hora,
tel. 516 437 121, 516 437 298

Lokalita Podhájí, k. ú. Jedovnice T: 30. 7. 2008
Městys Jedovnice, Havlíčkovo nám. 71, 679 06 Jedovnice, tel. 516 442 210

Lokalita „U Ovčína“, Rájec-Jestřebí T: 31. 12. 2007
Město Rájec-Jestřebí, Blanenská 84, 679 02 Rájec-Jestřebí,
tel. 516 432 014, 516 433 959

Lokalita „Žegrov“, Rudice T: 31. 12. 2010
Obec Rudice, Radniční 7, 679 06 Jedovnice, tel. 516 443

Nominujte nejlepšího sportovce, trenéra a kolektiv

04.12.2007

Vážení sportovní přátelé, pokud máte ve své sportovní organizaci sportovce, kteří by si dle vašeho úsudku zasloužili získat ocenění Nejlepší sportovec města Blanska za rok 2007, zašlete nám jejich nominaci pomocí formuláře umístěného na stránkách města Blansko.

Sportovní komise při Radě města Blanska vám zasílá formulář nominace pro vyhlášení nejlepšího sportovce města Blanska (pro každého nominovaného sportovce, kolektiv nebo trenérskou osobnost je nutné použít samostatný formulář) .

Nominace zasílejte nejpozději do 15. 1. 2008 na adresu:

MěÚ Blansko, odbor ŠKOL
nám. Republiky 1
678 01 Blansko

Zároveň vás žádáme, abyste nominovali co nejvíce jednotlivců, kolektivů i trenérských osobností, aby mohl být sestaven přehled dosažených výsledků.

Městská knihovna Blansko připravila pro zájemce netradiční vánoční dárky.

04.12.2007

Městská knihovna Blansko připravila pro zájemce netradiční vánoční dárky. Pokud chcete svoje nejbližší, příbuzné a známé překvapit originálním dárkem, můžete jim pořídit čtenářský průkaz městské knihovny s předplaceným ročním členským poplatkem.

Knihovna naděluje

Městská knihovna Blansko připravila pro zájemce netradiční vánoční dárky. Pokud chcete svoje nejbližší, příbuzné a známé překvapit originálním dárkem, můžete jim pořídit čtenářský průkaz městské knihovny s předplaceným ročním členským poplatkem.

Stačí jen dojít do studovny v knihovně (Blansko, Rožmitálova ul. 4, do 3. patra), kde s vámi vyplníme přihlášku na jméno obdarovaného.

Při pořízení průkazu novým čtenářům dostanete navíc 50% slevu z ročního poplatku. Tato sleva platí do 21. prosince 2007.

Ceník:
Čtenářský průkaz s čárovým kódem: 25,– Kč (platí pro všechny kategorie)

Roční poplatek dospělí od 15 let: 50,– Kč,
roční poplatek studenti, důchodci, ženy na MD: 25,– Kč,
roční poplatek děti do 15 let: zdarma.

Hrály se taroky o pohár starostky

29.11.2007

Tarokový turnaj se koná na čtyřech místech, a to v Bystré, Letovicích, Rudce a vrcholí v Blansku. Do Blanska se pravidelně sjíždějí hráči nejen z celého Jihomoravského kraje, ale i z jiných koutů republiky hrát O pohár starostky města Blanska.

Letos se závěrečného klání účastnilo celkem 104 hráčů. Hrálo se tradičně v restauraci Punkva. Kdo se nevešel do sálu nebo si chtěl při hře zakouřit, zasedl ke stolu vedle v bufetu.

Blanenské kolo vyhrál Pavel Hofmann ze Zábřehu (198,30 Kč), druhý skončil Lubomír Fiala    ze Záříčí (152,40 Kč) na třetím místě se umístil se 137,80 Kč Zdeněk Peška z Dolních Kounic. Nejlepším z Blanska byl na 22. místě Josef Sochor s rovnou stovkou. Zdroj: město Blansko

Vánoční strom už stojí.

29.11.2007

Dnes krátce po poledni byl na náměstí Republiky vztyčen vánoční strom, jak je vidno i na webkameře. Čeká jej ještě nazdobení a bude připraven na slavnostní rozsvícení, které se uskuteční tento pátek v 16.00 hodin.

Program slavnostního rozsvícení vánočního stromu

Program:
14.00 Vystoupení studentů z Gymnázia Blansko
14.30 Drahánek a SZUŠ Blansko
14.40 ZŠ Erbenova Blansko
15.05 ZŠ Dvorská Blansko
15.20 ZŠ Salmova Blansko
15.35 ZŠ T. G. M. Blansko
16.00 Rozsvícení vánočního stromu
16.15 Václav Upír Krejčí – vánoční pohádka

Pro děti, které přijdou převlečené za čertíky a andílky, je jako vždy připraveno sladké překvapení. Po celý den na náměstí předvánoční trhy.

Zájem o podnikání na Blanensku roste

26.11.2007

Do Oddělení registrace a živnostenského rejstříku obecního živnostenského úřadu Blansko přichází stále větší počet žadatelů o živnostenské oprávnění. Na základě vyhodnocení počtů nově vzniklých živnostenských oprávnění na území správního obvodu obecního živnostenského úřadu Blansko za stejná období let 2004–2007 můžeme konstatovat, že zájem o podnikání roste.

Od roku 2005, ve kterém nastal mírný pokles, roste počet celkově vydaných živnostenských listů i počet nových podnikatelů, kteří ohlásili svoji první živnost.

A oč je největší zájem? Nabízíme krátký přehled nejčastěji zahajovaných živností v tomto roce.

Od 1. 1. 2007 do 24. 10. 2007 bylo celkem vydáno 823 ŽL, z toho:

pro živnosti koncesované – 20 KL (koncesních listin)
první nejvíce zastoupená živnost:
11 – Silniční motorová doprava nákladní

pro živnosti řemeslné – 158 ŽL
pořadí prvních čtyř nejvíce zastoupených živnosti:
28 – Zednictví
28 – Hostinská činnost
24 – Zámečnictví
13 – Kovoobráběčství

pro živnosti vázané – 56 ŽL
pořadí prvních čtyř nejvíce zastoupených živnosti:
13 – Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence
10 – Provádění staveb, jejich změn a odstraňování
7 – Projektová činnost ve výstavbě
6 – Masérské, rekondiční a regenerační služby

pro živnosti volné – 589 ŽL
pořadí prvních osmi nejvíce zastoupených živnosti:
73 – Zprostředkování obchodu a služeb
59 – Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím
46 – Velkoobchod
32 – Přípravné práce pro stavby
29 – Realitní činnost
24 – Dokončovací stavební práce
21 – Poskytování služeb pro hospodaření v lesích a pro myslivost
20 – Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců

Zdroj: město Blansko

Blansko má dalšího Mistra ČR v judu

26.11.2007

O víkendu 17.–18. 11. 2007 proběhlo v Jičíně MČR dorostenců a dorostenek. Za BeF Home Blansko se ho zúčastnil ve váze do 81kg Jiří Boreš. Vzhledem k výsledkům v této sezóně jsme již předem očekávali medaili, otázkou zůstávalo, která to bude.

Jirkova váha byla velmi dobře obsazena a hned první zápas pro něj byl asi nejtěžší z celého turnaje. Soupeře se mu podařilo porazit až po skončení základního času ve „zlatém skóre“, kdy už oběma závodníkům docházely síly. Kromě bojovnosti se tedy projevila především fyzická kondice.

Dále procházel pavoukem s přehledem a zápasy vyhrával před skončením časového limitu. Až ve finále se pral se svým protivníkem celé čtyři minuty, když se v polovině dostal do přesvědčivého vedení a svůj náskok až do konce s přehledem ubránil.

Pro náš oddíl se v tomto roce jedná již o sedmou medaili (druhou zlatou) z Mistrovských soutěží, což je historický úspěch. Zdroj: město Blansko

Pocta Antoniu Gaudímu a Paulu Cézannovi

26.11.2007

V centru zájmu další Art Travel studentů Gymnázia Blansko bylo tentokrát moderní umění. Skupina studentů se v říjnu vydala letadlem opět do Španělska a Francie, do krajiny katalánské a provensálské.

Zrodilo se zde nejen architektonické dílo Gaudího v Barceloně, ale svá vrcholná tvůrčí období zde prožili malíři Picasso, Miró a Dalí. Jejich muzea jsou zaslouženě středem zájmu všech uměnímilovných Evropanů, ke kterým patříme i my.

Provence svou příznačnou atmosférou oslovila studenty zejména v Avignonu, dalším centru evropské kultury, odkud bylo jen kousek do Arles, Aix en Provence nebo Marseille. Do míst, kde žil i náš Otakar Kubín.

V Aix en Provence, v době stého výročí smrti „otce moderního umění“ Paul Cézanna, se vloni sešlo půl miliónu milovníků umění. Nás sem přilákala návštěva Cézannova ateliéru. Velkolepá se jevila studentům Fondation V. Vasarely.

Le Corbusierovo „zářivé město“ Marseille a jeho starý přístav jsme si nechali na závěr. Z Marseille odlet domů byl poněkud znejistěn „poplašnou“ zprávou o stávce francouzských dopravců. Ale nakonec to bylo pouze chladné středoevropské počasí, které nás v Praze zaskočilo. Ještě v závěru tohoto roku se mohou další studenti gymnázia těšit na secesní, ale i vánoční Vídeň, plnou modernistů v Belvederu a v Albertině, moderního umění v BA-CA Kunstforu a MUMOKU.

Kromě otázky jazykové vybavenosti studentů je cílem našich cest přispět k osobní kultivaci, tj. ke zvýšení vnímavosti a úcty k odlišným uměleckým projevům, k výchově pozorného cestovatele po evropských kulturních památkách a také vést studenty ke
kulturnímu chování v nejširším smyslu. Zdroj: město Blansko

Pro širokou veřejnost připravila Komise Rada zdravého města ve spolupráci se Zdravotním ústavem v Blansku akci ke Dni nekouření.

26.11.2007

Škodlivost kouření je dostatečně vědecky prokázaná. Proti kuřákům se proto brojí na všech frontách, daleko zřejmě není ani zákaz kouření na všech veřejných místech včetně restaurací. Jednou z forem, jak snížit počet kuřáků nebo alespoň zajistit jejich nezvyšující se počet, je osvěta, a to už mezi dětmi.

Především pro žáky základních škol, ale rovněž pro širokou veřejnost připravila Komise Rada zdravého města ve spolupráci se Zdravotním ústavem v Blansku akci ke Dni nekouření. Koná se pravidelně již několik let.

Zájemcům pracovnice zdravotního ústavu vysvětlovaly škodlivost kouření názorně na modelech dlouholetým kouřením poškozených vnitřních orgánů, promítaly naučný film, trpělivě odpovídaly na všechny dotazy a rozdávaly letáky s informacemi jak nepropadnout tomuto škaredému zlozvyku nebo jak s ním přestat.

Kdo chtěl, mohl si nechat změřit kapacitu svých plic speciálním přístrojem. Výsledky pak podle tabulek každému jednoznačně ukázaly, o kolik jsou na tom kuřáci hůř. Zdroj: město Blansko

Trochu rozvířit kulturní dění v Blansku si dal za úkol festival V 1 DOMĚ 2007 pořádaný Kulturním střediskem města Blanska.

26.11.2007

Akce poměrně velkého rozsahu čeká na všechny z vás, a hlavně na ty, kteří neustále opakují, že se v Blansku nic neděje, už 1. prosince.

Šňůra koncertů na dvou pódiích startuje od brzkého odpoledne a končí až v noci. Dorazit můžete samozřejmě kdykoliv během dne, stejně jako přesouvat se v nabídce k tomu, co vás zajímá.

Občerstvení bude zajištěno, moderátoři určitě skvělí a zábavní. A když vás přestane bavit muzika, můžete si odpočinout třeba u vodní dýmky.

PROGRAM FESTIVALU V 1 DOMĚ

12.00 vernisáž výstavy:
EXPERIMENTÁLNÍ RYTMICKÉ MALOVÁNÍ I.
(asi světová premiéra) a dále

STAGE S2
12.30 – 13.00 Fišmol
13.30 – 14.00 Extra porce chapadel
14.30 – 15.00 Japka
15.30 – 16.00 Chogori
16.30 – 17.00 Havranova levá ruka
17.30 – 18.00 Blastera
18.30 – 19.00 Stadium kolbenium
19.30 – 20.00 Nikola Brasko

STAGE S1
14.00 – 14.45 Horkou jehlou
15.15 – 16.00 Hm...
16.30 – 17.15 Baklažán
17.45 – 18.30 Temperamento
19.00 – 19.45 Beznadějný případ
20.15 – 21.00 Prohrála v kartách
21.30 – 22.15 UDG
22.45 – 23.30 Wohnout
00.00 – 00.45 Go inside
01.15 – 02.00 Channel 2

MODERUJÍ: Tadeáš Daněk a Štěpán Fadrný.

Dále: vodní dýmky, zábava, tanec, točené pivo...

VSTUPNÉ: PŘEDPRODEJ 250 Kč , V MÍSTĚ 300 Kč.
[email protected]   , tel. 516 410 470.

Vstupenky zakoupíte v předprodejích:

Informační kancelář Blanka
Rožmitálova 6
678 01 Blansko
tel. 516 410 470
tel. 516 775 185
fax: 516 410 480
e-mail: [email protected]
web: www.blansko.cz/blanka
www.blanensko.cz

MKS – Turistické informační centrum Letovice
Masarykovo náměstí 29
679 61 Letovice
tel. 516 476 790
e-mail: [email protected]

Městské informační středisko Boskovice
Masarykovo nám.1
680 01 Boskovice
Tel. 516 488 677
fax 516 453 253
e-mail: [email protected]
web: www.boskovicko.cz
www.boskovicko.cz/info.phtml?mss_id=17#obj_92

Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace
CENTRÁLNÍ PŘEDPRODEJ VSTUPENEK
Běhounská 17
658 78 Brno
tel., fax: 542 210 863
e-mail: [email protected]
web: www.kultura-brno.cz

Informační a vzdělávací centrum Rájec-Jestřebí
Komenského 620
679 02 Rájec-Jestřebí
Tel. 516 432 191
e-mail: [email protected]
web: www.rajecjestrebi.cz

Zdroj: město Blansko

V Rájci-Jestřebí chystají kulatý stůl

18.11.2007

Diskuze u kulatého stolu o tom, co trápí občany Rájce-Jestřebí, je připravena na pátek 23. listopadu. Uskuteční se v tělocvičně místního gymnázia a zahájena bude v 17 hodin. K rozhovorům s mottem „Co by třeba bylo, aby se nám dobře žilo“, jsou zváni všichni, kterým leží na srdci budoucnost města a spokojenost těch, kteří v něm bydlí.

Cílem kulatého stolu, jehož spolupořadatelem je i Místní akční skupina Moravský kras, je shromáždit podněty a návrhy konkrétních projektů užitečných pro město a jeho obyvatele. Široce vedená diskuze bude mít za úkol posoudit jejich důležitost a reálnost a v neposlední řadě vybrat nejpotřebnější z nich. Akce je podpořena Evropským sociálním fondem a její příprava je v rámci pilotního projektu Sítě vzdělávacích a informačních center CHKO České republiky.

„Už v loňském roce se u nás konala podobná akce a i když se na ní sešlo poměrně málo lidí, byla hodně tvořivá. To mě docela nadchlo, protože jsem rád, když se lidé dokáží sejít, vyměnit si názory a postřehy z běžného života a mají snahu spoluutvářet město, ve kterém žijí,“ říká starosta Rájce-Jestřebí Pavel Perout. Proto se vedení města domluvilo se Základní organizací Českého svazu ochránců přírody Ponikva, která má s akcemi tohoto typu zkušenost díky Nadaci Partnerství na přípravě dalšího kulatého stolu.

V pátečním programu se účastníkům diskuze představí děti z místní základní školy a mateřské školy, studenti gymnázia připravili výstavu vlastních výtvarných prací a zájemci si mohou prohlédnout i výstavu Soni Čermákové s názvem Oživlé kameny. V doprovodném programu nebude chybět ani ochutnávka místních produktů. Zdroj: město Blansko

Skiareál Hořice hlásí: Od soboty 17. 11. lyžujeme.

18.11.2007

Od soboty 17. 11. 2007 bude v areálu zahájen provoz pro veřejnost dle provozní doby, včetně lyžování ve všední dny.

Sněhové podmínky nejsou sice ještě úplně ideální a služby budou částečně omezené. Vše by se mělo naplno rozjet od prosince, kdy bude v areálu k dispozici občerstvení, WC, možnost posezení v přístřešku a od letoška NOVĚ lyžařská a snowboardová škola, včetně možnosti vypůjčení lyží i snowboardů, základního servisu a seřízení vázání. Provozovatel připravuje i další akce, např. testovací dny lyží a snowboardů, veřejné závody nebo karneval na lyžích.

Provozní doba:

Pondělí – sobota 9.00 – 21.00 hod.
Neděle 9.00 – 18.00 hod.

Nový ředitel Nemocnice Blansko se bude snažit dosáhnout na evropské peníze

12.11.2007

Nemocnice Blansko má nového ředitele. Stal se jím Ing. Milan Klusák. Usnesením č. 2 na svém 18. zasedání jej rada města jmenovala do funkce, a to s účinností od 17. 10. 2007. Předtím působil v celé řadě funkcí v Metře Blansko, od r. 1993 soukromě podnikal a v roce 2000 se stal vedoucím provozního úseku v záchranné službě v Blansku. V roce 2004 přešel společně s MUDr. Ilonou Rybářovou jako její blízký spolupracovník do Nemocnice Blansko.

S jakou koncepcí jste se účastnil výběrového řízení na ředitele Nemocnice Blansko?

„Když jsem se rozhodoval, zda půjdu nebo nepůjdu do konkurzu, tak jsem si uvědomoval, co mám za sebou po boku paní doktorky Rybářové. Určitě jsem chtěl pokračovat v tom, co se za jejího působení v nemocnici podařilo udělat. Nebudou to tedy převratné změny, ale spíše kontinuální navázání na to, čeho bylo dosaženo. Vzhledem k chystaným změnám v rámci zdravotnictví v celé České republice bude nutné učinit některé kroky, které naše zařízení učiní konkurenceschopné vůči ostatním poskytovatelům zdravotní péče. Konkrétní kroky bych si nechal zatím pro sebe, protože představují jakési know-how, které bude možné zveřejnit až v době jejich realizace.“

Můžete představit nemocnici? Kolik má lůžek, zaměstnanců...

„Nemocnice Blansko je spíše menší nemocnicí ve srovnání s ostatními zdravotnickými zařízeními obdobného typu. Máme zde momentálně 215 lůžek, včetně dvou nových lůžek na právě otevřené JIP. Máme 390 stálých zaměstnanců, kteří vykonávají péči ve dvou základních medicínských oborech. Těmi jsou neurologie a interna. Navazujícím oborem je oddělení rehabilitační péče. Máme zde plicní a kožní oddělení, oddělení nukleární medicíny a celou řadu odborných ambulancí, které zde v nemocnici působí.“

Jaká je aktuální finanční situace Nemocnice Blansko?

„Když jsme s MUDr. Rybářovou přišli do Nemocnice Blansko, byla ve čtyřmilionové provozní ztrátě. Opatřeními, která se uskutečnila v letech 2005–2006, se dosáhlo stabilizace financí nemocnice. V tuto chvíli je situace taková, že za období 1 – 7 jsme měli zisk asi 11 milionů Kč, který ovšem nevydrží do konce roku, protože máme samozřejmě povinnosti, které jsme nuceni vyrovnat. Např. pohledávka za zdravotní pojišťovnou Sport 4 miliony Kč, která sníží hospodářský výsledek. Dále záležitosti týkající se obnovy a oprav majetku. Předpokládáme, že budeme do konce roku nuceni zakoupit pro přístroj CT rentgenku, která stojí 1,5 mil. Kč. A pokud se podaří a zůstanou ještě nějaké peníze, tak bychom rádi přistoupili k obnově lůžkového fondu. Naše představa je pořídit ještě letos 60 lůžek.“

Jaké investice nyní probíhají nebo byly nedávno dokončeny?

„Tou nejzásadnější určitě byla rekonstrukce JIP interního oddělení, která skončila 19. 10. Teď už je plně v provozu. Nyní připravujeme personál, abychom ho zde doplnili a mohli službu poskytovat na všech sedmi lůžkách, což předpokládáme v dohledné době. Je prováděna výměna výtahů, a to v první etapě, která má být dokončena do 17. 12. letošního roku. Na ni naváže hned další etapa, v níž budou vyměněny zbývající čtyři výtahy. To by mělo být do půlky února příštího roku. V roce 2008 připravujeme plán včetně čerpání investičního fondu. Soustředit se budeme hlavně na investice, které bude možné hradit z prostředků Evropské unie. V tuto chvíli zpracováváme žádosti o ‚evropské peníze‘ a čekáme jen na výzvy, abychom mohli žádosti příslušným orgánům předložit.“

Můžete upřesnit programy, které hodlá Nemocnice Blansko využít?

„Rozpracovány máme dva programy. Jeden se týká úspory energií a je zaměřen na instalaci dvou kogeneračních jednotek, rekonstrukci teplovodního kanálu a zateplení všech budov v areálu Nemocnice Blansko. Druhá akce by se týkala digitalizace nemocnice, tzn. obnovy počítačové sítě a některých přístrojů tak, aby bylo možné v rámci digitalizace zapojit PACS (digitalizace RTG obrazu, uchovávání snímků) apod.“

Nemocnice má nevyužitý mamograf, ale v poslední době se hodně hovoří o tom, že by se situace mohla změnit k lepšímu...

„Není úplně pravda, že by mamograf nebyl využíván. Nemůžeme poskytovat screeningovou mamografii, ale provádíme tzv. diagnostickou mamografii. Těchto vyšetření se za rok dělá 600 – 800. Během posledních dvou a půl roku jsme usilovali právě o screeningovou mamografii, která byla nemocnici v r. 2004 komisí pro screening nádoru prsu odebrána. Dnes jsme v situaci, kdy nám podle neoficiálních zpráv komise mamografický screening umožní poskytovat. Bohužel jsme do této chvíle nedostali oficiální vyjádření ministerstva zdravotnictví.

My se samozřejmě připravujeme na to, abychom mohli screening od 1. 1. 2008 poskytovat. Máme za tím účelem mezi zaměstnanci odborného garanta, který je podmínkou poskytování této péče. Edukujeme náš personál tak, aby péči mohl poskytovat. Jsem přesvědčen, že se nám požadavky, které budou kladeny, abychom mohli screeningovou mamografii poskytovat, podaří zajistit a že splníme to, co se od nás očekává.“

Poměrně citlivou otázkou pro obyvatele je zajištění pohotovosti. Jak to vypadá se zajištěním pohotovosti v Blansku do budoucna?

„Lékařskou službu první pomoci v blanenském okresu zajišťuje zdravotnická záchranná služba, a to jak organizačně, tak i v rámci prostor, které k tomu má vyčleněny. Myslím, že pouze zubní pohotovost je organizována jinak, stomatology ve svých ambulancích v pravidelných obměnách. Zatím není zcela jasné, jak bude situace vypadat, ale podle neoficiálních vyjádření představitelů zdravotnictví Jihomoravského kraje lze očekávat, že dojde k redukci tohoto typu péče. Předpokládáme, že bude jedno pracoviště péče LSPP na sto tisíc obyvatel, což v podmínkách okresu Blansku bude vzhledem k umístění zřejmě v Boskovicích. Pokud by k tomuto došlo a v Blansku LSPP nefungovala, bude to znamenat vyšší nároky na zdravotní péči poskytovanou v Nemocnici Blansko, konkrétně v chirurgické ambulanci a ambulanci centrálního příjmu a byli bychom nuceni přijmout opatření, abychom tuto situaci zvládli.“

Některé nadstandardní služby si lze připlatit. Lze toto využít i v blanenské nemocnici?

„Samozřejmě. I když zákony, které budou umožňovat využívat nadstandardních služeb v mnohem větším rozsahu, budou teprve přijímány, tak už dnes jsou některé služby poskytovány nad rámec zdravotního pojištění. Tady bych zmínil především kožní oddělení, které provádí výkony nehrazené ze zdravotního pojištění, obdobně je tomu i v rehabilitačním oddělení v rámci ambulantního a vodoléčebného provozu. Máme i jedno nadstandardní lůžko v rámci lůžkové části rehabilitačního oddělení, kde má pacient možnost využít individuálního vybavení pokoje – přípojky k internetu, televize, nábytku, vlastního sociálního zařízení. Celkově je tento pokoj vybaven na vysoké úrovni.“

Plánuje se další rozšíření poskytovaných služeb, eventuálně ambulancí?

„To má dva aspekty. Jednak prostorové možnosti a pak ochota zdravotních pojišťoven tyto služby platit. V současné době nemáme možnost rozšířit nemocnici o další služby bez toho, abychom utlumili činnost jiné ambulance. Jako možnost se nabízí rozšíření prostor nadstavbou dvou podlaží nad spojovacím krčkem, ale vše je limitováno nasmlouvanými platbami od pojišťoven. Uvidíme, jaké možnosti nám přinesou v budoucnu nově schválené podmínky.“ Zdroj: město Blansko

Mezinárodní turnaj v sálové kopané

12.11.2007

V sobotu 17. 11. proběhne již 15. ročník halového fotbalového turnaje Kolpingova díla v sálové kopané o putovní pohár předsedy Kolpingova díla ČR Ing. Stanislava Juránka.

Turnaje se zúčastní 12 družstev nejen z České republiky, ale i z Maďarska, Rumunska a Německa. Turnaj bude probíhat od 9.00 hod. ve dvou krytých halách. V Blansku v hale ASK a ve sportovní hale v Ráječku. Odpoledne svedou nejlepší mužstva finálová utkání v hale ASK Blansko. Zdroj: město Blansko

Studie semafory v Blansku nedoporučila

12.11.2007

Otázku, zda ponechat na okružní křižovatce u bývalé pošty semafory, zdá se, vyřešila studie provozu zadaná Městem Blansko. Průzkum dopravního zatížení byl proveden v pondělí 8. 10. a ve středu 10. 10. V pondělí po celý den se zapnutými semafory, ve středu s vypnutými.

„Studie ukázala, že ve stávajícím režimu, kdy objížďka skončila a v ranní a odpolední špičce zde projíždí cca 500 vozidel za hodinu, je křižovatka lépe průjezdná, když semafory nejsou v provozu,“ uvedl místostarosta Ing. Jindřich Král.

Při zapnutých semaforech se ve špičkách směrem od lázní tvořily fronty dlouhé až 200 m. Při vypnutých semaforech byla fronta asi o polovinu kratší. Mimo špičky byla průjezdnost vice méně plynulá. Výsledek je takový, že při běžném provozu (nikoliv však při extrémně zvýšeném provozu v průběhu objížďky), je provoz plynulejší bez světelných zařízení.

Dočasně umístěné semafory byly odstraněny po skončení pronájmu na konci října. Osazení křižovatky trvalým světelným značením by přišlo na asi jeden milion korun. „Když studie ukazuje, že semafory nejsou nezbytně nutné, rada se bude tímto řídit a neodsouhlasí jejich realizaci,“ předpokládá místostarosta Král.

Studie mj. ukázala zajímavou skutečnost, a to že dopravním a signalizačním značením se neřídí 10 % řidičů a 15 % chodců. Zdroj: město Blansko

Nemocnice Blansko otevřela rekonstruovanou JIP

07.11.2007

Slavnostní otevření zrekonstruované jednotky intenzivní péče se za účasti mnoha významných hostů uskutečnilo v pátek 19. října v Nemocnici Blansko.

Hned na začátku vystoupila starostka města Blanska PhDr. Jaroslava Králová, aby oficiálně oznámila jmenování nového ředitele Nemocnice Blansko Ing. Milana Klusáka do funkce a popřála mu hodně pracovních úspěchů. Jmenován byl radou města s účinností od 17. října 2007.

V nemocnici bylo dosud deset lůžek intenzivní péče. Pět na neurologickém oddělení od roku 2000 a pět na interně. „O tom, že se JIP na oddělení intermediální péče bude rekonstruovat a že se rozšíří o dvě lůžka, se rozhodlo ještě za vedení MUDr. Ilony Rybářové,“ zdůraznil ředitel nemocnice Ing. Klusák. Jednalo se o důležitý a dlouhodobě plánovaný krok, související s koncepcí Nemocnice Blansko, kterým je mj. cerebrovaskulární program.

Nemocnice tak získala rozšířenou, moderní JIP, plnou špičkového dohledového a diagnostického vybavení. „To, že máme oddělení urgentního příjmu, to k nám směruje nejen pacienty z našeho regionu, ale i z Boskovicka a dalších regionů,“ zdůvodnila rozšíření JIP o dvě lůžka na celkem sedm lůžek primářka neurologického oddělení MUDr. Ningerová.

Rekonstrukci předcházela asi měsíční úprava zázemí v oddělení intermediální péče. Sem byli následně dočasně přesunuti pacienti z JIP. Investorem akce bylo Město Blansko. Ve veřejné soutěži zvítězila a práce prováděla firma VRBA s.r.o. Termín dokončení byl zkrácen, kolaudace proběhla již 9. října.

Vlastní rekonstrukce stála 9.257.000 Kč. Nakoupen byl ještě nábytek za 850.000 Kč, vybudována strukturovaná počítačová síť za 750.000 Kč a přikoupena dvě lůžka za 150.000 Kč plus další vybavení za cca jeden milion korun. Zdroj:město Blansko

Blanenské divadlo představí Fragmenty

04.11.2007

Téměř celý rok připravuje Blanenské divadlo nový kus. Hře věnovali hodně práce a času, zkoušeli i týden o prázdninách. Připravena je až nyní, pro podzimní sezonu.

„Při minulé inscenaci jsem dal příležitost pánské části souboru a teď jsem cítil povinnost nějak poděkovat části dámské, kterou především reprezentuje u nás paní Irena Vrtělová,“ říká režisér Jiří Polášek. A tak pro ni a Radomíra Kincla sestavil večer ze tří věcí nazvaný Fragmenty. I když fragmenty znamenají útržky, v tomto případě se bude jednat o tři ucelené osudy žen v nejkrásnějším životním věku.

První věcí je dramatizace detektivní novely Karla Michala Gypsová dáma s názvem Paní doktorová. Je to velmi zajímavý noční rozhovor dvou prvorepublikových celebrit – pražského známého židovského advokáta a jeho ženy, kteří se rozcházejí. Celý rozhovor se odehrál někdy těsně před druhou světovou válkou a je do určité míry poznamenán celou tou smutnou holocaustovou záležitostí.

Ve druhém fragmentu se jedná o dramatizaci Hrabalovy povídky. V ní vystupuje jako hlavní postava paní Mařenka, kouzelná dáma, která pracuje jako uvaděčka v kině, a ve sběrných surovinách, kam jde odevzdat papír, navštíví známou hrabalovskou postavu, pana Hanťu.

Třetí část je nejobsáhlejší. Jedná se o výběr toho nejlepšího, co napsal pan Bednář ve hře Nezkrotná lady Hamiltonová. Hra byla kdysi dávno uváděna úspěšně v Praze. Po letech si ji režisér vybral proto, že je to skvělá příležitost pro herečku. Hraje tam od 16leté naivní dívenky až po zralou ženu. Obsahuje plno písniček Miloše Libry a vynikající choreografické zpracování Petrem Boriou.

„Diváci se mohou těšit i na scénu, protože tentokrát jí byla věnována mimořádná pozornost,“ slibuje režisér. Repríza v neděli 11. listopadu bude uváděna v podvečer, mohou tedy přijít i starší spoluobčané. A kdy přesně mohou diváci zamířit do sálu Dělnického domu?

PREMIÉRA
středa 31. 10. v 19.30 h
REPRÍZY
pátek 2. 11. v 19.30 h
středa 7. 11. v 19.30 h
neděle 11. 11. v 17.00 h

Děvčata z ATB sbírala zkušenosti na soutěži v Kladně

04.11.2007

V Kladně se konal závod Aerobic & Fitness Basic Cup 2007. Jedná se o soutěž nejvyšší výkonnosti v aerobiku – soutěž sportovního aerobiku a fitness týmů. Letos se v kategorii 8–10 let účastnilo 23 týmů.

Tým sportovního aerobiku ATB ve složení Dominika Pernicová, Veronika Kaldová, Nela Šenková Hanka Zouharová a Alice Minářová byl sbírat cenné zkušenosti v této těžké sportovní disciplíně. Konkurenci jim tvořily takové týmy jako jsou Fitness Klub Olgy Šípkové, Aerobic Dancers Kladno, Aerobic Centrum Brno a jiné světově uznávané kluby. Ostudu si rozhodně netrhl a dokázal, že do kategorie sportovního aerobiku patří.

Dvouminutová sestava se děvčatům velice zdařila. Celkově obsadila 13. místo, ale na svůj opravdový úspěch je čeká ještě spousta dřiny. Závodní sestavy jsou plné náročných prvků flexibility, síly, odrazové síly, koordinace a rovnováhy. Proto trénink na takovou soutěž vyžaduje speciální, plánovanou a dlouhodobou přípravu. Děvčata trénují sportovní aerobik teprve třetí měsíc, a tak je jejich závodní kariéra teprve na začátku. Za tuto krátkou dobu udělaly veliký pokrok a pokud to takto půjde dál, můžeme se těšit na další velké úspěchy.

Pro příští rok se děvčata rozdělí kvůli věku do dvou kategorií, a tak hledáme nějaká talentovaná děvčata (ročníky narození 1997 a mladší) s chutí trénovat a závodit v tomto sportu a zveme je na KONKURZ , který se koná ve středu 21. 11. od 17.00 hodin v malé tělocvičně obchodní akademie. Pro přijetí je nutné splnit tyto předpoklady: šňůra, alespoň tři pánské kliky, high leg kick (střídavé vykopávání nohou), 4× jumping jack s libovolnými pažemi. Zdroj: město Blansko

V Boskovicích začíná oprava Hradní ulice

29.10.2007

Od tohoto týdne začíná kompletní rekonstrukce Hradní ulice v Boskovicích. Znamená to, že až na výjimky zabezpečující zásobování, je ulice uzavřena vjezdu vozidel. Opravy jsou plánovány do poloviny příštího roku. Poté bude tato přístupová komunikace k zámku, hradu, zámeckému parku se skleníkem či letnímu kinu vypadat úplně jinak a nebude zde již možné parkovat.
„Letos budou přeloženy kabely nízkého a vysokého napětí, veřejného osvětlení a vodovodu. Odstraní se stávající zeleň a bude odbourán val, který sloužil jako přístup k uhelně školy,“ vyjmenoval starosta Boskovic František Sivera. Hlavní část prací přijde na řadu v příštím roce. Celá ulice, která je hodně frekventovaná především v turistické sezóně, získá nový povrch - dlažba bude položena až po vstup do zámku, bude vysázena nová zeleň, za rezidencí vznikne parkoviště s 37 parkovacími místy.
Náklady na rekonstrukci dosáhnou 13 milionů korun, přičemž městu se podařilo získat pětasedmdesátiprocentní dotaci z fondu Phare 2003. „Právě kvůli dotaci bylo vyřizování administrativních formalit velmi zdlouhavé, takže se zahájení stavby zdrželo,“ podotkl starosta. Zdroj: Boskovicko

Čtyři firmy v užším výběru na stavbu výškové budovy v Blansku

29.10.2007

Rada vybrala čtyři firmy, se kterými bude dále jednat o prodeji výškové budovy v centru města.

„Je potřeba upřesnit jejich koncepce z hlediska navazujících investicí, jako jsou chodníky, osvětlení, vyjasnit věcná břemena – Město má vlastní technologie umístěné na střeše budovy apod.,“ uvedl místostarosta Mgr. Polák.

Prodeje, pronájmy a směny nemovitostí musí schvalovat zastupitelstvo. Na základě výše zmíněných jednání proto rada vybere investora a doporučí jej zastupitelstvu ke schválení. město Blansko

Na Písečné vyrostou nové bytovky

29.10.2007

Usnesením č. 93 z 15. zasedání t. r. schválila rada pronájem části pozemku na sídlišti Písečná pod obchodní akademií firmě TENZA, a. s. Brno za účelem výstavby bytových domů.

Upřesňovat se bude ještě podoba výstavby. Firma předložila studii, která se bude dopracovávat. Dle jejího vyjádření se nebrání ani konzultaci konečné podoby s architektem Města.

Předpokládá se výstavba 100–120 bytů se zahájením výstavby v polovině příštího roku a dokončením cca za dva roky. město Blansko

Město plánuje změnit dvě křižovatky v centru

29.10.2007

Do rozpočtu pro příští rok jsou připravovány dvě akce, které by měly zlepšit dopravu v samotném centru města. Jedná se o dlouho diskutovanou okružní křižovatku u bývalého okresního úřadu a hned navazující křižovatku u gymnázia.

Město připravuje vybudování provizorní okružní křižovatky na stávajícím povrchu. „Povrch vozovky v křižovatce Smetanova–Masarykova a v křižovatce Sadová–Seifertova byl nedávno lokálně opraven tryskovou metodou, čímž byly odstraněny nerovnosti způsobené zásahy při budování kanalizace a vodovodu. Další úpravy momentálně nepředpokládáme,“ uvedl ředitel SÚS JmK, oblast Blansko Ing. Miloš Bažant.

Vzhledem k tomu, že kruhová křižovatka neřeší problematiku krajské silnice, která ve směru Smetanova–Sadová průjezdná je, ale řeší „jen“ křížení místních komunikací, se Správa a údržba silnic nebude účastnit na realizaci trvalé okružní křižovatky silnice III/37440 Blansko – Těchov – Sloup a místních komunikací nám. Republiky a Masarykova. Město se proto rozhodlo řešit křižovatku provizorně a tím pádem také mnohem levněji na stávajícím povrchu. město Blansko

Do středu města Letovice se má vrátit radnice

23.10.2007

Zopakuje se historie? V centru Letovic možná ano. Alespoň si to přeje většina občanů, kteří minulý týden hlasovali o nové podobě Masarykova náměstí. Vítězný návrh ji totiž v mnohém navrací do první poloviny dvacátého století. Ze středu města mají zmizet jehličnany i dnešní autobusové nádraží. Naopak javorová alej povede až ke Karlovu a stěžejní dominantou se opět stanou radnice a socha prvního československého prezidenta. Zdroj: Boskovice.cz

Stavební práce v Kunštátě přinesly další objevy

23.10.2007

Odkrytí parket v Pánském salónu kunštátského zámku přineslo další pozoruhodné objevy. Při stavebních pracích v Pánském salonu ve druhém patře jihozápadního nároží objevili dělníci malovaná renesanční prkna. Tento objev navázal na loňský, kdy při zajištění statiky objevili pracovníci unikátní barokní parkety. Zdroj: Boskovicko.cz

V Letovicích přemýšlí, jak zvýšit využití městských strážníků

23.10.2007

Více investovat do činnosti městské policie? Zaměstnat nové strážníky? Jak zvýšit bezpečnost ve městě? Kolik to bude stát? Co nám to přinese? Tyto a podobné otázky řeší v těchto týdnech radnice v Letovicích. Velitele městské policie navíc pověřila, aby zpracoval novou koncepci práce svých podřízených.
Jak informoval místostarosta Bohuslav Kuda, jedním z kroků policejních inovací má být jasnější rozdělení rajónů mezi jednotlivé strážníky. Ti pak na svém území budou více zodpovídat za činnosti, která má městská policie obecně na starosti – kontrola veřejného pořádku, postihy za volné pobíhání psů či potírání vandalismu. „Každý policista dostane na starost některé z místních částí a zde bude úžeji spolupracovat s osadním výborem. Strážníci by potom měli velmi dobře znát problematiku jednotlivých míst,“ vysvětlil.
K debatám o nové koncepci městské policie přispívá i nápad radnice půjčovat si občas radar k měření rychlosti. Dnes totiž existují firmy, které taková zařízení vlastní a samosprávy si je mohou i několikrát do měsíce objednat. Starosta Radek Procházka očekává, že Letovice by se pro časté měření rychlosti mohly stát mezi řidiči „vyhlášené“. Na kontroly řidičů v obci s právem zastavit automobil však nestačí jen půjčený radar, zapojit by se museli právě příslušníci městské policie. „Inkasování pokut sice přinese zisk, ale bez navýšení strážníků to nejsme schopni zabezpečit,“ namítá velitel policie Miroslav Hadáček a dodává, že tuto činnost by raději přenechal policii státní. Nedostatek lidí podle něj limituje i plánované pořízení bezpečnostního kamerového systému. Snímací zařízení chce radnice instalovat k místům velmi frekventovaným anebo těm, která bývají cílem vandalů. „Aby fungování kamer bylo efektivní, musel by někdo téměř nepřetržitě sledovat snímání na monitoru a v případě potřeby poslat na dotčené místo hlídku. Ani tato činnost se ale nedá zvládnout se stávající kapacitou strážníků, jejichž místo je hlavně v terénu,“ pokračoval velitel. Jeho úkolem je proto vyhodnotit dosavadní policejní práci a navrhnout, co všechno a s jakými náklady mohou strážníci pro město dělat v budoucnu.
Nad dodržováním veřejného pořádku v Letovicích dnes bdí tři policisté. Protože nejsou v poměru služebním, ale pracovním, platí veškerou jejich činnost město. Současné náklady včetně splátek za služební automobil činí 1,2 milionu korun ročně. Podle velitele policistů by ale na každých tisíc obyvatel měl připadnout jeden policista. Letovice s necelými sedmi tisíci občany tak spíše pokulhávají. Zdroj: Boskovicko.cz

Festival pohodových filmů zavíta do Blanska

22.10.2007

První ročník Festivalu pohodových filmů se uskutečnil v roce 2001 a kromě českých filmových trvalek a premiérových hitů zprostředkovává každým rokem poslední týden v září (a od loňského roku i v říjnu) osobní kontakt s herci a tvůrci filmů, kteří v tom kterém roce jubilují.

Vzhledem k benefičnímu charakteru a způsobu prezentace filmů i osobností je celá akce však spíše než klasickým filmovým festivalem „jen“ pohodovým setkáním s pohodovými filmy a lidmi. Tuto skutečnost umocňuje fakt, že nad všemi festivalovými aktivitami bdí samotný Anděl strážný festivalu – Jiří Pecha, který je zároveň i jeho ředitelem. Kromě něj a „domácích“ Bolka Polívky a Mirka Donutila byla pohodovými hosty v dosavadní šestileté historii téměř padesátka filmových osobností.

Svébytnou a snad i chvályhodnou skutečností provázející festival již od prvního ročníku je volný vstup na všechny besedy i následné filmové projekce. Vybírá se jen dobrovolné vstupné , které je každým rokem poukazováno ve prospěch potřebných spoluobčanů, zejména dětí. Celkově se už vybralo téměř sto tisíc korun a jenom v loňském roce putovala částka 30.000 Kč na nákup protetické pomůcky pro malou Reginu z jedné z pěstounských rodin, v jejichž prospěch působí Nadační fond pro opuštěné děti Rozum a cit a jeho patronka Naďa Konvalinková. Nejinak tomu bude i v tomto roce.

Loni za podpory Jihomoravského kraje a pod záštitou 1. náměstka hejtmana Jihomoravského kraje ing. Milana Venclíka zavítal festival i do dalších měst regionu včetně Blanska. Festival se tak od loňska jmenuje JIHOMORAVSKÝ FESTIVAL POHODOVÝCH FILMŮ . Vzhledem k zájmu jednotlivých měst se bude letos premiérově promítat nejen na náměstích, ale i v tzv. kamenných kinech a festival se posouvá až do druhé poloviny října.

Pořadateli festivalu jsou za podpory Jihomoravského kraje a vedení festivalových měst agentura PUBLIC AGENCY, klub ŠELEPOVA N°1 a Vladimír Koudelka. Zdroj: město Blansko

Nemocnice Blansko v soutěži o Nemocnici roku ČR

21.10.2007

Nemocnice Blansko se účastní celostátního projektu „Nemocnice České republiky roku 2007“. Jedná se o druhý ročník unikátní celostátní akce, při které se volí nemocnice ČR na základě spokojenosti pacientů.

Akce probíhá ve dnech 10. září až 4. listopadu 2007. Podpořit svým hlasem Nemocnici Blansko můžete i vy! A to prostřednictvím internetových stránek www.nejlepsi-nemocnice.cz nebo pomocí tištěného dotazníku, který naleznete na lůžkových odděleních Nemocnice Blansko.

Pro vylosované účastníky připravila pořádající společnost HealthCare Institute hodnotné ceny! Vítězná nemocnice obdrží od sponzora hlavní výhry, společnost LINET, hlavní cenu v podobě nejmodernějšího nemocničního lůžka v hodnotě 160.000 Kč. Zdroj: město Blansko

Příznivci papírových draků se sešli na poli za sídlištěm Zborovce

21.10.2007

Již podvanácté se příznivci papírových draků sešli v neděli 14. října na poli za sídlištěm Zborovce, aby se utkali s ostatními draky v různých soutěžních disciplínách.

Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 23 draků, 16 doma vyráběných a 7 kupovaných. Po registraci porota zhodnotila nejkrásnějšího draka a draka s nejoriginálnější konstrukcí. Poté soutěžící museli dostat své draky do vzduchu, aby se mohli zúčastnit dalších soutěží.

Jenže to nebylo zrovna jednoduché. Převahu měly nejlehčí modely, např. drak Odpadkáč vyrobený z pytle na odpadky, protože bylo sice slunečné, ale málo větrné počasí. „Včera, když jsme nesli draka z klubovny, nás to málem odneslo. Ale dnes to moc nefouká,“ posteskl si spoluautor největšího draka Pavouka.

Přesto byla účast hojná a všichni účastníci modely i za cenu většího pohybu do vzduchu dostali.

Vítězové jednotlivých kategorií:

za největšího vyrobeného draka
- TK Tuláci Blansko a drak Pavouk

za nejmenšího a nejvýše létajícího draka
– Denisa Václavíková a drak Červeňásek

za originální konstrukci
– Dominik Pernica s drakem Puňta
- Lucie Horňanská a drak Odpadkáč

za nejlépe létajícího draka
- Soňa Novotná a drak Bílý Orel

za nejkrásnějšího draka
- Lucie Horňanská a drak Šáša
- Tereza Zouharová a dráček Mráček
- Zuzana Vystrčilová a drak Klaun
- Roman Zachoval a drak Spiderman

Zdroj: město Blansko

Knihovna KKD Vyškov bude testovat IQ

21.10.2007

Pracovníci knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově právě projednávají s Mensou České republiky, aby ve Vyškově mohli společně uspořádat testování IQ. Akce by se měla uskutečnit v sobotu 1.12.2007. Zdroj: Vyškovský deník

Ráječko hostí Dědice, které hrají o první příčku

21.10.2007

Nesmírně důležitý zápas sehrají v neděli fotbalisté Dědic. Vedoucí tým krajského přeboru totiž zajíždí na půdu třetího Ráječka, které je může při zisku třech bodů vystřídat na čele průběžné tabulky.

I přes tuto skutečnost Sokol nepřikládá utkání nějakou výjimečnou důležitost. „V podstatě to bereme jako každé jiné utkání. Sice nám úspěch může upevnit první pozici, ale podstatné jsou i další duely,“ vysvětlil dědický trenér Jiří Štěpán.

Ten nebude mít k dispozici nejsilnější sestavu minimálně proto, že se minulý týden vyfaulovala jedna z opor útočník Jaroslav Kolečkář. „Musím uznat, že je to oslabení, mrzí mě to, škoda. A není jediný, kdo bude chybět. O to více se o svou šanci musí poprat náhradníci,“ podotkl kouč.

Ráječko, které z dosavadních jedenácti duelů sedmkrát vyhrálo a posbíralo dvaadvacet bodů, je podle něj dobrým soupeřem. Pravda ale je, že mu do této chvíle přálo i rozlosování přeboru. Nejtěžší zápasy mužstvo z Blanenska teprve čeká a v neděli odehraje první z nich.

A s jakou taktikou Dědice do Ráječka pocestují? „Předvedeme svoji tradiční hru. Trochu zezadu, uvidíme, co domácí ukáží, ale zase pasivní rozhodně nebudeme,“ slíbil Štěpán.

Zároveň přiznal, že z cizího hřiště by nebyl špatný jakýkoli bod. „Když dovezeme alespoň remízu, bude to fajn. Ale nevidím důvod, proč bychom nemohli vyhrát. Chce to výsledkově udržet pozitivní náladu v týmu,“ uzavřel. Zdroj: Vyškovský deník

Ridiči na Blanensku ušetří na povinném ručení

21.10.2007

Blíží se konec roku a lidé už začínají vymýšlet překvapení pod vánoční stromek a také způsob, jak je zaplatit. Každá koruna na dárky se může hodit a ušetřit se dá třeba na povinném ručení za auto.

Na jihu Moravy mohou s nějakou korunou navíc počítat majitelé aut žijící na Blanensku, v okrese Brno-venkov, na Vyškovsku a Znojemsku. Ale jen v případě, že mají auto pojištěné u ČSOB Pojišťovny. Tato pojišťovna totiž zvýhodňuje řidiče podle nehodovosti v regionu.

„V Jihomoravském kraji jsme vybrali uvedené čtyři okresy proto, že jsou nejméně rizikové. Řidiči tam jezdí nejbezpečněji a nejméně se bourá,“ vysvětlila ředitelka jihomoravské pobočky ČSOB Pojišťovny Lenka Rýznarová. Lidé díky tomu mají desetiprocentní slevu z povinného ručení.

Podobné zvýhodnění má i Pojišťovna Generalli. Ta ale zohledňuje velikost bydliště. „Zvláštní sazbu mají obyvatelé obcí, které mají méně než třicet tisíc obyvatel,“ uvedl mluvčí pojišťovny Mario Böhme. Zdroj: Vyškovský deník

Strážníci ve Vyškově možná dostanou kola

15.10.2007

Budou tak jako v některých jiných městech vyškovští strážníci jezdit na kole? I na to se ptali obyvatelé okresního města v internetové diskuzi vyškovského starosty Petra Hájka.

„Zatím tuto možnost zvažujeme, hodnotíme klady i zápory,“ uvedl Hájek. Pokud rada města rozhodne, že zavedení cyklohlídek bude pro město přínosem, strážníci by na nich jezdili v letním období.

Myšlenka se zamlouvá i veliteli vyškovské městské policie Petr Sedláček. „Hlavně u cyklostezek. Myslím si, že by to zkvalitnilo naši práci. Mluvil jsem o tom se starostou Vyškova. Pokud uvidíme, že je to pro město přínosné, dáme radě města návrh na zakoupení kol,“ uvedl velitel.

Ruku pro by zvedl například místostarosta Roman Celý. „Pokud o tom budeme jednat a nedozvím se od velitele městské policie o žádných organizačních problémech, byl bych pro, abychom kola koupili,“ řekl.

Setkal se s cyklohlídkami před dvěma lety v Českých Budějovicích. „Mají řadu výhod. Jednak se strážníci dostanou do míst, kde s auty stěží dojedou. Mají také lepší kontakt s obyvateli, což se nedá srovnat s tím, když projedou osobním automobilem,“ vysvětlil své stanovisko místostarosta. Zdroj: Vyškovský deník

Křižovatky v Blansku budou snímat kamery

15.10.2007

Autorizované nasnímání provozu na nejvytíženější komunikaci ve městě a jeho vyhodnocení chce mít před rozhodnutím o semaforech vedení Města Blansko. Kamery by snímaly hlavní okružní křižovatku a pak křižovatku Mlýnská–Poříčí (u lázní).

Natáčení bude trvat dva dny. Jeden den při zapnutých semaforech, druhý den bez nich. Vyhodnocovaly by se počty chodců, intenzita dopravy, nejvytíženější trasy a hlavně kde vznikají kolony. „Na tom by mělo být poznat, co líp funguje. Zda křižovatka se semafory nebo bez nich. Zatím jsou to všechno jen dohady. Odborná studie by měla dát jasnou odpověď,“ soudí vedoucí odboru investic Ing. Marek Štefan.

První výběrové řízení na firmu, která vyhodnotí provoz na okružní křižovatce v době se zapnutými samafory a pak v době bez nich, bylo vyhlašovatelem, tedy Městem Blansko, zrušeno. Ceny, za něž tuto práci firmy nabízely, byly příliš vysoké a tudíž nebyly akceptovatelné. „Vstoupíme v samostatné jednání s jednotlivými firmami,“ říká Ing. Štefan. Od toho si slibuje dostat se na nižší než v tendru nabízenou cenu. Zdroj: město Blansko

kino Blansko mimo provoz

15.10.2007

Kino Blansko je od 1.10. - 24.10. mimo provoz z důvodu rekonstrukce sociálního zařízení.

Firmy na Blanensku řeší nedostatek pracovních sil nezákonně

15.10.2007

Stále více pracovníků ze zemí, které nejsou členy EU, pracuje na Vyškovsku a Blanensku načerno. Potvrzují to nejen úřady práce, ale také celníci a cizinecká policie. Instituce proto podniky častěji kontrolují.

Sehnat na práci, nad kterou mnozí místní ohrnují nos, například Ukrajince a ještě za něj ušetřit na daních. To je běžná praxe také v některých firmách vyškovského okresu. ,,Narůstá počet cizinců, kteří pracují bez povolení. Sice chápeme zaměstnavatele, kteří mají problémy sehnat pracovníky, ale na druhé straně musí respektovat zákony, které upravují zaměstnávání," potvrdil ředitel vyškovského úradu práce Jan Marek.

Nabídka pronájmu nebytových prostor v Blansku

15.10.2007



Mistrovství ČR ve šlapačkách se uskutečnilo v Boskovicích

15.10.2007

O víkendu, přesněji řečeno v sobotu 15.9.2007, se uskutečnilo v Boskovicích letošní Mistrovství ČR družstev v trialu - BOSKOVICKÉ ŠLAPAČKY. Jedním ze závodníků byl i boskovický Radim Petrů, který během příprav na závod stihl i zorganizovat celou akci. Trať ve strmém kopci a mezi stromy se líbila nejen jezdcům, ale i divákům, kteří náročnost soutěže patřičně ocenili.