Černá hora

Černá hora

Severozápadně od města Blanska se nachází městečko Černá Hora, kterému od 2. poloviny 13. století vévodil hrad, jenž byl později přestavěn na zámek. Hrad vystavěl v letech 1279 - 1298 Matouš z Černé Hory, který byl příbuzným z rodem s pány z Doubravice a Vildenberka. V roce 1305 hrad držel královský mincmistr Arpád z Florencie a od roku 1320 ho vlastnil Jindřich z Dubé a Lipé. Rod pánů z Lipé získal v této době mnohá panství v blízkém i vzdálenějším okolí, které takřka obratem ruky výhodně rozprodával. Takže zhruba už kolem roku 1333 hrad držel Ješek z Boskovic. Od roku 1355 vlastnil panství Ješkův syn Oldřich, po něm Oldřich II. a od roku 1390 jeho syn Vaněk Černohorský z Boskovic. Ten připojil pečeť na protestní list proti upálení Mistra Jana Husa a za husitských válek vystupoval na straně husitů proti olomouckému biskupovi Janu Železnému a plenil jeho statky, mezi něž patřilo i blanenské zboží. V roce 1423 vytáhlo vojsko Jana Železného proti Černé Hoře i Novému hradu, který byl též v držení rodu Černohorských z Boskovic, a oba je dobylo. Je možné, že již při vpádu husitských vojsk na Moravu v roce 1424 byly oba dva hrady znovu v držení Vaňka z Boskovic. Ten umírá v roce 1432 a panství dědí jeho syn Beneš, který drží panství do své smrti v roce 1475. Černá Hora po té připadá jeho synům Dobešovi a Benešovi Černohorským z Boskovic. Ti získávají nazpět Nový Hrad, jenž byl za vlády Jiřího z Poděbrad a Kunštátu právě v držení rodu z Kunštátu a který dobylo vojsko Matyáše Korvína roku 1470. Po smrti Dobeše se stává majitelem Černé Hory Beneš a po jeho smrti v roce 1507 synové Dobeš, Tas, Jan a Jaroslav, kteří se postupně do roku 1530 mezi sebou vzájemně vyrovnávají a panství drží až ro roku 1546 Jaroslav Černohorský z Boskovic. Po něm dědí zboží jeho dcery a roku 1550 je získává Václav z Boskovic. Dle zápisu v Zemských deskách patří v této době k panství hrad a městečko Černá Hora s pivovarem a mýtem, Jestřebí, Klemov, Sedlkov, Žerníkov, Bořitov, Spešov, Brťoví, Lubě, Lhota, Jabloňany, Býkovice, díl Bukovice, Šerkovic, Hlubokého, Jenče, Újezdu, Lažan, Milonic, Voděrad, Dlouhé Lhoty a Vilémovic. Po roce 1554 připadá država Albrechtu Černohorskému z Boskovic, který na hradě provádí renesanční úpravy. Po jeho smrti roku 1572 dědí panství poslední mužský potomek Černohorských z Boskovic Jan Šembera, který pokračuje ve stavebních úpravách hradu. Když roku 1597 umírá, získává zboží jeho dcera Anna, potažmo její manžel Karel z Lichtenštejna. V letech 1627-1684 drží panství jejich syn Karel Euseb s Lichtenštejna a po něm syn Jan Adam z Lichtenštejna. Ten roku 1711 odkázal zboží své dceři Dominice kněžně z Lichtenštejna, provdané roku 1719 za Jindřicha Josefa z Aueršperka. V roce 1724 hrad vyhořel a zůstal až do roku 1830, kdy panství koupil za 235.000 zl. Jan Nepomuk Geisslern, v troskách. Ten nechal hrad provizorně opravit a jeho rodu patřila Černá Hora až do roku 1857, kdy ji koupila Henrietta Pereira-Arnstein, která započala s prováděním náročných úprav, ve kterých pokračoval v letech 1859-1861 její zeť hrabě Mořic Friess. Touto psedorenesanční přestavbou se hrad v Černé Hoře zcela změnil na zámek. Objekt je v současné době nepřístupný, je využíván jako domov důchodců.

Prameny:
Miroslav Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku
Kolektiv autorů, Hrady a zámky na Moravě


Další prameny:
- L. Hosák, M. Zemek, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I
- V. Nekuda, J.Unger, Hrádky a tvrze na Moravě
- Ervín Černý-Křetínský, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského
- Pavel Krejcar, O Hradisku a založení Svitávky
- Josef Pilnáček, Paměti města Blanska a okolních hradů
- R. Procházka, M. Plaček, Hrad v Doubravici nad Svitavou
- L. Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské