Rychvald

Rychvald

Asi dva kilometry západně od města Lysic leží na ostrožně, obtékané potokem, zřícenina středověkého hradu Rychvald. Existence tohoto sídla nebyla nijak dlouhá, můžeme hovořit přibližně o jednom a půl století. Zatímco vznik většiny hradů v dnešním blanenském okrese lze datovat do století třináctého, Rychvald byl pravděpodobně založen až v první polovině století následujícího. Někteří autoři uvádějí, že ho kolem roku 1320 vlastnil Jindřich z Lipé, který se uvádí v letech 1312-1337. V letech 1351-1365 hrad drží patrně Kuna z Kunštátu a po něm dědí zboží jeho syn Ješek Puška z Kunštátu, který se již po hradě v roce 1371 píše. Ješek spolu se svými bratry Alešem, Pročkem a Kunou drží rozsáhlé statky v okolí. Jejich vzájemné vlastnické poměry jsou neustále měněny, dochází mezi nimi i k soudním sporům. Výměnami a odkupy zboží se rychvaldsko-lysické panství dostává postupně do rukou Pročka. V tomto období markrabských válek a po nich následujících nepokojů se chování kunštátských pánů nijak nevymyká běžně zavedené praxi - loupí, ale také jsou olupováni. Vzájemné šarvátky jsou předmětem sporů a podáním žalob k soudu v Brně či v Olomouci, avšak jeho rozhodnutí jsou v této době neúčinná. Proček z Kunštátu umírá kolem roku 1423 a hrad získává patrně jeho dcera Eliška, potažmo její manžel Hynek z Ronova a Mitrova. Ten se uvádí na listině v roce 1437, kdy je hrad ještě obydlen. Zánik Rychvaldu je možno datovat do 2. poloviny 15. století, kdy již nesplňoval nároky na pohodlí a byl opuštěn, nebo byl zničen za česko-uherských válek. Roku 1480 se lysická větev pánů z Kunštátu uvádí již po Lysicích, kde byla polovině 15. století vystavěna tvrz. Hrad se skládal z trojúhelníkového předhradí a vlastního hradu. Neměl žádnou věž a lze ho řadit mezi typy hradu s plášťovou zdí. Zbytky zdiva se zachovaly pouze z vlastního hradu, v předhradí byla patrně dřevěná zástavba. Kolem zříceniny vede červená turistická stezka vedoucí z Lysic do Štěchova (či naopak), k hradu směřuje odbočka.

Prameny:
Miroslav Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku
Kolektiv autorů, Hrady a zámky na Moravě


Další prameny:
- L. Hosák, M. Zemek, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I
- V. Nekuda, J.Unger, Hrádky a tvrze na Moravě
- Ervín Černý-Křetínský, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského
- Pavel Krejcar, O Hradisku a založení Svitávky
- Josef Pilnáček, Paměti města Blanska a okolních hradů
- R. Procházka, M. Plaček, Hrad v Doubravici nad Svitavou
- L. Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské